Španělská policie bránila katalánskému referendu silou, zraněno je přes 700 lidí

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 1. 10. 2017 23:00
Španělská policie se dnes snažila silou bránit konání referenda o nezávislosti Katalánska, které vláda v Madridu považuje za nelegální a které zakázal ústavní soud. Proti stoupencům zakročila a použila i gumové projektily. Incidenty doprovázející referendum si vyžádaly stovky zraněných, přičemž zranění několika osob jsou vážná. Katalánský premiér Carles Puigdemont označil postup španělské policie za "neoprávněný, nepřiměřený a bezohledný". Naopak podle španělské vicepremiérky Sorayi Saénzové de Santamaría provedla policie zásah profesionálně, pevně a přiměřeně.
Španělská policie brání katalánskému referendu silou, zraněno je přes 300 lidí | Video: Reuters/Dalia R. Bonet

Barcelona -  Španělská policie proti stoupencům nepovoleného referenda o katalánské nezávislosti použila i gumové projektily. Španělský premiér Mariano Rajoy prohlásil, že policie zakročila pevně a s klidem a že bylo zajištěno právo a referendum zmařeno.

Zraněných z potyček s policisty, kteří se marně snažili referendu zabránit, je podle katalánských úřadů přes 700. Katalánský premiér Carles Puigdemont označil postup španělské policie proti účastníkům dnešního referenda o nezávislosti Katalánska za "neoprávněný, nepřiměřený a bezohledný".

Z internetového televizního přenosu listu El País bylo patrné, že referendum provázely protesty v barcelonských ulicích, kde byly davy lidí a policisté s helmami, plastovými štíty, obušky a zbraněmi umožňujícími použití slzných granátů.

"Neoprávněné, nepřiměřené a bezohledné násilí španělského státu dnes nezastavilo touhu Katalánců hlasovat… ale pomohlo nám zbavit se všech pochybností, které jsme mohli mít," prohlásil Puigdemont před novináři. Premiér vhodil svůj hlasovací lístek v jedné z volebních místností poté, co policie zablokovala školu v obci Sant Julia de Ramis na severu Katalánska, kde měl původně hlasovat.

"Španělský stát dnes ztratil mnohem více než kdy dříve, zatímco Katalánsko vyhrálo," řekl Puigdemont, kterého na ulici nadšeně pozdravovaly davy jeho příznivců. Počínání policie podle katalánského premiéra poskytlo světu "úděsný obraz Španělska".

Naopak španělská vicepremiérka Soraya Saénzová de Santamaría prohlásila, že policie zasáhla profesionálně, pevně a přiměřeně. Podle vicepremiérky cílem nebyli samotní voliči, ale materiál určený k zajištění hlasování. Saénzová také obvinila katalánskou regionální vládu z nezodpovědného chování. "Žádné referendum nebo něco, co by se mu podobalo, se nekonalo," řekla.

Barcelona byla hlavním místem potyček mezi policií a katalánskými voliči. Na Twitteru se mimo jiné objevila fotografie starší zakrvácené ženy, která údajně chtěla hlasovat v jedné barcelonských škol. Na jiných snímcích jsou vidět rozbité skleněné dveře, kterými policisté pronikli do jedné z volebních místností.

"Svět vidí, jak stát sahá k násilí," prohlásil mluvčí katalánské vlády Jordi Turull. 

Katalánští separatisté spolu s odbory vyzvali regionální vládu, aby kvůli policejnímu násilí při referendu vyhlásila na úterý 3. října generální stávku.

Katalánský premiér Puigdemont prohlásil, že Evropská unie nemůže přehlížet "porušení lidských práv během hlasování". Dodal, že Katalánci při hlasování "získali právo mít nezávislý stát".

Španělským bezpečnostním složkám se částečně podařilo vyřadit z provozu systémy sčítání hlasů a odpojit mnohá hlasovací místa od internetu. Dobrovolní členové několika volebních komisí podle novinářů potvrdili, že nemají přístup k údajům o voličích, protože byl zablokován příslušný web a v některých volebních místnostech internet nefunguje vůbec.

Podle agentury AP španělská policie u jedné z barcelonských škol násilím zabránila stovkám lidí vstoupit do volební místnosti.

Zájem o účast v referendu byl na některých místech značný. Například ve městě Terrassa stály podle fotografií zveřejněných na Twitteru před jednou místní školou dlouhé fronty voličů.

Španělská vláda tvrdí, že jen neochotně vyslala policisty a příslušníky civilní gardy s příkazem zastavit referendum. Jejich prvotním úkolem prý bylo zabavovat volební materiály, nikoliv cílit na lidi, ujistil zástupce centrální vlády v Katalánsku Enric Millo. "Byli jsme přinuceni k něčemu, co jsme nechtěli," řekl a hlasování označil za frašku.

Mluvčí katalánské vlády Turull žádal Millovo okamžité odstoupení kvůli násilí proti občanům ze strany státu.

Místní regionální policejní síly se naopak k voličům chovaly o poznání přívětivěji, uvedla agentura Reuters. V katalánském okrese Osona severně od Barcelony, které je baštou hnutí za nezávislost, katalánská policie se jen chabě pokusila o to, aby přiměla lidi odejít od volebních místností, přestože měla k dispozici potřebný soudní příkaz.

Španělské ministerstvo vnitra připustilo, že se podařilo uzavřít pouze 79 z více než 2300 volebních místností. Volební místnosti se začaly podle plánu uzavírat po 20:00 SELČ. Lidé stojící ve frontách ale mohli odevzdat svůj hlas i po stanovené hodině. Mluvčí katalánské vlády Jordi Turull vyjádřil přesvědčení, že navzdory velkému zájmu se hlasování již příliš protahovat nebude.

Sčítání hlasů mělo začít bezprostředně po uzavření volebních místností. Turull věří, že jich budou sečteny "miliony". Mluvčí přitom nebyl schopen odhadnout, kdy budou k dispozici výsledky.

 

Právě se děje

Další zprávy