Reykjavík - Jak se zbavit plynu, který způsobuje globální oteplování? Proměnit ho v pevnou látku.
Nový způsob, jak bojovat proti klimatickým změnám, objevili vědci na Islandu. Přebytečný oxid uhličitý načerpají pod povrch země, kde ho promění v kámen.
By turning CO2 into stone, it can be locked away forever. Iceland is prime testing ground. https://t.co/uO829d7ASf pic.twitter.com/BLv7NAHqzU
— New York Times World (@nytimesworld) June 9, 2016
Jde o efektivní a levný způsob, jak se zbavit oxidu uhličitého, který je produkován spalováním fosilních paliv a který ohřívá atmosféru Země.
Výsledky experimentu publikovali jeho autoři ve vědeckém časopisu Science.
"Musíme se vypořádat s rostoucími emisemi uhlíku a tohle je konečné a trvalé úložiště - proměnit uhlík zpět v kámen," vysvětluje vedoucí výzkumu Juerg Matter z univerzity v britském Southamptonu.
Tématu "zachycení a ukládání" uhlíku se vědci s rostoucí koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře věnují stále úpěnlivěji. Byl proto vytvořen projekt na Islandu nesoucí název The CarbFix Project, který se řešením ukládání skleníkových plynů zabývá.
Nová metoda proměny v pevnou látku trvá expertům - k jejich vlastnímu překvapení - velmi krátkou dobu, v řádu několika měsíců. Celkem 95 procent z 220 tun oxidu uhličitého přeměnili na kámen za dobu kratší než dva roky.
Má to ale háček...
Jedinou komplikací je obrovské množství vody, které je k proměně plynu na kámen zapotřebí. Jejich sloučením vznikne mírně okyselená kapalina, která je pak vpravena stovky metrů pod zemský povrch do sopečného čediče. Ten je bohatý na vápník, hořčík a železo, které s oxidem uhličitým snadno reagují.
Na každou tunu takto uloženého uhlíku je ale potřeba 25 tun vody. V přímořských oblastech by ale podle Juerga Mattera mohla být klidně využitá mořská voda.
Další riziko spočívá v podzemních mikrobech, které by mohly z pevných látek uvolňovat metan - další nebezpečný skleníkový plyn. Během experimentu na Islandu se však nic takového nestalo. Žádný plyn neunikal zpět do vzduchu.
Naopak se islandský projekt urychluje. Ročně se může přeměnit až 10 000 tun oxidu uhličitého v čedič nebo ještě pevnější horninu. Kromě toho dokáže v pevném skupenství přeměnit také sirovodík.
Komu může nová metoda uskladnění nebezpečného skleníkového plynu uškodit, jsou rozpočty jednotlivých zemí, které by se do projektu zapojily. Zachycování CO2 v elektrárnách a jiných průmyslových komplexech je drahé samo o sobě. Náklady se značně navýší ještě infrastrukturou nutnou k čerpání plynu pod zemský povrch.
