reklama
 
 

Rusové navrhli pocty pro okupanty ze srpna 68’. Zabránili prý útoku NATO za cenu vlastních životů

Aktualizováno 7. 6. 2016 18:47
Tři poslanci ruské komunistické strany navrhli změnu zákona o veteránech. Chtějí, aby se vztahoval i na účastníky "internacionální pomoci" ze srpna 1968. Argumentují tím, že sovětští vojáci zabránili rozpadu sovětského bloku - i za cenu vlastních životů.

Moskva - Účastníci invaze do Československa v roce 1968 by měli mít stejná privilegia jako veteráni druhé světové války. Alespoň podle představ tří poslanců ruské komunistické strany, kteří navrhli změnu zákona o veteránech. Tak, aby se vztahoval i na účastníky "internacionální pomoci".

Poslanec Jurij Sinělščikov a jeho kolegové argumentují, že sovětští vojáci zabránili rozpadu sovětského bloku i za cenu vlastních životů. Tudíž by měli mít nárok na stejné výhody jako jejich předchůdci, kteří osvobozovali Evropu od nacismu. Podle něj "projevili statečnost a pevnost při plnění vojenských povinností v podmínkách válečného stavu v ČSSR od srpna do listopadu 1968".

Důvodová zpráva se čte jako úvodníky Rudého práva ze 70. let. Opakuje se zde stará teze, že armády NATO chystaly napadení Československa a Sovětský svaz se spojenci jen o pár týdnů dříve tomuto útoku zabránil.

"Bylo známo, že v rámci přípravy na podzimní cvičení Schwarzer Löwe všichni velitelé 2. sboru navštívili Československo jako turisté a nastudovali si, kudy budou jejich jednotky postupovat. Po zahájení manévrů bylo naplánováno bleskově obsadit území, která Německo obsadilo v roce 1938," píše se například v důvodové zprávě.

Řeč je i o stovkách zabavených kulometů a samopalů a dalších zbraní.

Podle autorů návrhu zákona vojska Varšavské smlouvy zasáhla, aby "bránila socialistické zřízení v ČSSR a poskytla pomoc při rozvoji její ekonomiky". Bylo to podle nich oprávněné. "Země východní Evropy po roce 1990 v důsledku růstu vlivu Evropské unie a USA ztratily svou suverenitu, snížily svůj ekonomický potenciál a úroveň života obyvatelstva," zdůrazňují. Tento vývoj prý invaze o 22 let oddálila.

Falešní veteráni se účastní pochodu v Kyjevě (na záznamu od 2,11 do 3,12 minuty). | Video: Youtube.com/TVgolosnaroda

Legislativní rada ruské vlády návrh komunistů nepodpořila s tím, že podle vyjádření ministerstva obrany v Československu žádné boje neprobíhaly. Autoři se tak rozhodli vsadit na současné argumenty.

K "aktivním bojovým operacím" sice nedošlo, ale k častým ozbrojeným srážkám prý ano. Poslanci jmenují údajné přestřelky u Banské Bystrice a Rakovníku. Při "operaci Dunaj" podle nich zahynulo nejméně 105 sovětských vojáků. Řády za statečnost dostalo prý přes tisíc sovětských vojáků.

"Vzhledem k současné napjaté mezinárodní situaci kolem Ruska je mimořádně důležité podpořit vlastenectví ruských vojáků a důstojníků, kteří brání územní celistvost naší země i za jejími hranicemi, stejně jako to dělali jejich předchůdci v Československu," píše se ve zprávě.

Přitom oficiálně Rusko zastává názor, že srpnová invaze byla chybou a porušením mezinárodních dohod. Prezident Vladimir Putin se opakovaně za obsazení Československa omluvil.

Přístup médií se ale v posledních letech mění. Vloni odvysílala ruská státní televize dokumentární film Varšavská smlouva – odtajněné stránky, kde se interpretace událostí roku 1968 nesla zcela v sovětském duchu.

Vystupoval v něm i autor současného návrhu zákona Jurij Sinělščikov, který se invaze účastnil jako voják. Opakoval v něm mnohokrát vyvrácené zprávy o nálezech velkých skladů munice a zbraní NATO. Film tehdy vyvolal v Česku pobouření, proti falšování historie vystoupil i český prezident Miloš Zeman.

"V Rusku stále platí teze o internacionální pomoci, i v oficiálních knihách o ztrátách sovětské armády se píše o útocích čs. antisocialistických a kontrarevolučních živlů. V tomto případě jde zcela zřejmě opět o propagandu – na jedné straně snahu zavděčit se armádě a na druhé ukázat, jak sovětská armáda - podobně jako dnes - pouze brání světový mír a i za cenu vlastních obětí pomáhá jiným," říká historik Milan Bárta, autor knihy Oběti okupace 1968.

V Rusku nyní žije odhadem asi 20 000 lidí, kteří se okupace ČSSR přímo účastnili. Ruskou státní pokladnu by podle agentury RIA Novosti opatření stálo ročně 119 milionů rublů (téměř 44 milionů korun).

Zajímavé je, že na Ukrajině mají aktéři operace Dunaj, jak se invaze do ČSSR nazývala, statut "účastníků bojových událostí" již od února 2004.

Tehdejší prezident Leonid Kučma vydal seznam všech konfliktů, do kterých se SSSR zapojil. Je to impozantní přehled od Číny (1924-1927), finské války (1939-1940) přes konflikty studené války, jako byly Somálsko (1977) nebo Laos (1960-1970), až po Afghánistán (1978-1989).

Účastníci všech konfliktů mají nárok na určité sociální benefity. Na rozdíl od ruského dokumentu ale ukrajinský nehodnotí, zda tyto zásahy byly oprávněné, nebo ne.

Návrh zkritizovali představitelé české opoziční strany TOP 09 kvůli "zkreslování historie". České ministerstvo zahraničí zatím návrh nekomentovalo. "Odmítáme jakékoli historické posouvání událostí spojených s rokem 1968," napsali v tiskovém prohlášení čestný předseda strany, poslanec a bývalý ministr zahraničí Karel Schwarzenberg s místopředsedou TOP 09 Markem Ženíškem a europoslancem Jaromírem Štětinou.

Zároveň vyzvali ministra zahraničí Lubomíra Zaorálka (ČSSD), aby si povolal ruského velvyslance v Česku k podání vysvětlení. "Zároveň ho žádáme, aby český velvyslanec v Moskvě v této věci také konal," sdělili.

autoři: Ondřej Soukup, ČTK | 7. 6. 2016 15:04

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama