Moskva - Moskevská policie pořádá hon na přistěhovalce, kteří se živí na tržištích jako "rikšové", tedy nosiči nákladu, prodavači či pomocná síla.

Pro tisíce zadržených ilegálů, jimž chybí doklady nezbytné k pobytu v Rusku, dokonce v metropoli vzniklo stanové městečko.

Místní úřady označují nové tažení proti přistěhovalcům za "dekriminalizaci", kritici však považují tradiční "migrační čistky" za populistickou kampaň, která má "naladit atmosféru" před zářijovými volbami moskevského starosty.

Vietnamci, Afghánci, Syřané...

Vedení města tvrdí, že cílem akce je udělat pořádek v místech, která jsou léta dějištěm pochybného byznysu.

Maskovaní příslušníci zvláštních policejních oddílů odvádějí přímo od stánků lidi, kteří nemají potřebné doklady. Mezi zadrženými jsou Vietnamci, Afghánci, Syřané, obyvatelé postsovětských republik i ruského jihu.

Přestože jsou oficiálně nechtění, má se za to, že jsou dlouhodobě tučným zdrojem korupčních příjmů pro místní úředníky i policisty.

Rozruch v Moskvě formálně nastal kolem konfliktu s obyvateli jihoruského Dagestánu. Na tržišti Matvějevskij v jihozápadní části města byl brutálně zbit policista, který se tam chystal zadržet prodavače melounů podezřelého ze znásilnění 15leté Moskvanky.

Policista skončil na chodníku s frakturou lebky, přičemž se ho kolegové stojící opodál ani nezastali. Podle médií dostali zaplaceno za to, aby se do záležitosti migrantů nepletli.

Když se záznam rvačky ocitl na internetu, všiml si ho i prezident Vladimir Putin. "Policisté nečinně sledují lynčování svého kolegy. Bojí se snad? Těžko. Spíš jen odpracovávají svých 30 stříbrných. Všichni to víme," prohlásil na poradě.

A vyzval k efektivním opatřením, která by zamezila kriminalitě na tržištích a v místech živelného obchodu.

"Dekriminalizace" by tak měla nejen "vyčistit" trhy od nelegálních migrantů a kriminálních živlů, ale odhalit i propojení úředníků a policejních struktur s tržištní mafií. Tomu však málokdo věří. Podobné razie se totiž v Moskvě pořádají pravidelně, aniž by měly výraznější protikorupční efekt.

Podle oficiálních statistik jsou v Rusku na tři miliony nelegálních migrantů. Agentura RIA Novosti citovala šéfa Federální migrační služby Konstantina Romodanovského, podle něhož většina z nich pracuje, přestože nemá oprávnění k pobytu. Legálně je v Rusku zaměstnáno asi 1,8 milionu cizinců.

"Koncentrační tábor"

Při poslední razii v Moskvě bylo zadrženo několik stovek Vietnamců, kteří v budově zchátralé textilky načerno šili "značkové" oblečení.

Přestože podmínky v provizorních vojenských stanech postavených v moskevské čtvrti Goljanovo nejsou zrovna komfortní, nedají se prý srovnávat s jejich nuzným bydlením ve sklepích, kde obvykle žijí měsíce.

Stěžují si prý jen na to, že místo obvyklé rýže jim ruské úřady servírují pohanku. Stravu i provizorní ubytování mají zdarma na dobu, než budou deportováni. To prý čeká také další stovky zadržených, kteří se nadcházejí v migračních zařízeních.

Kapacita stávajících zařízení pro migranty je přitom nedostatečná a moskevská policie se právě proto rozhodla postavit pro nežádané přistěhovalce stany.

Média označují páskou ohrazený prostor za "koncentrační tábor" a obránci lidských práv poukazují na pochybný právní status podobné izolace lidí.

"Ohraničení svobody je přípustné pouze v místech k tomu určených. Zadržování lidí ve stanech je neopodstatněné," tvrdí Světlana Gannuškinová z nadace Občanská podpora. Nová vládní opatření počítají se čtyřnásobným navýšením kapacity řádných zařízení pro migranty od příštího roku.

Rusko pro Rusy? Na to lidé slyší

Většinu gastarbeiterů v Moskvě tvoří podle statistik přistěhovalci z bývalé sovětské Střední Asie či Ázerbájdžánu. Využívají možnosti přicestovat do Ruska bez víz a zůstávají tam na pospas prostředníkům, kteří jsou spolčení s místními úředníky a policisty. Pracují většinou jako hlídači, uklízečky a pomocní dělníci. Mnohdy však skončí bez peněz i dokladů. Po zadržení je obvykle čeká deportace.

Odstupující starosta Sergej Sobjanin, který se o funkci opět uchází, se již v minulosti nechal slyšet, že "pokud by se Moskva zbavila zločinů páchaných přistěhovalci, pak by se stala nejvíce zákona dbalou metropolí ve světě".

Podobné projevy povzbuzují xenofobní nálady podporované pravicovými radikály. Ti většinou zaměřují své útoky zejména na rodáky ze Střední Asie a Kavkazu. Podle údajů lidsko-právní organizace SOVA bylo v první polovině letošního roku zabito kvůli xenofobní motivaci šest lidí a 76 zraněno. Migranti však kvůli obavám z deportace jen málokdy hlásí útoky proti sobě.

Průzkum sociologického střediska Levada-Centr ukázal, že 68,5 procenta Rusů je přesvědčeno, že v jejich zemi je až příliš mnoho migrantů. Heslo "Rusko pro Rusy" pak podporuje 48 procent.