Maďarsko volilo. Hlasovali nejfrustrovanější lidé z EU

Zuzana Kleknerová Zuzana Kleknerová
26. 4. 2010 12:22
V žádné jiné postkomunistické zemi nevládne 20 let po revoluci tak "blbá nálada"
Volební plakát Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). Mezi předsedu Gábora Vonu a místopředsedkyni Krisztinu Morvaiovou kdosi "dolepil" Adolfa Hitlera.
Volební plakát Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). Mezi předsedu Gábora Vonu a místopředsedkyni Krisztinu Morvaiovou kdosi "dolepil" Adolfa Hitlera. | Foto: Reuters

Budapešť - Radikálním posunem doprava skončily v Maďarsku parlamentní volby. Jejich výsledek, vítězství konzervativního Fideszu, ale i relativní úspěch krajně pravicového Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik), završil, k čemu se v zemi na Dunaji schylovalo už dlouho.

V žádné jiné postkomunistické zemi nežije tolik frustrovaných lidí jako v Maďarsku. Nikde jinde nevládne 20 let po revoluci tak "blbá nálada". Ani v Česku ne.

"Propast mezi tím, co lidé od demokracie čekali a co jim skutečně dala, je v Maďarsku větší než ve všech ostatních nových členských zemích EU. Je dokonce větší než na Ukrajině a v Rusku," vysvětlil v rozhovoru pro stanici Deutsche Welle Richard Wike, expert na výzkum veřejného mínění ze Spojených států.

Wike pracuje v renomovaném Pewově výzkumném institutu ve Washingtonu. Právě tady už dvě desetiletí podrobně zkoumají nálady obyvatelstva ve střední a východní Evropě.

Američany zajímá, jak jsou "noví" členové EU spokojeni s politickým a ekonomickým vývojem po roce 89. A co si myslí o - jim dříve zapovězené - demokracii.

Nadšení vyprchalo

Postkomunistická Evropa dvacet let po revoluci

Myslíte si, že vaše země je na tom ekonomicky špatně?

(odpověď "ano" v procentech)

Maďaři   94%

Litevci   93%

Češi   81%

Slováci   73%

Poláci   59%

Daří se lidem vaší země hůř než za komunismu?

(odpověď "ano" v procentech)

Maďaři   72%

Ukrajinci   62%

Slováci   48%

Češi   39%

Poláci   35%

Jste spokojeni, jak ve vaší zemi funguje demokracie?

(odpověď "ne" v procentech)

Maďaři   77%

Bulhaři   76%

Češi    49%

Slováci   46%

Poláci   39%

Bylo správné přejít ke kapitalismu?

(odpověď "ano" v procentech; v závorce odpovědi z roku 1991)

Češi   79% (87%)

Poláci   71% (80%)

Slováci   66% (69%)

Maďaři   46% (80%)

Ukrajinci   36% (52%)

zdroj: PEW Research Center, 2009

Výsledky rozsáhlé studie Pewův institut poprvé zveřejnil už loni. Teď se k nim ústav v souvislosti s vývojem v Maďarsku na svých internetových stránkách znovu vrátil.

"Novým" Evropanům položili výzkumníci tytéž otázky v rozmezí osmnácti let: v roce 1991 a 2009. Zjistili při tom, že se jejich současné názory od těch "porevolučních" zásadně liší.

"Nadšení počátečních let se změnilo poté, co lidé zjistili, že demokratizace je zdlouhavý a obtížný proces, z něhož neprofitují všichni stejně," popisuje Richard Wike situaci v postkomunistické Evropě. Typickým příkladem je právě Maďarsko.

"Maďaři jsou velmi nespokojení se svou politickou elitou, dělá jim starosti politická korupce, mají nejhorší názory na členství své země v EU. To všechno se odrazilo i v posledních volbách," cituje Wikea Deutsche Welle.

Maďaři versus Češi

V roce 1991 se v průzkumu 74 procent Maďarů shodlo, že soupeření více politických stran je lepší než vláda strany jediné. Loni v Maďarsku totéž tvrdilo jen 56 procent dotázaných.

Pro srovnání: Češi odpovídali po revoluci i v loňském roce stejně. Takzvanou pluralitní demokracii podporovalo a podporuje 80 procent z nich.

Ještě zajímavější je podle výzkumníků jiný "maďarský" paradox.

"Maďaři častěji než ostatní obyvatelé střední a východní Evropy tvrdili, že je důležité žít v zemi s demokratickými hodnotami a institucemi," píše se ve zprávě Pewova institutu. "Jen hrstka z nich si však myslí, že jejich stát takovou zemí je."

To, že u nich demokracie nefunguje, jak má, si myslí více než tři z pěti Maďarů (77 procent). Nespokojenců v Česku je "jen" 49 procent, v Polsku dokonce ještě o 10 procent méně (39 procent).  

Vzpomínání na komunismus

Ještě větší frustrace čiší z odpovědí, které se týkají ekonomické situace Maďarska i jeho obyvatel.

Před rokem 1989 se Maďarům hospodářsky dařilo. Jejich "gulášový socialismus" kombinoval prvky plánovaného hospodářství s tržní ekonomikou a ve východním bloku jim mohl jen stěží kdo konkurovat.

Hospodářská krize však Maďarsku zasadila tvrdý úder. Z příkladného žáčka byl rázem předlužený prosebník, který musel požádat o pomoc Mezinárodní měnový fond, Světovou banku i Evropskou unii.

"Navíc - jiné středoevropské státy zvládly transformaci lépe než Maďarsko," vysvětluje Richard Wike další důvod, proč jsou Maďaři tak rozčarovaní.

A výsledek? Celých 94 procent respondentů z Maďarska uvedlo, že jejich země je na tom ekonomicky špatně (v Česku 81 procent). A 72 procent je přesvědčeno, že Maďaři jsou na tom 20 let po revoluci hůř, než byli před ní.

Většina Čechů i Poláků tvrdí pravý opak: zhoršení ekonomické situace oproti období totality připustilo pouze 39, respektive 35 procent dotázaných.

Spojenci v názorech na Romy

Pro Viktora Orbána to bylo snadné volební vítězství. Maďaři jsou nejfrustrovanějším národem v EU. A viní z toho hlavně zatím poslední legitimně zvolenou vládu maďarských socialistů.
Pro Viktora Orbána to bylo snadné volební vítězství. Maďaři jsou nejfrustrovanějším národem v EU. A viní z toho hlavně zatím poslední legitimně zvolenou vládu maďarských socialistů. | Foto: Reuters

V názorech na menšiny se naopak Češi a Maďaři dokonale shodnou. V obou zemích, stejně tak jako na Slovensku a v Bulharsku, jsou nejméně oblíbeným etnikem Romové.

V Maďarsku toho v letoších volbách dokonale využil krajně pravicový Jobbik. V Česku sice nacionalistické strany doposud neuspěly, averze vůči Romům je tu však zakořeněna ještě více než v Maďarsku.

Jak vyplynulo z šetření Pewova institutu, Romy nemá rádo 84 procent Čechů, 78 procent Slováků, 69 procent Maďarů a 56 procent Bulharů.

K žádné menšině v žádné jiné ze zkoumaných zemi se lidé nestaví tak negativně jako "bílí" Češi k Romům. I Čečenci v Rusku jsou na tom líp - v oblibě je nemá "jen" 60 procent dotázaných Rusů.

 

Právě se děje

před 9 minutami

Koudelka byl v Rašnově osmnáctý, vyhrál lídr SP skokanů Kraft

Také ve druhém závodě Světového poháru skokanů na lyžích v rumunském Rašnově bodoval z Čechů pouze Roman Koudelka, který obsadil 18. místo. Vyhrál Stefan Kraft z Rakouska a upevnil si vedení v průběžném pořadí seriálu.

Koudelka jako jediný z českých reprezentantů zvládl první kolo. Čestmír Kožíšek, Viktor Polášek a Vojtěch Štursa se stejně jako v pátek, kdy transylvánské středisko hostilo Světový pohár skokanů úplně poprvé, do nejlepší třicítky nevešli. Koudelka předvedl dva vyrovnané skoky dlouhé 94,5 a 94 metrů a oproti pátečnímu závodu si polepšil o devět míst. V hodnocení Světového poháru mu patří se ziskem 219 bodů 24. příčka.

Kraft si díky skokům 103 a 97,5 metru připsal dvacáté vítězství ve Světovém poháru a počtvrté za sebou skončil na stupních vítězů. V pátek byl v Rašnově třetí a stejnou bilanci jako v Rumunsku zaznamenal i před tím na domácích závodech v Kulmu. V průběžném pořadí seriálu má Kraft náskok 118 bodů před dnes druhým Karlem Geigerem z Německa.

Další zprávy