Přestože se jaderná elektrárna Černobyl stala 26. dubna 1986 při výbuchu a následném požáru v budově čtvrtého reaktoru dějištěm nejhorší civilní jaderné katastrofy, celý svět se o velikosti a dopadech dozvídal jen velmi pomalu.
Sověti informovali se zpožděním i obyvatele své vlastní země. Nejsilněji přitom havárie zasáhla právě je - například území dnešního Běloruska.
| "Sedmdesát procent radioaktivity dopadlo tam. Čtvrtina území s dvěma miliony lidí je zamořena," říká fotograf Václav Vašků, který zemi loni navštívil. CELÝ ROZHOVOR čtěte ZDE |
Ve středu 26. dubna uplyne dvacet let od největší jaderné havárie v dějinách. Výbuch čtvrtého bloku elektrárny v Černobylu zabil tisíce lidí, zamořil rozsáhlá území a vyděsil celý svět. Událost však přinesla také jasné svědectví o cynismu a brutalitě komunistického režimu. Redakce Aktuálně.cz připravila seriál, který můžete sledovat až do osudné středy. Další díl vám nabídneme zítra a dál potom každý den. |
Skandinávie hlásí zvýšenou radioaktivitu v atmosféře
Radioaktivní spad kontaminoval část bývalého Sovětského svazu a řadu evropských zemí. Kromě sousedních sovětských republik byly mezi prvními zasaženy skandinávské státy.
Švédská vláda si dokonce nějakou dobu myslela, že k nehodě došlo v její vlastní jaderné elektrárně na břehu Baltského moře a nařídila evakuaci více než šesti set pracovníků.
- Skandinávie se tříští. Na vině energie - ČTĚTE ZDE
Infobox
PŘEČTĚTE SI:
- Greenpeace: Černobyl zabil 93 000 lidí
- Havárie jaderné elektrárny Černobyl
- Slavili by dvacet, Černobyl to změnil
Důvodem zbytečných kroků byly zvýšené hodnoty radioaktivity ve vzduchu a především mlčení sovětského vedení.
Moskva připustila, že k černobylskému incidentu došlo, až tři dny po katastrofě. To už zvýšené hladiny radioaktivity v atmosféře hlásilo také Finsko a Norsko.
Sovětská agentura TASS tehdy vydala pouze strohé telegrafické prohlášení:
"V jaderné elektrárně Černobyl došlo k nehodě, při níž byl zničen jeden z reaktorů. Sovětská vláda přijala patřičné kroky k eliminaci nehody. Pomoc pro oběti je připravena a vláda sestavila speciální vyšetřovací komisi."
Nejhůře bylo zasaženo Bělorusko
Následovaly informace o obětech, ale chyběla čísla. Hlavní snahou Sovětského svazu bylo zamaskovat škody.
Z okolních sovětských republik bylo nejhůře postiženo Bělorusko. Podle fotografa Václava Vašků dopadlo sedmdesát procent radioaktivity na jeho území.
"Čtvrtina území s dvěma miliony lidí je zamořena. A i když dávají na likvidaci následků havárie devět procent HDP, oficiálně se o problémech nemluví. Lidé, se kterými jsem se setkal, říkají, že za sovětské vlády bylo informací víc," uvedl v rozhovoru pro deník Aktuálně.cz Václav Vašků.
Zprávy o obětech i dopadech se liší
Dvacet let po havárii existuje řada studií, které se právě dopadem katastrofy zabývají. Jejich výsledky jsou však značně nejednotné.
Světová zdravotnická organizace (WHO) se snaží o monitorování stavu mimo bývalý Sovětský svaz.
"Ačkoliv Bělorusko, Ukrajina a Rusko byly nejvíce kontaminovány životu nebezpečnou radioaktivitou, velká část spadu zasáhla ostatní země Evropy," konstatuje zpráva nezávislých vědců.
Ekologické hnutí Greenpeace začátkem tohoto týdne šokovalo svět nejnovějším odhadem. Podle zprávy ekologů zemřelo v důsledku černobylské nehody více než devadesát tisíc osob po celém světě. Radioaktivní spad přitom zasáhl čtyřicet procent evropského povrchu.
- Historie černobylského reaktoru - NAJDETE ZDE
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vidí tato čísla jako nereálná. Podle jejích odhadů dosáhl počet obětí třiceti až čtyřiceti tisíc.
Tyto zprávy se však zabývají nepřímými dopady na lidské zdraví, které jsou v mnoha případech diskutabilní.
- Základní údaje o jaderné elektrárně - ČTĚTE ZDE
Podle loňské zprávy Organizace spojených národů zemřelo v důsledku přímého zásahu radioaktivním spadem v nejbližším okolí Černobylu 4000 osob. Více než polovinu z nich tvořili členové likvidačních čet, kteří byli zásahu vystaveni nadměrně dlouhou dobu. Nepřímými dopady nehody se zpráva nezabývala.
