Podle propočtu agentury ARGE získala SPÖ kolem 43 procent hlasů. Na druhém místě skončila Rakouská lidová strana (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze, kterou do vídeňských voleb vedl ministr financí Gernot Blümel.

Podle ARGE získala 19 procent hlasů. Až třetí skončili zelení, kteří dosud se sociálními demokraty z vídeňské radnice vládli. Prognóza jim ale přisuzuje 12 procent hlasů, což by byl v metropoli rekordní zisk.

Debaklem skončily zemské volby pro pravicově populistickou FPÖ, která získala podle ARGE jen osm procent hlasů. Oproti předchozím volbám z roku 2015 tak zřejmě přišla až o dvě třetiny voličů. Do vídeňského sněmu se dostanou se sedmi procenty hlasů ještě liberálové ze strany NEOS.

Nejistý je zatím osud kandidátky, kterou vedl bývalý vicekancléř a expředseda FPÖ Heinz-Christian Strache. Nyní se její zisk pohybuje pod pětiprocentní hranicí nutnou pro zvolení. Vídeňské volby přitom měly být začátkem návratu Stracheho do velké politiky, z níž odešel loni po korupční aféře, kvůli které padla první Kurzova vláda.

Rakouská metropole je dlouhodobě baštou sociální demokracie. Členové této strany jsou starosty města nepřetržitě od roku 1945. Metropoli se proto často přezdívá Rudá Vídeň. Současný starosta a hejtman Michael Ludwig je v čele města od roku 2018, kdy funkci po více než 23 letech opustil Michael Häupl.

Oficiální výsledky dnešních voleb budou známé až příští týden. Lístky z korespondenčního hlasování se totiž začnou sčítat až v pondělí. Vzhledem k pandemii covidu-19 přitom letos ve vídeňských volbách hlasoval poštou mimořádně velký počet lidí - přes 380 tisíc.

Korespondenčně odevzdali vyjma starosty Ludwiga svůj hlas také všichni lídři kandidujících stran. V prognóze agentury ARGE jsou nicméně hlasy odevzdané mimo volební místnosti zohledněné. Volební účast se odhaduje na 67 procent.