Směr-SSD

Strana expremiéra Roberta Fica, který jako její předseda chce opět vést Slovensko. Strana funguje od roku 1999 a dlouho byla jednou z hlavních politických sil v zemi. Po politické krizi způsobené vraždou Kuciaka a Kušnírové v roce 2018 ale nedůvěra ve vládu prudce klesla. Nyní strana opět láká voliče, místo tradičních zastánců levicové politiky ovšem nyní vábí spíše příznivce radikálních a krajně pravicových stran. Fico opakovaně útočil na současnou prezidentku Čaputovou a kritizuje dodávky zbraní pro Ukrajinu.

Progresivní Slovensko (PS)

Stranu prezidentky Zuzany Čaputové vede do voleb Michal Šimečka. V minulých volbách strana kandidovala v koalici a jen těsně nepřekročila sedmiprocentní hranici pro vstup do parlamentu. Proevropská strana, která podporuje práva sexuálních menšin a chce dál pomáhat Ukrajině, má podporu hlavně v Bratislavě a dalších velkých městech. Její politici slibují odstranění korupce nebo efektivnější fungování státu.

Hlas-SD

Stranu Hlas založil v roce 2020 Peter Pellegrini, který byl do té doby členem Směru a v posledních volbách dokonce stranu vedl. Do nové strany zběhla celá řada tehdejších poslanců i řadových členů Ficovy strany. Hlas letos kandiduje poprvé, a i když volby nejspíš nevyhraje, bude pravděpodobně klíčový k vytvoření vládní koalice. Strana se označuje za sociálnědemokratickou a chce pokračovat v někdejší tradiční politice Směru. Na rozdíl od Fica podporuje pomoc Ukrajině.

Republika

Hnutí Republika podobně jako Směr odmítá dodávky zbraní na Ukrajinu. Krajně pravicová strana, která se chlubí tím, že zastává tradiční a křesťanské hodnoty, odmítá přijímání migrantů a brojí proti Evropské unii i Severoatlantické alianci. Její předseda Milan Uhrík je v současnosti europoslancem.

Slovenská národní strana (SNS)

Slovenská národní strana pod vedením Andreje Danka také patří ke krajně pravicovým stranám. Danko je dlouholetým sympatizantem Ruska a po ruské anexi Krymu dokonce vystoupil na půdě ruského parlamentu, kde vzdal hold Putinovi. Právě ruský prezident je pro voliče strany nejdůvěryhodnějším zahraničním lídrem.

Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO)

Jasný vítěz minulých voleb Igor Matovič a jeho hnutí OLaNO nyní bojuje o každý hlas. Tehdy nová strana ztratila po vládním chaosu posledních let velkou část svých voličů. Strana se proto spojila s řadou menších hnutí včetně strany Za lidi a kandiduje v koalici, kvůli tomu ovšem potřebuje získat alespoň 7 procent hlasů. Populistické hnutí přišlo o část svých důležitých politiků, včetně bývalého premiéra Eduarda Hegera.

Křesťanskodemokratické hnutí (KDH)

Tradiční konzervativní strana Křesťanskodemokratické hnutí láká hlavně věřící voliče. Její předseda Tomáš Merašický zdůrazňuje členství Slovenska v Evropské unii i NATO, zároveň by ale strana nechtěla jít do vlády se stranami, které by chtěly zavést manželství nebo jen registrované partnerství pro stejnopohlavní páry.

Svoboda a Solidarita (SaS)

Liberální stranu Svoboda a Solidarita do voleb vede její zakladatel a někdejší ministr hospodářství Richard Sulík. Ten loni v létě rezignoval kvůli sporům s Igorem Matovičem a strana následně z vládnoucí koalice odešla. Během předvolební kampaně strana vyzdvihává hlavně téma ekonomického růstu.

Sme rodina

Další vládní strana, která se pohybuje na hraně vstupu do parlamentu. Jak název napovídá, chce Sme rodina bojovat hlavně za tradiční rodiny, které jsou podle ní v ohrožení kvůli situaci v zemi i tlakům z Evropské unie. Populistické a nacionalistické hnutí vede podnikatel Boris Kollár.