Paříž – Historicky první primárky francouzské pravice s přehledem ovládl bývalý premiér Francois Fillon, kterého až do minulého týdne tamní média označovala za “černého koně” hlasování. Přesto se mu podařilo porazit expremiéra Alaina Juppého, který ještě nedávno patřil mezi hlavní favority.
Fillon, který se nijak netají svým obdivem k někdejší britské premiérce Margaret Thatcherové, má nyní velké šance triumfovat také v prezidentských volbách. Ty se budou ve Francii konat už na jaře.
Je velmi pravděpodobné, že se o Elysejský palác utká s šéfkou krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penovou. Pro ni bude ale mnohem silnějším kandidátem než třeba poražený Juppé či exprezident Nicolas Sarkozy, který neprošel ani do druhého kola primárek.
Le Penová tak kvůli nečekanému triumfu Fillona musí změnit strategii. Předvolební kampaň se nyní stočí k hospodářským tématům, očekává list Le Monde.
Francie se dá reformovat
Fillon vyhrál primárky se slibem radikálních změn, které chce naordinovat francouzské ekonomice. Je zastáncem dalších úsporných kroků, otevřeně hovoří také o tom, že další reformy, jež ekonomika nutně potřebuje, budou Francouze "bolet".
Slibuje například úspory v objemu sta miliard eur. Chce také propustit na půl milionu státních zaměstnanců, zvýšit věk odchodu do důchodu a skoncovat s 35hodinovým pracovním týdnem. Ostřeji bude vyjednávat s odbory.
"Dlouho jsem si myslel, že Francie je zemí, která se těžko reformuje. Ale pokud ukážete silné odhodlání vůči odborům, a pokud využijete prezidentské volby k debatě o těchto reformách a v neposlední řadě pokud je po volbách rychle uvedete do praxe, tak se dají prosadit," řekl v nedávném rozhovoru pro list Financial Times.
Fillon bude silnější protivník pro Le Penovou
Nečekaný úspěch Fillona v primárkách republikánů vyvolal obavy v táboře Marine Le Penová. Fillon totiž pro ni bude složitý oříšek.
Kandidátka krajní pravice by měla vůbec největší šance v prezidentských volbách, pokud by čelila Sarkozymu – toho by totiž mohla vykreslit jako politika, který od ní "zkopíroval" některá témata jako třeba důraz na bezpečnost či boj proti imigraci a jehož pronásleduje řada skandálů. Také Juppé, známý svým kladným přístupem k přistěhovalectví, by pro ni byl snadnějším cílem.
Fillon a Le Penová usilují o část stejných voličů. A pro mnohé z nich může být právě Fillon mnohem přijatelnější než kandidátka krajní pravice.
Na svoji stranu může Fillon snadno získat například hlasy katolíků. Dlouhodobě volá po obraně francouzských hodnot a identity, do centra své politiky pak chce postavit tradiční rodinu. Expremiér také odmítá adopce dětí homosexuálními páry nebo umělé oplodnění u lesbických párů. "Francie je dcerou křesťanství stejně jako osvícení. Vrátím rodinu zpět do centra veřejných politik," uvedl k davu nadšených příznivců na jednom ze svých předvolebních setkání.
A nejen to. Fillon může odlákat i další příznivce Národní fronty díky svému ostrému postoji k islámskému terorismu či otázce přistěhovalectví. Fillon se například nechal slyšet, že "Francie nemá problém s náboženstvím. Je tu problém spojený s islámem". Hodlá posílit i dohled nad financováním mešit.
Le Penová tak kvůli Fillonovu nečekanému úspěchu v primárkách musí změnit svoji strategii. Očekává se, že hlavní pozornost obou kandidátů se nyní stočí od bezpečnosti a imigrace spíše k ekonomice a hospodářskému programu kandidátů.
Národní fronta se pak pokusí vykreslit Fillonovy plány v tom nejhorším světle. "Fillonův hospodářský program představuje neuvěřitelnou brutalitu. Je jasně pro další úspory," nechal se už slyšet Florian Philippot, úzký spolupracovník Le Penové. Partaj neváhala vykreslit Fillona jako zastánce "ultraliberální politiky namířené proti lidu," napsal deník Le Monde.
Fillon na oplátku uvedl, že hospodářský program Le Penové by Francii dovedl k "bankrotu".
Studená válka v Elysejském paláci
Zatímco francouzští republikáni mají své primárky za sebou, tak socialisté je ještě vyhlížejí. Strana ale do nich v lednu půjde rozdělená a sužovaná vnitřními rozpory.
Francois Hollande je nejméně oblíbeným prezidentem v moderních dějinách Francie. Jeho působení v úřadě schvalují asi jen čtyři procenta Francouzů.
Prezident Hollande prozatím nezveřejnil, zda se primárek zúčastní nebo ne. Své rozhodnutí přitom musí oznámit do poloviny prosince. Mezitím ale rostou spekulace, že do boje vstoupí také premiér Manuel Valls.
Vůbec poprvé by tak o post prezidenta usilovali jak premiér, tak aktuální hlava státu. Valls v rozhovoru pro týdeník Journal du Dimanche uvedl, že je "připraven" se primárek zúčastnit. To jen vyprovokovalo další spekulace ve francouzském tisku, že Hollande svého premiéra vymění, a to za současného ministra vnitra Bernarda Cazeneuva.
Elysejský palác ale podobné spekulace razantně odmítl.
