Rakouský prezident Alexander Van der Bellen v bývalém nacistickém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Osvětimi otevřel novou rakouskou expozici. "Je naší vůlí a povinností připomínat, že nejen oběti, ale i pachatelé nacistických zločinů byli součástí rakouské společnosti a byli jí formováni," řekl prezident podle rakouské tiskové agentury APA. "Naše dějiny nelze konfrontovat jen s polovinou příběhu," dodal předseda rakouské sněmovny Wolfgang Sobotka.
Dřívější expozice představovala Rakouska jako první oběť německého nacismu v Evropě kvůli jeho pohlcení Německem v roce 1938 a do značné míry opomíjela spoluzodpovědnost Rakušanů. Tato expozice byla uzavřena v roce 2009, připomněla agentura DPA.
"Musíte chránit svou generaci před zkušeností holokaustu. Tím uctíte památku těch, kteří neměli šanci promluvit, když umírali," zdůraznil během ceremoniálu bývalý osvětimský vězeň Marian Turski. Jen bývalí rakouští vězni tábora mají podle něj právo říkat, že Rakousko bylo obětí německého nacismu, zatímco spousta jiných Rakušanů sloužila mašinérii nacistického teroru. Turski podle televize TVN 24 ocenil, že jedním z hrdinů nové výstavy je někdejší rakouský komunista Hermann Langbein, který v Osvětimi patřil k zakladatelům hnutí odporu. Po válce se stal jedním ze zakladatelů mezinárodního osvětimského výboru, který se snaží pomoci bývalým vězňům.
V Osvětimi, kterou Němci po porážce Polska přičlenili k nacistické říši, vznikl v roce 1940 koncentrační tábor, ve kterém byli nejprve vězněni Poláci. O dva roky později vznikl tábor Osvětim-Březinka, který se stal největším nacistickým vyhlazovacím táborem. Nacisté zde podle odhadů zavraždili 1,1 milionu lidí, převážně Židů, ale také Poláků, Romů a sovětských zajatců a vězňů z dalších zemí. Z přibližně 65 500 rakouských Židů, kteří se stali oběťmi holokaustu, jich zahynulo v Osvětimi více než 11 000.
