* Parlamentní i prezidentské volby v řadě zemí přinesly úspěchy pravici * Levicou vlády mají nyní z nových členských zemí EU jen Slovensko a Slovinsko * Slovensko si zvolí nový parlament 12.června
Praha - Česku povládne velmi pravděpodobně pravicová koalice. Znamená to, že nebude ve střední a východní Evropě výjimkou.
V takzvaných nových členských zemích EU voliči v poslední době hlasují v parlamentních i prezidentských volbách spíš doprava.
Výjimku zatím představuje Slovensko, kde se ale o složení nového parlamentu rozhodne už příští týden, 12.června.
V zahraničí je výsledek českých voleb interpretován tak, že se Češi zalekli přílišného zadlužení ve stylu Maďarska či Řecka a zvolili utažení opasků raději dříve než později.
"Čeští voliči zřejmě reagovali na rozpočtové problémy jinde v Evropě rozhodnutím, že problému raději předejdou," napsal například ekonomický deník Wall Street Journal. Londýnské Financial Times docházejí k obdobnému závěru.
Při pohledu na poslední volby to skutečně vypadá, že konzervativní či liberální strany "dobývají" jednu východoevropskou zemi za druhou a dvě desítky let po pádu komunismu zažívají úspěšné období.
Markantní je to v Polsku. Vládne liberální Občanská platforma, přičemž hlavní opoziční silou není žádná levicová strana, nýbrž konzervativní seskupení Právo a spravedlnost, založené tragicky zesnulým prezidentem Lechem Kaczyńským.
V Maďarsku nastala bezmála "konzervativní revoluce," když pravicová strana Fidesz dosáhla v dubnových volbách v parlamentu dvoutřetinové ústavní většiny.
Maďaři se v době velkého zadlužení a propadu ekonomiky rozhodli dát přednost pravici bezprecedentně masovým způsobem.
V Rumunsku sice vládne velká koalice, ale prosincové měření sil v prezidentských volbách dopadlo lépe pro pravici.
I Balkán doprava
Dosavadní prezident Traian Basescu - pravicový politik, bývalý starosta Bukurešti a kdysi kapitán námořní lodi - těsně porazil svého vyzývatele, sociálního demokrata Mirceu Geoanu.
V sousedním Bulharsku triumfovala zcela nová síla. Strana Občané za evropský rozvoj Bulharska, vedená starostou Sofie Bojko Borisovem. Profiluje se jako pravicová strana s důrazem na boj proti korupci a vzdáleně připomíná české Věci veřejné.
Litevci zvolili ženu
Také v Pobaltí, které tvrdě zasáhla hospodářská krize, v posledních volbách uspěla pravice. Litevskou prezidentkou se loni v červenci stala Dalia Grybauskaiteová. Bývalá eurokomisařka pro rozpočet, která Litevce vyzvala k trpělivosti během éry utahování opasků.
Premiéra, hlásícího se k levici, má zatím v Robertu Ficovi Slovensko. 12.června jdou ale Slováci k volbám a pravicová opozice je povzbuzena jak výsledkem v České republice, tak posledními průzkumy veřejného mínění.
Fico jako Paroubek?
Ty napovídají, že dosud velmi populární Ficova strana Směr - Sociální demokracie sice vyhraje, ale podobně jako česká ČSSD může mít problém sestavit většinovou vládu.
Agentura MVK v polovině dubna průzkumem zjistila, že Smer - Sociální demokraté by sice znovu jasně zvítězila s 35,1 procenty hlasů, ale to by jí nestačilo na vytvoření kabinetu se současnými koaličními partnery.
Na dalších třech místech by totiž skončily vesměs strany z pravicové části politického spektra. Slovenská demokratická a křesťanská unie-Demokratické strana (SDKÚ - DS) expremiéra Mikuláše Dzurindy by volilo 11,7 procent voličů, Slobodu a Solidaritu (SaS) 11,6 procent a křesťanské demokraty (KDH) 11,4 procenta.
Dva současné koaliční partnery Smeru by volilo méně lidí než před čtyřmi lety. Slovenskou národní stranu 6,2 procenta a LS - HZDS Vladimíra Mečiara jen 5,2 procenta.
Pro úplnost je třeba dodat, že levicová koalice kromě Slovenska vládne ještě ve Slovinsku. Ve volbách v roce 2008 tam těsně zvítězili sociální demokraté.
