Paříž – V primárkách, které ve Francii vybíraly pravicového kandidáta na prezidenta, nečekaně zvítězil expremiér Francois Fillon s 44,2 procenta hlasů. Na druhém místě skončil starosta Bordeaux a další někdejší premiér Alain Juppé s 28,5 procenta hlasů. Uvedla to agentura Reuters po sečtení hlasů ve více než 9400 z více než 10 000 volebních místností.
Příští neděli se tak uskuteční druhé kolo voleb, neboť z toho prvního nevzešel vítěz s nadpoloviční většinou hlasů.
Do dodatečného souboje nevkročí bývalý prezident Nicolas Sarkozy s průběžným počtem 20,6 procenta hlasů, který už uznal porážku. Zároveň oznámil, že ve druhém kole vhodí hlas pro Fillona.
"Musím upřímně říci, že ať už byly naše neshody jakékoli, zdá se, že Francois Fillon nejlépe pochopil výzvy, před nimiž stojí Francie," uvedl ve svém prohlášení.
"Necítím žádnou hořkost ani smutek. Přeji si pro svou zemi jen to nejlepší. Stejně tak pro vás, moji spoluobčané, a pro toho, kdo povede tuto zemi, kterou tolik miluji," dodal někdejší prezident ke své prohře.
Sarkozy současně naznačil, že z politiky zřejmě odejde. "Je načase, abych vyzkoušel život, který bude naplněn spíše soukromými než veřejnými vášněmi," řekl exprezident.
Bývalý starosta Bordeaux Juppé prohlásil, že je tím nejlepším kandidátem konzervativní pravice, který může zamezit radikální Národní frontě, aby se dostala k moci.
Podle průzkumu provedeného mezi voliči, kteří se zúčastnili první kola, je v tom druhém favoritem FIllon. Podle sondáže u volebních místností, ze které citovala agentura Reuters, by Fillon měl Juppého porazit poměrem hlasů 56 ku 44 procentům.
Vítěz primárek bude favoritem prezidentských voleb, očekává se, že by měl postoupit do druhého kola a podle analytiků by v něm měl mít reálnou šanci porazit kandidátku Národní fronty.
O volbu kandidáta, který vzešel z hlasování veřejnosti, byl enormní zájem, hlasovaly nakonec více než čtyři miliony lidí. V Paříži se v neděli kvůli tomu tvořily i půlhodinové fronty, hlasovali i stoupenci levice.
Volby se neúčastnila vůdkyně nacionalistické Národní Fronty Marine Le Penová, která hodlá kandidovat na prezidentku v příštím roce samostatně a které průzkumy dávají jednoznačné šance se probojovat do druhého kola volby.
Hlasovala i levice
Hlasovat mohl každý, kdo zaplatil manipulační poplatek dvě eura (54 korun) a podepsal prohlášení, že sdílí politické hodnoty pravice a středu. Není ale povinnost mít stranický průkaz, což otvírá možnost taktického hlasování voličů jiného politického zaměření. To se týkalo dvou až čtyř milionů lidí.
"Hlasoval jsem pro Juppého, abych odstranil Sarkozyho," reagoval podle Le Figaro 51letý obchodní manažer, který se hlásí k levici. "Trochu mi přišlo divné volit napravo a dát jim dvě eura. Ale bylo to podle mě nezbytné," dodal.
Volební komise v silně levicovém 18. pařížském obvodu se vysokým zájmem hlasujících cítila poměrně zaskočena. "Ale budiž, tím lépe," podotkl její předseda.
V 16. volebním obvodu vládla naopak po ránu nuda. Situace se prudce změnila po 11. hodině, kdy se i tam vytvořily fronty. Podle tamější komise jde převážně o věřící, přicházející z tradiční nedělní mše. Před polednem také mělo odhlasováno všech sedm kandidátů.
Účast byla mnohem vyšší než před čtyřmi lety při podobném hlasování při výběru socialistického kandidáta, kdy kolem poledne mělo odhlasováno skoro 750 000 lidí a celkově se výběru zúčastnilo 2,6 milionu osob.
Vládní socialisty čekají primárky v lednu. Do poloviny prosince má nynější socialistický prezident Francois Hollande oznámit, zda taky bude kandidovat.
Dvoukolová prezidentská volba ve Francii je plánována na 23. dubna a 7. května příštího roku. Hned poté se mají 11. a 18. června uskutečnit parlamentní volby.
