Brusel/Praha -Evropská unie už zná jméno svého historicky prvního prezidenta. Bude jím v Evropě málo známy belgický premiér Heman Van Rompuy.
Dvaašedesátiletý křesťanský demokrat, který je stoupencem těsné evropské integrace a není proti zavedení daní na celoevropské úrovni. Není velkým stoupencem státních zásahů do bankovního sektoru v době ekonomické krize a nechce v Evropské unii Turecko.
Van Rompuy se stal hlavním pretendentem na nejvyšší funkci EU poté, co Británie stáhla kandidaturu svého bývalého premiéra Tonyho Blaira.
Spojené království však obsadí alespoň funkci ministra zahraničí, která vznikla stejně jako post prezidenta schválením Lisabonské smlouvy. Evropskou diplomacii povede Třiapadesátileté Britka Catherine Ashtonová.
Stejně jako Van Rompuy je málo známá v Evropě, dosud působila ve funkci eurokomisařky pro obchod.
Bruselský večer, na kterém zástupci 27 členských zemí rozhodovali o obsazení funkci, jsme sledovali živě. Přímo z Bruselu summit komentovala korespondentka Aktuálně.cz Johanna Grohová.
22:12 - A už je tu i česká reakce. "Ta jména nám plně vyhovují. To jsou všechno lidé, kteří k nám mají blízký vztah. Jsem plně přesvědčen, že všichni mají potenciál a předpoklady ty posty zastávat velice dobře," uvedl po jednání český premiér Jan Fischer.
22:05 - V Bruselu se po volbě i žertovalo. Traduje se, že někdejší americký ministr zahraničí Henry Kissinger řekl, že neví, komu má v Evropě v případě problémů zavolat.
Když se na to novináři dnes ptali, komu by měl Kissinger či třeba americký prezident Barack Obama zavolat, nejprve bruselské pódium na chvíli ovládlo ticho, pak Van Rompuy s nadsázkou řekl: "Netrpělivě čekám na první telefonát."
Šéf Evropské komise José Barroso pak podotkl, že v případě Kissingera, který byl šéfem diplomacie, by musel vytočit číslo nové vysoké komisařky Ashtonové. "Problém s čísly" je prý už díky nynějšímu výběru vyřešen.
22:00 - Hotovo. Nový prezident EU a šéfka diplomacie EU byli představeni na závěr summitu novinářům. Van Rompuy řekl, že Evropa musí podle něj ve světě hrát významnou roli. Pozitivně se vyjádřil o dalším rozšiřování nyní 27členné EU. Podmínil to však tím, že ony země budou splňovat patřičná kritéria.
"Ač naše jednota je naší silou, naše rozdílnost zůstane naším bohatstvím," prohlásil Van Rompuy, který bude od ledna šéfovat vrcholným unijním schůzkám a jehož úkolem bude pokoušet se o nalezení kompromisu mezi často velmi odlišnými zájmy jednotlivých států EU. "Suďte mě podle toho, co dělám, a myslím, že budete potěšeni a budete na mě pyšní," odmítla pak současná britská eurokomisařka kritiku, že není příliš zkušená na tak významný post.
21:31 - První reakce analytiků naznačují, že Van Rompuy a Ashtonová jsou pro svět přece jen málo známá jména a ve Washingtonuu, Moskvě, Pekingu, Dillí či jiných metropolích vlivných zemí tím mohu být trochu zaskočeni. "Je ale dobré, že post ministra zahraničí obsadí Británie, dá to politice Evropské unie více globální dimenzi," řekl agentuře Reuters Hugo Brady z Centra pro evropskou reformu. Komentáror agentury Reuters Luke Baker se nicméně domnívá, že pro světové politiky zůstane hlavní tváří unie předseda Evropské komise José Barroso.
21:03 - Ministryně zahraničí bude zároveň místopředsedkyní Evropské komise. Lisabonská smlouva začně platit už 1.prosince, ale švédské předsednictví potrvá ještě do konce roku a prosincový summit povede ještě švédský premiér Fredrik Reinfeldt. Herman Van Rompuy se tak ujme funkce až v roce 2010.
20:57 - Prezident bude oficiálně nazýván předsedou Evropské rady. Bude nejvyšším představitelem EU, zvoleným na 30 měsíců. Jako hlava unie bude vystupovat také ve světě. V jeho pravomoci je svolávat summity a předsedat jim. Měl by na nejvyšší úrovni vytvářet konsensus mezi členskými zeměmi v důležitých otázkách a také řešit spory, které vzniknou mezi jednotlivými členy.
20:18 - Podle diplomatických zdrojů se zástupci členských zemích už dohodli, že prezidentem EU bude Herman Van Rompuy. Potvrdila to i agentura ČTK. Nyní se jen čeká na oficiální sdělení.
20:07 - Catherine Ashtonová je v rodné Británii poměrně málo známou političkou. Výrazně se však angažovala ve prospěch Lisabonské smlouvy.
19:50 - Už před dnešním jednáním se proslýchalo, že prezidentem bude pravicový politik a ministrem zahraničí levicový. Současný návrh to potvrzuje. Van Rompuy ke křesťanský demokrat, Ashtonová labouristka.
19:36 - Herman Van Rompuy je známý jako přesvědčený eurofederalista, usilující o co nejtěsnější evropskou integrace. Nedávno se zmínil o tom, že EU by měla mít nově pravomoc také v daňových otázkách. Tedy že část daní by se měla vybírat na celoevropské úrovni, nikoliv na úrovni jednotlivých členských států.
O soukromí Van Rompuye je známo to, že příležitostně píše básně a je silně věřícím a praktikujícím katolíkem.
19:34 - Jeden z původně žhavých kandidátů - nizozemský premiér Jan Peter Balkenende - podle diplomatů hned v úvodu jednání řekl, že prezidentem EU být nechce.
|
Bruselská zpravodajka Johanna Grohová komentuje: "Je to paradox. Nejvyššími představiteli Evropské unie se zřejmě stanou neznámí a ne příliš zkušení politici. Okolnosti výběru nového prezidenta Evropské rady a ministra zahraničí tak odhalují frustrující realitu unijní politiky: předpokladem nejsou nutně schopnosti a kompetence, ale šedá nekonfliktnost a nevýraznost. Jinak nelze vysvětlit zvažovanou volbu belgického premiéra Hermana van Rompuye unijním prezidentem a nominaci stávající britské eurokomisařky Catharine Ashtonové na post první ministryně zahraničí. EU. "Tomu snad není možné uvěřit," prohlásil jeden z britských zpravodajů zatímco jeho kolegové začali pátrat po diplomatických zkušenostech baronky. "Předsedala nějakému zdravotnímu trustu. To je výborná kvalifikace," poznamenal ironicky další z britských žurnalistů. "Jediné vyjádření k zahraniční politice, které jsme našli, bylo, že k Rusku se vyjadřovat nebude," dodal se smíchem jeho kolega. V tu chvíli se mezi novináři objevil Brownův mluvčí a potvrdil, že vzhledem k nízkým šancím Británie už nepodporuje Blaira zato "zemi zajistila vlivný post vysokého představitele". Jedinými kvalifikacemi Ashtonové jsou její politická příslušnost k levici a skutečnost, že je žena. Ashtonová je komisařkou pouhý rok a v Bruselu byla v podstatě neviditelná. Podle zdrojů z komise předseda José Barroso není z nominace Ashtonové nadšen. Nový ministr zahraničí bude poměrně silný post, navíc bude zároveň místopředsedou komise." |
19:28 - Podle agentury Reuters britský premiér Gordon Brown během jednání stáhl kandidaturu svého předchůdce Tonyho Blaira na prezidenta, čímž uvolnil cestu pro tandem Van Rompuy - Ashtonová. Reuters uvádí, že tito dva politici mají v tuto chvíli podporu výrazné většiny z 27 členských zemí.
19:25 - Britka Catherine Ashtonová, kandidátka na funkci ministryně zahraničí EU, je členkou Labouristické strany. Do dnešního dne byla evropskou komisařkou pro obchod. V uplynulých dnech nebyla na seznamu pravděpodobných kandidátů. Je jí 53 let.
Pokud se hovořilo o tom, že by se v jedné ze dvou funkcí objevily ženy, tak se spíše spekulovalo o lotyšské exprezidentce Vaiře Vike-Freibergové (na prezidentský post) a bývalé šéfce rakouské diplomacie Ursule Plasnikové (na funkci ministryně zahraničí EU). Výběr Ashtonové je trochu překvapením. Dodejme, že kandidaturu lotyšské političky podpořil Václav Havel.
19:16 - Belgickému premiérovi je 62 let. Do politiky vstoupil už v roce 1973, kdy se stal šéfem mládežnického křídla křesťanských demokratů. Premiérem se stal 30. prosince loňského roku, ve funkci tedy ještě není ani celý rok.
Herman Van Rompuy je odpůrcem přijetí Turecka do Evropské unie. Z toho důvodu, že jde o islámskou zemi. "Turecko není součástí Evropy a nikdy nebude," prohlásil před pěti lety. Jako premiér zastupuje Křesťansko-demokratickou stranu.
|
Bruselská zpravodajka Johanna Grohová komentuje: "Mimořádný summit v Bruselu začal pod švédským vedením s minimální jistotou, kdo nakonec vyjde vítězně z politického handlování. Švédové od chvíle, kdy český prezident Václav Klaus podepsal Lisabonskou smlouvu, žhavili telefony do všech metropolí členských států. Obrat nastal ještě před tím, než začala oficiální večeře. Krátce po šesté hodině bylo jasné, že Britové opustí příliš komplikovanou kandidaturu Tonyho Blaira na prezidenta EU. Z ničeho nic se objevilo jméno baronky Ashtonové, v podstatě neviditelné eurokomisařky pro obchod. Na její kandidatuře se ještě před začátkem summitu dohodli na svém setkání evropské levicové vlády. Ti v Unii tvoří menšinu, nicméně bylo už týdny jasné, že právě levici připadne právě post ministra zahraničí." |
19:14 - Většina lídrů EU se shodla na jménech belgického premiéra Rompuye a britské eurokomisařky Asthonové.
Agentura Reuters uvedla, že většina z lídrů zemí Evropské unie souhlasí s obsazením postu "prezidenta EU" Hermanem van Rompuyem a ministryně zahraničí britskou komisařkou pro obchod Catherine Ashtonovou. Došlo ke schodě socialistů a středové pravice, potvrdilo několik diplomatů.
19:01 - Současnou britskou eurokomisařku Catherine Ashtonovou hodlají na "ministryni zahraničí" prosazovat podle diplomatů šéfové států a vlád zemí, v nichž vládou socialistické strany. Jednou z nich je i Británie, která doposud prosazovala svého někdejšího premiéra Tonyho Blaira na prezidentský post, tedy na předsedu Evropské rady.
18:59 - Švédský premiér Fredrik Reinfeldt v současné době informuje předsedu Evropského parlamentu Jerzyho Buzka o nominaci švédského předsednictví. Podle nejmenovaného zdroje ještě není o jménech Rompuye a Asthonové definitivně rozhodnuto.
18: 51 - Švédské předsednictví navrhne jako oficiálního kandidáta na" prezidenta" EU belgického premiéra Hermana Van Rompuye a na post "ministryně zahraničí" britskou eurokomisařku pro obchod Catherine Ashtonovou.
18:45 - Premiér Jan Fischer nevyloučil, že by mohly lídři EU o "prezidentovi" a "ministrovi" zahraničí hlasovat. To by by teprve potřetí v historii EU; prezidenti a premiéři členských států totiž rozhodnutí přijímají jednomyslným souhlasem, aniž by museli hlasovat.
18:30 - Několik informací úvodem: Lisabonská smlouva zakotvuje dva nové posty: funkci předsedy Evropské rady (tedy prezidenta) a ministra zahraničí EU.
Kandidáty na funkci vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku (tedy ministra zahraničí), který bude i místopředsedou Evropské komise, jsou například finský eurokomisař Olli Rehn, někdejší rakouská ministryně zahraničí Ursula Plassniková. šéf švédské diplomacie Carl Bildt nebo poslední britský správce Hongkongu Chris Patten.
Pokud jde o prezidenta, mezi dosud zmiňovanými kandidáty není žádný Francouz ani Němec. Deník Financial Times s odvoláním na své zdroje napsal, že možná dojde na kompromis a vybrán bude nakonec někdo, jehož jméno zatím ve spekulacích vůbec nepadlo.
Dříve zmiňovaný britský expremiér Tony Blair už pravděpodobně mimo hru. Velké šance se nedávají ani bývalé lotyšské prezidentce Vaiře Vike-Freibergové, kterou podpořil Václav Havel. V poslední době se hovoří o několika možných kandidátech z řad současných i bývalých vysoce postavených politiků. Mezi nimi je nizozemský premiér Jan Peter Balkenende, lucemburský předseda vlády Jean-Claude Juncker či belgický premiér Herman Van Rompuy.
