Washington - Mnohé kolumbijské vojáky, kteří museli být ze služeb armády propuštěni kvůli vraždám civilistů, vytrénovali instruktoři z USA, vyšlo tento týden na povrch.
A nejde o jedinou věc, která vrhá na spolupráci Washingtonu a jeho největšího jihoamerického spojence negativní světlo.
Kontroverzní americká pomoc Kolumbii v boji proti povstalcům a drogovým kartelům dostala během jednoho týdne ještě další tři rány.
Za prvé se novým prezidentem Spojených států stal Barack Obama. Za druhé Kongres publikoval zprávu dokumentující, že území osázené kokou v Kolumbii neklesá, ale roste. Za třetí ohrožuje pokračování pomoci ekonomická krize.
Plán Kolumbie
Zadavatelem kongresové studie byl z pozice šéfa zahraničního výboru Senátu Obamův viceprezident Joe Biden a jejím cílem bylo zjistit, zda se vyplatilo 5 miliard dolarů, které byly do takzvaného Plánu Kolumbie za posledních osm let investovány.
Cílem plánu bylo snížit plochu osázenou kokovými poličky na polovinu. A přestože americký Hlavní kontrolní úřad (GAO), který studii vypracoval, připustil, že se díky vojenské pomoci snížil počet vražd v zemi i počet povstaleckých bojovníků z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC), plocha kokových polí se naopak mezi lety 2000 a 2006 zvýšila o patnáct procent.
Mohutné kropení džungle herbicidem glyfosátem, jehož přesné účinky na životní prostředí nejsou známy, pouze způsobilo, že koka se nyní pěstuje v hůře přístupných oblastech a je více rozprostřená, takže produkce kokainu vzrostla pouze o 5 procent.
Systematické vraždění
O Kolumbii se v minulosti zajímal nejen Biden, ale i jeho nový šéf Obama, který sice vojenskou pomoc největšímu jihoamerickému spojenci USA podporuje, během debaty o možné zóně volného obchodu mezi Spojenými státy a Kolumbií však na rozdíl od republikána Johna McCaina dával důrazně najevo, že může být schválena pouze v tom případě, že Kolumbie na poli lidských práv učiní velký krok kupředu.
Místo toho se však v zemi rozpoutal skandál, kvůli němuž bylo z armádních služeb propuštěno 27 vojáků (mezi nimi i tři generálové) a rezignoval šéf pozemních vojsk, generál Mario Montoya. Armáda totiž konečně přiznala to, nač už dlouho upozorňovaly humanitární organizace - vraždila civilisty a vydávala je za povstalce, aby nafoukla své statistiky.
Kolumbii navštívila minulý týden vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová, která prohlásila, že podle jejího názoru jsou tyto činy "systematické a rozšířené", a zdroje z Pentagonu už stanici CNN potvrdily, že byla zastavena pomoc těm složkám kolumbijské armády, které se na porušování lidských práv prokazatelně podílely.
Kvůli porušování lidských práv údajně byla zastavena pomoc i několika dalším kolumbijským brigádám ještě před začátkem posledního skandálu.
Vycvičeni od USA
Z 27 propuštěných vojáků jich 15 podle onoho zdroje obdrželo v posledních letech "určitou formu individuálního výcviku" od Spojených států. To pravděpodobně znamená, že byli školeni v amerických vojenských institucích.
Podle mluvčího úřadu nejvyššího kolumbijského prokurátora je nyní vyšetřováno 708 kolumbijských vojáků v souvislosti s 1137 vraždami v letech 2003 až 2006, tedy během působení současného prezidenta Álvaro Uribeho.
Jak zpráva Kongresu, tak nynější skandál jsou podle pozorovatelů dalšími argumenty pro ty, kteří tvrdí, že plán vojenské pomoci Kolumbii, který jí letos poskytl 605 milionů dolarů, musí být přehodnocen - a to i v souvislosti s jeho nákladností v období ekonomické krize.
