Bonn - Vědci našli na západě Amazonie stopy po dávném osídlení. Lidé tam prý žili už před více než 10 000 lety.
Dosud přitom odborníci soudili, že tuto oblast na území dnešní Bolívie první sběrači a lovci kvůli obtížným přírodním podmínkám neosídlovali, informovala agentura DPA.
V oblasti jsou malé zarostlé kopce, jejichž vznik byl dosud přičítán termitům a erozi. Nyní vědci přišli na to, že tři z těchto vyvýšenin tvoří hromady ulit vodních šneků. Pravděpodobně je tu navršili lidé v raném holocénu, tedy před zhruba 10 400 lety.
"Tyto pahorky nebo ostrůvky sestávají téměř výlučně ze šnečích ulit, které jsou spečené dohromady," citovala DPA bonnského zoologa Rainera Hutterera, jenž se na výzkumu podílel.
Podle něj šlo o obdobu kamenných mohyl, jenže z kostí, ulit a zeminy. Dnes na těchto hromadách rostou tropické stromy a rostliny.
Vědci pod vedením Umberta Lombarda ze švýcarské Bernské univerzity o objevu informovali v odborném internetovém časopise PLOS ONE.
