Analýza - Pokud letošní evropské volby měly být oknem, kterým mezi rozhodující politické síly vstoupí euroskeptická, protiimigrantská a antiislámská pravice, pak začátek takovému vývoji moc neodpovídá.
Nizozemská ikona odpůrců islámu, přistěhovalectví a eura - Geert Wilders - z průzkumů provedených ve čtvrtek po uzavření volebních místností radost nemá.
Nejenže nevyhrál, ale jeho Strana pro svobodu (PVV) zřejmě skončila až čtvrtá.
Ani pro české strany, které založily svoji kampaň na odporu proti přistěhovalcům a islamizaci - Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury, Česká suverenita Jany Volfové a některé další formace -, to není dobrá zpráva.
Strach z přistěhovalců a muslimů možná nebude tak velký, jak doufaly.
Průzkumy přisuzují Wildersovi jen 12,2 procenta hlasů. V roce 2009 získal 17 procent. "Mnoho voličů zůstalo doma. Dali tím najevo své pohrdání Evropským parlamentem. Nizozemsko se rozhodně nestává více proevropským," snažil se nizozemský radikál zachránit situaci (jde zatím jen o odhady, výsledky budou oznámeny až v noci z neděle na pondělí - pozn. red.).
Volební účast v Nizozemsku ale je přibližně stejná jako před pěti lety, tedy kolem 37 procent. V roce 2009 Wildersova strana skončila druhá, letos si dokonce dělala naději na vítězství.
V Nizozemsku tvoří muslimští přistěhovalci přibližně patnáct procent obyvatel. Většinou pocházejí z Turecka nebo Maroka. Lze říci, že už nejde pro Nizozemce o tak zásadní téma, aby Wildersovi přinášelo úspěch ve volbách?
Šéf Strany pro svobodu podle všeho zřejmě pochybil, když zašel ve své rétorice příliš daleko. Islám dávno kritizuje jako totalitní, nesnášenlivou ideologii a korán přirovnává k Hitlerovu dílu Mein Kampf.
Vždy si ale dával pozor na to, aby jeho projevy nemohly být vykládány jako výzvy k útokům na muslimy. Právě proto proti němu neuspěly žádné žaloby.
Tentokrát ale videozáznam z jeho kampaně ukázal, jak na mítinku slibuje, že v Nizozemsku sníží počet Maročanů, a vyzývá účastníky shromáždění ke skandování, že chtějí méně Maročanů. To některé jeho voliče odradilo, a dokonce přimělo i některé jeho kolegy k odchodu ze strany.
"Názory v Nizozemsku jsou nyní opravdu různorodé. Co se týká Wilderse, jeho výroky byly ale velkou částí Nizozemců odsouzeny. Všechny hlavní strany se od toho distancovaly, a dokonce od Wilderse odešli i někteří lidé z jeho strany. Na druhé straně musím říci, že nacionalismus, strach z cizinců a islamofobie jsou v Nizozemsku silnější než v minulosti. A otevřené projevy nepřátelství nebo rasismu jsou častější, než bývaly. Například vůči přistěhovalcům ze severní Afriky nebo i východní Evropy,” řekla Aktuálně.cz nizozemská studentka Anouschka Kloostermannová.
Nizozemsko navíc v posledních letech nemá výraznější problémy s násilím radikálních islamistů. V roce 2004 fanatik marockého původu podřízl na ulici v Amsterodamu filmaře Thea van Gogha za jeho kritiku islámu a pak policie zatýkala buňky extremistů, ale v posledních letech je v tomto směru v zemi klid.
V České republice se podle nedávného průzkumu bojí islámu téměř dvě třetiny obyvatel, přestože zde - ve srovnání se západoevropskými státy - žije velmi málo muslimů. Vysvětlením je, že právě proto z nich má tolik Čechů obavy.
Muslimy totiž vnímají hlavně přes zpravodajství v televizích či na internetu, tudíž hlavně jako teroristy z Al-Káidy, a nikoliv jako normální sousedy z vedlejšího bytu, kteří se kromě víry od nich ničím zvláštním neodlišují.
Výsledky českých stran, které v kampani zmiňovaly islám a přistěhovalce, napovědí, zda český strach z islámu bude hrát roli i v politice.
Zatímco v Nizozemsku krajní pravice zřejmě zůstala za svým očekáváním, jinde to může být naopak. Národní fronta ve Francii podle průzkumů zvítězí s více než dvaceti procenty hlasů, pomáhá jí ale rozladění voličů z vládnoucích socialistů.
Uspěje nejspíše také Strana nezávislosti Velké Británie (UKIP), ta je ale především proti evropské integraci a téma přistěhovalectví nebo islamizace tolik neakcentuje.
