Mangalovou zastřelili neznámí ozbrojenci v sobotu kolem 07:20 místního času (9:50 SELČ), když byla na cestě do práce. Působila jako poradkyně dolní komory afghánského parlamentu v oblasti kultury. K vraždě došlo na jihovýchodě afghánského hlavního města Kábul.
Podle svědků, se kterými mluvili reportéři Rádia Svobodná Evropa, Mangalovou zavraždili dva muži. Svědci uvedli, že dvojice přijela na místo činu na motorkách. Nejprve vypálili do vzduchu čtyři výstřely, aby rozehnali dav lidí, a poté dvěma ranami střelili novinářku do hrudi. Následně utekli.
Afghanistan: Former journalist Mena Mangal shot dead by unidentified gunmen in Kabul https://t.co/8Tf1xa2G1k pic.twitter.com/skVcPDtvds
— scroll.in (@scroll_in) May 12, 2019
Policisté po vinících pátrají, podle jejich mluvčího má případ na starosti speciální policejní jednotka.
Na vyšetřovatele tlačí i veřejnost, kterou smrt novinářky rozhořčila. Mangalová byla známá televizní moderátorka, politička a bojovnice za práva žen. V zemi platí striktní islámské právo šaría a ženy tu často čelí utlačování.
Zavražděná žurnalistka také podle Rádia Svobodná Evropa spravovala na sociálních sítích stránku, na které lidé diskutovali o právu žen chodit do práce a v případě dívek navštěvovat školu.
"Proč je pro muže v této společnosti tak snadné zabíjet ženy, které s nimi nesouhlasí?" ptá se jedna z uživatelek Twitteru, po kterém nyní koluje hashtag #MinaMangal. Jiná ve svém příspěvku napsala: "Ženám v Afghánistánu by mělo být umožněno pracovat pro svou zemi, vyjadřovat své názory a žít si své životy beze strachu, jaké to může mít dopady."
Devastating. “Why is it so easy in this society [for men] to keep killing women they disagree with?” #MenaMangal #violenceagainstwomenhttps://t.co/fNKREuEzZF
— Melinda Fox 🦊 (@FoxMelinda) May 13, 2019
Rodina viní exmanžela
Mangalová vystřídala za svůj profesní život hned tři afghánské televizní stanice - soukromé televize Ariana TV, TOLO a nakonec Shamshad TV. Potom odešla do politiky.
Jedna z jejích kolegyň, členka parlamentu Shagufa Noorzaiová, poukazuje na podobné případy z minulých letech, například smrt sedmadvacetileté Afghánky Farkhundy Malikzadové. Tu v roce 2015 zlynčoval rozhořčený tisícový dav v Kábulu. Lidé se domnívali, že žena spálila korán. Nakonec se ale ukázalo, že se svatou knihou nic takového neudělala.
Britský zpravodajský server BBC píše, že v souvislosti se smrtí afghánské žurnalistky někteří lidé podotýkají, že se vraždy žen často dějí ve dne a dochází k nim i v tzv. zelené zóně Kábulu. Neboli na zabezpečeném a přísně střeženém území, kde se nachází například prezidentský palác.
"Žena byla zabita za bílého dne, protože muž si myslí, že si zaslouží být zabita," prohlásila Afghánka Wazhma Froghová, která usiluje o lepší postavení žen v zemi.
Kdo Mangalové na internetu vyhrožoval smrtí, policie neví. Novinářka ale měla spory s rodinou svého bývalého manžela. Mangalová tvrdila, že byla v roce 2017 donucena ke sňatku, a teprve na začátku letošního května se jí podařilo rozvést se. Její rodina viní z vraždy právě dceřina exmanžela.
Nejnebezpečnější země pro novinařinu
K sobotní tragédii se vyjádřilo i několik světových státníků. Mezi nimi kanadský premiér Justin Trudeau. "Mína Mangalová byla odvážná novinářka a obhájkyně ženských práv, jejíž práce byla nepostradatelná v prosazování genderové rovnosti - nejen v Afghánistánu, ale po celém světě," napsal na Twitteru Trudeau. Zdůraznil, že je potřeba, aby její odkaz zůstal živý.
To bude ale přinejmenším pro zemi, jako je Afghánistán, těžké. Špatné postavení tu kromě žen obecně mají také novinářky i novináři.
Zpravodajský server BBC připomíná, že podle mezinárodní organizace Reportéři bez hranic byl Afghánistán v loňském roce pro žurnalisty vůbec nejnebezpečnější zemí světa. Na žebříčku svobody médií, který zveřejňuje tatáž organizace, se země většinou objevuje kolem 120. místa ze 180 monitorovaných států. Podle americké televize CNN bylo v Afghánistánu v letech 1994 až 2018 zavražděno nejméně 48 novinářů.
Země také pravidelně obsazuje spodní místa žebříčků, které se věnují rovnosti pohlaví. Afghánistán sice zaznamenal určitý pokrok v otázce ženských práv potom, co tu bylo v roce 2001 s pomocí invaze zahraničních vojsk svrženo fundamentalistické hnutí Tálibán. Zlepšení ale nebylo nijak výrazné.
