Nyní nic nebrání tomu, aby se krabice s prvními dávkami vakcín mohly rozjet do Evropy. Řada států včetně Česka, Německa, Španělska, Rakouska nebo Itálie už oznámila, že s očkováním začne 27. prosince. Další země budou následovat, třeba Nizozemsko ale počká až do 8. ledna.
Vakcínu členské státy unie nechaly schválit kolektivně. Žádná země jí nedala "zelenou" sama za sebe, aby s očkováním mohla začít dřív. Nevýhodou bylo nakonec o tři týdny delší čekání ve srovnání s Velkou Británií, která stejnou vakcínu nasadila 8. prosince. Brusel ale vyjednal lepší cenu. Za jednu dávku státy zaplatí 15,5 eura (408 korun), zjistila agentura Reuters. Oficiální cena je o 13 korun vyšší.
Co se s vakcínami stane, až z výrobních závodů dorazí na místo určení, je už výlučně záležitostí vlád a úřadů jednotlivých zemí. Většina z nich nicméně respektuje doporučení Evropského centra pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC): mezi prvními se k očkování dostanou ohrožené skupiny a pracovníci v první linii. Třeba Francie nebo Irsko ale za prioritní považují i vybrané pracovníky potravinářského nebo dopravního sektoru.
Úplně první dodávka vakcíny po jejím schválení bude spíš symbolická: osmdesátimilionové Německo jich dostane 1,3 milionu (původní informace byla 400 tisíc), osmkrát méně lidnaté Česko nejméně deset tisíc (a v jednání je dalších ještě asi 19 tisíc dávek do konce roku). Skutečně plošná očkovací akce se rozjede až v lednu a za první čtvrtletí by mohlo vakcínu dostat až 1,1 milionu Čechů. Očkování je u nás, stejně jako v dalších státech unie, dobrovolné a hrazené z veřejného pojištění.
Česko je připravené, tvrdí Babiš
Kromě malého počtu dávek je nyní problémem hlavně přeprava a skladování: vakcína je první svého druhu na světě, uložená musí být při minus 70 stupních Celsia, v běžné lednici vydrží jen pět dní. Německo se na očkování připravuje už několik měsíců, mimo jiné postavilo speciální centra, která obslouží až tisíc lidí denně. Podobně jako Rakousko nebo Slovensko počítá s posilami, pomohou i lékaři v důchodu. Speciální pavilony staví i další státy. Jeden a půl tisíce těch italských ozdobí růžový symbol květiny. Stejný se objevuje i v informační kampani tamní vlády.
Česko má s podobnou kampaní skluz. Původně měla začít v lednu, nakonec ještě před Vánocemi vznikne spot, narychlo vytvořený experty na komunikaci ze soukromého sektoru.
Samotné očkování bude řídit osobně premiér Andrej Babiš (ANO). Technické podrobnosti má podle něj na starosti ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Tvrdí však, že Česko je na vakcinaci připravené. Očkovací centra jsou prozatím ve velkých nemocnicích a Česko, stejně jako Řecko, Švédsko nebo Chorvatsko, nepočítá s personálními posilami. V dalších fázích by měli očkovat například praktičtí lékaři.
Modelování není v plánu
Česko má podle slov vládních představitelů v plánu nakonec pořídit očkování pro asi sedm milionů lidí. Jak ale upozorňují odborníci z nevládního Centra pro modelování biologických a společenských procesů, pro účinné zastavení šíření nákazy je zásadní ještě další faktor: aby úřady přesně vymezily, kdo a kdy vakcínu dostane v počáteční fázi. Tedy právě v té, do které nyní vstupujeme.
Podle Blatného se prvními prosincovými dávkami budou očkovat zdravotníci ve vybraných nemocnicích, v lednu pak hospitalizovaní senioři a lidé v domovech sociální péče. Veřejnost z řad seniorů a mladších vážně nemocných se bude moci o očkování přihlásit až od února.
Přesnější určení může zachránit více životů a účinněji ulevit zdravotnickému systému. Vyplývá to z modelů, se kterými pracuje nově zveřejněná německá očkovací strategie. Němci spočítali, že rozhodnutí v prvních třech měsících očkovat jen lidi starší 80 let a až poté ty nad 60 znamená o čtyři tisíce víc ušetřených hospitalizací a víc než dvojnásobek ušetřených životů. Česko podle informací zaslaných začátkem prosince ECDC podobné modelování neplánuje.
V Rakousku, které očkovací strategii připravuje od června, budou mít podobně jako v Česku přednost obyvatelé domů s pečovatelskou službou. Bezprostředně po schválení bude k mání asi 10 tisíc dávek, které dostanou senioři ze zařízení ve Vídni a okolí. Dopravit je do vzdálenějších částí země by takto narychlo bylo příliš komplikované. Jinde se dočkají v lednu.
Šaškárna s kamerami
I když bude v průběhu příštího roku k dispozici víc a víc vakcín, otázkou zůstává, kolik lidí se jimi nechá očkovat. Aby se šíření pandemie zastavilo, je potřeba, aby to bylo aspoň 70 procent populace každého státu. Unijní země přitom zaostávají: průzkum ze začátku prosince ukázal, že z Britů vakcíně věří bezmála 70 procent lidí, ve Francii by se ale očkovat nechalo jen 41 procent obyvatel, jinde je to zhruba polovina. V Česku nyní očkování podle průzkumu agentury Median odmítá 47 procent lidí. Celkově jsou očkování nakloněni Američané (71 procent), podpora vakcinace v USA v poslední době dokonce vzrostla.
Právě v Americe se v minulých dnech nechali přímo před televizními kamerami naočkovat nastupující prezident Joe Biden s manželkou i končící republikánský viceprezident Mike Pence. Čeští čelní představitelé jsou zdrženlivější. Premiér Andrej Babiš původně uváděl, že se musí poradit se svým praktickým lékařem kvůli chybějící slezině. V pondělí ale oznámil, že se očkovat nechá hned první den, podobně jako ministr zdravotnictví. Prezident Miloš Zeman odmítl, že by dělal "šaškárnu s televizními kamerami", a prý se nechá naočkovat v soukromí.
Pozornost se tak nyní bude soustřeďovat právě na prvních několik tisíc naočkovaných mezi vánočními svátky. Předsedkyně komise Ursula von der Leyenová v té souvislosti hovoří o "momentu pro Evropu", rakouská vláda pak ve své národní strategii unijní očkovací proces popisuje jako "projekt evropského úspěchu".
