Lima - Levicový nacionalista Ollanta Humala se prohlásil vítězem nedělních prezidentských voleb v Peru.
Po sečtení hlasů z 80 procent volebních uren získal v druhém, rozhodujícím 50,7 procenta hlasů. Jeho rivalce - pravicové političce Keiko Fujimoriové - dalo podle průběžných výsledků hlas 49,7 procenta voličů.
Mnozí Peruánci se nedělního hlasování předem děsili, protože neměli jinou možnost, než se rozhodnout mezi dvěma extrémy.
Mario Vargas Llosa, světoznámý peruánský spisovatel a laureát Nobelovy ceny za literaturu, s předstihem výstižně a také sžíravě poznamenal, že to bude "volba mezi rakovinou a AIDS".
V Peru proti sobě stáli dva extrémy - krajně pravicová Fujimoriová a krajně levicový Humala.
Všichni umírnění kandidáti vypadli již v dubnovém prvním kole. Dohromady získali sice téměř padesát procent hlasů, rozdrobili však umírněnou voličskou základnu, a žádný z nich proto nepostoupil dál.
A polovina umírněných Peruánců tak řešila téměř neřešitelnou otázku - zda bude pro zemi menším zlem Fujimoriová, nebo Humala.
Klan Fujimoriů
Fujimoriové a Humalové jsou dva politicky nesmiřitelné klany, jednu věc však mají společnou, a to divokou minulost.
Alberto Fujimori, otec Keiko, si v Peru od roku 2009 odpykává trest 25 let vězení za vraždy a únosy a zpronevěry státních peněz.
Podle verdiktu peruánského soudu je například odpovědný za vytvoření tajného komanda, které s jeho vědomím zabilo 25 lidí včetně osmiletého chlapce.
Bývalá Fujimoriho manželka Susana Higuči ukazovala jizvy na krku, které jsou podle ní následkem mučení. Tvrdí, že takto brutálně s ní zacházeli tajní agenti jejího muže poté, co ho obvinila, že vědomě toleruje korupci ve své vládě.
Jeden bývalý agent peruánské tajné služby skutečně řekl, že Susanu Higučiovou viděl v roce 1995 zavřenou nahou v cele ve vojenském vězení.
Vladimiro Montesinos, někdejší šéf Fujimoriho tajné služby, zase dosvědčil před soudem, že studia Keiko Fujimoriové na Bostonské univerzitě byla hrazena nelegálně ze státních peněz.
Keiko však svého otce brání a označuje ho za nejlepšího peruánského prezidenta v historii. Její mluvčí Jorge Trelles dokonce prohlásil v souvislosti s vládou jejího otce: "Zabili jsme méně lidí, než dvě předchozí vlády."
To bylo ale příliš i na Peru a Fujimoriová musela Trellese rychle odvolat, aby si nezničila naději na zvolení.
Klan Humalů
Alberto Fujimori ale není jediný, kdo si v Peru odpykává 25 let za protistátní jednání.
Stejný trest dostal i Antauro Humala, bratr prezidentského kandidáta Ollanty, za to, že se v roce 2005 pokusil o vojenský puč proti tehdejšímu prezidentu Alejandru Toledovi.
Rozdíl je pouze v tom, že sedí v jiné věznici a nemá tak luxusní celu. Ollanta Humala tehdy sloužil jako peruánský vojenský atašé v Jižní Koreji, ale nijak nespěchal s odsouzením bratrova činu.
Jedna peruánská televizní stanice v minulých týdnech vysílala o tomto nezdařeném puči seriál, v němž naznačila, že Antauro jednal podle pokynů svého bratra.
Ollanta Humala se rozlítil a stanici zažaloval. Přitom se sám v roce 2000 neúspěšně pokusil o vojenskou vzpouru - právě proti Fujimorimu.
Unikl však trestu, protože Alberto Fujimori tehdy již ztrácel půdu pod nohama a krátce nato utekl do Japonska.
Humalu televizní seriál rozzuřil především proto, že nechce v očích nerozhodnutých voličů získat reputaci "druhého Cháveze", venezuelského prezidenta známého svým divoce protiamerickým postojem a obdivem k socialismu a ekonomickému dirigismu, který se také pokusil dostat k moci pučem.
Rozdělená společnost
Jak vyhraněné jsou názory v peruánské společnosti před nedělními volbami, lze dokumentovat na postoji již zmíněného spisovatele Vargase Llosy.
Ten obvinil mediální skupinu vlastnící prestižní peruánský list EL Comercio, že bezohledně a v rozporu s veškerou novinářskou etikou nadržuje Fujimoriové.
Deník podle něj degeneroval v "hlásnou troubu lží a manipulací", protože jediným cílem jeho vlastníků je zabránit zvolení Humaly.
Vargas Llosa proto napsal šéfredaktorovi El Comercia dopis, v němž ho informoval, že přestává přispívat svým pravidelným čtrnáctidenním komentářem do tohoto listu, který se stal "karikaturou" objektivního média.
Slavný spisovatel není stoupencem ani jednoho z obou kandidátů, ale Humalu považuje za menší zlo.
Řada Peruánců si však dobře pamatuje řádění levicových geril v zemi v 80. a 90. letech a tvrdý způsob, jak s nimi zatočil Alberto Fujimori, který tím nastartoval současnou ekonomickou prosperitu, proto za menší zlo považují jeho dceru.
