Vypadaly mu vlasy, kazí se mu zuby. Ukrajinec Sencov v ruském vězení umírá hlady

Martin Novák Martin Novák
28. 5. 2018 15:26
Ukrajinský režisér Oleh Sencov byl v Rusku odsouzen za údajnou přípravu teroristických útoků na Krymu. Ve vězení má strávit 20 let.
Oleh Sencov (vlevo) a Alexandr Kolčenko před soudem v Rostově na Donu před třemi lety.
Oleh Sencov (vlevo) a Alexandr Kolčenko před soudem v Rostově na Donu před třemi lety. | Foto: Reuters

Moskva - Člověk nevydrží hladovku déle než dva měsíce. Z tohoto předpokladu vychází ukrajinský režisér Oleh Sencov, který byl v Rusku odsouzen ke dvaceti letům vězení za údajnou přípravu teroristických útoků na Krymu.

Režisér zahájil hladovku před dvěma týdny s tím, že dva měsíce od jejího začátku uplynou přesně v den finále fotbalového mistrovství světa v Moskvě. Informaci zveřejnil jeho advokát Dmitrij Dinze.

Podle Sencovovy sestřenice Natalie Kaplanové je zdravotní stav jednačtyřicetiletého režiséra zatím stabilní, ale vypadaly mu vlasy a kazí se mu zuby. Na hladovku se už delší dobu chystal tak, že si sám snižoval příděly potravy.

Sencov žádá propuštění všech ukrajinských politických vězňů v Rusku. Svůj protest naplánoval právě na dobu fotbalového šampionátu, protože ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi záleží na zdárném průběhu sledované sportovní události. A nijak se mu nehodí zprávy o umírajícím ukrajinském vězni na samotce v trestaneckém táboře za polárním kruhem.

Režisér je v kontaktu se svou rodinou jednou měsíčně prostřednictvím telefonu. Návštěvy matky a svých dvou dětí, patnáctileté Aliny a dvanáctiletého Vlada, ale odmítl s tím, že by to ničemu nepomohlo. Viděl prý, jak upadají do depresí příbuzní jiných vězňů, kteří přijeli na návštěvu.

"Matce řekl do telefonu, aby se neznepokojovala, až o něm uslyší nějaké zprávy. Věděla, že něco chystá, ale nevěděla co," uvedla Kaplanová k plánům na hladovku.

Dvacet let vězení

Sám Sencov se považuje za občana Ukrajiny. Nikdy nepožádal o ruské občanství, bylo mu však automaticky přiděleno, protože před lety zůstal na anektovaném Krymském poloostrově.

Na Krymu organizoval protesty proti bývalému prezidentovi Viktoru Janukovyčovi a odmítal ruskou anexi. Uniformovaní muži si pro něj přišli 30. června 2014 do jeho bytu v Simferopolu. 

Převezli jej do moskevské vazební věznice Lefortovo. Obvinění zněla následovně: příprava výbuchu u sochy Lenina, výbuchu u válečného památníku Věčného ohně, útoku na proruskou organizaci a členství v ukrajinském hnutí Pravý sektor, které Moskva označuje za teroristické. O rok později jej vojenský tribunál v Rostově na Donu odsoudil na dvacet let do vězení.

S hladovkou začal letos 14. května. Ruské úřady se k ní zatím nevyjádřily.

Sencov prohlásil, že buď zemře, nebo bude jeho žádosti vyhověno. Žádná další možnost není. "Je to člověk s velmi silnou vůlí. Skutečně je připraven zemřít," řekl rozhlasové stanici Rádio Svoboda stálý zástupce Ukrajiny při Radě Evropy Dmitrij Kuleba.

Podle něj si sice ruská vláda už zvykla na kritiku ze zahraničí, ale na fotbalovém mistrovství světa jí extrémně záleží, a proto je celá záležitost v tomto období citlivější.

Propusťte Sencova

V mnoha zemích se konají akce na podporu Sencova a za jeho propuštění. Naplánovány jsou na první dva červnové dny.

V České republice vyzval k jeho osvobození PEN klub, na ministra zahraničí Martina Stropnického se obrátila s peticí skupina ukrajinistů, intelektuálů a publicistů. Česká Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů zase vyzvala senátory a poslance k tlaku na propuštění režiséra.

Ve středu v sedm hodin večer se uskuteční demonstrace za propuštění ukrajinských politických vězňů v Rusku před velvyslanectvím Ruské federace v Praze.

Ruská novinářka Zoja Svetovová ve svém blogu na webu rozhlasové stanice Echo Moskvy připomíná, že už uplynulo dvaatřicet let od chvíle, kdy v Rusku naposledy zemřel na následky hladovky politický vězeň. Disident Anatolij Marčenko v roce 1986 za vlády Michaila Gorbačova hladověl 117 dní za propuštění všech sovětských politických vězňů. Zemřel krátce po skončení hladovky ve vězeňské nemocnici.

Marčenkovy vzpomínky na roky strávené v sovětských lágrech vyšly i česky pod názvem Žij jako všichni.

Podívejte se na reportáž z Ukrajiny: Nemluvte o usmíření s Ruskem, naše děti denně umírají

Válka na východě Ukrajiny téměř zmizela z médií, ale na frontových liniích se pořád střílí. Ukrajinci se ani po čtyřech letech války nevzdávají. | Video: Martin Novák
 

Právě se děje

Další zprávy