Osmnáctiletý Ayhan Sürücü zavraždil loni v únoru svou sestru Hatün, protože prý svým údajně příliš západním stylem života hanobila rodinu. Případ rozpoutal v Německu intenzivní debatu o integraci konzervativních muslimských přistěhovalců do většinové společnosti.
Mladík má strávit ve vězení více než devět let, vzhledem k jeho věku takřka maximální možnou dobu. Rozsudek však ještě není pravomocný.
Obžaloba: Vraždu naplánovala rodinná rada
Státní zástupce se neúspěšně snažil dokázat, že Ayhan plánoval vraždu společně s dalšími bratry Mutluem a Alpaslanem. O smrti sestry Hatün měli rozhodnout na rodinné radě. Zbylé dva bratry, kterým hrozilo doživotí, však soud pro nedostatek důkazů zprostil obžaloby.
Žila si podle svého... Proto zemřela
Třiadvacetiletá Hatün Sürücüová vyrostla v Německu a v roce 1998 byla v Turecku donucena ke sňatku se svým bratrancem. Za rok se jí v Berlíně narodil syn a žena se tehdy odmítla vrátit do Turecka. Odešla od rodičů, vyučila se elektroinstalatérkou a dítě vychovávala sama.
Loni v únoru byla za bílého dne zastřelena na autobusové zastávce. Brzy byli zatčeni její tři bratři. Nejmladší z nich, Ayhan, se k činu doznal jako jediný pachatel. Podle obžaloby mu ovšem i Mutlu a Alpaslan měli obstarat zbraň a zároveň mu přímo na místě dodávat morální podporu. To se však nepodařilo dokázat. Rodina se od jakéhokoli spojení s vraždou distancovala.
"Vy na vraždu zapomenete, ale mě bude pronásledovat do smrti, šlo o mé dítě," prohlásil tehdy otec Sürücüové.
Soudce označil případ za mimořádný. "Sürücüová se stala obětí vraždy, protože žila tak, jak to sama pro sebe považovala za správné," prohlásil soudce Michael Degreif. Případ Sürücüové vyvolal v Německu pozdvižení a rozproudil diskusi o nucených manželstvích a postavení žen v přistěhovaleckých komunitách.
Veřejnost vraždu ostře odsoudila a největší turecký deník Hürriyet zahájil v zemi kampaň proti nuceným manželstvím.
Pracuješ-li v Německu, respektuj naše hodnoty
Němečtí politici v poslední době stále více naléhají na větší úsilí při integraci cizinců. Tvrdí, že přistěhovalci musí zlepšit nejen znalost němčiny, neboť řada jejich dětí není schopna kvůli nedostatečné jazykové vybavenosti ani dokončit školu, ale že je třeba také přimět imigranty k větší otevřenosti vůči životním hodnotám hostitelské země.
"Všichni cizinci, kteří se usadí v Německu, musí akceptovat základní hodnoty naší ústavy," řekl Johanes Singhammer, mluvčí kancléřky Angely Merkelové pro rodinné otázky.
"Takzvané vraždy ze cti ve skutečnosti přinášejí jen zneuctění," dodal.
Podobně se vyjádřil i ministr vnitra Wolfgang Schäuble.
"Kdo nehodlá akceptovat německé poměry a integrovat se do společnosti, měl vyhledat nějaké jiné místo na světě a odejít," řekl.
"Přistěhovalci musejí být ochotni akceptovat poměry v Německu, například že ženy a muži jsou rovnoprávní, a to nejen na papíře," dodal tehdy.
Přistěhovalci: Dlouho neřešený problém
Mnozí experti se domnívají, že stávající problémy vznikly během poměrně dlouhého časového období. Několik německých vlád se prý chovalo, jako by se "gastarbeiteři" z Turecka i odjinud jednoho dne měli vrátit domů a německé právo na jejich dlouhodobou přítomnost nebylo připraveno.
