USA zuří, unikne jim asi velký drogový boss

Václav Viták
1. 4. 2011 20:37
Kolumbie zřejmě zlepší vztahy se svým výbušným sousedem, ale na úkor USA

Bogotá - Venezuela je od nástupu prezidenta Huga Cháveze k moci latinskoamerickou noční můrou Spojených států.

K hněvu Američanů má Chávez velkou naději na další vítězství v záležitosti, jež má pro Američany zásadní důležitost.

Venezuela i USA usilují, aby jim Kolumbie vydala muže jménem Walid Makled.

Tento Venezuelan syrského původu, přezdívaný "Turek", byl v Kolumbii zatčen loni v srpnu na základě mezinárodního zatykače vydaného Spojenými státy.

Caracas žádá o vydání Makleda, protože je ve své vlasti obviněn z vraždy, pašování a praní špinavých peněz.

USA chtějí „Turka", protože podle amerického ministerstva spravedlnosti a protinarkotické služby DEA je jedním z největších pašeráků kokainu v Jižní Americe.

Kolumbijský Nejvyšší soud rozhodl minulý týden, že Walid Makled může být vydán - neřekl však kam.

Složité a politicky velmi nevděčné rozhodnutí, zda bude "Turek" poslán do Venezuely nebo do USA, je nyní pouze na kolumbijském prezidentovi Juanu Manuelu Santosovi.

Nejvyšší představitel Kolumbie si může být jist pouze jednou věcí, ať rozhodne tak či onak, vždy jednu z obou stran proti sobě velmi popudí.

Podle posledních zpráv se však Santos stále více přiklání k tomu, že Makled nepoputuje do USA, ale do sousední Venezuely.

Výřečný kokainový boss Makled

"Turek" Makled patřil do svého zatčení podle listu The Wall Street Journal k největším drogovým bossům, přesto byl do značné míry neznámý.

Tento muž, jenž ovládal doky v největším venezuelském přístavu Puerto Cabello a začínal jako šéf ozbrojeného gangu, který kradl kamiony s nákladem, pašoval podle amerických představitelů do USA deset tun kokainu měsíčně a další tuny do západní Afriky, odkud pak putovaly na evropský drogový trh.

Americká DEA se přímo třese na to, co by mohla z „Turka" dostat, pokud by ho měla ve svých rukou.

Navíc by Washington získal zřejmě velmi brizantní informace o korupci ve vládě Huga Cháveze, kterých by mohl velmi dobře proti venezuelskému prezidentovi využít.

Makled však do USA nechce, a proto mluví. Jedné kolumbijské stanici například řekl: "To, co vím, by úplně stačilo, aby (Američani) okamžitě zahájili intervenci do Venezuely... Dává tak jasně najevo, že bude "ochotně zpívat" a Američanům řekne všechno, pokud bude vydán do Spojených států.

Dostane-li se však zpět do Venezuely, je ochoten mlčet. V rozhovorech, které poskytl kolumbijským a venezuelským médiím, například prohlásil, že vysocí představitelé venezuelské vlády od něj dostávali úplatky až ve výši stovek tisíc dolarů za poskytování výhod a ústupků souvisejících s jeho nelegálním podnikáním.

Tvrdí, že měl na výplatní listině více než 40 venezuelských generálů a vládních činitelů, kteří mu zajišťovali beztrestnost a bezpečnost.

Santos mezi mlýnskými kameny

Kolumbijský prezident má nyní před sebou těžké rozhodnutí. Jakmile loni v srpnu nastoupil do funkce, začal tvrdě pracovat na zlepšení vztahů s Venezuelou, které považuje za prioritu.

Za jeho předchůdce Uribeho byly Venezuela a Kolumbie na pokraji války. Už v listopadu loňského roku proto slíbil Chávezovi, že mu Makleda vydá.

Makled tvrdí, že propašoval do USA celkem 300 tun kokainu (Ilustrační foto).
Makled tvrdí, že propašoval do USA celkem 300 tun kokainu (Ilustrační foto). | Foto: Reuters

Venezuelský prezident tento vstřícný krok ocenil finančně: o několik týdnů později sáhl do kapsy a z 900 milionů dolarů, které venezuelská vláda dluží kolumbijským firmám, zaplatil 500 milionů.

Santos potřebuje uklidnit Venezuelu a obnovit vzájemný obchod, který před zmrazením vzájemných vztahů dosahoval obratu několika miliard dolarů.

Pokud však Makled skončí v Caracasu, Američané ho určitě obviní, že kvůli politickým kalkulacím obětoval strategické spojenectví se Spojenými státy, do kterého Washington investoval také již miliardy dolarů.

Vydá-li však Santos Makleda do USA, Chávez zcela jistě znovu začne napadat Kolumbii jako lokaje USA, který pomáhá Američanům prosazovat v Latinské Americe jejich "imperialistické cíle".

Venezuelský prezident ještě před časem spílal Kolumbii do "jihoamerického Izraele" a označoval ji za jednu obrovskou vojenskou základnu USA v Jižní Americe.

Kvůli těmto rozepřím se Santosovým předchůdcem Álvarem Uribem také přerušil s Kolumbií diplomatické vztahy. Caracas a Washington nyní čekají, jaké bude Santosovo rozhodnutí.

Hněv USA, které zřejmě už tahají za kratší konec v této kauze, ale vyjadřuje prohlášení jednoho jejich představitele, jenž řekl listu The Wall Street Journal: „DEA a ministerstvo spravedlnosti se pěkně na...ou (jestliže jim Kolumbie Makleda nevydá). Už teď jsou na...ní."

 

Právě se děje

Další zprávy