reklama
 
 

Revoluce v léčbě nemocí? Vědci vyvinuli nový druh antibiotik, ničí i odolné bakterie

15. 9. 2018
Vědci novou sloučeninu vyzkoušeli na myších. Její výsledky jsou ale více než slibné.

San Francisco - Už řadu let bojují lékaři s nemocemi, jako jsou meningitida, pneumonie nebo smrtící průjem, které vzdorovitě odolávají dostupným antibiotikům. Bakterie, jež je způsobují, jsou vůči lékům mimořádně odolné.

Mají dvojitou buněčnou stěnu a vnější membránu. Mnoho současných antibiotik přitom funguje právě tak, že se snaží buněčnou stěnu oslabit nebo zabraňují tvorbě určitých proteinů, a tím bakterie zabíjí.

Doktoři se proto v těchto případech dosud uchylovali k nejrůznějším kombinacím už existujících medikamentů. Bojují ale s tím, že i u bakterií, které dosud tak odolné nebyly, resistence postupem času roste a podávané léky proti nim ztrácejí účinnost.

Vědci ale nyní přišli s novinkou - léčivem, které používá zcela jinou "taktiku", informuje server Sciencenews.org. Vytvořili sloučeninu, jež je schopná odolnou membránu bakterií narušit, a s onemocněními tak bojuje mnohem účinněji. V budoucnu by lékaři mohli zachránit mnoho životů.

"Jsme opravdu nadšeni," cituje server Sciencemag.org kalifornského revolučního biologa Petera Smithe z biotechnologické společnosti Genenteh, který za objevem stojí.

Sloučenina zatím neopustila testování v laboratořích a vědci ji dosud ozkoušeli  jenom na myších. Její výsledky jsou ale více než slibné.

500krát účinnější

Peter Smith se se svým výzkumným týmem zaměřil na přírodní sloučeniny arylomyciny, které dokážou membránou proniknout, a chemicky je modifikovali tak, aby se dokázaly navázat na enzym ve vnitřní membráně, jenž bakteriím pomáhá vylučovat proteiny. Ty se pak hromadí uvnitř, dokud membrána "nevybuchne" a celou buňku tak nezabije.

Uměle vytvořená molekula byla nejméně 500krát účinnější než původní přírodní varianta, zejména proti gramnegativním bakteriím způsobujícím infekce i u lidí. Poradila si s velice odolnými bakteriálními kmeny, které dosud úspěšně odrazily už více než tucet druhů antibiotik.

Vědci nicméně varují, že cesta k možnému budoucímu využití v medicíně vede skrze další rozsáhlé testování.

Aby mohlo být nové antibiotikum schváleno, musí také prokázat, že není pro lidský organismus příliš toxické. "Tolerance k nežádoucím účinkům je u antibiotik velmi nízká, není to jako v onkologii," upozornil například biochemik Paul Hergenrother z Univerzity v Illinois. "Je to opravdu krásný příběh, ale výzvou bude, aby se jim podařilo dorazit až na konec cesty, což není snadné."

I pokud se nová antibiotika nakonec dostanou k široké veřejnosti, nejde o stálé řešení. Je pravděpodobné, že pokud začnou být široce využívána jako ta dnešní, bakterie si na ně postupem času rovněž vypěstují určitou odolnost.

autor: Zahraničí | 15. 9. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama