Londýn - První den se na trojdimenzionálním záznamu útrob laboratorní myši objevilo několik žlutě a zeleně fosforeskujících teček. Ty třetí, čtvrtý a pátý den pokusu postupně splynuly v jeden bod. Osmý den se na záznamu objevily celkem čtyři takovéto body, aby v následujících dnech zase postupně zmizely.

Britští vědci ze Střediska pro molekulární bakteriologii a infekci při londýnské Imperial College se rozhodli pozorovat ve 3D, jak se tělem pokusného zvířete šíří nákaza a jak na ni reaguje imunitní systém hlodavce. Do těla myši předtím vpravili střevní bakterii, která díky genetické mutaci vydávala světelné záření.

Myš následně umístili do temné komory a pohyb nákazy postupně se šířící jejím tělem snímali na kameru. Bakterie začala svou pouť v tenkém střevě hlodavce, pak se rozšířila do střeva tlustého, náležitě množit se ale začala až ve slepém střevě. Pak se na ni sesypaly bílé krvinky, které nákazu postupně přemohly.

"V místě, kde jsou vidět nejjasnější body, se bakterie nejlépe přizpůsobila tělu hostitele," citoval deník Spiegel Online šéfa vědeckého týmu z Imperial College Gada Frankela.

Když se do boje s bakterií zapojil imunitní systém myši, intenzita záření postupně ochabovala, a to v přesně opačném směru, v jakém předtím narůstala.

Při pokusu použili britští vědci bakterii E. coli, jejíž zmutovaná forma vyvolala loni v Německu epidemii, v jejímž průběhu zemřelo pět desítek osob. Od nové metody si slibují, že přispěje k dokonalejšímu léčení antibiotiky a účinnějšímu očkování proti nákaze, protože budou moci do detailů sledovat, jak se bakterie E. coli šíří v těle člověka a jak na ni reaguje jeho imunitní systém.

"S naší výbavou můžeme na živém tvorovi ukázat, jak působí antibiotika a očkovací látky," zdůrazňuje Frankel. "Je to něco, co před námi ještě nikdo nepředvedl."

Britský vědec nicméně uznává, že k tomu, než metoda přinese konkrétní výsledky ve smyslu účinnějších antibiotik a jejich aplikace, vede ještě dlouhá cesta.