Místo jehly jen stříknutí do nosu. Covidová vakcína ve spreji by mohla být i pro děti

Helena Truchlá Helena Truchlá
1. 4. 2021 18:24
Šestasedmdesátiletý Jan z Prahy nebyl nikdy velkým fanouškem odběrů krve nebo očkování. Vadí mu jehly a těžko snáší i bolest v místě vpichu, která po očkování může následovat. "Jako by mě někdo praštil baseballovou pálkou," stěžuje si muž i po vakcinaci látkou proti covidu-19. Řešením by nejen pro něj mohlo být očkování v nosním spreji. Vyvíjí ho vědecké týmy po celém světě.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ISIA/Thinstock

Jeden z preparátů vzniká i nedaleko českých hranic v německých Drážďanech. Čirou tekutinu, která vydrží v ledničce při čtyřech stupních Celsia až tři roky, tu testuje tým biotechnologické firmy Riboxx Pharmaceuticals pod vedením Jacquese Rohayema.

Kromě dlouhé životnosti a odolnosti má nosní očkování několik výhod. Jelikož jsou to právě dýchací cesty, kudy se koronavirus do lidského těla nejčastěji dostává, mělo by podle expertů takové "umístění" očkování omezit nejen propuknutí nemoci, ale i přenos nákazy mezi infikovanými lidmi. Tomu podle posledních dat brání i vakcíny klasické, nosní sprej se ale mnohem jednodušeji podává. Pomoct by to mohlo v boji s pandemií v méně rozvinutých oblastech světa. 

A nejen tam, pokud jde o lidi, kteří se jehel bojí. Ukázalo se to už u očkování proti chřipce, které v této formě také existuje. "Existuje řada lidí, pro které je to lákavější," míní Sandy Douglasová, která vede výzkum další nosní vakcíny na anglické Oxfordské univerzitě.

Testovat ji na 30 mladých dospělých začali tento týden. Prověřují látku vzniklou ve spolupráci se švédsko-britskou společností AstraZeneca. V podobě injekce do svalu se používá i v České republice. Pokud se sprej osvědčí, rozšíří se klinické testy na větší počet dobrovolníků.

V Drážďanech mezitím shánějí finance na to, aby sprej, který už experimentálně potvrdili jako účinný, mohli vyrobit v několika tisících dávek. A také aby začali s klinickým testováním. "Prvním pacientům by mohl pomoci už za rok nebo rok a půl," věří výzkumník Rohayem.

Vakcína i pro děti

Už v listopadu nebo prosinci chtějí mít vlastní látku připravenou k nasazení experti z University of Lancaster. S klinickými testy také zatím nezačali, dobrovolníky budou muset navíc shánět jinde než v domovské Británii: tam už bude příliš mnoho lidí proočkovaných.

Zaměřují se i na to, aby byl sprej použitelný u dětí. "I když víme, že nejsou touto chorobou zasaženy tak vážně, covid-19 přenášejí," vysvětluje virolog Muhammad Munir. "Pokud chceme tuto pandemii úplně potlačit, budeme nakonec muset očkovat i je," dodává.

Také v tomto případě vědci spoléhají na dobré zkušenosti s chřipkovou vakcínou ve spreji. Ta nová, covidová, se vyrábí obdobně: dozrává ve slepičím vajíčku. V jednom se "urodí" několik dávek.

Jehlu? Raději pilulku

Velké farmaceutické firmy jsou zatím spíš skeptické a o očkování nosem nejeví zájem, upozorňuje americký deník Wall Street Journal. Injekční stříkačky a jehly, vynález z 19. století, jsou totiž levné a dobře dostupné. Zásadní otázkou proto je, jak se virus SARS-CoV-2 bude v budoucnu vyvíjet a jestli bude potřeba očkovat miliardy lidí na planetě ještě několik let.

Podle dva roky staré studie trpí fobií z jehel až 50 procent dětí a až třetina mladých lidí. Konkrétně chřipkové vakcíně se kvůli tomu vyhýbá 16 procent dospělých a skoro 30 procent zaměstnanců nemocnic. 

Sprejové vakcíny mezitím vyvíjejí i vědci z ústavu Nikolaje Gamaleji v Moskvě, finští odborníci, Američané, Číňané i Indové. Z technologického pohledu se jedná o látky podobné té od firmy AstraZeneca: jako nosič genetické informace o viru používají jiný oslabený virus. A právě to by mohl být podle některých problém.

"Musíme být hodně opatrní. U 0,1 až 0,5 procenta lidí může dojít k nějaké negativní reakci," míní například imunolog Zdeněk Hel z University of Alabama. Oslabený živý virus v nose a v dýchacích cestách považuje za potenciálně rizikový třeba pro lidi s oslabenou imunitou. 

Sprej do nosu ale není jedinou vyvíjenou metodou aplikace očkování. Další je třeba náplast s mikrojehličkami, které by vzbudily imunitní reakci v buňkách poškozené vrstvy pokožky, nebo miniaturní implantáty z cukru, které by se po bezbolestném zavedení pod kůži vstřebaly spolu s očkovací substancí. Variantou je i obyčejná pilulka, rozpuštěná pod jazykem.

Video: Je tu poslední vlna, říká vynálezce vakcíny Pfizer. Do konce léta je v Evropě hotovo

Němec Ugur Sahin připustil, že by mělo být možné naočkovat dvě dávky dvěma různými vakcínami. | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 hodinami

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy