Brusel - Korupce výrazně oslabuje evropské ekonomiky, které se potýkají s vysokou mírou zadlužení, zejména ty na jihu kontinentu. Konstatuje to zpráva mezinárodní organizace Transparency International, která sleduje korupční jevy v politice a podnikání.
Ačkoliv je Evropa jednou z nejméně zkorumpovaných oblastí světa, občané řady členských zemí EU vidí situaci jinak. Politické strany, státní úřady a podnikatelské subjekty hodnotí co do transparentnosti silně negativně. Česká republika není výjimkou.
Dva a půl roku trvající krize, která zachvátila eurozónu i řadu zemí mimo ni, výrazně snížila příjmy státních rozpočtů a na všech úrovních povzbudila korupční jednání.
"Země, které v minulosti přijaly jen nedostatečná opatření proti korupci, jsou dnes právě těmi, jež mají největší problémy se zadlužením," cituje agentura Reuters ředitele výzkumných projektů Transparency International Finna Heinricha. "Dozorčí orgány v nich často podléhají přímo vládě a státní úředníci tak vědí, že mají krytá záda."
Zpráva Transparency vysloveně zmiňuje Řecko, Itálii, Portugalsko a Španělsko, tedy státy, jež mají s dluhovou krizí ze všech členských států EU evidentně největší problémy.
Nešetří ale ani Česko. To je na řadě míst citováno jako příklad země s nedostatečnou transparentností státní správy, politiky i podnikatelské sféry.
Podle Eurostatu vnímá korupci, která EU každoročně způsobí ztráty ve výši 120 miliard eur, jako závažný problém 74 procent Evropanů.
O tom, že jsou jejich politikové veskrze zkorumpovaní, je přesvědčeno 88 procent Řeků, 58 procent Čechů, 57 procent Němců, 48 procent Poláků a 18 procent Dánů.
Veřejné zakázky a financování stran
Podle Transparency International patří ČR mezi pět zemí EU s vůbec nejvyšší mírou korupce ve státních zakázkách a mezi osm zemí (společně s Bulharskem, Řeckem, Itálií, Portugalskem, Rumunskem, Slovenskem a Španělskem) se silně zkorumpovaným veřejným sektorem.
TI přitom poukazuje na zprávu Asociace malých a středních podniků z roku 2010, podle níž tři z pěti manažerů uvedli, že v Česku je nemožné získat státní zakázku bez úplatku.
Česko organizace také výslovně zmiňuje v souvislosti s neprůhledností financování politických stran a nedostatečnými informacemi o příjmech poslanců. Ti po odchodu ze sněmovny mají navíc neomezené pole působnosti a mohou být bez problémů zaměstnávaní i v oblastech, kde dochází ke střetu zájmů a zneužívání citlivých dat, k nimž mohli mít během svého mandátu přístup.
Česká republika také nedostatečně reguluje aktivity lobbistů.
Transparency na závěr zprávy Čechům doporučuje, aby stanovili stropy pro sponzorské dary do pokladen politických stran, a to ať už od korporací a právnických osob, či jednotlivců. Česko by navíc mělo definovat jasná pravidla zamezující u poslanců střetu zájmů, a to jak během výkonu mandátu, tak i po jeho skončení.
Občané ČR by také měli mít neomezený přístup do registrů o poslaneckých příjmech.
Negativní hodnocení dostalo Česko i co do etičnosti chování firem. TI cituje z průzkumu Světového ekonomického fóra, podle kterého je ČR na předposledním místě mezi členskými zeměmi EU.
Zatímco skandinávské státy vyšly s vysokým hodnocením 6,6 bodu, ČR se umístila těsně před posledním Řeckem se 3,3 bodu z celkově možných sedmi.
