Několik ruských raket dopadlo ve Lvově na západě Ukrajiny. Cílem bylo letiště
Souhrn nejdůležitějších zpráv:
- Ruské rakety zasáhly opravárenský závod letecké techniky, umístěný nedaleko letiště ve Lvově na západě Ukrajiny. Nejsou hlášeny žádné oběti.
- Ruské jednotky na Ukrajině téměř nepostupují, tvrdí Británie i USA. Postup na mnoha místech zamrzl kvůli silné ukrajinské obraně.
- Z krytu pod mariupolským divadlem, zasaženým ruským bombardováním, se zatím podařilo vyprostit sto třicet živých lidí. Další stovky ale zřejmě zůstávají uvnitř.
- Rusko dál ostřeluje ukrajinská města včetně Kyjeva a Charkova.
- Další země uvalují na Moskvu sankce. V pátek ráno nová opatření oznámilo Japonsko nebo Austrálie.
Vážené čtenářky vážení čtenáři,
z technických důvodů ukončujeme tuto online reportáž. Aktuální informace k dění na Ukrajině najdete zde:
Bulharsko vyhostilo deset ruských diplomatů. Podle Sofie působili v rozporu s vídeňskou úmluvou o diplomatických vztazích, uvedla agentura BGNES.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil ve čtvrtek uprostřed pokračující ruské invaze zraněné v jedné z kyjevských nemocnic.
Řecko vedle systému S-300 nedodá Ukrajině ani další protiletecké systémy ruské a sovětské výroby, které vlastní. Uvedl to dnes deník Kathimerini. Tento týden generální náčelník řecké armády Konstantinos Floros odmítl předání moderního systému S-300 Ukrajině, protože by to oslabilo řeckou protivzdušnou obranu. Řecká armáda má ale ve výzbroji i rakety Strela a protivzdušný systém Tor-M1.
Polsko na následujícím summitu NATO příští týden v Bruselu formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Oznámil to dnes polský premiér Mateusz Morawiecki, napsala agentura Reuters. O stejném návrhu hovořil při návštěvě Kyjeva i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński, mise by se podle něj měla být schopná sama bránit.
Německý kancléř Olaf Scholz dnes ruského prezidenta Vladimira Putina v telefonátu opět vyzval k příměří na Ukrajině. Putin během téměř hodinového hovoru obvinil Ukrajinu z toho, že se snaží brzdit mírové rozhovory. Dnes by měl Putin mluvit také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil Kreml.
Mezinárodní visegrádský fond vyčlenil milion eur (zhruba 25 milionů korun) v programu věnovaném nevládním či lokálním projektům na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny v zemích Visegrádské skupiny, informovalo české ministerstvo zahraničí.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal kritizuje společnost Nestlé, že dál prodává své výrobky v Rusku. Podle něj tím podporuje režim, který na Ukrajině vraždí děti. Na sociálních sítích v reakci někteří vyzývají k bojkotu společnosti. Nestlé se ale brání tím, že do Ruska přestalo dovážet zbytné produkty, jako je káva nebo minerální voda. Dál chce ale ruským občanům poskytnout to nejnutnější, jako je dětská výživa nebo krmivo pro zvířata.
Talked to @Nestle CEO Mr. Mark Schneider about the side effect of staying in Russian market. Unfortunately, he shows no understanding. Paying taxes to the budget of a terrorist country means killing defenseless children&mothers. Hope that Nestle will change its mind soon.
— Denys Shmyhal (@Denys_Shmyhal) March 17, 2022
Konvoje zbraní na Ukrajinu budou legitimním cílem ruské armády, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Zabránit hodlá především dodávce systémů protivzdušné obrany S-300.
Rusko ztratilo iluze, že by se mohlo spolehnout na Západ, uvedl ministr zahraničí Sergej Lavrov. Moskva podle něj nikdy nepřijme vidění světa, kterému dominují Spojené státy.
Ruské jednotky na Ukrajině v podstatě nepostupují.
🇺🇦Poslední tři dny války a tři mapy @Aktualnecz na základě dat @TheStudyofWar. Prakticky žádný postup ruských jednotek na Ukrajině, naopak rostoucí brutalita a ostřelování civilních cílů. Válku dál minutu po minutě sledujeme zde➡️https://t.co/SDz9zgQP9N pic.twitter.com/TaZCVFHX31
— Jan Hejl (@janhejl) March 18, 2022
Čtyři ruské rakety vypálené zřejmě z Černého moře zasáhly dnes ráno nepoužívaný opravárenský závod letecké techniky v blízkosti letiště u západoukrajinského města Lvov. Jeden člověk je zraněný, oznámily ukrajinské úřady.
Polská pohraniční stráž oznámila, že hranice Polska od začátku ruské invaze překročily již dva miliony uprchlíků z Ukrajiny, píše Reuters.
Nejméně jednoho mrtvého a čtyři zraněné si v Kyjevě podle záchranářů vyžádal dopad sestřelené ruské rakety, která po pádu způsobila požár.
Ve čtvrtek ministerstvo vnitra vydalo 7831 speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí na Ukrajinu. Celkem je od začátku války dostalo 187 786 lidí. Na cizinecké policii, kde mají lidé 30 dnů na nahlášení od příjezdu do Česka, se zaregistrovalo 102 341 lidí. Ve čtvrtek jich bylo 3711.
Čtvrtek 17. 3. 2022 v číslech ⬇️ pic.twitter.com/BW4tBU5sbH
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) March 18, 2022
Ukrajina hlásí další ruské ztráty. Rusko čísla vlastních zabitých vojáků nebo zničené techniky nezveřejňuje a informaci nejde nestranně ověřit.
These are the indicative estimates of Russia’s losses as of March 18, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/aZ4LjspMjQ
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 18, 2022
Superjachta ruského oligarchy Vladimira Stržalkovského uvízla v norském přístavu poté, co ji místní dodavatelé paliva odmítli natankovat. A tak 68 metrů dlouhé plavidlo jménem Ragnar musí zatím zůstat v severonorském přístavu Narvik, napsal zpravodajský server The Huffington Post.
Britský mediální regulátor Ofcom odebral s okamžitou platností vysílací licenci ruské státem podporované zpravodajské televizi RT (Russia Today).
Ruské ministerstvo obrany uvádí, že se bojuje v centru obléhaného Mariupolu a že ruští vojáci se separatisty "utahují smyčku" okolo tohoto města.
Záběry z rezidenční čtvrti v Kyjevě, na kterou dnes ráno zaútočila ruská armáda.
⚡️One killed, 4 injured as fire breaks out after shelling of a residential building in Kyiv.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 18, 2022
The fire has been extinguished, according to the State Emergency Service. The 5-story building in Podil district was hit on the morning of March 18.
Photo: State Emergency Service. pic.twitter.com/gR9nITPaQf
V severní části Kyjeva byl dnes ráno slyšet výbuch a z oblasti se valil hustý kouř. Informovala o tom agentura Reuters s odkazem na své zdroje. Podle prohlášení vedení ukrajinské metropole střelba ruských jednotek zasáhla rezidenční čtvrť.
Na místě jsou záchranáři, počet obětí a rozsah škod není zatím jasný, uvedla stanice CNN.
Podle ukrajinských úřadů ruská armáda záměrně útočí a ostřeluje civilní cíle, což ale Moskva odmítá.
Ukrajinské úřady ve čtvrtek tvrdily, že ruské vojenské tažení připravilo o život tisíce civilistů, včetně více než stovky dětí. OSN zatím ověřila a potvrdila smrt 780 civilistů, včetně 58 dětí.
Záběr ze Lvova z dnešního rána.
Nejméně tři výbuchy se dnes ráno ozvaly v západoukrajinském městě Lvov. Starosta města Andrij Sadovij na sociálních sítích uvedl, že útok několika raketami zasáhl opravárenský závod letecké techniky, umístěný nedaleko letiště samotného.
"Práce v závodě byly zastaveny, takže nejsou žádné oběti," napsal starosta s tím, že na místě už začali pracovat záchranáři.
Ve směru letiště vzdáleného asi šest kilometrů od centra města byl bezprostředně po explozích vidět velký oblak kouře, uvedla stanice BBC, jejíž zpravodaj je v současné době ve městě. Dým dokládají také záběry, které na sociálních sítích zveřejnili místní obyvatelé. Ty starosta ovšem vyzval, aby pokud možno fotografie z místa ruského úderu nezveřejňovali.
Explosions happened in #Lviv at about 6:30 am. There is a fire on the city's outskirts, as an adviser to the head of the Ministry of Internal Affairs, Vadym Denysenko, informed on the national air.#CloseTheSkyOverUkraine #Ukraine #StopWarInUkraine pic.twitter.com/VsBwmVCTaC
— WithUkraine 24/7 (@With__Ukraine) March 18, 2022
Pražské centrum pomoci Ukrajincům ve čtvrtek odbavilo 2220 lidí, o 545 méně než ve středu. Ubytování zajistilo 239 lidem, z toho 105 v tělocvičnách.
"Je neuvěřitelné, že armáda útočí na civilní cíle. Divadlo bylo donedávna nazýváno divadlem ruského dramatu, chodili jsme tam s rodinou," říká o bombardovaném civilním krytu pod mariupolským divadlem tamní rodačka Olena Ivantsivová. "Uvnitř města zůstalo určitě kolem osmi stovek lidí, záchranáři tam kvůli ostřelování nemohou normálně pracovat. Šance na přežití jsou den ode dne menší," dodává.
Nejméně tři výbuchy se dnes ráno ozvaly v západoukrajinském městě Lvov. Podle nepotvrzených zpráv bylo zasaženo místní letiště, napsala BBC.
Organizace Post Bellum, která na Ukrajinu posílá neprůstřelné vesty, k balíčkům přidává i obrázky a dopisy školáků. Ukrajinští vojáci byli dojati.
„Takové listy papíru a kresby nacházíme v neprůstřelných vestách, které přicházejí z ČR…dojalo nás to až k slzám.“ Člen jedné z jednotek děkuje za vzkazy, které pro ně namalovali čeští školáci a ukrajinské děti žijící v Česku a které jim posíláme společně s dodávkami vest. pic.twitter.com/OaEojtCzVG
— Paměť národa (@Pametnaroda) March 17, 2022
Dospělí ukrývající se v protileteckém krytu pod divadlem v obléhaném ukrajinském Mariupolu několik dní nejedli a potravu nechávali dětem. Vařili na rozštípaných sedadlech z hlediště, popsala své zážitky z desetidenního pobytu v tomto krytu osmatřicetiletá Kateryna stanici BBC. Ruské síly ve středu divadlo bombardovaly.
S nejznámější hereckou rolí současného ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského se mohou seznámit předplatitelé videotéky Netflix. Streamovací společnost do nabídky vrátila úvodní řadu seriálu Sluha lidu, v němž někdejší moderátor, komik a bavič Zelenskyj účinkoval předtím, než stanul v čele země.
Ukrajinské velvyslanectví v Izraeli ve čtvrtek kritizovalo Izrael za jeho politiku vůči ukrajinským uprchlíkům, i když Izrael o den dříve zmírnil původní pravidla pro vstup Ukrajinců. Podle prohlášení velvyslanectví Izrael uprchlíky malicherně prověřuje, zatímco na Ukrajině lidé umírají.
Japonsko a Austrálie dnes oznámily další protiruské sankce vyvolané invazí Moskvy na Ukrajinu. Tokio bude penalizovat další osoby a organizace, například představitele ministerstva obrany a státního vývozce zbraní Rosoboronexport.
Na Ukrajině přinesla ruská invaze bombardování měst, v Česku dopadla na rozpočty těch, kteří měli peníze u ruské banky Sberbank. Kvůli jejímu odchodu z Evropy přišla některá města o více než sto milionů uspořených korun a nevědí, zda je vůbec dostanou zpátky. Většina zdůrazňuje, že to jejich chod neohrozí. Odkládat ale budou muset některé plánované investice.
Ruští vojáci unesli na Ukrajině dalšího starostu. Podle gubernátora Charkovské oblasti Oleha Syněhubova se zmocnili Viktora Těreščenka z města Velykyj Burluk v Charkovské oblasti.
Syněhubov podle agentury Unian řekl, že starostu odvedli z pracoviště. "Rusové prohrávají válku a z bezmoci páchají zločiny na civilním obyvatelstvu. Viktor Těreščenko byl unesen z práce, odvedli ho na místní policejní stanici. Zadržují ho a nepropustí ho. Uděláme vše pro ochranu civilistů v Charkovském regionu," řekl Syněhubov.
Rusko se ve čtvrtek v Radě bezpečnosti OSN vzdalo záměru předložit k hlasování návrh rezoluce týkající se humanitární situace na Ukrajině. Podle diplomatů citovaných agenturou AFP nezískalo podporu svých předpokládaných spojenců. Zdroj AFP řekl, že ruský kontroverzní návrh odmítly podpořit i Čína a Indie. Diplomaté avizovali, že tato snaha nebude úspěšná, protože text neobsahoval zmínku o ukončení bojů ani o stažení ruských vojáků. Rezoluci kritizovala Británie nebo Francie. Například Kanada na svém Twitteru zveřejnila, jak by Rusové měli svou rezoluci upravit.
Thank you @RussiaUN for your letter dated March 16.
— Canada Mission UN #StandWithUkraine 🇺🇦 (@CanadaUN) March 17, 2022
Please see our suggested edits below. #StandWithUkraine #RespectTheCharter pic.twitter.com/0M663R0tUW
Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's snížila úvěrový rating Ruska hlouběji do podřadného pásma z dosavadní známky CCC- na stupeň CC. Země oznámila, že má potíže se splácením dluhopisů. Tyto nesnáze jsou důsledkem mezinárodních sankcí vyvolaných invazí Moskvy na Ukrajinu. Ratingová agentura Fitch už minulý týden posunula rating Ruska do neinvestiční kategorie, stejně jako další americká agentura Moody's.
Nizozemské úřady už zmrazily nebo zabavily majetek ve výši přes 200 milionů dolarů (téměř pět miliard korun), patřící jednotlivcům nebo firmám pod sankcemi kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Informoval o tom podle agentury Reuters v televizi šéf nizozemské centrální banky Klaas Knot.
Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus Radu bezpečnosti OSN informoval, že při ověřených 43 ruských útocích na ukrajinské nemocnice a zdravotnická zařízení přišlo o život 12 lidí a 34 bylo zraněno.
Rusko se na mimořádném zasedání RB OSN vzdalo záměru předložit návrh humanitární rezoluce o Ukrajině k hlasování. Nezískalo ani své spojence.
Zatímco Rusové bombardují civilní cíle a snaží se prolomit tvrdý odpor Ukrajinců, představitelé Moskvy i Kyjeva spolu jednají. Obě strany naznačily, že minimálně dohoda o příměří nemusí být daleko. Jak může vypadat?
Ukrajinská média s odkazem na Ukrajinskou národní gardu informovala, že ruské síly dál ostřelují kryt pod divadlem v jihoukrajinském Mariupolu, a záchranáři se tak nemohou dostat k lidem pod sutinami. Počet případných obětí úřady stále neznají.
Vládní zdroje ze Spojených států či Británie už několik dní uvádějí, že postup Rusů se na různých frontách v podstatě zastavil. Ruské jednotky ani po mnoha dnech bombardování neobsadily města jako Charkov nebo Mariupol a zatím se neodhodlaly k rozsáhlému útoku na Kyjev, z něhož přitom panují obavy.
Americké ministerstvo obrany poprvé usuzuje, že ruské jednotky získaly kontrolu nad městem Izjum ležícím jihovýchodně od Charkova. Novinářům to řekl nejmenovaný vysoce postavený činitel Pentagonu. Rusové se podle tohoto zdroje snaží odstřihnout východ Ukrajiny od zbytku země. Kromě uvedeného vývoje se údajně situace na bojišti příliš nezměnila.
Premiér Petr Fiala (ODS) potvrdil, že se Česko bude zabývat žádostí Kyjeva o pomoc tamním hasičům.
Žádostí starosty Kyjeva @Klitschko o vybavení pro ukrajinské hasiče se budeme jako vláda urychleně zabývat. Pokud jsme schopni pomoct, uděláme to.
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 17, 2022
Souhrn nejdůležitějších zpráv:
- Pokračuje ruské odstřelování Kyjeva, ve čtvrtek při něm zahynuli nejméně dva lidé.
- Ruská státní televize se potýká s odchody redaktorů, opouštějí ji i známé tváře z obrazovek, upozornila stanice BBC.
- Nejméně jednadvacet lidí přišlo o život při ruském ostřelování ukrajinského města Merefa u Charkova.
- Z krytu pod mariupolským divadlem, zasaženým ruským bombardováním, se zatím podařilo vyprostit sto třicet živých lidí.
- Při ruském ostřelování ukrajinského města Černihiv přišli ve čtvrtek o život civilisté, včetně občana Spojených států.
Bílý dům uvedl, že nemá žádné důkazy o tom, že by Rusko situaci na Ukrajině deeskalovalo.
Ruské jednotky podle Pentagonu převzaly kontrolu nad městem Izjum jihovýchodně od Charkova, sdělil novinářům vysoce postavený činitel americké obrany.
Bílý dům ve čtvrtek uvedl, že má "velké obavy", že by Čína mohla poskytnout Rusku vojenské vybavení, aby pomohla v invazi na Ukrajinu, a prezident Joe Biden bude ve svém telefonátu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem upřímný a přímý. Píše to Reuters.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken ve čtvrtek uvedl, že během probíhající ruské invaze byl na Ukrajině zabit americký občan.
Deník The New York Times s odkazem na ukrajinské činitele uvádí, že americkou obětí je 68letý muž jménem James Whitney Hill. V Černihivu byl se svojí ukrajinskou partnerkou, která se léčila v místní nemocnici.
Při ruském ostřelování čtvrti v západní části Kyjeva zemřeli nejméně dva lidé, informovala Státní služba pro mimořádné události. Ostřelování způsobilo také požár skladu. Při jiném útoku ruských sil na rezidenční oblasti ve vesnici Novi Petrivci u Kyjeva podle oznámení policie zemřelo dvouleté dítě a čtyři další lidé utrpěli zranění.
Automatický překladač mezi češtinou a ukrajinštinou vyvinuli experti z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Fakulta o tom dnes informovala na webu. Překladač na zjednodušené webové stránce má uprchlíkům z Ukrajiny usnadnit kontakt v českém prostředí. Podle fakulty je kvalita překladu vysoká díky využití nových metod strojového učení.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková chce pro válečné běžence z Ukrajiny zřídit v Evropě i přes Atlantický oceán letecký most.
Skupina velkých světových ekonomik G7 dnes vyzvala Rusko, aby neprodleně umožnilo humanitární pomoc Mariupolu a dalším obléhaným ukrajinským městům. Obléhání a odpírání pomoci je nepřijatelné, uvedla skupina ve společném prohlášení, které dnes po rozhovorech uvnitř G7 zveřejnila německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková.
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek uvedl, že nevylučuje, že se po vzoru premiérů Česka, Polska a Slovinska také vydá do Kyjeva, ale jen pokud to bude účelné, dodal.
Do mateřských a základních škol, které zřizují radnice pražských městských částí, se zatím registrovaly desítky či nižší stovky dětí, které se svými příbuznými utekly z válkou zasažené Ukrajiny. Kromě začleňování ukrajinských školáků a předškoláků do stávajících dětských kolektivů ve školách zřizují mnohé radnice takzvané adaptační skupiny. V nich se děti mohou věnovat výuce i studiu českého jazyka. Problémem ale v některých městských částech jsou nedostatečné prostorové kapacity školních budov.
Finská poslankyně Hanna Kosonenová, bývalá ministryně kultury z vládní Strany středu, prohlásila, že se přiklání ke vstupu do NATO. Dříve patřila k odpůrcům členství v alianci, změnila ale názor. "Nevěřím, že pro bezpečnost existuje jiná alternativa, ať teď či jindy," uvedla na Twitteru.
Po ruském útoku na Ukrajinu se ve Finsku zásadně změnil postoj veřejnosti k NATO. Poprvé v historii se podpora vstupu přehoupla přes 50 procent. Dlouhodobě se přitom držela kolem 20 procent. Země už od druhé světové války zachovává přísnou neutralitu a vojenským spojenectvím se vyhýbá.
Konflikt na Ukrajině ale Finové pečlivě sledují, protože s Ruskem také sousedí a v minulosti ruské invazi museli sami čelit.
Olen pohdinnoissani päätynyt muuttamaan Nato-kantani kielteisestä myönteiseksi. Kohdallani päätös on suuri, koska millään harmailla hangilla en ole ennen tätä talvea Naton suhteen liikkunut. En usko, että nykyiset tai muut vaihtoehtoiset turvallisuusratkaisut ovat riittävät.
— Hanna Kosonen (@KosonenHanna) March 17, 2022
1/3
Běženci z Ukrajiny dostanou v Německu hned povolení k pobytu i k práci, děti mohou hned do školy, řekl po jednání se spolkovými zeměmi kancléř Olaf Scholz.
Ruská státní televize se potýká s odchody redaktorů, opouštějí ji i známé tváře z obrazovek, upozornila stanice BBC.
Ruská média tento týden napsala, že z Prvního kanálu odešla moderátorka a zahraniční zpravodajka Žanna Agalakovová. O svém odchodu z kanálu NTV pak v úterý informovala moderátorka Lilija Gildějevová, která pro tuto televizi pracovala od roku 2006. Podle webu Lenta.ru redaktorka informaci o své výpovědi zveřejnila až poté, co odjela z Ruska. Po 30 letech svého působení kanál opustil také zpravodaj Vadim Glusker.
Ze svého postu v televizi RT rezignovala Marija Baronovová, šéfredaktorka internetového vysílání, a řada dalších novinářů včetně těch, kteří pracovali pro cizojazyčná vysílání. Baronovová tento měsíc BBC řekla, že ruský prezident Vladimir Putin zničil pověst země.
Na Ukrajinu míří tisícovka čečenských dobrovolníků, kteří se tam chtějí zapojit do bojů, napsal dnes na sociální síti Telegram čečenský vůdce Ramzan Kadyrov. Ten v minulých dnech rovněž poslal na Telegram video, podle nějž se nachází nedaleko Kyjeva. Jeho blízký společník Adam Delimchanov údajně vede čečenské bojovníky u obléhaného ukrajinského přístavu Mariupol. Podle agentury AFP nelze tato vyjádření nezávisle ověřit a ukrajinští činitelé Kadyrovovu přítomnost v zemi zpochybňují.
"Svoboda slova měla vždy nějakou limitu. Jsme skoro přímými účastníky války a za těchto podmínek se hranice tolerance svobody slova posouvají," říká v rozhovoru pro DVTV o případech schvalování ruské agrese na Ukrajinu právník Tomáš Sokol.
Belgická královská rodina poskytne dva domy ve svém vlastnictví třem ukrajinským rodinám prchajícím před válkou, píše BBC. Jeden dům je v Bruselu a druhý na jihu země. Mluvčí královského paláce uvedl, že král Filip byl dojat příběhy Ukrajinců, se kterými se ve středu setkal. Pokud bude potřeba, může být uvolněn i další dům.
BBC uvádí, že podobný krok udělala belgická královská rodina už loni, kdy nabídla jeden ze svých domů lidem, kteří o svůj přišli kvůli jedněm z nejhorších povodní v zemi za desetiletí.
🗣️ Le Roi rencontre les collaborateurs de @FedasilBelgium et de l’Office des Etrangers qui enregistrent les réfugiés et discute avec des réfugiés 🇺🇦 qui se verront bientôt attribuer un lieu d’hébergement. pic.twitter.com/NKgFIfVkmq
— Belgian Royal Palace (@MonarchieBe) March 16, 2022
Ruská novinářka Marina Ovsjannikovová, která se svým protestem proti válce narušila živé televizní vysílání, promluvila se stanicí BBC. "Nikdo mi nevěřil, že to bylo moje osobní rozhodnutí. Přicházeli s různými verzemi," říká v rozhovoru. Mezi nimi například s tím, že pracuje pro zahraniční zpravodajské služby nebo že ji navedli její příbuzní. "Nemohli uvěřit, že mám tolik výtek k vládě, že jsem nemohla zůstat potichu," popisuje.
Ovsjannikovová líčí také to, jak se její protest podepsal na její rodině. "Můj nejstarší syn mi řekl, že jsem zkazila život celé rodině. Teď tomu ještě nerozumí, ale doufám, že v budoucnu moje děti pochopí, že tato oběť nebyla zbytečná," uzavírá.
'Interrogators did not believe TV protest was my idea'
— BBC News (World) (@BBCWorld) March 17, 2022
Marina Ovsyannikova explains why she protested against war in Ukraine on a live Russian TV news broadcast
https://t.co/vfWBupqlf6
Evropská vesmírná agentura (ESA) ve čtvrtek potvrdila, že ruší na letošek plánovaný start v rámci programu ExoMars. Při něm měla vyslat na Mars průzkumné vozítko pátrající po možných stopách minulého života na rudé planetě. ESA na projektu spolupracovala s ruskou vesmírnou agenturou Roskosmos a v prohlášení uvedla, že start ruší kvůli ruské invazi na Ukrajinu.
"Hlasitě odsuzujeme lidské ztráty a tragické následky agrese vůči Ukrajině," napsala ESA ve vyjádření, podle nějž rozhodnutí zrušit start učinila tento týden rada agentury sídlící v Paříži. "Ačkoliv jsme si vědomi dopadu (rozhodnutí) na vědecké prozkoumávání vesmíru, ESA plně souhlasí se sankcemi uvalenými na Rusko svými členskými státy," pokračuje vyjádření.
Statement just sent out to press by @ESA on the #ExoMars mission.
— Will Gater (@willgater) March 17, 2022
The project has been ‘suspended’.
Screengrab of part of the release below. pic.twitter.com/cul06MwVw9
Uprchlíci z Ukrajiny se do českého pracovního trhu zapojují postupně, zatím dávají přednost manuálním pracím a brigádám. Vzhledem k tomu, že převažují ženy, dá se očekávat, že využijí nejčastěji nabídek práce ve výrobě, obchodu nebo zdravotnictví.
"Ukrajinští zájemci preferují manuální práce a brigády, i když mají vysokou kvalifikaci. Svůj pobyt v ČR totiž považují za dočasný. Očekáváme, že v příštích týdnech budou přibývat i pozice v gastronomii, službách, administrativě nebo IT," řekl ČTK manažer marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát. Mezi uprchlíky převažují ženy s dětmi, takže klíčové je podle něj nyní najít ubytovací kapacity a školy nebo hlídání pro děti. Poptávka firem je poměrně veliká, ale je rozprostřená po celé ČR, zatímco uprchlíci se koncentrují ve velkých městech, dodal.
Jihoukrajinské město Mariupol opustila část tureckých občanů, kteří se kvůli ostřelování města ruským vojskem schovávali v místní mešitě. Agentuře AFP to řekl správce chrámu Ismail Hacioglu. Podle něj z města odcestovalo na 50 lidí, ale dalších 30 jich v mešitě zůstalo. Z těžce ostřelovaného města odcestoval také řecký generální konzul, který byl posledním diplomatem některé ze zemí Evropské unie na místě.
Podle správce mešity, který se nyní nachází v Oděse, je v Mariupolu dalších 70 tureckých občanů, kteří se neukryli v mešitě, a proto o nich nemá zprávy. Okolí mešity, podobně jako ostatní části města, těžce ostřelovaly ruské jednotky.
Nejméně 21 lidí přišlo o život při ruském ostřelování ukrajinského města Merefa u Charkova. Z 25 zraněných je deset ve vážném stavu, oznámila ukrajinská agentura Unian s odvoláním na oblastní prokuraturu. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. Bilance nemusí být konečná, záchranáři ještě odklízejí trosky, pod kterými se mohou nacházet další zranění či mrtví.
Merefa se stala terčem ruského dělostřelectva v noci na čtvrtek. Palba zasáhla školu a kulturní dům. Prokuratura toto ostřelování vyšetřuje podle ustanovení trestního zákoníku o porušení válečných pravidel a zvyků provázeným úmyslnou vraždou.
Litevský parlament vyzval OSN k okamžitému zřízení bezletové zóny nad Ukrajinou. Důvodem je podle něj nutnost zastavení "masového umírání civilistů". Vyzval rovněž parlamenty demokratických zemí, aby se zasadily o otevření humanitárních koridorů pro evakuaci civilistů na ukrajinském území.
Litva je na mezinárodní scéně vnímána jako zastánce Ukrajiny, která již tři týdny čelí ruské invazi. Její prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně vyzval k vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou, která by ruskému letectvu znemožnila útoky na ukrajinské cíle. NATO však považuje zřízení zóny za nemožné, neboť by znamenalo přímý vojenský střet s Ruskem.
Vladimir Putin je v čele Ruska přes dvacet let. Přesto o jeho osobním životě kolují jen nepotvrzené spekulace. Kolik má dětí a s kým, nevědí ani obvykle dobře informovaní ruští novináři či zahraniční korespondenti. Více v článku.
Úřad Vysoké komisařky OSN pro lidská práva od začátku ruské invaze na Ukrajinu zdokumentoval 780 případů úmrtí civilistů, píše agentura DPA s odvoláním na ženevskou kancelář úřadu. Ve středu informoval o 726 obětech.
Mezi oběťmi je 58 dětí. Od 24. února, kdy ruský prezident Vladimir Putin ohlásil vojenský útok na Ukrajinu, v této východoevropské zemi podle OSN utrpělo zranění 1252 lidí z řad civilního obyvatelstva. Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová zdůrazňuje, že skutečné počty obětí i raněných jsou s jistotou mnohem vyšší, protože pracovníkům OSN trvá často i dny, než se jim podaří ověřit informace o jednotlivých případech.
Herec a bývalý guvernér Kalifornie Arnold Schwarzenegger promluvil na twitteru k obyvatelům Ruska a ruským vojákům. "Momenty jako tyto, jsou tak špatné, že musíte promluvit," říká s odkazem na útok na americký Kapitol, kdy podobně promluvil k Američanům. "A teď je to stejné s vaší vládou," dodává. Následně vyvrací některé z informací, které ruská vláda v souvislosti s invazí řekla, například, že ukrajinská vláda je nacistická nebo že Ukrajině vládnou nacisté.
"Vím, že Rusové nevědí, že se takové věci dějí," říká s odkazem na zabíjení civilistů a bombardování civilních budov. "Proto vyzývám Rusy a ruské vojáky na Ukrajině, aby porozuměli ruské propagandě a dezinformacím, které jsou jim říkány. Žádám vás, abyste mi pomohli šířit pravdu." Na video s anglickými a ruskými titulky se můžete podívat v přiloženém tweetu.
I love the Russian people. That is why I have to tell you the truth. Please watch and share. pic.twitter.com/6gyVRhgpFV
— Arnold (@Schwarzenegger) March 17, 2022
Prezident Miloš Zeman ve čtvrtek podepsal trojici zákonů, které mají v Česku usnadnit pobyt uprchlíkům z Ukrajiny v důsledku ruské invaze, oznámil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman podepsal zákony ve stejný den, kdy je ve zrychleném řízení schválil Senát. Opatření tak nabudou účinnosti vyhlášením ve Sbírce zákonů zřejmě ještě tento týden.
Lidé prchající z Ukrajiny si ode dneška mohou zdarma zakládat bankovní účty, a to přímo v asistenčních centrech v několika městech.
1/2 Otevíráme mobilní pobočky pro uprchlíky v krajských hotspotech v Ostravě, Praze, Liberci a Varech. Aktivujeme karty a zakládáme účty, na něž uprchlíci obratem dostanou státní podporu, aby nemuseli stát fronty před Úřady práce. pic.twitter.com/Gq9S4dOiRo
— Tomáš Salomon (@TSalomon_Sporka) March 17, 2022
Ukrajinské úřady svým zacházením s ruskými válečnými zajatci porušují Ženevské úmluvy a měly by ukončit zveřejňování videozáznamů se zajatými vojáky na sociálních sítích, protože těm kvůli tomu hrozí zastrašování a ponižování. Vyzvala k tomu organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW).
HRW upozorňuje, že videa se zajatými vojáky zveřejňuje ukrajinská tajná služba SBU na svém účtu na sociální síti Telegram, který má téměř 900 tisíc sledujících, a sdílí je i na Facebooku, Twitteru, Instagramu a YouTube kanálu. Zajatci často na videích zjevně pod nátlakem udávají svá plná jména, identifikační čísla, adresy i jména rodičů.
Mnoho lidí v Rusku se chová jako "zrádci", uvedl podle agentury Reuters kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Konkrétně měl na mysli ty, kteří v reakci na válku na Ukrajině a s ní spojené protiruské sankce Západu dávají výpovědi z práce či dokonce opouštějí zemi.
"V tak těžkých časech (…) mnozí lidé ukazují svou pravou tvář. Velmi mnoho lidí se chová (…) jako zrádci," řekl Peskov novinářům. "Sami mizí ze společnosti. Někteří lidé opouštějí své funkce, někteří opouštějí aktivní pracovní život, někteří opouštějí zemi a stěhují se do jiných zemí. Takto probíhá čistka," dodal.
Při ruském ostřelování ukrajinského města Černihiv přišli dnes o život civilisté, včetně občana Spojených států, oznámil na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na místní policii. Ta počet obětí dosud neupřesnila.
"Okupanti opět podnikli útok těžkého dělostřelectva na neozbrojené civilisty ve městě. Jsou mrtví a ranění. Mezi zabitými je občan USA," citoval list z policejního komuniké. Na místě pracují kriminalisté, kteří dokumentují okolnosti a následky válečného zločinu, spáchaného Rusy, dodal deník.
Senát souhlasí a podporuje středeční rozhodnutí o okamžitém vyloučení Ruska z Rady Evropy. Stojí to v usnesení, které dnes Senát přijal na návrh senátorky Miroslavy Němcové (ODS), která je rovněž předsedkyní Stálé delegace Parlamentu ČR do Rady Evropy. Rada Evropy, která dohlíží na stav demokracie a lidských práv ve více než čtyřech desítkách členských zemí, ve středu oznámila, že Rusko vyloučila kvůli jeho invazi na Ukrajinu. K vyloučení Ruska a Běloruska z mezinárodních organizací vyzval český Senát již 25. února, tedy den poté, co Rusko napadlo Ukrajinu.
V pražských tělocvičnách je v současné době ubytováno zhruba 650 ukrajinských uprchlíků. Na nouzové ubytování je předělána dvacítka tělocvičen a další jsou připravovány.
Americký prezident Joe Biden bude v pátek telefonicky hovořit se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Hlavními tématy rozhovoru budou ruská invaze na Ukrajinu a konkurence mezi Čínou a USA, informoval dnes Bílý dům.
Plánovaný telefonát Washington označil za "součást našeho pokračujícího úsilí o udržení otevřených komunikačních linek mezi Spojenými státy a Čínskou lidovou republikou".
Ukrajinská armáda zanedlouho obdrží od zahraničních spojenců další výraznou pomoc. Ze Spojených států na bojiště zamíří sto kusů unikátních přenosných dronů Switchblade.
Z krytu pod mariupolským divadlem, zasaženým ruským bombardováním, se zatím podařilo vyprostit 130 živých lidí, píše agentura Ukrinform. Práce pokračují dál, počty případných zraněných a obětí nejsou jasné.
Vyhoštění tří ruských diplomatů v souvislosti se špionážní aférou na Slovensku není přátelský krok, který by mohl být ponechán bez odpovědi. Podle agentury TASS to uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Slovensko počátkem týdne rozhodlo o vyhoštění tří pracovníků ruského velvyslanectví v Bratislavě kvůli jejich činnosti odporující vídeňské úmluvě o diplomatických stycích.
Britská ministryně zahraničí Liz Trussová podpořila amerického prezidenta Joea Bidena v tvrzení, že ruský autoritářský vůdce Vladimir Putin je "válečný zločinec". "Existují velmi, velmi silné důkazy o tom, že byly spáchány válečné zločiny a že je za nimi Vladimir Putin," uvedla.
Nebyl čas připravit se na válku, říká Olha Oltarževská, která už tři týdny žije v suterénu svého domu v Kyjevě. Spolu s rodinou a dětmi a domácími mazlíčky sousedů se v něm kryje před ostřelováním ruských vojáků, kteří 24. února vpadli na Ukrajinu. Propastný rozdíl mezi životem před invazí a nyní, kdy je ukrajinská metropole válečnou zónou, popsala 22letá ukrajinská studentka ČTK.
"Vůbec nechodíme ven. Všichni jsme do sklepa sešli 24. února a od té doby tu žijeme," vysvětluje Oltarževská. Jejím novým domovem je suterén domku na severozápadním předměstí Kyjeva, které se nachází v bezprostřední blízkosti těžce ostřelovaných měst Irpiň, Buča a Hostomel. Výbuchy slyší každý den.
Sama je přesvědčená, že v Kyjevě zůstane. "Momentálně neuvažujeme, že bychom z města nebo ze země utekli. Nejenže je to velmi riskantní, ale naši sousedé k nám také vzali své děti a hodně domácích mazlíčků, o které se tedy musíme starat. Jsme jediní (v okolí), kdo mají sklep," vysvětluje.
Školy v Česku budou moci zvýšit kapacity tříd kvůli dětským uprchlíkům z Ukrajiny. Postarat se o ně budou moci rovněž ukrajinští pedagogové, kteří nebudou splňovat podmínku znalosti češtiny. Opatření má platit do konce srpna. Počítá s tím zákon o zvláštních pravidlech ve školství kvůli ruské invazi na Ukrajinu, který dnes schválil Senát. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Část poslanců Evropského parlamentu volá po zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou, na něž v debatě s evropskými zákonodárci apeloval ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Europoslanci také hovořili o potřebě co nejtvrdších dalších sankcí nebo rychlého mezinárodního vyšetření ruských útoků na civilní objekty. Řada z nich označila ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince, k čemuž Reznikov vyzval celý parlament.
Zhruba čtyři desítky zákonodárců odeslaly v úterý dopis šéfům unijních orgánů a diplomacie, v němž volají po vytvoření bezletové zóny a humanitárního koridoru pro oblast města Mariupol na jihovýchodě země, při jehož bombardování zemřelo již několik tisíc lidí.
"Nemůžeme jen přihlížet utrpení nevinných lidí. Prezident Putin zvolil taktiku spálené země a brutálně útočí na civilní obyvatelstvo. Musíme nějak reagovat. Ukrajinci bojují i za naši svobodu," prohlásila lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová, která byla iniciátorkou výzvy podepsané zejména poslanci ze zemí východního křídla EU.
Slovensko se podle ministra obrany Jaroslava Nadě chce rychle zbavit závislosti na Rusku při ochraně svého vzdušného prostoru. Pokud získá odpovídající náhradu, mohla by proto Bratislava předat svůj raketový systém protivzdušné ochrany S-300 válkou zasažené Ukrajině. Žádné rozhodnutí v této věci ale dosud nepadlo. Novinářům to řekl Naď.
Slovensko kromě S-300 využívá i ruské stíhačky MiG-29. "Pokud získáme alternativu, tak budu rád, když se toho zbavíme. Když to má Ukrajině pomoci, budu rád, když jim to pomůže," řekl Naď k možnosti, že by Bratislava předala slovenský systém S-300 svému východnímu sousedovi, který nyní čelí ruské vojenské invazi. Naď připomněl, že v současnosti je S-300 jediným strategickým systémem slovenské protivzdušné obrany a jako ministr musí v první řadě zajistit slovenské obranné zájmy.
Británie pošle do Polska systém protiletadlové obrany Sky Sabre a stovku vojáků. Při své návštěvě ve Varšavě to oznámil britský ministr obrany Ben Wallace. Londýn tak chce podpořit východní křídlo NATO a posílit polskou obranu před případným útokem Ruska.
"Nasadíme v Polsku systém protivzdušné obrany Sky Sabre s raketami středního dosahu a stovku vojáků, abychom ujistili Polsko, že stojíme po jeho boku a ochráníme jeho vzdušný prostor před ruskou agresí," řekl Wallace.
Severoatlantická aliance do války na Ukrajině nezasáhne, Kyjev ale může počítat s německými dodávkami humanitárního i vojenského materiálu. Novinářům to před jednáním s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem řekl německý kancléř Olaf Scholz. "Stojíme na straně Ukrajinců, podporujeme je v jejich odporu proti ruské agresi a podporujeme je v obraně jejich země finančními prostředky, humanitární pomocí a také pokračujícími dodávkami vojenského materiálu," prohlásil Scholz. "Je ale nutné jasně a srozumitelně říct, že NATO do této války vojensky nezasáhne," zdůraznil.
"NATO nese odpovědnost, aby se konflikt nerozšířil do dalších zemí," řekl Stoltenberg. "Je to Putinova válka a on ji musí zastavit," dodal. O Putinově odpovědnosti hovořil i Scholz, který ruský vpád na Ukrajinu označil za bezdůvodný a nepochopitelný. "Každý v Rusku musí vědět, že prezident Putin jako jediný nese odpovědnost za smrt a zranění ruských vojáků," řekl. Uvedl také, že Putin uvrhnul do utrpení nejen Ukrajince, ale i Rusy.
S revolverem u hlavy nelze vyjednávat a Rusko ve skutečnosti vůbec vyjednávat nechce, uvedl francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian v rozhovoru s deníkem Le Parisien. Ministr opětovně vyzval k okamžitému ukončení bojů a odsoudil ruskou "brutalitu". Sankce proti Rusku se budou podle Le Driana stupňovat tak dlouho, dokud ruského prezidenta Vladimira Putina "nezklidní".
"Ruská logika (…) je založena na jejich obvyklém triptychu: nevybíravém bombardování, takzvaných humanitárních koridorech, jejichž cílem je obvinit protivníka z jejich nerespektování, a rozhovorech, jejichž cílem je pouze předstírat vyjednávání," uvedl Le Drian.
Kreml podle francouzského ministra dlouhodobě používá brutalitu jako nástroj, a nese proto plnou zodpovědnost za sankce namířené proti Rusku. "Sankce proto budeme rozhodně zpřísňovat, dokud prezident Putin nedojde k závěru, že cena za pokračování konfliktu je natolik vysoká, že je lepší přistoupit na příměří a skutečná jednání s (ukrajinským) prezidentem (Volodymyrem) Zelenským," doplnil Le Drian.
Řecko svůj protiletecký systém S-300 ruské výroby do zahraničí nepředá. Podle veřejnoprávní televize ERT to prohlásil náčelník generálního štábu řecké armády Konstantinos Floros. Špičky řecké vlády se ale k otázce veřejně nevyjádřily. O poskytnutí protiletadlového systému požádal západní státy ve středu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Mezi státy NATO má systém ve výzbroji také Slovensko a Bulharsko.
"Není představitelná žádná možnost prodeje či předání zbraní, jejichž nepřítomnost by oslabila obranu země," řekl k možnosti předání systému S-300 Ukrajině řecký generál.
Moskva nesplní požadavek Mezinárodního soudního dvora OSN (ICJ), který ve středu nařídil Rusku okamžitě zastavit válečné operace na Ukrajině. Uvedl to dnes podle ruských médií mluvčí prezidenta Vladimira Putina. Ruské odmítnutí se očekávalo.
"Ne, nemůžeme brát toto rozhodnutí v úvahu. U Mezinárodního soudního dvora existuje pojem 'souhlas stran'. Tady žádný souhlas být nemůže. V tomto případě to nemůžeme brát v úvahu," řekl Dmitrij Peskov podle agentury TASS v odpovědi na dotaz, zda Rusko přihlédne k rozhodnutí haagského soudu.
Uprchlíci z Ukrajiny budou mít snazší přístup na pracovní trh. Pracovat budou moci bez pracovního povolení a zaměstnání získají bez překážek. Jejich děti budou moci začít chodit do dětských skupin.
Uprchlíci získají peněžní příspěvek, takzvanou humanitární dávku pět tisíc korun, a to i opakovaně. Domácnosti, které ubytují uprchlíky, by mohly dostat peněžitý příspěvek. Zatím se počítá s částkou tři tisíce korun na osobu a měsíc, nejvýše však devět tisíc korun za měsíc.
Návrh zákona, který toto vše předpokládá, ve čtvrtek schválil senát. Nyní ho dostane k podpisu prezident.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uprchlo od začátku ruské invaze na Ukrajinu 24. února přes 3,17 milionu lidí, převážně žen a dětí. Téměř dvě třetiny utečenců mířily do Polska, kam už před válkou z Ukrajiny podle UNHCR k 16. březnu uprchlo přes 1,9 milionu lidí. Podle OSN je exodus Ukrajinců ze země nejrychleji rostoucí uprchlickou krizí na území Evropy od konce druhé světové války.
Zástupci odborů i zaměstnavatelů po dnešním jednání tripartity ocenili úterní návštěvu premiéra Petra Fialy (ODS) v Kyjevě, který čelí ruským vojenským útokům. Podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka ukázala cesta do válečného území význam České republiky před předsednictvím Evropské unii, kterého se Praha ujme v druhé polovině letošního roku.
Ukrajinští zemědělci se stali nechtěnými hrdiny války. Traktory, kterými táhnou ruskou těžkou techniku, se staly jednak symbolem statečného odporu, ale také námětem řady vtipů. Podívejte se na výběr fotek a videí, na kterých odvážejí tanky a obrněná vozidla.
Rusko v bojích na Ukrajině přišlo přibližně o 14 tisíc vojáků a stovky obrněnců, uvedl ukrajinský generální štáb. Ruské ministerstvo obrany naopak hlásí pokračující ničení ukrajinské protivzdušné obrany. Tvrzení stran o ztrátách způsobených nepříteli nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Americký deník The New York Times ve středu s odkazem na "konzervativní odhady" amerických zpravodajských služeb napsal, že ruská strana za tři týdny konfliktu na Ukrajině ztratila přes 7000 vojáků. To je více než součet ztrát americké armády z dvou desetiletí bojů v Afghánistánu a Iráku, připomněl list.
Uprchlíci před ruskou vojenskou invazí na Ukrajinu se dostanou rychleji k pobytovému oprávnění v Česku. Postupy udělování oprávnění usnadní vládní návrh zákona, který ve čtvrtek zrychleně schválil senát. Zákon také upravuje vstup Ukrajinců do systému veřejného zdravotního pojištění.
Návrh zákona, jenž má být účinný do konce března příštího roku, nyní dostane k podpisu prezident Miloš Zeman.
Ukrajinští uprchlíci si ode čtvrtka mohou zřídit bankovní účet zdarma ve stanu přímo před Kongresovým centrem v Praze, díky kterému budou moct dostat bezhotovostně dávky mimořádné okamžité pomoci. Podobně tomu bude postupně i u asistenčních center v dalších městech. ČTK to řekl Radek Šalša, šéf komunikace České bankovní asociace, která s ministerstvem práce a sociálních věcí iniciativu připravila. Ukrajinci mohou získat buď klasickou, nebo virtuální platební kartu.
Dávka mimořádné okamžité pomoci, o kterou mohou ukrajinští uprchlíci v ČR nyní žádat úřady práce a která jim má pomoci zajistit základní potřeby, činí u dospělých 2490 korun, tedy existenční minimum. Dětem se poskytuje jejich životní minimum podle věku od 1970 do 2770 korun. "Účet zdarma nabízejí všechny banky. Šest bank je v asistenčních centrech přímo. Mělo by to ulevit úřadům práce," uvedl Šalša. Uprchlíci by měli dostat v hotovosti jen první dávku, pak už jedině na účet.
Hnutí ANO odsoudilo středeční útok na divadlo v jihoukrajinském Mariupolu, podporuje kroky vlády Spolu a Pirátů se STAN ohledně Ukrajiny, řekla šéfka poslaneckého klubu hnutí Alena Schillerová.
"Myslel jsem, že sirény v Kyjevě nikdy neuslyším, a nepředpokládal jsem, že si budu muset obléct neprůstřelnou vestu. Zbraň se mi nedrží pohodlně," říká v rozhovoru pro DVTV tenista Sergej Stachovskij.
Jestli bych dokázal zabít člověka? Nevím, jak se zachovám, říká tenista bránící Kyjev
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v noci na čtvrtek odletěl do Pekingu, z dosud neznámých příčin se však let ještě nad Sibiří otočil a vrátil se do Moskvy. Informoval o tom německý bulvární deník Bild.
Letadlo s Lavrovem se k cestě zpět na moskevské letiště Vnukovo otočilo nad Novosibirskem, tedy po 2800 kilometrech letu. Podle deníku není jasné, co se za letu přihodilo - zda jej čínští představitelé odmítli přijmout či zda svého ministra povolal zpět do Moskvy prezident Vladimir Putin.
Čína se v ukrajinské krizi vykreslovala jako neutrální aktér a odmítla odsoudit Rusko za invazi do země, zároveň ale ruskou agresi na Ukrajině aktivně nepodpořila. Moskva podle informací amerických zpravodajských služeb, na které se odkazují americká média, v uplynulých dnech požádala Peking o finanční i vojenskou pomoc. Čínští představitelé to označili za dezinformace.
Česko je na samé hranici počtu uprchlíků, který je bez větších problémů schopna absorbovat. Do republiky za tři týdny ruské invaze přišlo 270 tisíc válečných utečenců z Ukrajiny, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle něj Česko patří k zemím, které zvládají příliv příchozích nejlépe.
V Charkově zahynuli tři lidé, když exploze ruských projektilů způsobily požár v tržnici. Dalších pět osob utrpělo zranění.
Senát schválil vyslání až 650 českých vojáků do nové dvoutisícové jednotky Severoatlantické aliance na Slovensku. Cílem je posílit obranyschopnost v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Čeští vojáci mají velet mnohonárodní jednotce, v níž budou i vojáci z Německa, Polska, Slovinska, Nizozemska a USA.
Misi dnes podpořilo 61 ze 64 přítomných senátorů. Sněmovna by měla souhlas dodat příští týden. Mandát umožňuje vyslat vojáky v období až do 30. června 2023.
Falešná oznámení o bombách na palubě komplikují civilní lety mezi Srbskem a Ruskem. Za poslední týden jich bylo už nejméně pět, uvedlo srbské ministerstvo vnitra. Bělehrad se odmítá připojit k protiruským sankcím přijatým kvůli invazi na Ukrajinu.
Kvůli ruské invazi na Ukrajinu je přerušená letecká doprava mezi velkou většinou evropských zemí a Ruskem. Air Serbia zůstává jednou z mála evropských leteckých společností, která lety do Ruska stále provozuje. Aerolinky kvůli zvýšené poptávce zvýšily četnost letů do Moskvy na 15 týdně a další spoje nabízejí do druhého největšího ruského města Petrohradu. Prezident Aleksandar Vučić v úterý po kritice oznámil, že od příštího pondělí se počet letů do Moskvy sníží na původních osm týdně.
Rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou pokračují prostřednictvím videospojení, jedná se o vojenských, politických a humanitárních otázkách, uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová podle agentury Reuters.
Podle zástupců obou stran nejsou vyjednávání snadná, existuje ale podle nich naděje na možný kompromis. Ukrajina ve středu od Ruska vyžadovala poskytnutí absolutní bezpečnostní záruky, odmítla ale model švédské či rakouské neutrality. Podle Moskvy ale naopak Kyjev s touto nabídkou na jednání sám přišel.
"Pořád nevíme, jestli máme nějaké zraněné nebo zabité. Ale vypadá to, že většina lidí přežila a jsou v pořádku," řekl BBC poslanec Dmytro Hurin o situaci lidí ukrývajících se v úkrytu pod divadlem v Mariupolu, které ve středu ruské jednotky bombardovaly.
Moldavská prezidentka Maia Sanduová vyzvala Rusko, aby stáhlo své vojáky z Podněstří. Komentovala úterní prohlášení Parlamentního shromáždění Rady Evropy, které separatistické Podněstří označuje za "oblast ruské okupace". Moskva žádosti Kišiněva, aby své jednotky z oblasti stáhla, dlouhodobě odmítá.
Podněstří - převážně ruskojazyčný pás území na levém břehu řeky Dněstr - se odtrhlo od Moldavska v roce 1990 v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem. Po vyhlášení nezávislosti vypukly boje mezi separatisty a vládními vojsky, do kterých zasáhly také kontingenty ruské 14. armády. Po pětiměsíčních bojích, které si vyžádaly podle různých odhadů 700 až 1500 obětí, byla v červenci 1992 uzavřena mírová dohoda.
Rusko od té doby v zemi udržuje vojenský sbor o 1500 mužích, který označuje za mírovou misi. Podněstří žádný stát (ani Rusko) oficiálně neuznává a nadále zůstává oficiálně součástí Moldavska, které oblasti, kde nemá žádný vliv, nabízí rozsáhlou autonomii. V roce 2017 moldavský ústavní soud rozhodl, že přítomnost ruských vojsk v Podněstří je v rozporu s neutrálním statusem země.
Ruští generálové ke komunikaci používají nezabezpečené kanály včetně mobilních telefonů a vysílaček, napsal deník The New York Times s odkazem na dva americké armádní zdroje. Nejméně jeden z ruských generálů byl podle nich zabit poté, co ukrajinská rozvědka zachytila jeho hovor, lokalizovala jej a zaútočila na něj.
Ukrajinská armáda podle Kyjeva od začátku ruské invaze zabila už čtyři ruské generály, přičemž ruská strana potvrdila smrt jen prvního z nich. Byl jím generálmajor Andrej Suchoveckij, zástupce velitele 41. armády. Suchoveckij byl zabit 28. února po zásahu odstřelovačem, informoval server Independent s odvoláním na armádní zdroj.
V Evropě opět vyrostla zeď mezi svobodou a nesvobodou. V projevu k německým poslancům to přes telemost prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval zároveň německého kancléře Olafa Scholze, aby tuto zeď rozbil. Zelenskyj poslancům Spolkového sněmu připomněl historickou odpovědnost Německa za to, že se nebude opakovat vyhlazování měst a národů, což podle něj nyní na Ukrajině ruská armáda dělá.
"Ruská armáda nerozlišuje mezi civilisty a vojáky, střílí na všechny," prohlásil Zelenskyj. "Zatímco k vám mluvím, Rusko bombarduje naše města, nemocnice, školy, divadla," řekl. Poznamenal, že bomby dopadají i na památník v Babím Jaru, kde nacisté zavraždili během dvou dnů skoro 34 tisíc Židů. Připomenul, že tento památník loni navštívil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. "Proč se to děje?" položil si otázku.
Souhrn nejdůležitějších zpráv:
- Pokračuje ruské odstřelování Kyjeva, ve čtvrtek při něm zahynuli nejméně dva lidé.
- Ruská státní televize se potýká s odchody redaktorů, opouštějí ji i známé tváře z obrazovek, upozornila stanice BBC.
- Nejméně jednadvacet lidí přišlo o život při ruském ostřelování ukrajinského města Merefa u Charkova.
- Z krytu pod mariupolským divadlem, zasaženým ruským bombardováním, se zatím podařilo vyprostit sto třicet živých lidí.
- Při ruském ostřelování ukrajinského města Černihiv přišli ve čtvrtek o život civilisté, včetně občana Spojených států.
Kryt pod divadlem v jihoukrajinském Mariupolu vydržel středeční bombardování, řekl dnes agentuře Reuters zdroj z tamní radnice. Podle ukrajinského poslance a podnikatele Serhije Taruty z něj vychází přeživší. Bližší podrobnosti zatím nejsou známy. Podle středečního vyjádření zástupce mariupolského starosty Serhije Orlova mohlo být ve chvíli útoku v divadle mezi 1000 až 1200 lidmi.
"Po strašlivé noci plné nejistoty ráno 22. dne války konečně dobrá zpráva z Mariupolu! Protiletecký kryt přežil. Trosky se začaly rozebírat, lidé vycházejí živí!" napsal Taruta na Facebooku.
V severoukrajinském Černihivu ruské jednotky za středu zabily 53 lidí, uvedl podle agentury Reuters gubernátor Černihivské oblasti Vjačeslav Čaus. "Máme velké ztráty - včera (ve středu) zahynulo 53 občanů," řekl Čaus.
Rusko podle informací amerických tajných služeb požádalo Čínu o vojenskou podporu při invazi Ukrajiny, což obě strany odmítly. K otázce se vyjádřil také čínský velvyslanec na Ukrajině Fan Sien-žung. "Čína nikdy nenapadne Ukrajinu. Pomůžeme, především ekonomicky," řekl Fan podle stanice CNN na setkání se zástupci úřadů ve Lvově, kam se čínská ambasáda po začátku invaze přesunula. "Čína je k Ukrajincům přátelská," dodal.
"#China will never attack #Ukraine. We will help, especially economically… In this situation, which you have now, we will act responsibly."
— Kristie Lu Stout✌🏽 (@klustout) March 17, 2022
- China’s ambassador to Ukraine Fan Xianrong in Livivhttps://t.co/DsAaNCS0ic
Ministerstvo vnitra udělilo už téměř 180 tisíc víz určených pro lidi zasažené ruskou invazí na Ukrajinu. Cizinecké policii se nahlásilo skoro sto tisíc uprchlíků.
Aktuálně.cz přináší přehled odkazů na sbírky, kam lze nadále přispívat, či míst, kde nabídnout dobrovolnickou pomoc:
Známé aukční síně Christie's, Sotheby's a Bonhams zrušily tradiční červnové prodeje ruského umění v Londýně. Jde o další reakci trhu s uměním na západní sankce uvalené na Rusko kvůli invazi na Ukrajinu, informovala agentura Reuters. Dražební síně pořádají prodeje ruského umění v červnu a listopadu v období známém jako "týden ruského umění", které přitahuje bohaté ruské kupce.
Navzdory těmto opatřením někteří obchodníci a poradci agentuře Reuters řekli, že mezinárodní trh s uměním jako celek pravděpodobně nebude zasažen, protože počet ruských kupců od finančního krachu v roce 2008 klesl a představuje jen malou část trhu.
Vzhledem k selhání v získání ukrajinského vzdušného prostoru Rusko zřejmě spotřebovalo více zbraní odpalovaných ze vzduchu, než plánovalo.
U divadla v Mariupolu byl nápis "děti", přesto ho zasáhli. Počet obětí není znám ➡️ https://t.co/XrtCHdQhgo pic.twitter.com/DrclGA2HGC
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) March 17, 2022
Ukrajina doufá, že ve čtvrtek evakuuje civilisty devíti humanitárními koridory z měst, včetně obklíčeného přístavního města Mariupol, uvedla místopředsedkyně vlády Iryna Vereščuk.
Ruské vládní webové stránky čelí bezprecedentním kybernetickým útokům, ale ministerstvo digitalizace, spojů a masové komunikace organizuje filtraci provozu zahraničního internetu, napsala ruská státní agentura TASS s odvoláním na uvedené ministerstvo. Ukrajinské ministerstvo vnitra naopak podle tamní agentury Unian varovalo před počítačovými útoky na hlavní televizní stanice a regionální média.
"Ministerstvo digitalizace organizuje práci na filtraci provozu s využitím technických prostředků, které pomáhají čelit hrozbám, a také vede meziresortní koordinační práci v nových podmínkách. Nyní zaznamenáváme bezprecedentní útoky na weby úřadů. Pokud dříve jejich síla ve vrcholných okamžicích dosahovala 500 gigabajtů, nyní je to do jednoho terabajtu. Jsou dvakrát až třikrát silnější než dříve zaznamenané nejvážnější incidenty," citoval TASS z komuniké ruského ministerstva.
Při dopadu trosek sestřelené ruské rakety na sídlištní dům v Kyjevě zahynul člověk, další tři jsou zranění, uvedly ukrajinské záchranné složky.
Zdravotnická zařízení se ve válce stávají terči, varuje Světová zdravotnická organizace. V první části letošního roku zaznamenala po celém světě dosud nejvyšší počet útoků na místa poskytování zdravotní péče v historii.
Organizace ověřila 89 útoků na zdravotnická zařízení za prvních 75 dnů letošního roku - včetně 43 útoků na Ukrajině, píše server The Independent. Ukrajinský zdravotnický systém podle ní "balancuje na hraně".
Postavení ukrajinské armády se za uplynulý den příliš nezměnilo, ruští vojáci dál ostřelují infrastrukturu a města, uvádí ukrajinský generální štáb.
Elitní americký generál odhaduje, že Rusko nemá sílu dobýt ukrajinskou metropoli.
Pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům ve středu odbavilo 2765 lidí, zhruba o 50 méně než v úterý. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se na něj obrátilo 41.616 lidí. Na Twitteru o tom dnes informoval pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Pracoviště v pražském Kongresovém centru funguje nepřetržitě a je společné pro hlavní město a Středočeský kraj.
KACPU Kongresové centrum - dne 16.3. k 24:00 odbaveno 2765 osob, ubytování bylo zajištěno pro 283 osob, z toho 105 v režimu nouzového ubytování (tělocvičny). K odbavení na jiná KACPU bylo autobusy převezeno 231 osob. Celkem na našem KACPU bylo od začátku odbaveno 41616 osob.
— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) March 17, 2022
Satelitní snímek ukazuje divadlo v Mariupolu, které ve středu zasáhla ruská bomba. Na fotografii je vidět, že na dvou místech na chodníku bylo napsáno slovo "děti" v ruštině. Podle místního starosty se uvnitř ukrývalo přes tisíc civilistů. Počet obětí není znám.
Úlomky ruské rakety zasáhly ve čtvrtek nad ránem obytnou budovu v Kyjevě a způsobily požár. Zemřel nejméně jeden člověk a tři jsou zranění, uvedli záchranáři. Ti na místě evakuovali byty z 11. patra a výše. Záchranné práce pokračují, protože je možné, že někdo zůstal uvězněný pod sutinami.
Odhaduje se, že už okolo 30 tisíc lidí uprchlo z jižního přístavu Mariupol, který v posledních dvou týdnech čelí ruskému ostřelování. Dalších 300 tisíc lidí zůstalo uvězněných v obléhaném městě, kde nefungují dodávky vody ani elektřina. Stejně tak dochází zásoby jídla, protože ruské jednotky nepovolily vstup humanitární pomoci do města.
Podle ukrajinských úřadů už v Mariupolu zemřelo 2400 civilistů. Ruské útoky v posledních dnech zasáhly dětskou nemocnici a také divadlo, ve kterém se podle místního starosty ukrývalo kolem 1200 lidí.
Shrnutí nejdůležitějších zpráv z večera a noci:
- Americký prezident Joe Biden označil Vladimira Putina za "válečného zločince". Kreml vzkázal, že je to nepřijatelné.
- V obléhaném městě Mariupol ruská armáda zaútočila na divadlo, ve kterém se podle místního starosty skrývaly stovky civilistů. Počet obětí není znám.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v projevu obrátil na Rusy a zeptal se jich, jaký je rozdíl mezi obléháním Mariupolu a Leningradu během druhé světové války.
- Americké zpravodajské služby odhadují, že během války už zahynulo více než 7000 ruských vojáků.
Americké zpravodajské služby odhadují, že během invaze na Ukrajinu zahynulo více než 7000 ruských vojáků. Kyjev ve středu uvedl, že Rusko od začátku invaze ztratilo 13 800 vojáků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve svém posledním nočním projevu obrátil na Rusy a vyzval je, aby se zamysleli nad tím, zda se současná ruská blokáda ukrajinského Mariupolu liší od obléhání Leningradu vojáky nacistického Německa za druhé světové války. Na svět apeloval, aby Rusko označil jako teroristický stát, uvedla agentura Ukrinform.
"Při blokádě Mariupolu ruské letectvo záměrně svrhlo vysoce výkonnou bombu na Činoherní divadlo v centru města. Před ostřelováním se tam ukrývaly stovky lidí. Budova byla zničena. Počet zemřelých zatím není znám," uvedl podle agentury Interfax-Ukrajina Zelenskyj s odkazem na středeční útok v přístavním městě na jihovýchodě země.
Cesta trojice evropských premiérů, včetně toho českého Petra Fialy, do válčícího Kyjeva byla "naivní", pro Ukrajinu ale zároveň velmi důležitá, myslí si šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin. Řekl to v rozhovoru s televizní stanicí CNN. Kamyšina také prý překvapilo, že ministerští předsedové o své cestě vlakem veřejně informovali dlouho předtím, než dorazili do ukrajinské metropole. "Držel jsem jejich tajemství, ale když jsem viděl, že něco zveřejnili na internetu, překvapilo mě to. Nerozuměl jsem tomu."
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu zasáhly v Černém moři ruské rakety tři lodě plující pod panamskou vlajkou. S odvoláním na panamský námořní úřad o tom informovala agentura Reuters. Jedno plavidlo se potopilo, ale incident si nevyžádal žádné oběti, poznamenal úřad.
"Víme, že jsme měli tři lodě, které byly napadeny ruskými raketami, ale posádky jsou v pořádku, měli jsme materiální škody," sdělil Noriel Araúz z panamského námořního úřadu.
Starosta Melitopolu, kterého Rusové unesli a pět dní drželi v zajetí, byl vyměněný za devět ruských branců. Podle mluvčí náčelníka prezidentského štábu bylo vojákům 18-19 let, píše list The Kyiv Independent.
Nejdůležitější události posledních hodin:
- Při ruském náletu zasáhla bomba velké ničivé síly divadlo v Mariupolu, kde se ukrývaly stovky lidí. Okupanti ostřelovali i veřejný bazén, kde byly děti a těhotné ženy. Ruské ministerstvo obrany útoky popřelo.
- Prezident USA Biden označil Vladimira Putina za válečného zločince. Moskva považuje jeho výrok za nepřijatelný.
- Spojené státy pošlou ukrajinské armádě další protiletadlové a protitankové zbraně a také bezpilotní letadla, aby se země dál dokázala bránit ruské invazi.
Z Mariupolu se dnes podařilo uprchnout 6500 lidem, z toho třetina jsou děti. Rusové ale opět nepovolili vstup konvoji s humanitární pomocí do obleženého města, píše The Kyiv Independent.
Řadou běloruských měst večer údajně otřásly výbuchy. Lidé je zaznamenali ve městech Baranavičy, Luniněc, Stolin a dalších. V pohotovosti má být i letectvo, píše na Twitteru místní novinářka Hanna Liubaková. Nepotvrzené informace hovoří o tom, že se může jednat o cvičení armády.
The sound heard in Stolin (Brest region) at around 23:00-23:10 (Minsk time). pic.twitter.com/DA5INLymy2
— MotolkoHelp (@MotolkoHelp) March 16, 2022
Ruské úřady zahájily první tři trestní stíhání na základě nedávno přijatého zákona o zákazu šíření zpráv údajně diskreditujících ruskou armádu. Obvinění míří proti dvěma obyvatelům sibiřského Tomsku a novinářce a foodblogerce Veronice Belocerkovské, napsal informační portál Meduza.
Belocerkovská, jejíž příspěvky na Instagramu sleduje téměř 900 tisíc lidí, podle vyšetřovacího výboru na začátku března na této sociální síti zveřejnila "úmyslně lživé informace o použití ozbrojených sil Ruské federace k ničení ukrajinských měst a jejich obyvatel včetně dětí během speciální vojenské operace". Moskva popírá, že by ruští vojáci na Ukrajině útočili na civilisty, a své aktivity na Ukrajině nazývá "speciální vojenskou operací".
Na náměstí před divadlem v Mariupolu, které dnes odpoledne bombardovalo Rusko, bylo napsáno slovo "děti" / "дити". V budově se ukrývaly stovky lidí.
The word "children" / "дити" was written in the square in front of the Mariupol theater that Russia bombed this afternoon. https://t.co/bcn45K2xpm pic.twitter.com/AubaT3ypCd
— C O U P S U R E (@COUPSURE) March 16, 2022
Slovensko nemá podle mluvčí ministerstva obrany nic proti předání svých systémů protivzdušné obrany ze sovětské éry S-300 Ukrajině, ale potřebuje odpovídající náhradu. Očekává se, že se o tom bude mluvit při čtvrteční návštěvě amerického ministra obrany Lloyda Austina v Bratislavě.
Ruský pravoslavný patriarcha Kirill ve středu v telefonickém rozhovoru jednal s papežem Františkem o konfliktu na Ukrajině, uvedl patriarchát.
"Zvláštní pozornost byla věnována humanitárním aspektům probíhající krize a tomu, jaké kroky by ruská pravoslavná a římskokatolická církev mohly podniknout k překonání jejích důsledků," stojí v prohlášení.
Papež pak ve středeční modlitbě řekl, že "Ježíš dnes umírá u Charkova, je dítětem, které se narodilo v ostřelovaném Kyjevě, nebo dvacetiletým brancem vyslaným na frontu".
Videochiamata tra #PapaFrancesco e il Patriarca di Mosca Kirill. Sottolineato l'eccezionale importanza del processo negoziale in corso perché, ha detto il Papa: "Chi paga il conto della guerra è la gente, sono i soldati russi e la gente che viene bombardata e muore” 👇🏻 pic.twitter.com/VU4NU3CvbY
— Salvatore Cernuzio (@SalvoCernuzio) March 16, 2022
Poznámka prezidenta USA Joea Bidena o tom, že je ruský prezident Vladimir Putin válečný zločinec, je nepřijatelnou a neodpustitelnou rétorikou, řekl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmytrij Peskov.
Spojené království potvrdilo dodávku protiletadlových raketových systémů na Ukrajinu.
Britský ministr obrany Ben Wallace uvedl, že na Ukrajinu jsou "dodávány" britské přenosné systémy protivzdušné obrany krátkého dosahu Starstreak, píše BBC s tím, že není jisté, zda se zbraně na Ukrajině již nacházejí.
Dánsko dnes ve zrychleném režimu přijalo zákon, který umožní běžencům z Ukrajiny začít v Dánsku pracovat, chodit do školy a pobírat sociální dávky téměř bezprostředně po příjezdu do země. Uprchlíci z válkou postižené země mohou žádat o dočasné povolení k pobytu, které bude platit až dva roky. Vyhnou se tak složitému procesu žádosti o azyl.
Prezident Spojených států Joe Biden nazval Vladimira Putina válečným zločincem. Učinil tak veřejně poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Americká administrativa se dosud podobnému označení vyhýbala, protože jej považovala za právní termín, který by bylo možné použít až po řádném vyšetření počínání ruské armády na Ukrajině.
Mluvčí Bílého domu Jen Psakiová krátce po Bidenově poznámce řekla, že prezident "mluvil od srdce" a že americké vyšetřování možných válečných zločinů na Ukrajině stále pokračuje.
Polsko chce v blízké budoucnosti (ideálně do konce roku) nakoupit od Spojených států bezpilotní letouny MQ-9 Reaper, píše agentura Reuters. "Tato objednávka je odpovědí na současnou bezpečnostní situaci, zejména ve střední a východní Evropě," řekl Krzysztof Platek z ministerstva obrany s odkazem na válku na Ukrajině.
Rusko ostřeluje veřejný bazén v Mariupolu, kde se ukrývají děti a těhotné ženy, píše deník The Kyiv Independent. Podle guvernéra Doněcké oblasti Pavla Kyrylenka útok zasáhl bazén Neptun, kde se ukrývali civilisté. Počet obětí není znám.
Ukrajinská ambasáda v Česku zveřejnila video, které prezident Volodymyr Zelenskyj pustil americkým kongresmanům. "Toto video je dokumentace toho, co napáchala ruská armáda na našem území," komentoval Zelenskyj.
Toto video dnes pustil @ZelenskyyUa v americkém Kongresu se slovy:
— UKR Embassy in CZE (@UKRinCZE) March 16, 2022
„Je to video dokumentace toho, co napáchala ruská armáda na našem území. Musíme ji zastavit. Musíme podobnému předcházet. Musíme preventivně zneškodňovat každého agresora, který si chce podrobit jiný národ.“ pic.twitter.com/FrX9cbt5om
Ruské síly vybombardovaly Činoherní divadlo v centru Mariupolu, kde se skrývaly stovky lidí. Počet obětí zatím není znám, informuje The Kyiv Independent. Zprávu potvrdily i ukrajinské úřady, Mariupolská radnice označila útok za "cílený a cynický."
Ruské ministerstvo obrany útok popřelo. Podle něj jde o provokaci, budovu prý vyhodili do povětří sami Ukrajinci.
"Budova byla úplně zničená. Rusové nemohli nevědět, že se jedná o úkryt pro civilisty," komentoval situaci ukrajinský velvyslanec v Česku Dmytro Kuleba.
⚡️Russians drop a heavy bomb on Mariupol theater where hundreds are sheltering.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 16, 2022
The number of casualties is yet unknown.
Photo: Telegram channel MariupolNow. pic.twitter.com/8mgY9brR8E
Unesený starosta obsazeného Melitopolu na jihu Ukrajiny byl osvobozen při speciální operaci z ruského zajetí, oznámil dnes zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Starostu Ivana Fedorova v pátek unesli ruští vojáci. V neděli pak Rusko na jeho místo jmenovalo novou starostku Halynu Danylčenkovou.
Dnes podle ukrajinských médií ruské síly několik hodin zadržovaly také starostu Skadovsku v Chersonské oblasti.
Spojené státy pošlou ukrajinské armádě další protiletadlové a protitankové zbraně a také bezpilotní letadla, aby se země dál dokázala bránit ruské invazi. Novinářům to ve středu řekl prezident Spojených států Joe Biden, podle nějž tím jeho administrativa poskytla Ukrajině zbraně za celkem dvě miliardy dolarů (44,8 miliard korun), přičemž polovinu z toho jen za poslední týden.
Bílý dům na Ukrajinu pošle 800 protiletadlových systémů, devět tisíc protitankových zbraní, sedm tisíc ručních zbraní, 20 milionů nábojů a bezpilotní drony, upřesnil na Twitteru.
Ministerstva, jimi řízené instituce a další úřady dostaly dnes od vlády za úkol od příštího pondělí 21. března uvolnit své ubytovací kapacity, rozhodla vláda. Místa v ubytovnách, rekreačních zařízeních či školicích střediscích dostane k dispozici ministerstvo vnitra pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny.
Díky plánovanému zavedení solidárního příspěvku pro ubytovatele by mohlo najít dlouhodobější bydlení několik desítek tisíc uprchlických domácností. Při podpoře tří tisíc korun na osobu na měsíc by mohlo případně ubytování v neobsazených bytech a domech u pronajímatelů získat až kolem stovky tisíc příchozích. Vyplývá to ze studie o integraci uprchlíků, na které se podílely agentura PAQ Research, České priority a řada expertů z různých organizací a institucí.
"Solidarita bude časem opadávat, dlouhodobější práce na integraci tomu nepomůže. Čím déle konflikt trvá, tím víc se potřeby lidí prohlubují. Běžný člověk si pod pojmem uprchlík nepředstaví člověka, jako je on. Ukrajina je ale normální evropský stát, lidé tam fungovali stejně. Utíkají z války, ale vypadají pořád stejně. Více zranitelné vrstvy teprve přijdou," říká Kateřina Velíšková.
Velíšková: I kdyby válka skončila během pár dní, následky budeme napravovat roky
Ruský cenzurní úřad Roskomnadzor zablokoval na ruském území web britské stanice BBC, informovala dnes agentura Interfax. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová k tomu na sociální síti Telegram uvedla, že podle ní jde "teprve o začátek reakce na informační válku proti Rusku rozpoutanou Západem". Již dříve ruské úřady zablokovaly přístup k ruskojazyčné službě BBC a řadě dalších nezávislých médií.
Od doby, kdy Rusko 24. února zahájilo vojenskou invazi na Ukrajinu, omezilo přístup k mnoha nezávislým zdrojům informací i sociálním sítím včetně Facebooku, Twitteru a Instagramu. Jedním z nejčernějších dní pro média v Rusku byl zatím pátek 4. března, kdy byl zablokován přístup k ruskojazyčné službě BBC News, k informačnímu portálu Meduza sídlícímu v Rize, Rádiu Svobodná Evropa/Rádiu Svoboda (RFE/RL) nebo stanicím Deutsche Welle a Voice of America. Cenzurní úřad tehdy sdělil, že důvodem blokace těchto informačních zdrojů je šíření nepravdivých zpráv o dění na Ukrajině, připomněl Interfax.
Ruská tanečnice Olga Smirnovová, primabalerína baletu Bolšoj těatru neboli Velkého divadla v Moskvě, veřejně odsoudila invazi své rodné země na Ukrajinu a toto pondělí emigrovala do Nizozemska. "Ve vyspělém moderním světě jsem doufala, že civilizované společnosti dovedou své rozpory vyřešit mírovým jednáním. Nikdy jsem si nemyslela, že se za Rusko budu stydět," uvedla. Více v článku.
Část německých vojáků pro mezinárodní bojovou skupinu, jejíž umístění chystá Severoatlantická aliance na Slovensku, by mohla působit v Česku. Po jednání ministrů obrany NATO věnovaného posilování východního křídla aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu to novinářům řekla česká ministryně Jana Černochová. Většina ministrů se podle ní shodla na tom, že jejich země budou i nadále poskytovat zbraně a další vojenskou podporu Ukrajině. Žádost Kyjeva o vyhlášení bezletové zóny či poskytnutí stíhacích letounů však aliance opět nevyslyšela.
"Jedna z variant, která je teď na stole je, že by část toho německého zastoupení, byla někde na území České republiky," řekla ministryně. Jejich pobyt v zemi by podle ministryně nejprve musely schválit obě komory českého parlamentu.
Trojnásobná olympijská medailistka v plavání Aljaksandra Herasimenjová musela podruhé za necelé dva roky prchat ze země, i když nyní za dramatičtějších okolností. Odpůrkyně režimu prezidenta Alexandra Lukašenka nejprve musela odejít z rodného Běloruska na Ukrajinu, kterou nyní opustila kvůli ruské invazi.
Bývalá elitní kraulařka a znakařka se v únoru vydala na cestu hned druhý den po ruském vpádu na Ukrajinu, když se vojska začala blížit ke Kyjevu. Společně s matkou, manželem, bývalým plavcem Jauhenem Curkinem, a jejich tříletou dcerou jeli dvanáct hodin autem k polským hranicím. Tam ještě zhruba den a půl čekali, než se dostali do bezpečí.
Když se pomalu posouvali ucpanými silnicemi a slyšeli v pozadí zvuky výbuchů, uklidňovala plavkyně dcerku, že to je jen hrom. "Samozřejmě že jsem si musela něco vymyslet. Jak máte vysvětlit dítěti, že právě začala válka?" řekla Herasimenjová agentuře Reuters ve Varšavě, kde po útěku z Ukrajiny zakotvila.
After bolting to Ukraine to escape political persecution in her native Belarus, Olympic swimmer Aliaksandra Herasimenia never thought she would again be forced to flee, this time to save her family from Russian attack. https://t.co/PSdvZ0ZTbR
— Reuters Sports (@ReutersSports) March 16, 2022
Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) žádá vládu o opatření proti ruskému oligarchovi Olegu Děripaskovi, který by získal díky podílu ve firmě Strabag část výnosů ze stavby metra D v Praze. Uvedl to server Seznam Zprávy. Děripaska má údajně blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Od roku 2018 je proto na americkém sankčním seznamu a letos po ruském útoku na Ukrajinu uvalila na Děripasku sankce také Velká Británie. Děripaska je však jedním z mála ruských oligarchů, kteří vyzvali k ukončení bojů na Ukrajině a mírovému řešení konfliktu. Reakci ministerstva financí ČTK zjišťuje.
Pražský dopravní podnik (DPP) loni podepsal smlouvu se sdružením společností Subterra, Hochtief, Strabag, Hochtief Infrastructure a Ed. Züblin AG na stavbu prvního úseku trasy metra D za 13,75 miliardy korun. V rakouském Strabagu má podíl i Děripaska, což podle Seznam Zpráv vadí vedení hlavního města. "Ani za nouzového stavu ale nemůže město jako veřejný zadavatel zasáhnout do již vysoutěžené zakázky s podepsanou smlouvou, protože by šlo o nezákonný postup. Vláda nicméně může přijímat opatření a měla by, je na to nejvyšší čas," řekl serveru Hřib.
Ostřelování v některých momentech dosahuje frekvence jednoho úderu za minutu. Všude se válí mrtvoly a rozmáhá se zoufalství. Město je obklíčené ruskými vojáky a každá další exploze z něj vymačkává zbytky života. Tak ve středeční reportáži popisuje situaci v ukrajinském Mariupolu agentura AP, která má stále ve válkou rozvráceném přístavu na pobřeží Azovského moře své dva novináře.
V úzkém příkopě kvapně vyhloubeném ve zmrzlé zemi ležela těla několika dětí. Byl tam 18měsíční Kirill zasažený do hlavy šrapnelem. Byl tam 16letý Ilja, kterému výbuch roztrhal nohy během fotbalového zápasu na školním hřišti. Byla tam holčička oděná v pyžamu s obrázky jednorožců.
Všichni jsou uloženi s desítkami dalších lidí v masovém hrobě na okraji města. Pracovníci těla hází dovnitř nejrychleji, jak můžou, protože čím méně času stráví venku, tím větší jsou jejich šance na přežití. "(Přeju si) jediné, aby tohle skončilo," zuřil dělník Volodymyr, zatímco vytahoval pytle s mrtvolami z nákladního auta. "K čertu se všemi, s těmi lidmi, co tohle začali!" řekl.
Mezinárodní soudní dvůr v Haagu nařídil Rusku okamžité zastavení jeho válečných operací na Ukrajině. Podle rozsudku ve věci, kterou před nejvyšší soudní instanci OSN přednesla Ukrajina, má Moskva rovněž zajistit, aby ve vojenských akcích nepokračovaly ani jiné vojenské či ozbrojené jednotky, které jednají na její příkaz. Rusku i Ukrajině soud rovněž nařizuje, aby se vyvarovaly jakýchkoliv kroků, které by jejich spor dále vyostřily.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozsudek přivítal a označil jej za "naprosté vítězství". Rozhodnutí soudního dvora je pro členské státy OSN závazné. V případě neuposlechnutí může soud věc přednést před Radu bezpečnosti OSN, tam má však Rusko právo veta.
Španělské úřady zabavily v katalánském přístavu Tarragona 135 metrů dlouho jachtu Crescent, která podle odborníků patří k největším plavidlům tohoto druhu na světě. Loď údajně patří šéfovi ruského ropného koncernu Rosněfť Igoru Sečinovi, kterému zablokovala jednu loď i Francie, informovala agentura Reuters s odkazem na policejní zdroj. Itálie zabavila luxusní vilu na Sardinii dalšímu oligarchovi blízkému Kremlu Pjotrovi Avenovi.
Loď Crescent je zaregistrovaná na Kajmanských ostrovech a ve Španělsku kotví od loňského listopadu. Její hodnota se odhaduje na 600 milionů dolarů (zhruba 13 miliard korun). Ve Španělsku se tento týden jedná už o třetí luxusní loď, které úřady zabavily ruským oligarchům umístěným na sankčním seznamu Evropské unie.
Here's some pictures of the Crescent, on the @Superyachtfan site. (10/x)https://t.co/WF70qCJKgl
— Mike Forsythe 傅才德 (@PekingMike) March 12, 2022
Pražskému dopravnímu podniku (DPP) se začali ozývat zájemci o práci z řad ukrajinských uprchlíků. Problémem je však jazyková vybavenost. Podnik může nabídnout například místa řidičů nebo dělnické profese. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí DPP Aneta Řehková. Možné pozice v uplynulých týdnech pro uprchlíky vytipovaly další městské firmy, například městská svozová firma Pražské služby (PSAS).
"Zatím se ozvalo několik uchazečů, ale bez jazykové znalosti. U pracovních pozic, které DPP nabízí, je nutné zvládat alespoň obecnou komunikativní znalostí v českém nebo slovenském jazyce. V DPP vítáme každého zájemce o práci, ale je potřeba respektovat požadavky a zodpovědnost k úkonům na pracovních místech," uvedla mluvčí.
Ruští podnikatelé chystají pro domácí trh aplikaci pro sdílení fotografií, která by nahradila sociální síť Instagram. Tu Moskva na začátku tohoto týdne zablokovala. Nová služba pojmenovaná Rossgram bude fungovat od 28. března, píše se na jejích webových stránkách. Na rozdíl od Instagramu bude ruská platforma pracovat i s crowdfundingem či placeným obsahem.
"Můj partner Kirill Filimonov a naše skupina vývojářů se na tuto možnost připravovali a rozhodli se využít příležitosti vytvořit ruskou obdobu populární sociální sítě, kterou si naši spoluobčané tak moc oblíbili," uvedl podle agentury Reuters šéf marketingu nové platformy Alexandr Zobov.
The name of #Russian Instagram apparently will be “RossGram”. Sounds a lot like “RazGrom” - defeat. #StandWithUkraine️ #BlackListRussia #PutinLies #PutinHitler #FreeIvanFedorov #ПозорРоссии #РоссияСмотри #РоссияУкраинаКонфликт #AdolfPutin pic.twitter.com/yKlu8BEubS
— olexander scherba🇺🇦 (@olex_scherba) March 15, 2022
Ukrajina dokončila proces připojení k hlavní evropské elektrické síti. Ukrajinská elektřina tak nyní bude proudit do Evropské unie a zpět oběma směry, napsal na Twitteru ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Protože ukrajinská elektrická síť nebyla propojená ani s ruskou, ani s běloruskou, ani se západními sousedními zeměmi, bývala by se mohla v důsledku bojů zhroutit. Propojení s evropskou sítí má podle rakouského provozovatele přenosových soustav elektřiny APG především stabilizovat frekvenci na Ukrajině a zamezit vážným nestabilitám. Obavy podle něj vzbuzoval především možný výpadek ochlazovacích systémů ukrajinských jaderných elektráren.
🇺🇦 has become a member of 🇪🇺 Energy Union. The unification of 🇺🇦 & 🇪🇺 energy systems has been completed. Now 🇺🇦 electricity flows in 🇪🇺 & vice versa. Grateful to 🇪🇺 members, personally to @vonderleyen, @KadriSimson & everyone, thanks to whom we now have a single energy system!
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 16, 2022
Velitel sil doněckých separatistů, kteří obléhají Mariupol, Alexandr Chodakovskij přiznal, že útok na toto důležité ukrajinské přístavní město nejde podle představ ruských agresorů. V rozhovoru poskytnutém listu Komsomolskaja pravda řekl, že by potřeboval minimálně dvojnásobnou početní převahu nad obránci a také víc těžkých zbraní, včetně tanků a raketometů.
Podle Chodakovského Mariupol brání kolem sedmi tisíc bojovníků, tedy přibližně tolik, kolik čítají síly obléhatelů. "Potřebujeme výraznou převahu, ale zatím ji nemáme. Účinně plníme úkoly zadržování a blokování města, ale nemůžeme vyrazit a udělat rychlý postup," řekl.
"Jakýkoli větší průlom znamená ztráty," vysvětlil velitel separatistů. Proto podle něj útočníci využívají zkušeností z čečenské války a odstraňují obranu města krok za krokem. Chodakovskij mimo jiné prozradil, že v pondělí přijela jako posila jednotka z Čečenska, kterou ale obránci zdecimovali. Sebevědomí Čečenci totiž ihned vyrazili v koloně do města jen s lehkou obrněnou technikou a bez palebné podpory. O mrtvých se Chodakovskij nezmínil, ale zraněných podle něj bylo na tři sta.
Státní veterinární správa především kvůli riziku zavlečení vztekliny zakázala dovoz zvířat neznámého původu bez majitele z Ukrajiny do České republiky. V odůvodněných případech mohou veterináři udělit výjimku. Opatření se nevztahuje na psy, kočky a fretky, které si přivážejí s sebou Ukrajinci, kteří prchají z vlasti. Zájmových zvířat jako jsou morčata, křečci nebo kanárci se nařízení netýká. Mluvčí Státní veterinární správy Petr Vorlíček doplnil, že k podobným krokům přistoupilo už mnoho dalších zemí Evropské unie.
Podívejte se na video, které americkému Kongresu pustil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zachycuje ruské ničení měst i oběti na životech.
Video, které Zelenskyj ukázal americkému kongresu
"Každé ráno obvolávám blízké na Ukrajině, kdo je na živu. Pár dnů před začátkem války všichni říkali, že to nějak přečkají v podzemí, takovou brutalitu jsme nečekali," říká v rozhovoru pro DVTV fyzička ukrajinského původu Teťana Ostapčuková, která žije v Praze.
Bezpečností poradce amerického prezidenta Joea Bidena Jake Sullivan ve středu hovořil se svým ruským protějškem Nikolajem Patruševem. Podle agentury AFP se jednalo o první kontakt zástupců obou velmocí na vysoké úrovni od ruského útoku na Ukrajinu na konci února.
Patrušev podle agentury TASS vyzval Washington, aby přiměl Kyjev k diplomatickému řešení konfliktu. Sullivan zase poradci šéfa Kremlu Vladimira Putina řekl, že pokud to Moskva myslí s diplomacií vážně, musí přestat ostřelovat ukrajinská města, uvedl v prohlášení Bílý dům.
Hlavní prokurátor Mezinárodního trestního soudu (ICC) v Haagu Karim Khan ve středu navštívil Ukrajinu. Přes videohovor mluvil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Na Twitteru to napsal soud. Tým ICC od začátku března na Ukrajině, kterou 24. února napadlo Rusko, vyšetřuje možné válečné zločiny.
Soud v Haagu zahájil vyšetřování možných válečných zločinů, zločinů proti lidskosti či genocidy na Ukrajině 3. března. Týká se období od 21. listopadu 2013 do současnosti, tedy od dne, kdy na Ukrajině vypukly protesty proti odmítnutí dohody s EU tehdejší proruskou vládou. Vyšetřovací tým už je na Ukrajině.
📢 During today's visit to #Ukraine, Prosecutor #KarimAAKhanQC met virtually w/ President @ZelenskyyUa:“I was pleased to hold important exchanges w/ the President while in country; we agreed all efforts are needed to ensure #IHL is respected & to protect the civilian population.” pic.twitter.com/SqAJsdF5oI
— Int'l Criminal Court (@IntlCrimCourt) March 16, 2022
Ministerstvo školství chystá pro ukrajinské středoškoláky intenzivní kurzy češtiny v rozsahu až 320 hodin a po nástupu do střední školy dalších až 200 hodin češtiny.
Do Itálie od začátku bojů na Ukrajině uprchlo zhruba 47 tisíc lidí z této východoevropské země. Z nich 19 tisíc byli děti a nezletilí, uvedla italská vláda. Podle údajů Evropského statistického úřadu (Eurostat) měla Itálie před válkou jednu z největší ukrajinských komunit v Evropské unii. Italská vláda se chystá posílit struktury pro příjem uprchlíků z Ukrajiny, uvedla agentura AFP.
Kabinet premiéra Maria Draghiho ve středu projedná pomoc ukrajinským uprchlíkům, kteří přicestovali do Itálie, uvedl italský tisk. Vláda chce spustit program, který by umožňoval ubytovat lidi z Ukrajiny i v rodinách a mimo státní uprchlická centra. Vláda také Ukrajincům udělí jednoroční dočasnou ochranu, kterou bude možné prodloužit o rok.
Prázdné regály v obchodě s potravinami ve městě Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny natočil a sdílel Andrej Liscovič. Pracovník neziskové organizace narazil na nedostatek potravin ve chvíli, kdy se chystal pořídit zásoby pro vojáky ukrajinské armády. Podívejte se na jeho video.
Vláda schválila dodávku dalšího vojenského materiálu pro Ukrajinu, uvedl bez dalších podrobností po zasedání kabinetu vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Kabinet také odhlasoval příspěvek na dočasné nouzové přístřeší 200 korun za osobu a noc bez ohledu na to, zda se bude jednat o dospělého nebo dítě. V jiných ubytovacích zařízeních bude dotace státu činit 250 korun.
Americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR vysvětluje, proč jsou ruští miliardáři, na které se vztahují západní sankce, označováni za oligarchy. Termín oligarchie pochází ze starověkého Řecka a doslova znamená "vláda mála". V praxi oligarchie funguje jako skupina velmi bohatých lidí, kteří sice nezastávají volenou funkci, ale de facto politickou moc mají, uvádí NPR. Označení "ruský oligarcha" se zažilo pro zbohatlíky, kteří k majetku přišli v 90. letech minulého století po rozpadu Sovětského svazu a přerodu ekonomiky z plánované na tržní mnohdy neprůhledným či ne zcela čistým způsobem.
Za vlády prvního prezidenta Ruské federace Borise Jelcina se tak v Rusku zrodila skupina miliardářů, kteří díky již dříve získaným financím, ale především konexím a vládní korupci, získali do svého vlastnictví za velmi výhodných podmínek bývalé státní podniky. V jejich rukou byly mimo jiné i velké energetické a ropné firmy a celkový kapitál dost velký na to, aby mohl manipulovat ruskou vládou v 90. letech. Jelikož oligarchové výdělky ze svých podniků neinvestovali do ruské ekonomiky, ale hromadili je především v zahraničních bankách, byli mezi ruskou veřejností populární asi jako "chlap, co před sirotčincem hromadně pálí bankovky", jak poznamenal britský deník The Guardian.
Když se v roce 2000 dostal k moci Vladimir Putin, ruská vláda, částečně kontrolovaná oligarchy, byla dysfunkční. Putin na sebe v příštích několika letech strhl moc a oligarchy odsunul z politiky. Někteří z nich raději Rusko opustili, získali občanství v cizích zemích a své bohatství investovali na západě. Jiní byli vyhoštěni, uvězněni, nebo jim byl zabaven majetek. Z těch kteří zůstali, většina souhlasila, že se nebude míchat do politiky a přenechá ji Putinovi.
Do ukrajinského Čopu dojel další nákladní vlak Českých drah s 84 tunami humanitární pomoci. Suroviny a materiál pocházejí ze sbírek na tuzemských nádražích nebo Charity ČR. Informovaly o tom České dráhy. Vlaky dopravce nyní vozí humanitární pomoc, evakuační vlaky pro uprchlíky z Ukrajiny jsou nadále pozastaveny, využívají proto pravidelné spoje.
Fakultní nemocnice zřídí ambulance pro péči o ukrajinské uprchlíky. Ministerstvo je doporučí otevřít i v krajích, kde fakultní nemocnice nejsou.
Obchod v Chicagu, který navrhuje vlastní designy stavebnice Lego, se rozhodl originálně zareagovat na ruskou invazi na Ukrajině. Vytvořil limitovanou edici panáčků připomínajících ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského a modelů Molotovových koktejlů. Výtěžek z prodeje věnuje na pomoc Ukrajincům. Více v článku.
Sankce uvalené Západem na Rusko způsobily vážné škody napříč celou světovou ekonomikou, prohlásil dnes podle agentury TASS ruský prezident Vladimir Putin. Dopadů sankcí si podle něj už všímají lidé v Evropě i v USA kvůli růstu cen za pohonné hmoty nebo potraviny.
Západní země přijaly sankce v reakci na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, která začala na konci února. Putin řekl, že "speciální vojenská operace" ruských sil byla jedinou variantou pro Moskvu, jak zajistit bezpečnost Ruska. Zopakoval dřívější tvrzení Kremlu, že operace postupuje přesně podle plánu.
"Jako zbraň si (západní země) zvolily ekonomické, finanční, obchodní a jiné sankce proti Rusku. Ty ale nyní dopadají na Evropany a Američany kvůli rostoucím cenám benzínu, energií a potravin i kvůli ztrátě pracovních míst souvisejících s ruským trhem," řekl Putin na ekonomické poradě s ruskými činiteli.
Ruská střela zabila ve středu ráno ve městě Černihiv deset lidí, kteří stáli ve frontě na chleba. Zprávu, kterou nejprve přinesla americká ambasáda na Ukrajině, ověřila zahraniční i místní média.
⚡️ Suspilne: Russian troops kill at least 10 civilians queueing for bread in Chernihiv.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 16, 2022
According to the Suspilne correspondent on the ground, the attack occurred around 10 a.m.
Ruská novinářka a televizní produkční Marina Ovsjannikovová, která v pondělí s protiválečným transparentem vtrhla do hlavního vysílání ruské státní televize, se obává o svou bezpečnost. Doufá však, že její manifest otevře oči Rusům zaslepeným propagandou, napsala agentura Reuters.
"Za svým činem si stojím, ale teď jsem pochopila škálu problémů, které musím vyřešit, a samozřejmě se extrémně obávám o své bezpečí," řekla v rozhovoru s agenturou Ovsjannikovová.
Novinářka uvedla, že chtěla udělat něco víc, než jen protestovat proti válce - měla v úmyslu i přímo oslovit ruské občany. "Nebuďte jako zombie; neposlouchejte tuhle propagandu; naučte se analyzovat informace; naučte se vyhledávat jiné zdroje než jen ruskou státní televizi," řekla Ovsjannikovová.
Humanitární pomoc na Ukrajinu bude distribuovat Správa státních hmotných rezerv, nový systém dnes schválila vláda, řekl vicepremiér Vít Rakušan (STAN).
"Tato návštěva vejde do učebnic," komentoval cestu premiérů Česka, Polska a Slovinska do Kyjeva ukrajinský premiér Denys Šmyhal. A skutečně: taková cesta nemá v moderních dějinách obdoby. Podobný případ, kdy by vysoce postavení politici přijeli osobně podpořit jinou zemi, která je ve válce a čelí útoku svého souseda, redakce Aktuálně.cz nenašla. Více v článku.
Nejdůležitější události posledních hodin:
- Při ruském náletu zasáhla bomba velké ničivé síly divadlo v Mariupolu, kde se ukrývaly stovky lidí.
- Prezident USA Biden označil Vladimira Putina za válečného zločince.
- Premiér Petr Fiala je po návštěvě Kyjeva zpět v Praze. Spolu s premiéry Polska a Slovinska se tam sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
- Ukrajinský prezident promluvil před americkým Kongresem. Opět vyzval k zajištění bezletové zóny nad Ukrajinou, případně o dodání protileteckých systémů.
- Ukrajina při vyjednávání s Ruskem požaduje absolutní bezpečnostní záruky a odmítá model švédské či rakouské neutrality.
- Mezinárodní soudní dvůr v Haagu ve středu nařídil Rusku okamžité zastavení jeho válečných operací na Ukrajině.
Vláda se podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) dohodla s kraji na počtu uprchlíků, pro které zajistí ubytování. Přerozdělováni už jsou z Prahy, středních Čech a jihu Moravy. Pro přerozdělování mezi kraji počítá zatím asi se 150 tisíci uprchlíků. Na Prahu připadne 27 tisíc, na nejmenší Karlovarský kraj 3925.
Rada Evropy (RE), která dohlíží na stav demokracie a lidských práv ve více než čtyřech desítkách členských zemí, dnes oznámila, že kvůli invazi na Ukrajinu vyloučila Rusko. Výbor ministrů RE v prohlášení uvedl, že Ruská federace přestává být jejím členem ode dneška, po 26 letech členství.
Rusko se členem Rady Evropy, která nijak nesouvisí s Evropskou unií, stalo v roce 1996. Jeho odchod z této organizace mimo jiné znamená, že nebude vázáno Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv.
V proslovu před americkým Kongresem ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval k další obranné pomoci. Hovořil o potřebě vytvořit nad Ukrajinou bezletovou zónu, nebo alespoň poslat jeho armádě sofistikované protiletecké systémy.
"Vyzývám vás, abyste udělali víc," řekl ukrajinský prezident. To, co nyní "každý den" zažívají obyvatelé ukrajinských měst, přirovnal k útoku Japonců na americký přístav Pearl Harbor v roce 1941 a k teroristickým útokům z 11. září 2001.
Uprchlíky, kteří budou opakovaně odmítat nabídnuté ubytování, bude podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) stát považovat za ty, kteří mají zajištěno vlastní ubytování.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj promluvil na dálku k americkému Kongresu. "Nyní se rozhoduje o osudu naší země, o osudu našich lidí," řekl Zelenskyj. Podle něj je ruská invaze nejen o Ukrajině, ale také o demokracii, svobodě a výběru své vlastní cesty. "Nyní vás potřebujeme," dodal. Vyzval kongresmany k přijetí dalších sankcí proti Rusku.
Přehrál video zachycující ničení ukrajinských měst a oběti, mezi nimi i děti. Poté přešel do angličtiny. "Je mi téměř 45 let, ale jaký je smysl žití, když nemůžeme zastavit smrt," řekl a doplnil, že "mír je důležitější než příjem."
Uprchlíci před ruskou invazí na Ukrajinu se dostanou snáz k pobytovému oprávnění v Česku. Senát schválí zákon, který postupy udělování zjednodušší.
Lidé, kteří ubytují uprchlíky, by mohli podle návrhu dostávat na osobu příspěvek tři tisíce korun měsíčně, nejvýš ale devět tisíc korun na domácnost, řekl po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Vláda také schválila příspěvek pro kraje na dočasné nouzové přístřeší 200 korun za osobu a noc, v jiných ubytovacích zařízeních bude dotace činit 250 korun.
Rusko a Čína pracují na tom, jak obejít globální platební systém SWIFT a propojit své vlastní systémy finančních zpráv. Podle agentury Reuters to uvedl ruský poslanec Anatolij Aksakov. Dodal, že obchod mezi Ruskem a Čínou vzrostl od ledna do února o více než 40 procent a že růst by měl pokračovat. Moskva tak reaguje na sankce, které na ni Západ uvalil kvůli invazi na Ukrajinu. Od systému SWIFT bylo odpojeno několik ruských bank, což jim způsobuje problémy s převody peněz v zahraničním platebním styku.
"Abychom se zbavili rizik spojených s udržením obchodního obratu, je potřeba navázat spolupráci mezi ruským a čínským systémem finančních zpráv," řekl Aksakov, který předsedá finančnímu výboru v dolní komoře ruského parlamentu.
Systém zasílání zpráv s názvem Systém pro převod finančních zpráv (SPFS), který vyvinula ruská centrální banka, by měl umožnit tok peněz v rámci domácího mezibankovního provozu. Má však omezení, pokud jde o načasování, velikost a složitost transakcí, které dokáže zpracovat. Jinou možností je připojení k čínské platební platformě CIPS. Tu však lze použít jen pro zúčtování plateb v čínských jüanech.
Vláda schválila další vojenský materiál pro Ukrajinu, uvedl po jednání vlády ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Česko podle dřívějšího vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) poskytne materiál za zhruba 725 milionů.
Některé směnárny v centru Prahy začaly nabízet nákup ukrajinské hřivny za české koruny v kurzu kolem 100 hřiven za 60 korun. Vyplývá to z dnešního zjištění ČTK ve směnárnách. Ještě v pondělí si přitom ukrajinští uprchlíci v Česku prakticky nemohli směnit svoji hotovost v hřivnách za koruny. Možnosti směny byly ve směnárnách extrémně omezené a nevýhodné a v bankách nulové. Například jedna směnárna v Praze v pondělí vykupovala 100 hřiven za jednu korunu.
Například směnárny v Opletalově ulici a v ulici Politických vězňů ve středu nabízely kurz 100 hřiven za 60 korun. Směnárna v pasáži k Václavskému náměstí nabízela mírně nevýhodnější kurz 50 až 55 hřiven za 100 korun, a to podle objemu částky. "Musíme jim pomáhat. Ale měníme jen do 10 tisíc korun, je to velké riziko," řekl ČTK směnárník.
Podle dnešních oficiálních kurzů Ukrajinské národní banky je cena jedné koruny stanovena na 1,35 hřivny. Za 100 hřiven by tudíž mělo být vypláceno 73,83 koruny.
Prezident Miloš Zeman dnes telefonicky hovořil se slovenskou prezidentkou Zuzanou Čaputovou. Poděkovala za solidaritu Česka, které na Slovensko vyšle vojáky v rámci NATO, napsal na Twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.
Prezident republiky 🇨🇿 Miloš Zeman ve středu telefonicky hovořil s prezidentkou Slovenské republiky 🇸🇰 Zuzanou Čaputovou. ⁰⁰Prezidentka Slovenské republiky poděkovala za solidaritu ČR, která vyšle vojenský kontingent v rámci alianční odpovědi na ruskou agresi proti Ukrajině.
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) March 16, 2022
"Evropská unie už na pomoc dala nebo v blízké době dá prostředky ve výši 2,5 miliardy eur," uvedl premiér Fiala.
"Jakékoliv diplomatické řešení musí být postaveno na ukrajinském rozhodnutí," řekl Fiala. Podle něj Rusko není ochotné jednat, i proto je potřeba na Rusko vyvíjet tlak a Ukrajinu podporovat dodávkami zbraní a jiné pomoci.
"Probírali jsme cestu Ukrajiny do Evropské unie. Naše země, Polsko a Slovinsko patří k těm, co chtějí otevřít dveře Ukrajině," popsal premiér Fiala. Podle něj Ukrajinci prokázali, že bojují za evropské hodnoty. Chce tlačit na další státy Evropské unie, aby se Ukrajina do společenství přidala co nejrychleji.
"Člověk má dělat věci, kterým věří a které jsou správné," odpověděl Petr Fiala na otázku, jestli zvažoval, zda má do ostřelovaného Kyjeva jet.
"Je to město, které je ve válce a je to vidět. To město je vyprázdněno," uvedl Fiala po návratu z Kyjeva. Oceňuje statečnost, racionalitu i strategické uvažování Ukrajinců i jejich vedení. Podle něj ale potřebují vidět podporu i v činech západních zemí.
Podle českého premiéra kroky, které Evropská unie provádí, Rusko zasáhly. "Musíme pokračovat v tom, že budeme vytvářet na Rusko tlak. Pak existuje šance, že dospějeme k mírovému diplomatickému řešení," uvedl Fiala.
Všechny informace a podněty od ukrajinské strany přednesou premiéři Česka, Polska a Slovinska na jednání Evropské rady příští týden v Bruselu, řekl Fiala.
Premiér Fiala zdůraznil, že Ukrajina potřebuje rychlé a masivní dodávky zbraní, zejména protitankových a leteckých střel. Podle něj jsou Ukrajinci schopní si sami vytvořit bezletovou zónu, pokud budou mít dost materiálu.
"Jsme si všichni vědomi toho, co prožívají, bojují za svoje rodiny, nezávislost. Musíme si uvědomit, že ale bojují i za nás. Proto je v tom boji musíme podpořit," řekl premiér Petr Fiala po návratu z Ukrajiny.
Doplnil, že s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským diskutovali o sankcích, humanitární i vojenské pomoci i o diplomatickém řešení situace.
Slovenský premiér Eduard Heger vyjádřil lítost, pokud někoho zklamal, že nejel s kolegy ze středoevropských zemí do Kyjeva. Nyní by postoj asi přehodnotil.
"Čas už nevrátím. Je mi líto, pokud jsem některé lidi na Slovensku zklamal. Rozhodoval jsem se na základě okolností a informací, které mi byly poskytnuté," uvedl Heger. Dodal, že nabídku připojit se ke zmíněné návštěvě dostal od polského premiéra Mateusze Morawieckého, ale na základě doporučení bezpečnostních složek na Ukrajinu nakonec necestoval.
Do informační lišty, která je součástí vysílání ukrajinské zpravodajské televize, vpašovali patrně ruští hackeři falešnou výzvu prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinští vojáci složili zbraně. "Je to fake! Nikdo se vzdávat nechystá," zareagovala vzápětí stanice Ukrajina 24. Informační lištu podle ní prolomili "nepřátelští hackeři".
"Pozor! Výzva ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského! Drazí Ukrajinci! Vážení obránci! Ukázalo se, že být prezidentem není až tak snadné. Jsem nucen přijímat obtížná rozhodnutí. Zprvu jsem se rozhodl vrátit Donbas. Nastal čas podívat se pravdě do očí. Nevyšlo to. Situace se jen zhoršila. Výrazně zhoršila. Žádné zítra už není. Přinejmenším pro mne. Teď se rozhoduji rozloučit se s vámi. Radím vám složit zbraně a vrátit se domů k rodinám. V této válce nemá smysl umírat. Radím vám žít a chystám se udělat totiž," citovala falešné sdělení ruská redakce BBC.
"Pokud jde o poslední dětinskou provokaci, že údajně navrhuji složit zbraně, tak já mohu jen poradit ruským vojákům, aby složili zbraně a vrátili se domů," uvedl Zelenskyj.
Premiér Petr Fiala (ODS) se po návštěvě Ukrajiny vrátil do Česka. Jeho letadlo právě přistálo na vojenském letišti v pražských Kbelích. Přiletěl z polského Řešova, kam přijel vlakem z Kyjeva.
"Chci světu ukázat, že jsme statečný národ. Že Ukrajinci zůstávají silní nejen ve své mysli, ale i na těle. Každému, koho při běhání potkám, přeju pevné zdraví a naději, že dokážeme vzdorovat nepříteli, že nakonec vyhrajeme. Jen díky víře totiž můžeme všechny nesnáze překonat," říká jeden z kyjevských seniorů, který každý den i přes ostřelování města chodí běhat. Více v článku.
Ruská vojska ke středečnímu ránu zabila již 103 ukrajinských dětí, uvedla ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová. Podle ukrajinských médií ohlásila také spuštění databáze ruských válečných zločinů, kterou Kyjev míní využít u národních i mezinárodních soudů. OSN ověřila a potvrdila úmrtí více než šesti stovek civilistů, včetně více než čtyř desítek dětí.
"Podle údajů k dnešnímu ránu je 103 mrtvých dětí. Zločiny zaznamenáváme 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. Spustili jsme databázi válečných zločinů, kterou využijí všechny justiční orgány pro národní soudy i mezinárodní soudy," řekla Venediktovová novinářům podle serveru Ukrajinska pravda a zmínila Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku a soudy OSN. Ujistila současně, že důvěrné údaje o oznamovatelích zločinů a svědcích jsou chráněny.
Asociace krajů ČR vnímá částku, kterou přispěje vláda na ubytování uprchlíků, jako odpovídající, řekl předseda Asociace krajů ČR a jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Problém by podle něj mohl nastat, pokud by ubytování uprchlíků v penzionech a hotelech pokračovalo v letní turistické sezoně. Podle hejtmana Zlínského kraje Radima Holiše (ANO) by příspěvek měl být vyšší.
Ukrajina při vyjednávání s Ruskem požaduje absolutní bezpečnostní záruky a odmítá model švédské či rakouské neutrality, oznámila dnes podle agentury AFP ukrajinská prezidentská kancelář. O možnosti demilitarizace, která by zahrnovala zachování vlastní armády, ale odmítnutí cizích vojenských základen, ve středu hovořili mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov a hlavní vyjednavač Moskvy v rozhovorech s Kyjevem Vladimir Medinskij, napsala ruskojazyčná verze BBC.
"Je to varianta, kterou v současnosti skutečně projednáváme a kterou vnímáme jako určitý kompromis," řekl Peskov na ranním tiskovém brífinku. S nabídkou demilitarizace po vzoru Švédska či Rakouska podle Medinského přišel Kyjev, ten však takový návrh odmítá.
"Ukrajina je nyní ve stavu přímé války s Ruskem. Ten model proto může být jenom ukrajinský," uvedl jeden z ukrajinských vyjednavačů Mychajlo Podoljak v prohlášení zveřejněném prezidentskou kanceláří. Upřesnil, že Ukrajina chce od Ruska "absolutní bezpečnostní záruky".
Britská královna Alžběta II. odmítla zapůjčit tři meče ze 17. století na výstavu o soubojích, která se měla konat v Muzeích Moskevského Kremlu. Učinila tak v rámci širšího kulturního bojkotu Ruska kvůli invazi na Ukrajinu, řekl mluvčí královské sbírky listu The Guardian.
Výstavu, která se měla konat od 4. března do 16. června, sponzoroval miliardář Ališer Usmanov. Na jednoho z nejbohatších Rusů jsou uvaleny mezinárodní sankce. Londýn oznámil, že zmrazí jeho majetky a zakáže mu cesty do země. "V rámci širšího kulturního bojkotu Ruska bylo přijato rozhodnutí odložit zapůjčení tří mečů z královské sbírky," vysvětlil mluvčí kolekce.
Každý kraj dostane v nejbližších dnech z rozpočtové rezervy státu na krizové situace v regionech deset milionů korun, celkem tak stát uvolní 140 milionů korun. Hejtmani je mají přednostně použít na ubytování ukrajinských uprchlíků, řekl po jednání zástupců krajů s vládou hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD)
Premiér Petr Fiala (ODS) na Twitteru uvedl, že před cestou do Prahy si spolu s polským a slovinským premiérem volali s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem. Informovali ho o výsledcích své cesty do Kyjeva.
Před odletem do České republiky jsme v polském Řešově volali Charlesi Michelovi, abychom ho informovali o výsledcích mise v Kyjevě. pic.twitter.com/mQGlJ5fhQm
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 16, 2022
Senátní sociální výbor doporučil plénu schválení snazšího vstupu uprchlíků z Ukrajiny na pracovní trh a poskytování takzvané humanitární dávky pět tisíc korun, a to i opakovaně.
Bruselský web Politico popsal rozporuplné reakce diplomatů Evropské unie na cestu tří premiérů do Kyjevy, zároveň ale vystihl pochopení, s nímž se k cestě staví velká část lidí v belgické metropoli. "Zatímco Bruselem celý den zmítala šeptanda o rozhodnutí lídrů vyrazit vlakem do Kyjeva v situaci, kdy se EU a NATO snaží balancovat mezi podporou Ukrajině a neprovokováním Ruska, skutečnost je taková, že většina běžných lidí bude vnímat návštěvu jako to, čím byla: pokusem lídrů východoevropských zemí ukázat jejich solidaritu s Ukrajinou," napsal web Politico.
Opatrné a nejednotné reakce znějí Bruselem po úterní cestě premiérů Česka, Polska a Slovinska do ukrajinské metropole ostřelované ruskou armádou. Zatímco činitelé Evropské unie i diplomaté na jedné straně oceňují snahu dát najevo podporu Ukrajině, na straně druhé je slyšet kritika údajně neopatrného kroku podniknutého bez diskuse s ostatními státy.
Mezi bruselskými diplomaty zvláště z některých západoevropských zemí podle informací ČTK vyvolala zpráva o cestě Petra Fialy, Mateusze Morawieckého a Janeze Janši kritiku. Nelíbilo se jim, že nebyli informováni, a měli obavy z následků případného incidentu, který podle nich politikům hrozil.
Jeden z unijních činitelů novinářům řekl, že předseda Evropské rady Charles Michel sice stejně jako šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová o cestě věděl, poukázal ale na bezpečnostní rizika. Na opakované dotazy, zda se Michel či von der Leyenová nezamýšleli k cestě připojit, jejich mluvčí nechtěli odpovídat.
Na několika tuzemských nádražích začali v minulých dnech používat hlášení v ukrajinštině. Správa železnic (SŽ) je operativně používá u vytipovaných spojů ve stanicích, které jsou na trase humanitárních vlaků. Hlášení má uprchlíkům pomoci při orientaci na nádražích.
"Veškerá hlášení v ukrajinštině realizujeme jako operativní a mimořádná, tedy mimo rámec nastavených platných pravidel pro informování cestujících. Zpravidla se jedná o nasazení připravených nahrávek podle aktuální potřeby na základě informací od dopravců a složek IZS. Četnost hlášení se stanovuje individuálně. Prioritou je u humanitárních vlaků či mezinárodních vlaků jedoucích z tohoto směru a odvíjí se také od aktuálního stavu ve stanici," popsal Gavenda.
Moskevské letiště Šeremeťjevo zavřelo dva mezinárodní terminály a přestalo používat třetí vzletovou a přistávací dráhu. Jde o součást protikrizových opatření po poklesu letecké dopravy, oznámila agentura TASS, která se odvolává na sdělení letiště. Mezinárodní leteckou dopravu v Rusku tvrdě zasáhly sankce, které na Moskvu uvalil Západ po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu.
"Mezinárodní letiště Šeremeťjevo v období podstatného snížení zátěže kvůli omezením v oblasti mezinárodní letecké dopravy vypracovalo soubor protikrizových opatření ve všech sférách působení," uvedlo v komuniké letiště.
Německá energetická společnost E.ON přestala kupovat plyn od obchodních firem Gazpromu. Uvedla také, že může přijít o investici v Nord Streamu.
Každý kraj dostane z rozpočtové rezervy státu na krizové situace 10 milionů korun. Hejtmani je mají přednostně použít na ubytování uprchlíků, řekl pardubický hejtman Martin Netolický (3PK).
Poté co Rusko začalo invazi proti Ukrajině, tisíce Rusů opustily svou zemi. Mezi nimi i novináři, kteří v zemi čelí čím dál tvrdším represím. Část z nich se uchýlila do Turecka, odkud chtějí pokračovat dále do Evropy a dále informovat.
"Znenadání jsme si uvědomili, že naše stránky nefungují. Po dvaceti minutách ruské tiskové agentury vydaly zprávy o tom, že Dožď a rádio Echo Moskvy jsou zablokované," vypráví jeden z novinářů nezávislého televizního kanálu Dožď. "Pak zavolal náš bezpečnostní vedoucí a řekl nám, že policie přijede každou chvíli. Nechtěli jsme riskovat, že nás uvězní, a proto jsme hned odjeli," dodává.
"Byla jsem doma, když se ke mně dostala kolem 20. hodiny zpráva, že naše stránky jsou zablokované. Oplakala jsme to, ale doufám, že bude moci pokračovat naše vysílání alespoň na platformě YouTube. Nikdy jsem si nemyslela, že budu muset opustit Rusko. Mohla jsem ale předpokládat, že budu muset ze země odjet, protože situace byla hodně špatná a velmi napjatá. Nikdy bych si nepředstavila, že si během pěti minut budu muset koupit letenku," uvedla novinářka.
Školy v Česku zřejmě budou moci navýšit kapacity tříd kvůli dětským uprchlíkům z Ukrajiny. Starat se o ně budou moci také ukrajinští pedagogové bez znalosti češtiny. Opatření má platit pro zbytek letošního školního roku, tedy do konce srpna. Počítá s tím návrh zákona o zvláštních pravidlech ve školství kvůli ruské invazi na Ukrajinu, který dnes senátní školský výbor jednomyslně doporučil schválit. Horní komora o předloze rozhodne ve čtvrtek.
Ukrajinské záchranné služby uvedly, že v Charkově, druhém největším městě země, zemřelo na následky ruských útoků minimálně 500 osob. Údaj nelze nezávisle ověřit, dodává BBC.
Humanitárními koridory, které mají civilistům zajistit bezpečný odchod z ostřelovaných měst, odešel z města Mariupol už 20 tisíc lidí. Není však jasné, jestli se únikové cesty otevřou také ve středu, uvedla podle Reuters místopředsedkyně vlády Iryna Vereščuková. Ruské jednotky zde totiž obsadily nemocnici a drží v ní na 400 zaměstnanců a pacientů jako rukojmích. V Mariupolu na evakuaci stále čekají stovky tisíc lidí, mnoho z nich nemá topení, elektřinu nebo tekoucí vodu.
Pavilon B výstaviště v Brně je prvním místem v Česku, kde přebývají stovky ukrajinských uprchlíků provizorně na matracích. Kraj říká, že nemá peníze na to, aby jim zajistil lepší ubytování a plnou penzi. Aktuálně.cz s uprchlíky mluvilo a zjišťovalo, jak to na výstavišti chodí. Lidé děkují za střechu nad hlavou i další pomoc. Dodávají ale, že žít déle s dětmi v těchto podmínkách by bylo těžké:
Senátní sociální výbor doporučil plénu schválení snazšího přístupu uprchlíků z Ukrajiny na pracovní trh a poskytování tzv. humanitární dávky.
Západní činitelé v posledních dnech opakovaně naznačují, že ruská válečná kampaň na Ukrajině klopýtá i kvůli problémům s morálkou vojáků. Nové svědectví v tomto směru přinesla americká televize CNN, které se podařilo pořídit rozhovor se třemi ruskými zajatci v Kyjevě.
V Česku je nyní podle dat od mobilních operátorů odhadem 270 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, uvedl ministr školství Petr Gazdík (STAN). Více než polovina uprchlíků jsou děti, řekl.
Trhu s ropou hrozí kvůli protiruským sankcím šok, už příští měsíc by mohly denně chybět tři miliony barelů ruské ropy a ropných produktů. Ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Rusko čelí bezprecedentním ekonomickým sankcím, které na něj za invazi ruských vojsk na Ukrajinu uvalily západní země.
"Očekáváme pokles celkového exportu o 2,5 milionu barelů denně, z čehož ropa tvoří 1,5 milionu barelů a produkty milion barelů denně," uvedla agentura. Upozornila také, že se v Rusku sníží poptávka po některých ropných produktech. "Tyto ztráty by se mohly ještě prohloubit, jestliže přibudou další zákazy a veřejná kritika," poznamenala agentura, která sídlí v Paříži.
Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje v dubnu spustit program podpory pro obce a kraje k zajištění bydlení pro uprchlíky. Peníze by se využívaly na pořízení či rekonstrukce bytů. Úřad usiluje o peníze z EU. Novinářům to dnes před jednáním vlády řekl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).
Ruská média informovala o setkání ukrajinského prezidenta Zelenského s premiéry Česka, Polska a Slovinska podle stručných agenturních zpráv a s odkazy na ukrajinská média a video od ukrajinské prezidentské kanceláře, přičemž zdůraznila, že jednání se soustředila na problematiku dodávek zbraní a evakuace uprchlíků. Státní tisková agentura TASS upozornila, že polský vicepremiér Kaczyński navrhl vyslat na Ukrajinu mírovou misi NATO, a to ozbrojenou, a premiér Morawiecki vybídl Evropskou unii, aby rychle udělila Ukrajině status kandidáta členství - a také aby jí poskytla zbraně potřebné k obraně.
"Poláci, Češi a Slovinci odbyli Zelenského krásným, ale neužitečným gestem," usoudil prokremelský server PolitNavigator. Současně citoval jak Zelenského ocenění návštěvy, tak tvrzení ruského politologa Alexandra Nosoviče, že návštěva neměla žádný praktický smysl, protože tyto státy se bojí poskytnout kyjevskému režimu vojenskou pomoc kvůli riziku jaderného úderu z Ruska, a že i NATO dalo najevo, že bojovat s Ruskem nebude. "Zahraniční politika Polska a dalších východoevropských zemí je založena na nacionalistické a romantické tradici. Její podstatou jsou velká a krásná, ale prakticky neužitečná gesta. Polsko v posledních týdnech se tím z velké části zabývá a vyrábí gesta. Ne vždy krásná, někdy i neslušná," prohlásil Nosovič o návštěvě Kyjeva, na jehož okraji jsou již ruské jednotky, včetně čečenských.
Západní sankce se dotkly také ruských oligarchů. Úřady jim například zabavily luxusní jachty, na které se můžete podívat ve fotogalerii.
Vláda se zabývá řešením přílivu uprchlíků z Ukrajiny - mimo jiné má rozhodnout o příspěvku pro ubytovatele, podpoře pro ubytování v rodinách a má přijmout vládní rozhodnutí o povinnosti státních institucí uvolnit pro ubytování uprchlíků všechny volné kapacity.
Vláda projedná mimo jiné několik opatření, která mají pomoci zvládnout migrační krizi vyvolanou ruskou agresí na Ukrajině. Projedná i další možnosti humanitární a materiální pomoci napadené zemi. Tisková konference je v plánu ve 14 hodin. pic.twitter.com/GDBuYao4KN
— Úřad vlády ČR (@strakovka) March 16, 2022
Nejvíce lidí, kteří dostali speciální vízum, nahlásilo svůj pobyt v Praze, k úterku jich bylo více než 40 tisíc. Následoval Středočeský kraj s téměř 25 tisíci lidmi a Jihomoravský kraj, kde je přes 15 tisíc lidí. Nejméně lidí se naopak nahlásilo ve Zlínském a Olomouckém kraji, kde jich bylo pod pět tisíc.
Především o dlouhodobém posílení východního křídla Severoatlantické aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu a o další pomoci Kyjevu jednají ve středu v Bruselu ministři obrany aliančních zemí. Podle šéfa NATO Jense Stoltenberga aliance během necelých tří týdnů od začátku ruské invaze výrazně posílila jednotky schopné rychlého nasazení; jejich příslušníků je nyní zejména ve východních členských zemích na 40 tisíc.
Tématem ministerské schůzky je také další podpora Ukrajiny včetně dodávek zbraní, na které nemají všechny země jednotný pohled a některé státy je kvůli obavám z ruské reakce odmítají. Nizozemská ministryně před jednáním ujistila, že její země stejně jako další státy bude v takových dodávkách pokračovat.
"Ukrajina má právo se bránit a my ji v tom budeme dále podporovat," řekla Kajsa Ollongrenová. Zbraně Kyjevu poskytují také Spojené státy, Británie, Německo, stejně jako Česko spolu s dalšími státy bývalého východního bloku. Polsko chtělo prostřednictvím americké základny v Německu dodat Ukrajině i požadované stíhačky, USA to však odmítly.
Účast zahraničních dobrovolníků po boku ukrajinských vojáků má podle Richarda Stojara z Centra bezpečnostních a vojensko-strategických studií Univerzity obrany pozitivní dopad na morálku ukrajinských jednotek. Problémem je podle něj ale otázka integrace těchto bojovníků, kdy neexistují zavedené postupy, jak tyto dobrovolníky využít či začlenit do struktur ukrajinských sil. Na Ukrajinu vojensky zaútočilo koncem února Rusko. Ukrajině se hlásí dobrovolníci ze zahraničí, kteří za ni chtějí bojovat.
Vlak s premiéry Česka, Polska a Slovinska, kteří v úterý navštívili v Kyjevě prezidenta Volodymyra Zelenského, je zpět v Polsku. Uvedl to na Twitteru mluvčí polského premiéra Mateusze Morawieckého.
Delegacje 🇵🇱Polski, 🇸🇮Słowenii i 🇨🇿Czech po wizycie w 🇺🇦Kijowie wróciły bezpiecznie na teren naszego kraju.
— Piotr Müller (@PiotrMuller) March 16, 2022
🇵🇱Polish, 🇸🇮Slovenian and 🇨🇿Czech delegations safely returned from 🇺🇦Kyiv to Poland.
Další mediální ohlasy na cestu premiéra Petra Fialy (ODS) a jeho polského a slovinského kolegy do Kyjeva na setkání s ukrajinským prezidentem.
- Italský deník La Repubblica o návštěvě ukrajinské metropole informoval jako o "Evropě v Kyjevě". Autor komentáře poznamenal, že cesta "premiérů Polska, Česka a Slovinska ukazuje stejnou připravenost postavit se tyranskému despotismu, jakou dříve prokazovaly sankce, ale především dodávky zbraní".
- Francouzský list Le Figaro návštěvu označil za symbolickou a zároveň za velmi konkrétní. Pro polského premiéra Mateusze Morawieckého, Fialu a slovinského premiéra Janeze Janšu šlo "o potvrzení jednoznačné podpory, kterou celá Evropská unie projevuje ukrajinské suverenitě a nezávislosti a o předložení široké škály pomoci ukrajinskému státu a společnosti," citoval list prohlášení polských úřadů.
- Španělský deník El Mundo označil návštěvu premiérů v Kyjevě za chvályhodné gesto. Poznamenal, že se uskutečnila za velmi těžkých okolností. Složitá situace podle něj pramení nejen z obléhání Kyjeva, ale také z toho, že Ukrajinci, kteří bojují proti Rusku, si uvědomují svou stále těžší situaci a osamělost tváří v tvář pasivitě Západu.
Stovky míst ve svých ubytovnách a chatách napříč ČR nabízí uprchlíkům z Ukrajiny sokolské jednoty. Jejich seznam zaslal Sokol Správě uprchlických zařízení, která ubytování uprchlíků koordinuje. Pomoc nabídly například Tělovýchovná jednota Sokol Křivoklát nebo jednota v Jablonci nad Nisou. Řekl to mluvčí České obce sokolské Jiří Reichl.
Úterní cesty českého premiéra Petra Fialy (ODS) a jeho kolegů z Polska a Slovinska do Kyjeva si všímají přední evropská i americká média. Označují ji za symbolickou, chvályhodnou, odvážnou i velmi riskantní.
- Slovenský list Denník N označil cestu středoevropských politiků za odvážnou a za zatím nejsilnější politické gesto podpory státu napadeného Ruskem. Pozvánku účastnit se návštěvy podle listu dostal i slovenský premiér Eduard Heger, který ale podle tiskového odboru úřadu vlády dal na radu bezpečnostních složek, jež mu cestu nedoporučovaly.
- Americký list The Washington Post (WP) napsal, že evropští lídři přijeli do Kyjeva v době, kdy obléhaná ukrajinská metropole čelí novým útokům. WP cituje amerického vojáka ve výslužbě Johna Spencera, který cestu označil za "extrémně riskantní", nejen z pohledu bezpečnosti politiků, ale také kvůli možné odvetě ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který "může vnímat vůdce zemí NATO vstupující na Ukrajinu jako překročení jedné ze svých linií".
- The New York Times (NYT) napsal, že Zelenskyj po odvážné návštěvě tří premiérů zemí NATO vyzval další lídry, aby přijeli do Kyjeva. Zároveň NYT upozornil, že ukrajinský prezident premiéry Česka, Polska a Slovinska označil za nebojácné přátele.
- Britský list The Guardian s odkazem na nejmenované představitele Evropské unie v Bruselu napsal, že návštěva premiérů vyvolala určitou nervozitu. Někteří diplomaté unijních zemí podle něj byli o cestě informováni jen několik minut před jejím zahájením. Naopak zpravodajský web BBC napsal, že lídři zemí EU o cestě věděli od minulého týdne, neboť se o ní hovořilo při neformálním summitu EU ve Versailles.
Novinář žijící v Moskvě Jiří Just popisuje, jak se od začátku invaze změnil život běžných Rusů. "Pro lidi ve větších městech se změnil život radikálně, přišli o svůj tradiční životní styl," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Zahraniční věřitelé čekají, zda Rusko ve středu vyplatí 117 milionů dolarů (2,6 miliardy korun) jako úrok ze státních dluhopisů. Moskva už dříve upozornila, že peníze má, ale že kvůli sankcím, které na ni za její invazi na Ukrajinu uvalily západní země, možná nebude schopna peníze do zahraničí odeslat. Pokud by Rusko nezaplatilo, ocitlo by se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety na pokraji platební neschopnosti u závazků vůči zahraničí.
Rusko má u zahraničních věřitelů dluh celkem asi 491 miliard dolarů (přes 11 bilionů korun). Z toho je zhruba 80 miliard dolarů splatných v příštích 12 měsících, upozornila společnost Algebris Investments. Z té posledně zmíněné částky připadá 20,5 miliardy dolarů na dluhopisy denominované v dolarech ve vlastnictví nerezidentů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval vysoce postavené ruské úředníky a zástupce médií, aby rezignovali na své pozice a postavili se proti invazi na Ukrajinu. "Pokud zůstanete ve svých pozicích a nepostavíte se válce, tak vás mezinárodní společenství připraví o všechno. O všechno, co jste za roky našetřili. Už se na tom pracuje," cituje z jeho projevu stanice BBC. "Pokud budete nadále pracovat pro propagandu, vystavíte se většímu riziku, než pokud odejdete," vzkázal do ruských médií.
Ministři se shodli s hejtmany na přerozdělování uprchlíků z nejvytíženějších krajů. Odvíjet se bude od počtu obyvatel kraje či ekonomické výkonnosti.
Stát bude platit za ubytování ukrajinských uprchlíků 200 až 250 korun denně podle typu bydlení. Shodli se na tom dnes ministři s hejtmany, řekl po schůzce novinářům ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Domluvili se také na přerozdělování migrantů z nejvytíženějších krajů. Přerozdělování se bude řídit počtem obyvatel kraje nebo jeho ekonomickou výkonností. Opatření ještě musí schválit vláda.
Podle Rakušana stát zaplatí za ubytování uprchlíků v tělocvičnách a podobných zařízeních 200 korun denně, a to bez ohledu na to, zda jde o dítě nebo dospělého. Za ubytování penzionového typu zaplatí 250 korun denně, třetinou by měly přispět kraje.
Garanční systém začne dnes přes pobočky Komerční banky vyplácet náhrady za pohledávky z vkladů vedených na účtech advokátních úschov u Sberbank CZ.
Ruské jednotky mají problémy s překonáváním ukrajinského terénu. Nevyjíždí mimo silnice. Britské ministerstvo obrany přináší denní souhrn ruské invaze na Ukrajině.
Bojujete i za naše životy. Stojíme po vašem boku, řekl Fiala v Kyjevě Zelenskému ➡️ https://t.co/SWC3hLN4xr pic.twitter.com/Mf9qmioSjP
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) March 16, 2022
Přes 170 tisíc lidí zasažených válkou na Ukrajině dostalo v Česku speciální víza. V úterý jich přibylo téměř 10 tisíc. Zaregistrovalo se 94 500 uprchlíků.
Přinášíme údaje za včerejší den 👇 pic.twitter.com/L58Xsj0dQn
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) March 16, 2022
Německá média píší o cestě českého premiéra Petra Fialy (ODS) a premiérů Polska a Slovinska - Mateusze Morawieckého a Janeze Janši - do Kyjeva.
- Jako o výpravě tří statečných šéfů vlád píše německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ). FAZ uvedl, že cesta premiérů, které doprovázel polský vicepremiér a de facto nejvlivnější polský politik Jaroslaw Kaczyński, posloužila nejen k podpoře Zelenského, ale také jako popíchnutí Bruselu. "Nemají von der Leyenová a Michel dostatek odvahy na pekelný výlet do Kyjeva?" ptá se FAZ.
- Podle deníku Bild to byla historická mírová mise. Bild připomněl, že prezident Kaczyński měl v gruzínském parlamentu silný projev, ve kterém varoval, že dnes je cílem ruské agrese Gruzie, zítra Ukrajina, pak pobaltské státy a následně může být na řadě Polsko.
- Televize ZDF píše o solidaritě, kterou trojice ministerských předsedů cestou do ostřelovaného Kyjeva projevila. Za symbol solidarity s Ukrajinou označila setkání Fialy, Morawieckého a Janši se Zelenským také stanice ARD.
- Magazín Der Spiegel poznamenal, že předobrazem návštěvy Kyjeva byla cesta do Tbilisi v roce 2008, kdy Gruzie čelila vpádu ruských vojsk. Výpravu tehdy společně s prezidenty Ukrajiny, Litvy, Lotyšska a Estonska uspořádal polský prezident Lech Kaczyński, což byl bratr-dvojče Jaroslawa Kaczyńského.
Ukrajina oznámila zabití dalšího vysoce postaveného příslušníka ruských ozbrojených sil, již čtvrtého od začátku ruské invaze. Generálmajor Oleg Miťajev zahynul v úterý při útoku na Mariupol, uvedl poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko. Na telegramu zveřejnil fotografii těla, které podle něj patří zabitému. Ruská strana úmrtí nepotvrdila.
Osmačtyřicetiletý Miťajev velel podle Heraščenka 150. motostřelecké divizi a bojoval i v Sýrii. Ukrajinská armáda od vpádu ruských vojsk informovala o zabití generálmajorů Andreje Kolesnikova, Vitalije Gerasimova a Andreje Suchoveckého.
Velká Británie hledá alternativní zdroje k ruskému plynu a ropě, premiér země Boris Johnson proto letí o možných dodávkách vyjednávat do Saúdské Arábie.
"Jedna z cest, kterou Putin financuje svou válku, je prostřednictvím výdělků z ropy a plynu," uvedla v rozhovoru pro BBC britská ministryně zahraničí Liz Trussová. "Samozřejmě neříkám, že souhlasíme s každým nařízením v Saúdské Arábii nebo ve Spojených arabských emirátech, ale na rozdíl od Vladimira Putina nepředstavují hrozbu pro globální bezpečnost," dodala. Podle ní je ruský prezident Putin "reálná hrozba, které svět čelí."
Aktuálně.cz přináší přehled odkazů na sbírky, kam lze nadále přispívat, či míst, kde nabídnout dobrovolnickou pomoc:
Specializované firmy po ruském útoku na Ukrajinu zaznamenaly mezi lidmi značný zájem o bunkry. Italská společnost Minus Energie obdržela za pár dnů stovky telefonátů se žádostmi o informace a její stávající klienti spěchají na dokončení svých zařízení, řekl italskému tisku majitel společnosti Giulio Cavicchioli. V podobné situaci je i francouzská firma Artemis Protection, která se specializuje na luxusnější provedení krytů, informoval deník The New York Times.
Cavicchioli deníku Corriere della Sera řekl, že jeho firma obdržela v posledních dnech alespoň 500 telefonátů. "Většinou jsou to zvědavci. Kromě toho jsme ale obdrželi i několik požadavků na průzkum místa, předběžnou kalkulaci nákladů či analýzu stavebního projektu," řekl majitel firmy italskému listu. Na zvýšený zájem podle něj ukazuje i to, že stávající klienti spěchají na dokončení a zprovoznění svých krytů. "Za poslední dva týdny jsme dostali čtyři platby, abychom dokončili podzemní kryty," uvedl Cavicchioli. Na firmu se například obracejí lidé, kteří si nechali sice vybudovat kryt, ale otáleli s osazením vzduchotechniky.
Vojenská situace na Ukrajině se během uplynulých 24 hodin zásadně nezměnila, uvedl dnes ráno ukrajinský generální štáb. Ukrajinské síly podle něj podnikly devět náletů na kolony ruských vojsk a na jednotlivých úsecích podnikly protiútoky.
"Stav, situace a charakter operací sil obrany nezaznamenal za posledních 24 hodin zásadní změny," uvedl štáb v pravidelném ranním hlášení. Ukrajinským silám se podle něj podařilo zasadit zdrcující údery okupantům na dočasně obsazených ukrajinských územích. Ruská vojska se podle ukrajinského velení soustřeďují na upevnění svých pozic a pokračují v ostřelování infrastruktury a hustě obydlených oblastí.
Deník Ukrajinska pravda připomněl dřívější oznámení, že ukrajinská protivzdušná obrana v úterý zničila tři ruská letadla, tři bezpilotní stroje, jeden vrtulník a dvě ruské rakety.
Generální štáb v úterý večer také uvedl, že Rusko přišlo o dvě pětiny sil, původně soustředěných u hranic s Ukrajinou; tito vojáci byli zabiti či jednotky ztratily bojeschopnost, poznamenala ruská redakce BBC. Údaje nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Charkov je druhé největší město na Ukrajině.
Charkov. Zveřejnila agentura Unian. pic.twitter.com/mGC2VBcugJ
— Martin Dorazín (@mdorazin) March 16, 2022
Pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům v úterý odbavilo 2810 lidí, přibližně o 130 méně než v pondělí.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se na středisko obrátilo 38 851 lidí. Na Twitteru o tom dnes informovali pražští hasiči. Pracoviště v pražském Kongresovém centru funguje nepřetržitě a je společné pro hlavní město a Středočeský kraj.
V Kyjevě se z důsledku ruského ostřelování dnes ráno částečně zhroutil dvanáctipodlažní obytný dům. Nejméně dva lidé utrpěli zranění, oznámila ukrajinská média s odvoláním na záchranáře. Hasiči evakuovali do bezpečí desítky obyvatel domu.
V důsledku zásahu se zhroutila dvě podlaží objektu a poškozena byla i sousední budova, uvedla agentura Interfax-Ukrajina. "Podle předběžných informací jsou dva lidé zranění, 35 lidí bylo evakuováno," oznámili záchranáři.
It’s day 21 of Russia’s war on Ukraine. Kyiv wakes up to now typical news of attacks on residential buildings and destruction. No evacuation from Kyiv suburbs planned for today due to curfew. pic.twitter.com/5xIU5VmLX6
— Myroslava Petsa (@myroslavapetsa) March 16, 2022
Život Rusů z velkých měst se v posledních týdnech radikálně změnil. Západní životní styl je pro ně už minulostí. Pro chudší Rusy z venkova se ale tolik věcí nezměnilo. Postupně se sice zdražuje, ale míra inflace zatím není taková, aby si uvědomili, že něco není v pořádku, uvádí pro Aktuálně.cz Jiří Just, novinář žijící v Moskvě.
Ukrajinská armáda zničila na letišti v Chersonu, které okupují invazní jednotky, nejméně tři ruské vrtulníky. Jedná se o nejničivější úder proti ruským helikoptérám od začátku invaze, všímá si CNN.
New satellite image shows the destruction of Russian helicopters by Ukrainian forces at an airport in Kherson. https://t.co/g8tgVCLKLq pic.twitter.com/MfPS0UKtN2
— CNN (@CNN) March 16, 2022
Kradou, rabují v obchodech a po lidech požadují jídlo nebo cigarety. Z okupovaných území nyní přicházejí svědectví, jak se zde ruští vojáci chovají.
Předseda slovenské vlády Eduard Heger také dostal nabídku účastnit se cesty premiérů do Kyjeva. Bezpečnostní složky mu to ale důrazně nedoporučily, píše slovenský Denník N.
Pavilon B výstaviště v Brně je prvním místem v Česku, kde přebývají stovky ukrajinských uprchlíků provizorně na matracích. Kraj říká, že nemá peníze na to, aby jim zajistil lepší ubytování a plnou penzi. Aktuálně.cz s uprchlíky mluvilo a zjišťovalo, jak to na výstavišti chodí.
Senát USA v úterý jednomyslně schválil rezoluci, která označuje ruského prezidenta Vladimira Putina za válečného zločince a vyzývá Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu a ostatní státy k vyšetřování ruské armády kvůli případným válečným zločinům spáchaným během ruské invaze na Ukrajinu. Podle agentury Reuters šlo o vzácný projev jednoty v hluboce rozdělením Kongresu.
"Všichni jsme se v této komoře spojili, demokraté i republikáni, abychom řekli, že Vladimir Putin nemůže uniknout skládání účtů za zvěrstva spáchaná na Ukrajincích," prohlásil lídr demokratické většiny v Senátu Chuck Schumer ještě před hlasováním.
"Návštěva tří předsedů vlád jménem Rady EU v Kyjevě bude zaznamenána v učebnicích dějepisu," oceňuje ukrajinský premiér Denys Šmyhal společnou cestu Petra Fialy, Mateusze Morawieckého a Janeze Janši.
Personal presence in Kyiv of PM 🇵🇱 @MorawieckiM, Jarosław Kaczyński, PM 🇨🇿 @P_Fiala, PM 🇸🇮 @JJansaSDS is a proof of boundless support for all Ukrainians. The visit of three Prime Ministers on behalf of the #EU Council will be recorded in history textbooks.
— Denys Shmyhal (@Denys_Shmyhal) March 15, 2022
Americký prezident Biden má dnes oznámit dodatečnou bezpečnostní pomoc v objemu 800 milionů dolarů (zhruba 18 miliard korun) Ukrajině, aby se mohla bránit ruské invazi. Podle tiskových agentur to v úterý večer sdělil nejmenovaný vysoce postavený činitel Bílého domu.
Americký prezident má oznámení učinit po proslovu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského před Kongresem Spojených států prostřednictvím videomostu. Ten je plánovaný na 14:00 SEČ a šéf Bílého domu se má k pomoci Ukrajině vyjádřit v 16:45 SEČ.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal o schůzce s předsedy vlád Česka, Polska a Slovinska:
Held a meeting with 🇵🇱 @MorawieckiM, 🇨🇿 @P_Fiala, 🇸🇮 @JJansaSDS. Top agenda - international assistance and reconstruction of 🇺🇦. Working together to ensure that the funds & property of the Russian Federation will be paid to Ukraine to restore everything destroyed by 🇷🇺 aggressor. pic.twitter.com/ihmOwwGdIo
— Denys Shmyhal (@Denys_Shmyhal) March 15, 2022
Nejdůležitější události posledních hodin:
- Premiér Petr Fiala je po návštěvě Kyjeva zpět v Praze. Spolu s premiéry Polska a Slovinska se tam sešel s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
- "Bojujete i za naše životy a svobodu. Stojíme po vašem boku," řekl Fiala Zelenskému.
- Ukrajinský premiér lídrům EU poděkoval za solidaritu a pomoc. "Jsem si jistý, že s takovými přáteli dokážeme vyhrát," prohlásil.
- Polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński v Kyjevě vyzval k vytvoření mírové mise NATO, která by operovala na Ukrajině.
- Podle Kyjeva zní postoje Ukrajiny i Ruska na mírových jednáních realističtěji.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že postoje Ukrajiny a Ruska na jednáních o míru zní realističtěji, ale pokračují a bude třeba více času na rozhodnutí, která by odpovídala zájmům Ukrajiny. Zelenskyj se ke stavu jednání mezi oběma stranami válečného konfliktu vyjádřil v dalším videu, které bylo zveřejněno dnes po půlnoci.
V úterý člen ukrajinské delegace Mychajlo Podoljak řekl, že rozhovory ukrajinských a ruských vyjednávačů jsou obtížné, ale určitě existuje prostor pro kompromis. Rozhovory mají pokračovat dnes.
We'll continue tomorrow. A very difficult and viscous negotiation process. There are fundamental contradictions. But there is certainly room for compromise. During the break, work in subgroups will be continued...
— Михайло Подоляк (@Podolyak_M) March 15, 2022
"Víme, že bojujete i za naše životy a naši svobodu. Nejste sami, naše země vám stojí po boku. Evropa vám stojí po boku," prohlásil večer před novináři Fiala po setkání se Zelenským.
"Jsem skutečně potěšen, že můžu být v Kyjevě společně s ostatními lídry, abychom vyjádřili podporu Ukrajině a jejímu lidu," prohlásil premiér Fiala na sociálních sítích.
Jsem skutečně potěšen, že můžu být v Kyjevě společně s ostatními lídry, abychom vyjádřili podporu Ukrajině a jejímu lidu.
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 15, 2022
Obdivujeme Váš odvážný boj. Bojujete za svoje životy, zemi a svobodu.
My víme, že bojujete i za naše životy. Nejste sami, naše země stojí po Vašem boku.
Ukrajinský prezident Zelenskyj na tiskové konferenci po jednání poděkoval evropským lídrům za jejich podporu. "Jsem si jistý, že s takovými přáteli dokážeme vyhrát. Těmto zemím v otázkách bezpečnosti důvěřujeme," řekl Zelenskyj. "Víme, že bojujete i za naše životy a naši svobodu. Nejste sami, naše země vám stojí po boku. Evropa vám stojí po boku," dodal Fiala.
Morawiecki zdůraznil, že Ukrajina musí mít k dispozici zbraně, aby se mohla účinně bránit, slovinský premiér prohlásil, že východoevropská země patří do Evropy. "Budeme samozřejmě podporovat vaše členství (v EU)," uvedl Janša.
Na Ukrajinu by měla být vyslána mezinárodní mírová mise, prohlásil podle agentury Reuters polský vicepremiér Kaczyński při dnešní návštěvě Kyjeva.
Press-conference after meeting. President Zelensky thanked the courage of PMs pic.twitter.com/6K4JM8H7zp
— Liveuamap (@Liveuamap) March 15, 2022
Podle zástupce vedoucího kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského Ihora Žovkvy vidí Kyjev v jednáních s Ruskem o ukončení války pokrok - diskuse je prý nyní konstruktivnější. "V prvních kolech Rusko nebylo připraveno vyslechnout naši pozici, předkládalo jen ultimáta: že Ukrajina musí kapitulovat, složit zbraně, že náš prezident podepíše kapitulaci. Nyní Rusko mluví trochu jiným tónem," řekl Žovkva podle agentury Unian.
Ruská novinářka Marina Ovsjanniková po propuštěním popsala médiím své zadržení kvůli tomu, že v živém vysílání ruské televize dala najevo nesouhlas s válkou na Ukrajině. Podle svých slov byla vyslýchána celkem 14 hodin s minimem spánku.
"It was my own anti-war decision." The Russian woman who denounced the war in Ukraine during a live newscast on state television by holding up an anti-war sign, speaks out after being detained and interrogated for 14 hours. She was fined 30,000 rubles ($280), the court said. pic.twitter.com/xsj1Kt1saA
— CBS News (@CBSNews) March 15, 2022
Běloruská nezávislá televizní stanice Nexta na sociální síti Twitter sdílela z účtu ukrajinského prezidenta na Telegramu záběry z oficiálního jednání premiérů ČR, Polska a Slovinska a Zelenského. Návštěvu Zelenskyj v příspěvku na sociálních sítích označil za silný projev podpory pro bojující Ukrajinu.
Volodymyr Zelensky:"Polish Prime Minister Mateusz Morawiecki,Deputy Prime Minister Jaroslaw Kaczynski, Czech Prime Minister Piotr Fiala and Slovenian Prime Minister Janez Jansa.Your visit to Kyiv at this difficult time is a powerful evidence of support We appreciate it very much. pic.twitter.com/t1AEcxAXTv
— NEXTA (@nexta_tv) March 15, 2022
Polsko zažívá největší nápor uprchlíků ze všech zemí, které s Ukrajinou sousedí. Za dnešek do 15:00 SEČ do Polska přišlo podle údajů hraniční stráže asi 40 000 běženců, což je o sedm procent méně než v pondělí v tom samém čase. Nejvytíženější je hraniční přechod Medyka u města Přemyšl.
Ruské válečné lodě dnes ostřelovaly ukrajinské pobřeží v Oděské oblasti. Podle oděských úřadů byli při ostřelování zraněni 2 lidé. Satelitní snímky ukázaly celkem 14 lodí ruské flotily plující směrem k Oděse, mezi nimi i 120metrovou přistávací loď Pjotr Morgunov. Panují proto obavy, že by nynější ruská agrese vůči Ukrajině mohla zasáhnout i milionové přístavní město.
Podle šéfa oblastní vojenské správy Maxima Marčenka bylo dnes z lodí vypáleno asi 90 granátů na dvě osady v oblasti.
⚡️Russian warships shelled Ukrainian coast in Odesa Oblast on March 15, leaving 2 people injured, according to Odesa authorities.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 15, 2022
Satellite images showed 14 ships of the Russian fleet sailing towards the city of Odesa, among them a 120-meter landing ship Pyotr Morgunov.
S kameramanem televize Fox News Pierrem Zakrzewskim přišla při střelbě u Kyjeva o život také ukrajinská novinářka Oleksandra Kuvšynovová. Spolu cestovali autem i se zpravodajem Benem Hallem, který podle šéfky Fox News komunikace Suzanne Scottové zůstává hospitalizován.
The truth is the target. Russian troops fired at Fox News camera crew near Kyiv. Cameraman Pierre Zakrevsky and producer Oleksandra Kurshynova were killed. Journalist Benjamin Hall survived, but lost part of his leg. #RussianWarCrimesinUkraine
— Defence of Ukraine (@DefenceU) March 15, 2022
Podle poradce ukrajinského prezidenta jsou rozhovory s Ruskem obtížné, nicméně je prostor pro kompromis. Jednání bude pokračovat ve středu.
"Existují základní rozpory. Prostor pro kompromisy ale rozhodně je. O přestávce bude práce pokračovat v podskupinách," uvedl na Twitteru člen ukrajinské delegace Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta. Vyjednávání označil za složité a vleklé.
Americký prezident Joe Biden na Twitteru oznámil, že podepsal balík podpory ve výši 13,6 miliardy dolarů (asi 310 miliard korun) pro Ukrajinu a země východní Evropy přijímajícím uprchlíky.
Asi polovina z peněz určených Ukrajině pokryje náklady Pentagonu na vyslání amerických jednotek do zemí na východě NATO, kde hrozí nebezpečí rozšíření konfliktu, píše agentura AP. Většina zbylých financí je určena na humanitární pomoc a podporu zemí, do nichž prchá největší množství ukrajinských občanů před ruskými vojsky.
I just signed the Bipartisan Government Funding Bill into law — keeping the government open and providing a historic $13.6 billion in funding to Ukraine.
— President Biden (@POTUS) March 15, 2022
Maďarsko nebude posílat Ukrajině jakékoli zbraně a zůstane mimo válku. Na shromáždění svých stoupenců při příležitosti státního svátku to dnes v Budapešti prohlásil maďarský premiér a lídr konzervativní strany strana Fidesz Viktor Orbán, který také opozici obvinil ze snahy zatáhnout Maďarsko do konfliktu. Na manifestaci aliance šesti opozičních stran její vůdce Péter Márki-Zay volal po proevropském a prozápadním směřování Maďarska a kritizoval Orbána za jeho vztahy s Ruskem a jeho prezidentem Vladimirem Putinem.
Skrze humanitární koridory opustilo v úterý ukrajinská města asi 29 tisíc lidí, uvádí agentura Reuters s odvoláním na poradce ukrajinského prezidenta.
"Fialovi bych cestu do Kyjeva nedoporučil. Setkání je pro Zelenského rizikem. Morální podpora Ukrajiny je důležitá. Myslím ale, že by Ukrajinci byli raději, kdybychom jim v rámci solidarity poslali MiGy-29 nebo bojová vozidla pěchoty," říká bývalý náčelník Generálního štábu AČR Jiří Šedivý.
Šedivý: Fialovi bych cestu do Kyjeva nedoporučil. Setkání je pro Zelenského rizikem
EU plánuje společně nakupovat vakcíny proti covidu a dalším nemocem pro děti z Ukrajiny. Chce také koordinovat hospitalizaci nemocných uprchlíků.
Ukrajinu od počátku ruské invaze opustilo již 1,5 milionu dětí, informovala agentura Nexta.
❗️One and a half million children left #Ukraine
— NEXTA (@nexta_tv) March 15, 2022
This means that every minute the war drives out about 55 children from their homes. https://t.co/tRi63eO2N4
Portugalsko zavede sankce proti ruským oligarchům dohodnuté na úrovni Evropské unie, i pokud sankcionovaní mají portugalské občanství. Oznámil to dnes portugalský ministr zahraničí Augusto Santos Silva, uvedla agentura Reuters. Vedle ruského má portugalské občanství například i miliardář Roman Abramovič. Mnohé země zavádí sankce proti Rusku kvůli jeho invazi na Ukrajinu.
Několik stovek lidí se dnes vpodvečer sešlo na pražském Staroměstském náměstí, aby vyjádřili podporu Ukrajině a požádali o silnější vojensko-technickou pomoc pro tento stát. Na demonstraci nazvané Křídla pro Ukrajinu zazněl od řečníků požadavek na vytvoření bezletové zóny či chvála přístupu premiéra Petra Fialy (ODS), který odjel jednat do Kyjeva.
Ukrajinský parlament schválil opatření, která mají pomoci tamním podnikům během války s Ruskem. Zahrnují i snížení daní na jednotnou sazbu dvě procenta, informoval dnes ukrajinský premiér Denis Šmygal. Vláda též bude financovat program půjček pro zemědělce v hodnotě 25 miliard hřiven (bezmála 19 miliard Kč).
Nový zákon podpořil prezident Volodymyr Zelenskyj, který vyzval vládu, aby zvýšila podporu zejména malým a středním podnikům. Nové pobídky zahrnují novou jednotnou daňovou sazbu dvě procenta pro všechny podniky s obratem nižším než deset miliard hřiven (7,6 miliardy Kč) oproti předchozí 20procentní dani z přidané hodnoty a 18procentní dani ze zisku, uvedl Šmygal v prohlášení. "Jsem přesvědčen, že tato rozhodnutí posílí naši ekonomickou frontu," dodal.
Turecký ministr zahraničí Mevlut Cavusoglu dnes odjel do Moskvy, kde ho ve středu čekají diplomatická jednání, jejichž cílem je dojednat příměří Ruska a Ukrajiny. Ve čtvrtek pak Cavusoglu zamíří do Kyjeva, oznámil dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle agentury AFP.
Vláda je připravena umožnit ministrům vnitra a zahraničí, aby v případě potřeby využili pro pomoc Ukrajincům zásoby Správy státních hmotných rezerv. Rozhodnout mohou o pomoci do výše 200 milionů korun. Tuto pravomoc smí využít jen během nouzového stavu.
Americký prezident Joe Biden příští pátek navštíví Polsko, píše portál Onet.pl. Zamíří tam po bruselských summitech NATO a Evropské unie.
V Charkově, druhém největším ukrajinském městě na východě země, bylo od začátku ruské invaze zničeno více než 600 budov, řekl v úterý v televizním rozhovoru starosta města Igor Těrechov. "Školy, školky, nemocnice, kliniky byly zničeny. Ruská armáda (nás) neustále ostřeluje ze země i ze vzduchu," řekl.
Gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko tvrdí, že ruští vojáci obsadili oblastní nemocnici v Mariupolu a drží v ní lékaře a pacienty jako rukojmí. Informoval o tom dnes ruskojazyčný server stanice BBC a ukrajinská agentura Interfax-Ukrajina. Kyrylenko se odvolává na jednoho ze zaměstnanců zdravotnického zařízení. BBC však poznamenala, že tuto zprávu zatím nemohla ověřit. "Dostali jsme informaci, že ruská armáda obsadila naši největší nemocnici… a naše pacienty a lékaře využívají jako rukojmí," řekl podle anglického servisu britské stanice také zástupce starosty Mariupolu Serhij Orlov, podle něhož je v nemocnici kolem 400 lidí.
Ukrajinský parlament schválil opatření, která mají pomoci tamním podnikům během války s Ruskem. Zahrnují i snížení daní na jednotnou sazbu dvě procenta.
Vlak s premiéry Česka, Polska a Slovinska je v Kyjevě, uvedl na Twitteru šéf polské vlády Morawiecki. V Kyjevě podle něj svoboda svádí boj s tyranií.
It is here, in war-torn Kyiv, that history is being made. It is here, that freedom fights against the world of tyranny. It is here that the future of us all hangs in the balance. EU supports UA, which can count on the help of its friends - we brought this message to Kyiv today. pic.twitter.com/Us7k9xTq5f
— Mateusz Morawiecki (@MorawieckiM) March 15, 2022
V EU začal platit čtvrtý balík sankcí proti Rusku. Zasáhl podnikatele Romana Abramoviče a dalších deset oligarchů. Týká se také vývozu luxusního zboží a dovozu oceli.
Ukrajinské velvyslanectví v Praze připomíná, že mohou lidé přispívat ukrajinské armádě ve sbírce na adrese supportukraine.cz .
Věřte a podporujte!
— UKR Embassy in CZE (@UKRinCZE) March 15, 2022
Poslat peníze na podporu ukrajinské 🇺🇦 armády můžete prostřednictvím finanční sbírky zřízené naší ambasádou: https://t.co/YCCscu7ysN.
Nakupujeme u českých firem ozbrojení, které naši vojáci nejvíce potřebují.#StandWithUkraine https://t.co/ExecIjx6uO
Ruská televizní producentka Marina Ovsjannikovová se v pondělí prakticky z hodiny na hodinu stala světoznámou osobností, když narušila vysílání státní televize se vzkazem proti válečnému tažení Ruska na Ukrajině. Výsledkem je i to, že se na sociálních sítích objevily podvodné účty, které se za ni vydávají, všímají si dnes západní média. Kdo za účty stojí, nebylo ihned jasné.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve videopřenosu v kanadském parlamentu vyzval poslance, aby si představili útok na letiště a bombardování Ottawy nebo Vancouver v obležení. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu podle něj zemřelo již 97 dětí. Zelenskyj Kanadu požádal o vystupňování podpory a reálnou pomoc, informovaly zahraniční tiskové agentury.
Průměrná cena nafty v Česku poprvé od začátku ruské invaze klesla. V pondělí stála 49,22 koruny za litr, o 35 haléřů méně než v neděli. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Třetím dnem v řadě zlevňuje benzin. V pondělí jeho průměrná cena klesla o 54 haléřů na 46,54 koruny. To představuje nejvýraznější mezidenní pokles za více než 11 let, uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Předchozí zdražování bylo obvyklou reakcí trhů na mimořádnou situaci, uvedl dnes na Twitteru ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN).
Prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance se příští čtvrtek sejdou v Bruselu na mimořádném summitu, kde budou jednat o pomoci napadené Ukrajině a dalším společném postupu vůči Rusku. Oznámil to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Nejmenovaný vysoce postavený činitel Evropské unie zároveň médiím potvrdil dřívější informaci agentury Reuters, že na unijní summit, plánovaný na tentýž den, dorazí americký prezident Joe Biden.
Americký prezident Joe Biden přijede příští týden ve čtvrtek do Bruselu, koná se tu pravidelný summit EU. Přijede první den schůzky osobně ladit další odpověď spojenců Putinovi. Potvrdily to diplomatické zdroje v Bruselu. @Aktualnecz @RESPEKT_CZ @hospodarky
— Katerina Safarikova (@KacaSaf) March 15, 2022
Euro dnes mírně posiluje vůči americkému dolaru, těží z nadějí na pokrok v jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou. Kolem 17:30 středoevropského času si jednotná evropská měna připisovala zhruba 0,2 procenta na 1,0958 amerického dolaru.
Podle posledních informací je trojice evropských premiérů již nedaleko Kyjeva. Do napadeného ukrajinského hlavního města by měli dorazit mezi 18. a 19. hodinou.
Po zadnjih informacijah trojica @JJansaSDS, @MorawieckiM in @P_Fiala že blizu Kijeva.
— Mirko Mayer 🎬 📺 (@Mirko_Mayer) March 15, 2022
➡️ V napadeno prestolnico naj bi prispeli med 18. in 19. uro
➡️ Podrobnosti v naši osrednji informativni oddaji @_Planet18 pic.twitter.com/UffF3ZbPTo
Česko požádalo EU o proplacení některých vojenských darů, které poslalo Ukrajině, řekl náměstek ministryně obrany. Dosud jí ČR poslala materiál za 750 milionů.
Média po celém světě i novináři na sociálních sítích komentují dnešní cestu premiérů Česka, Polska a Slovinska na Ukrajinu. Svou návštěvou jí chtějí politici vyjádřit podporu po napadení Ruskem. Zatímco evropská média často už v titulku jmenují všechny tři země, severoamerické deníky je souhrnně označují jako "evropské lídry". Většina textů se o iniciativě vyjadřuje pochvalně, zaznívá ale i kritika o nebezpečnosti cesty nebo nedostatečné konzultaci s vedením Evropské unie.
Rusko formálně oznámilo Radě Evropy, že opouští tuto organizaci dohlížející na dodržování lidských práv. Dnes o tom podle agentury Interfax informoval šéf ruské delegace při Parlamentním shromáždění Rady Evropy Pjotr Tolstoj. Ruská strana předala příslušný dopis ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova generálnímu tajemníkovi rady. "Rozhodnutí o vystoupení bylo učiněno v souvislosti s protiruskou debatou v Parlamentním shromáždění Rady Evropy, jejímž výsledkem může být lživá rusofobní rezoluce, založená na smyšlenkách, které nemají žádný vztah k realitě," uvedl Tolstoj.
Ruský soud dnes udělil pokutu 30 tisíc rublů (přes 6000 korun) ruské novinářce a televizní producentce Marině Ovsjannikovové. Informovala o tom agentura RIA Novosti. Policie ženu zadržela v pondělí večer poté, co v živém vysílání ruské státní televize protestovala proti válce na Ukrajině. Ovsjannikovová dnes u soudu prohlásila, že se cítí nevinná a nadále je přesvědčena, že Rusko vůči Ukrajině páchá zločin, informovala agentura AFP. Advokátům a obráncům lidských práv se s ní nedařilo od jejího pondělního zadržení spojit.
Renomovaný ruský klavírista Boris Berezovskij, který dříve vystoupil také v Praze, v tamní státní televizi podpořil invazi na Ukrajinu. Navrhl, aby ruská armáda obklíčila a odpojila od elektřiny hlavní město.
Duchovní působící na Ukrajině požadují, aby měli lepší podmínky pro pohřbívání civilistů i vojáků zabitých během nynější války. Podle agentury APA upozorňují, že nutné jsou nejen humanitární koridory pro záchranu civilistů, ale také koridory pro důstojné pohřby mrtvých, i že je třeba, aby těla zabitých vojáků bojujících jak na straně Ukrajiny, tak Ruska byla navrácena jejich příbuzným. "Na Ukrajině jsou města, ze kterých se staly hřbitovy pod širým nebem, ruské rakety masakrují lidi, ničí naše města," řekl kněz ukrajinské řecko-katolické církve Mychajlo Melnyk. Připomněl, že jen v Mariupolu, obklíčeném ruskými jednotkami, zemřelo přes 2000 lidí a že ruští vojáci ani v Irpini a Buče nedaleko Kyjeva nedovolují, aby byli mrtví odvezeni a pohřbeni.
Slovenský parlament dnes schválil vládní návrh, aby v zemi v rámci posílení východního křídla NATO mohli působit vojáci ze šesti států včetně České republiky. Předloha počítá s nasazením maximálně 2100 zahraničních vojáků, z toho nejvýše 600 příslušníků české armády.
Návrh přepočtu rozdělování uprchlíků mezi kraje vychází z počtu obyvatel regionů a daňových příjmů obcí a krajů. V převisu by bylo pět krajů.
Americký prezident Joe Biden se příští čtvrtek s největší pravděpodobností zúčastní summitu Evropské unie věnovaného zejména ruské invazi na Ukrajinu. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na unijní činitele. Biden by podle zdrojů Reuters měl o den dříve jednat i s lídry členských zemí Severoatlantické aliance, jejíž centrála je rovněž v Bruselu.
EU se Spojenými státy koordinuje bezprecedentní sankce, které západní země uvalily na Rusko po jeho vojenské agresi vůči sousední zemi.
Úřad práce se potýká s náporem, tvořily se fronty. Počet žádostí o mimořádnou dávku je o 2000 procent vyšší než obvykle, sdělil generální ředitel.
Zabitý kameraman stanice Fox News Pierre Zakrzewski zemřel ve chvíli, kdy byl se zpravodajem Benjaminem Hallem. "Jejich vozidlo zasáhla střelba," stojí v textu, který zaslalo vedení zaměstnancům televize.
Hall je dosud v nemocnici na Ukrajině. Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko uvedl, že během incidentu byla zabita také ukrajinská novinářka Oleksandra Kuvšynová. Stanice Fox News zatím neupřesnila, zda reportérka spolupracovala s týmem americké televize.
Senát schválí snazší postupy udělování pobytového oprávnění uprchlíkům z Ukrajiny kvůli ruské agresi. Senátní výbor pro bezpečnost to podpořil.
Tchaj-wan daruje 1,5 milionu dolarů (zhruba 33,8 milionu korun) České republice a dalším středoevropským zemím na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny. Na Twitteru to dnes oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).
Válka na Ukrajině si vyžádala život dalšího amerického novináře. Televize Fox News v interním prohlášení informovala zaměstnance o smrti dlouholetého kameramana Pierrea Zakrzewského, který se v pondělí ocitl pod palbou severozápadně od Kyjeva společně s reportérem Benjaminem Hallem. Ten podle komuniké šéfky stanice Suzanne Scottové zůstává hospitalizován.
O víkendu na Ukrajině přišel o život americký filmař Brent Renaud. Podle ukrajinských úřadů jej zabila ruská palba. Zranění při stejném incidentu utrpěl jeho kolega Juan Arredondo.
Fox News memo on the death of its cameraman, Pierre Zakrzewski, in Ukraine. Pierre was with Ben Hall when their vehicle was struck by incoming fire. Hall remains hospitalized. pic.twitter.com/CAGB5FLwYW
— Michael M. Grynbaum (@grynbaum) March 15, 2022
Rusko zavádí sankce proti americkému prezidentovi Joeovi Bidenovi, šéfovi diplomacie USA Antonymu Blinkenovi, ministrovi obrany Lloydovi Austinovi a dalším představitelům současné americké administrativy. Jde o reakci na to, že Spojené státy zakázaly vstup na své území nejvyšším představitelům Ruské federace.
Na "černém seznamu" je celkem 13 lidí, například také bývalá americká první dáma a někdejší šéfka diplomacie Hillary Clintonová, šéf sboru náčelníků štábů Mark Milley, mluvčí Bílého domu Jen Psakiová nebo Hunter Biden, syn nynějšího šéfa Bílého domu.
Tchaj-wan daroval 1,5 milionu dolarů (asi 34 milionů korun) Česku a dalším středoevropským zemím na pomoc se zvládáním uprchlické vlny z Ukrajiny.
Taiwan is donating USD 1.5 million to Czechia and other countries in Central Europe to help war refugees from Ukraine who are running away from Putin’s aggression. Our warm thanks to the people of Taiwan for collecting this amount.
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) March 15, 2022
Cesta českého premiéra Petra Fialy do Kyjeva má podporu generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga.
Generální tajemník NATO @jensstoltenberg podpořil cestu @P_Fiala, @MorawieckiM a @JJansaSDS do Kyjeva. https://t.co/MHLlxeFOHv
— Katerina Safarikova (@KacaSaf) March 15, 2022
Ukrajinský parlament schválil zákon předložený prezidentem Zelenským, který prodlouží válečný stav o 30 dní. Platí od ruské invaze 24. února.
Novinářka Marina Ovsjanniková, která v živém vysílání ruské státní televize protestovala proti invazi na Ukrajinu, se objevila u soudu. Není ale jasné, z porušení jakého zákona bude nakonec obviněna. Dříve se spekulovalo, že ženě hrozí 15 let ve vězení podle nové legislativy, která zamezuje šíření "lží" o ruské armádě.
O dávku mimořádné okamžité pomoci požádalo zatím přes 66 tisíc uprchlíků z Ukrajiny, řekla mluvčí úřadu práce. Dospělý dostává zhruba 2500 Kč.
Zpravodajka Aktuálně.cz v Bruselu uvádí na pravou míru spekulace, že někteří představitelé EU nejsou rádi, že český premiér Petr Fiala odcestoval spolu s polským a slovinským protějškem do Kyjeva.
Věděli o cestě klíčoví zástupci EU? Ano, věděli. Potvrdili to mluvčí @vonderleyen i @eucopresident, PL diplo v Bxl tvrdí, že ve Versailles to řekli Macronovi a Scholzovi. Bude část EU přesto nešťastná? Ano, bude. Některé země se lekly, Macron prý žárlí, že to nenapadlo jeho. 2/ https://t.co/PbXyimi5V4
— Katerina Safarikova (@KacaSaf) March 15, 2022
Souhrn nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Premiér Petr Fiala dorazil spolu s premiéry Polska a Slovinska do Kyjeva. Na setkání s prezidentem Volodymyrem Zelenským vyjádří plnou podporu EU Ukrajině.
- Starosta Kyjeva kvůli hrozícím diverzním akcím Rusů vyhlásil ve městě zákaz vycházení, platit začne večer.
- EU formálně přijala další sankce vůči Rusku, dotknou se luxusních produktů i energetiky.
- Pokračuje další kolo mírových rozhovorů mezi Kyjevem a Moskvou.
- Z obléhaného Mariupolu mohlo odjet humanitárním koridorem asi 2000 osobních aut, stejné množství na odjezd čeká.
- Z Ukrajiny od začátku ruské invaze utekly asi tři miliony lidí.
Kanada oznámila sankce proti 15 ruským činitelům, kteří prý podporovali Putina v rozhodnutí napadnout Ukrajinu. Vláda je v prohlášení nejmenovala.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko požádal v dopise papeže Františka, aby navštívil ukrajinskou metropoli, informovala agentura EFE. Přítomnost duchovních vůdců ve městě by podle starosty mohla přispět k záchraně lidských životů. Papež František opakovaně Rusko vyzval k ukončení vojenské agrese proti Ukrajině, naposledy tak učinil v neděli. K dopisu se Vatikán nevyjádřil.
"Věříme, že osobní přítomnost duchovních vůdců v Kyjevě je klíčová pro záchranu životů a otevření cesty k míru v našem městě, naší zemi a kdekoliv jinde," napsal Kličko papežovi. Kdyby však hlava katolické církve ukrajinskou metropoli navštívit nemohla, navrhuje Kličko uspořádat alespoň videokonferenci.
Potravinové banky vydaly minulý týden přes 270 tun potravin a materiálu. Je to zhruba o polovinu víc než v běžném týdnu, kdy poskytují potřebným kolem 180 tun pomoci. Informovala o tom ředitelka České federace potravinových bank (ČFPB) Veronika Láchová. Federace zastřešuje 15 potravinových bank. Podle Láchové jim zásoby vydrží na dva až tři týdny, poté se bez přispění státu neobejdou. Kvůli zdražování přibývá potřebných. Pomoc se poskytuje i uprchlíkům. Ministerstvo práce chce využít peníze z EU.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) podpořil cestu premiéra Petra Fialy do Kyjeva.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu Česko ukazuje, že plně stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou. Cesta pana premiéra @P_Fiala do Kyjeva je toho jasným důkazem. Jsme v tom společně.#StandWithUkraine
— Jan Lipavský (@JanLipavsky) March 15, 2022
Městská knihovna v Praze ve své pobočce na ulici Korunní připravila na úterní odpoledne neformální setkání pro ukrajinské maminky s dětmi, aby měly možnost se seznámit i získat informace například o volnočasových aktivitách pro děti. Informuje o tom redaktorka Aktuálně.cz Michaela Endrštová. Dodává, že knihovnice nachystaly dětem knížky v češtině i ukrajinštině, pexeso i různé hry. Knihovna zvažuje, že setkání v případě zájmu bude dělat častěji.
Ukrajinský představitel uvedl, že začalo další kolo mírového jednání mezi Kyjevem a Moskvou, píše agentura Reuters.
Fialova návštěva Ukrajiny má podle Hradu plnou podporu prezidenta Miloše Zemana. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) České televizi řekl, že cesta má vyjádřit jednoznačnou podporu Ukrajině.
Z obléhaného Mariupolu mohlo odjet humanitárním koridorem asi 2000 osobních aut, stejné množství na odjezd čeká, uvedla dnes podle tiskových agentur místní radnice. V pondělí se takto ve 160 vozech evakuovalo 300 civilistů, kteří dorazili do Záporoží.
V Mariupolu, který je dlouhodobě vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla. Od začátku ruské invaze tam přišlo o život více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430 000 lidí.
Senát rozhodne ve čtvrtek o vyslání českých vojáků na Slovensko kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Budou velet mnohonárodní jednotce NATO na Zvolensku.
Rusko ve válce proti Ukrajině zabilo již tři novináře a zranilo více než tři desítky žurnalistů, uvedla ukrajinská ombudsmanka Ljudmila Denisovová. Tyto útoky připsala snaze Ruska zabránit objektivnímu informování o situaci a o válečných zvěrstvech.
"Okupanti válčí s objektivním informováním o jejich válečných zločinech na Ukrajině, a tak zabíjejí a střílejí po novinářích. Jejich rukou utrpělo přinejmenším 35 novinářů. Tři byli zabiti," napsala ombudsmanka na sociální síti.
Britská vláda zakázala vstup do země bývalému ruskému prezidentovi a premiérovi Dmitriji Medveděvovi.
"Ruská ekonomika musí být zničena. Jen tak může skončit válka," říká ukrajinský velvyslanec v Česku Jevhen Perebyjnis pro Deník N.
Velká Británie zmrazila majetek dvou ruských oligarchů Andreje Melničenka a Michaila Fridmana. Oběma také vláda v Londýně zakázala cestovat do Spojeného království.
Ministerstvo práce může ve svých resortních sociálních centrech a zařízeních nyní ubytovat dvě stovky uprchlíků. Desítky lůžek už jsou obsazené. Sdělil to Jan Nováček z tiskového oddělení ministerstva. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v pondělí po jednání Ústředního krizového štábu řekl, že všechny státní instituce budou muset své ubytovací kapacity znovu prověřit a případně uvolnit. Vláda ale plánuje podpořit i ubytování příchozích v soukromí, chystá příspěvek.
V Nemocnici Milosrdných bratří v Brně se narodilo první miminko Ukrajince, která uprchla ze země kvůli válce s Ruskem. Anastasia vážila 3290 gramů.
Vedení Prahy chce, aby stát vytvořil systém ubytovávání uprchlíků v krajích. Požaduje centrální informační systém s přístupem pro všechny složky.
Krajským asistenčním centrem pomoci Ukrajině v Plzni (KACPU) prošlo za dva týdny fungování 9000 ukrajinských uprchlíků, za posledních 24 hodin 692. Denně odbaví 700 až 800 osob, zatím nejvíce ve čtvrtek - 838. Přes KACPU bylo ubytováno 565 osob, za poslední den 59. Přes krajské a státní ubytovací kapacity jde desetina příchozích, ostatní využívají kontakty v kraji a jdou po své ose a na vlastní náklady. Kapacity státu a samospráv jsou už ale na hraně. Dnes to řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti).
Situaci v okolí ostřelovaného Kyjeva, kam míří premiér Petr Fiala (ODS) spolu s polským a slovinským protějškem, mapuje grafika Aktuálně.cz.
Obrana hledá kapacitu pro ubytování až 1000 ukrajinských uprchlíků. Poskytne ubytovnu v Karlových Varech nebo internát školy v Moravské Třebové.
Cena severomořské ropy Brent poprvé od začátku března klesla pod 100 dolarů za barel.
Koaliční politici oceňují Fialovo rozhodnutí navštívit Ukrajinu. Na svého premiéra můžeme být právem pyšní, uvedla šéfka sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
Ukrajinští a ruští vyjednávači obnovili jednání, přerušená v pondělí technickou přestávkou, napsal zpravodajský server Ukrajinska pravda.
Mise premiérů Polska, Česka a Slovinska do Kyjeva je nyní na území Ukrajiny. Na cestě se politici dohodli ve Versailles, napsal mluvčí vlády Václav Smolka.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nedávno přijatý zákon, který hrozí až 15 lety vězení za kolaboraci s Ruskem. Zákon rovněž umožňuje rozpouštět politické strany a organizace usvědčené z kolaborace s agresorem.
Slovenská policie ve špionážní aféře spojované s Ruskem zadržela čtyři osoby, dvě z nich následně obvinila. Stíhaný bývalý prorektor vojenské akademie v Liptovském Mikuláši i dopisovatel mezitím zablokovaného internetového portálu Hlavné správy jsou podezřelí z toho, že za peníze vyzvídali citlivé informace ve prospěch ruských tajných služeb. Novinářům to dnes řekli policejní prezident Štefan Hamran a šéf elitní složky prokuratury Daniel Lipšic.
Politologové považují cestu předsedy vlády Petra Fialy (ODS) a dalších premiérů do Kyjeva za důležité gesto. Ukazuje se, že státy východní Evropy jsou schopny definovat směřování EU, tentokrát konkrétně v otázce bezpečnosti, míní analytik Asociace pro mezinárodní otázky Petr Boháček.
Fiala společně s premiéry Polska Mateuszem Morawieckým a Slovinska Janezem Janšou navštíví dnes jako zástupci Evropské rady Kyjev obléhaný ruskými vojsky. Cesty se zúčastní i polský vicepremiér Jaroslaw Kaczyński. Politici se setkají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem. Jde o první návštěvu takto vysoce postavených zahraničních činitelů na Ukrajině od začátku ruské invaze 24. února.
Španělská policie zabavila luxusní jachtu, která patří ruskému byznysmenovi a oligarchovi Alexandru Michejevovi. Ten je na sankčním seznamu Evropské unie.
Vedení Černihivské oblasti severně od Kyjeva vydalo varování, aby lidé dnešní den raději byli v krytech. Očekává se mohutné ruské bombardování. Rusové útočí na město Černihiv, ale nepodařilo se jim do něj vstoupit.
Podle Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) uprchly z Ukrajiny za dvacet dní bojů tři miliony lidí. Nejvíce jich přijalo Polsko: 1,8 milionu.
Bývalý německý kancléř Gerhard Schröder se v Moskvě sešel se sankcionovaným ruským oligarchou a majitelem fotbalového klubu Chelsea Romanem Abramovičem, informuje německý deník Bild. Co konkrétně spolu řešili, není jasné.
Schröder po odchodu z politiky začal pracovat po ruský plynárenský gigant Gazprom a další podniky. Je považovaný za zastánce prezidenta Vladimira Putina.
List Bild napsal, že Schröder se s Abramovičem setkal ve čtvrtek večer v luxusním hotelu Kempinski nedaleko Kremlu.
Starosta Kyjeva vyhlásil od úterního večera 35hodinový zákaz vycházení. Rusové město ostřelují, míří tam delegace premiérů zemí EU včetně Fialy.
Polské město Krakow začalo k ubytovávání ukrajinských uprchlíků využívat obchodní centrum, které je již půl roku zavřené. V současné době v něm najde útočiště 400 lidí, kapacita místa se však dá ještě navýšit, informuje z místa reportér stanice BBC Dan Johnson.
Karol Pytlarskiová ze sociálního odboru městské rady uvedla, že kapacita obchodního domu se pravděpodobně naplní již dnes. "Naším cílem je poskytnout nejlepší možnou pomoc lidem prchajícím před válkou. Snažíme se, aby se cítili alespoň trochu jako doma," cituje ji BBC.
More than 1.7 million people fleeing the war in Ukraine has sought refuge in neighbouring Poland.
— BBC Breakfast (@BBCBreakfast) March 15, 2022
Correspondent Dan Johnson reports from an abandoned shopping centre in the city of Kraków being converted into a relief centre for #BBCBreakfast https://t.co/f6dICjEOpC pic.twitter.com/gk9wpJAM0R
Italské ministerstvo zahraničí se snaží odradit desítky poslanců a senátorů od cesty na Ukrajinu. Napsal to dnes italský tisk. Šéf italské diplomacie Luigi Di Maio napsal dopis předsedům obou komor parlamentu a šéfům poslaneckých a senátorských klubů s výzvou, aby zákonodárcům cestu vymluvili. Jejich přítomnost by podle ministra zahraničí mohla být zneužita pro "válečné účely".
K cestě na Ukrajinu vyzvala italské poslance a senátory katolická dobročinná organizace Komunita Jana XXIII., jejíž dobrovolníci působí ve Lvově na západě Ukrajiny. Podle ní o cestu do země, kde zuří válečný konflikt, projevily zájem desítky italských zákonodárců. Di Maio v dopise předsedům komor a klubů píše o zhruba 30 poslancích a senátorech.
Francouzský prezident Emmanuel Macron chce pokračovat v hovorech se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. "Nemůžu říct, že bych byl spokojený (s výsledky), ale musíme pokračovat," uvedl Macron k jednáním v předvolebním diskusním pořadu stanice TF1, kde se setkal s dalšími kandidáty do dubnových prezidentských voleb.
Macron a Putin si za poslední měsíc volali nejméně desetkrát, naposledy v sobotu společně s německým kancléřem Olafem Scholzem. Série telefonátů vyvolala u kritiků pochybnosti o Macronově strategii. Podle nich může dialogem podporovat ruskou propagandu.
Macron řekl, že se při rozhovorech snaží "zlomit logiku" ruské hlavy státu a zároveň udržet otevřenou komunikační linku, aby bylo do budoucna možné jednat o věcech, jako jsou humanitární koridory, ochrana jaderných elektráren, nebo dokonce možné východisko z konfliktu.
Západ udělal strašnou chybu, když nechal ruského prezidenta Vladimira Putina "vyváznout" z anexe ukrajinského poloostrova Krymu v roce 2014. V deníku The Daily Telegraph to napsal britský premiér Boris Johnson. Podle něj je třeba, aby se západní země zbavily své závislosti na ruské ropě a plynu, a ukončily tak "šikanu" ze strany Kremlu.
"Když Putin v roce 2014 poprvé napadl Ukrajinu, Západ udělal strašnou chybu. Ruský vůdce spáchal akt násilné agrese a zabral obrovský kus suverénní země - a my jsme ho nechali, aby mu to prošlo," napsal britský premiér.
Johnson také uvedl, že jediným způsobem, jak zastavit "neustálé vydírání" ze strany prezidenta Putina, je ukončit závislost západních zemí na ruské ropě a plynu. Dodal, že půjde o "bolestivý proces".
Pro děti prchající před válkou na Ukrajině má Ostrava připraveno 160 míst v mateřských školách a až dva tisíce jich může přijmout do základních škol ve městě. K pondělku bylo ve školských zařízeních zapsáno 68 dětí.
Premiéři Česka, Polska a Slovinska vyrazili dnes vlakem z Polska do Kyjeva na jednání s ukrajinskými vrcholnými politiky, které chtějí podpořit za současné ruské invaze na Ukrajinu. Vlak, který veze Petra Fialu, Mateusze Morawieckého a Janeze Janšu a také polského vicepremiéra Jaroslawa Kaczyńského, přejel polsko-ukrajinské hranice kolem 08:30, řekl novinářům mluvčí polské vlády Michal Dworczyk. Polské příhraniční město Přemyšl je od Kyjeva vzdálené přes 600 kilometrů a cesta trvá zhruba sedm až devět hodin.
Premiéři se v Kyjevě setkají s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a premiérem Denysem Šmyhalem. Jde o první návštěvu takto vysoce postavených zahraničních činitelů na Ukrajině od začátku ruské invaze 24. února. Politici chtějí jako představitelé unijních zemí vyjádřit evropskou podporu napadené Ukrajině a představit konkrétní balík pomoci, řekl Dworczyk.
Mapa bojů na Ukrajině aktuální k 14. březnu.
Evropská unie v úterý formálně přijala čtvrtý balík sankcí proti Rusku, na jehož podobě se zástupci členských zemí dohodli v pondělí. Oznámila to Rada EU. Unijní země mimo jiné zakázaly vývoz luxusního zboží včetně aut či jakékoli investice do ruské energetiky. Do Evropy se naproti tomu nově nesmí dovážet ruská ocel či železo. Sedmadvacítka také zakázala jakékoli transakce s některými ruskými státními podniky nebo poskytování ratingových služeb všem ruským subjektům. Zmrazila také majetek skupiny oligarchů včetně majitele londýnského fotbalového klubu Chelsea Romana Abramoviče.
"Čtvrtý balík sankcí je další těžkou ranou pro hospodářskou a logistickou základnu, na níž Rusko spoléhá při invazi na Ukrajinu," uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Česko vydalo Ukrajincům od počátku války přes 161 tisíc speciálních víz, za pondělí jich přibylo 11 tisíc. Na policii se zaregistrovalo 90 tisíc uprchlíků.
Záběry z dronu ukazují následky bombardování města Ochtyrka v Sumské oblasti.
Another city destroyed by Russian strikes: Okhtyrka has been under contant Russian bombardment. Drone footage show large scale destruction. pic.twitter.com/SYFFqOzTQy
— Michael A. Horowitz (@michaelh992) March 15, 2022
Lidé prchající před válkou na Ukrajině mohou v Olomouckém kraji zdarma cestovat regionální autobusovou a vlakovou dopravou. Opatření bude platit do konce března, poté se rozhodne o dalším postupu.
Hasiči v Jihomoravském kraji budou dnes a ve středu převážet uprchlíky z Ukrajiny z penzionů a hotelů, které nesouhlasí s nastaveným finančním příspěvkem, do internátů. V krajním případě půjde až o 600 lidí.
Od začátku ruské invaze před více než dvěma týdny překročilo polské hranice 1,83 milionu uprchlíků z Ukrajiny. Za pondělí to bylo 71 600 lidí, asi o desetinu méně než v neděli. Na Twitteru o tom informovala polská pohraniční stráž. Celkový počet lidí, kteří kvůli válce opustili ukrajinské území, se podle Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) blíží třem milionům.
Polsko zažívá největší nápor uprchlíků ze všech zemí, které s Ukrajinou sousedí. Podle pohraniční stráže byl v pondělí nejvytíženější hraniční přechod Medyka u města Přemyšl, který využilo přes 22 tisíc lidí. Přes přechod Hrebenne přešlo asi 11 tisíc lidí a dalších 10 200 využilo přechod Dorohusk. V úterý do 7:00 dorazilo do Polska 17 500 lidí z Ukrajiny.
V pondělí Rusko poprvé povolilo některým civilistům, aby opustili obléhaný Mariupol. Do města však nevpustili konvoj s humanitární pomocí, oznámila místopředsedkyně vlády Iryna Vereščuková. Nový pokus dostat humanitární pomoc k lidem ukrývajícím se ve městě proběhne v úterý. "Na cestě zpátky nabere ženy a děti," cituje ji Reuters.
Rusko údajně dosadilo vlastního starostu do čela města Melitopol poté, co byl jeho předchůdce unesen. Britské ministerstvo obrany zároveň v denním přehledu sledujícím ruskou invazi na Ukrajinu uvádí, že je pravděpodobné, že ruská strana uspořádá "referendum" o nezávislosti Chersonu. Tam proti Rusku probíhají protesty.
Petr Fiala letí s polským premiérem do Kyjeva. Setká se s prezidentem Zelenským ➡️ https://t.co/W1ORGbp27o pic.twitter.com/6dv7MsFK9M
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) March 15, 2022
Lidé prchající před válkou na Ukrajině mohou v Olomouckém kraji zdarma cestovat regionální autobusovou a vlakovou dopravou. Opatření bude platit do konce března, poté se rozhodne o dalším postupu. Na svém webu to oznámil Koordinátor Integrovaného dopravního systému Olomouckého kraje (KIDSOK), který veřejnou dopravu v kraji zajišťuje. Od pondělí mohou občané Ukrajiny zdarma cestovat také městskou hromadnou dopravou v Olomouci.
Do Olomouckého kraje už přicestovalo několik tisíc obyvatel Ukrajiny prchajících před ruským útokem. Linkovými autobusy v kraji mohou zdarma cestovat lidé, kteří se prokážou ukrajinskými doklady totožnosti, tedy cestovním pasem nebo občanským průkazem. Zároveň doloží hraniční průvodku s vlepeným vízovým štítkem nebo vízum strpění. Zdarma mohou cestovat také děti uprchlíků.
Fotbalová Chelsea stále funguje ve zvláštním režimu poté, co britská vláda zmrazila majetek ruského miliardáře Romana Abramoviče v souvislosti s invazí ruských vojsk na Ukrajinu. Technický ředitel klubu Petr Čech dokonce uvedl, že neví, zda Chelsea zvládne dohrát sezonu. Více v článku.
Advokáti nemohou najít novinářku a televizní produkční Marinu Ovsjannikovovou, kterou policie zadržela v pondělí večer po jejím protestu proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské státní televize. Uvedl to server Meduza s odvoláním na Daniila Bermana, advokáta sdružení na ochranu lidských práv Agora.
Ovsjannikovovou podle prvních zpráv policisté odvezli na policejní stanici v moskevské čtvrti Ostankino. Když tam ale advokáti dorazili, policisté jim řekli, že zadržená tam není. Podobně právníci dopadli na strážnici televizního centra Ostankino. Berman serveru Medza potvrdil, že do dnešního rána se Ovsjannikovovou nepodařilo najít ani na jiných policejních stanicích v Moskvě.
Státní agentura TASS uvedla, že Ovsjannikovová je zadržená a že vyšetřovací výbor, což je ruská federální kriminální ústředna, prošetřuje, zda se nedopustila trestného činu "veřejného šíření úmyslně lživé informace o použití ozbrojených sil Ruské federace". Správní řízení kvůli přestupku "diskreditace" ozbrojených sil s ní policisté nezahájili a případ předali federálním vyšetřovatelům.
This is fantastic. A brave woman interrupted Russian state TV’s live broadcast with a sign that says: “Stop the war. Don’t believe propaganda. They’re lying to you here." It was signed: "Russians against war.”pic.twitter.com/673cO668nM
— Julia Davis (@JuliaDavisNews) March 14, 2022
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval ruské vojáky, ať složí zbraně. "Nabízím vám šanci přežít," vzkázal jim v nočním televizním vystoupení. V projevu se vyjádřil k dalšímu kolu rusko-ukrajinských rozhovorů. Prohlásil, že ukrajinská delegace v pondělí odvedla dobrou práci, ale nesdělil žádné další podrobnosti. Jednat se má i v úterý.
Zelenskyj také ocenil mladou ženu, která v pondělí protestovala proti válce v živém vysílání ruské státní televize. V televizním studiu se objevila během hlavních zpráv s transparentem "žádná válka" (no war), poté byla zatčena.
Premiér Petr Fiala (ODS) společně s premiéry Polska a Slovinska navštíví dnes jako zástupci Evropské rady Kyjev. Fiala to oznámil na Twitteru. Politici se setkají s prezidentem Volodymyrem Zelenským.
"Návštěva je zorganizována po konzultacích s prezidentem Evropské rady Charlesem Michelem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen. Cílem návštěvy je vyjádřit jednoznačnou podporu Evropské unie Ukrajině a její svobodě a nezávislosti," uvedl Fiala. Během návštěvy chce také prezentovat "široký balík podpory pro Ukrajinu a její občany".
Evropská unie začne uplatňovat čtvrtý balík protiruských sankcí, na nichž se podle francouzského předsednictví v pondělí shodly členské státy. Dnes také mají pokračovat ukrajinsko-ruská jednání, oznámil podle agentury Reuters Zelenskyj.
Společně s premiérem Polska Mateuszem Morawieckým, vicepremiérem Jarosławem Kaczyńskim a premiérem Slovinska Janezem Janšou jedeme dnes jako představitelé Evropské rady do Kyjeva, abychom se setkali s prezidentem Zelenským a premiérem Shmyhalem.
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 15, 2022
Při nočním ostřelování Kyjeva zahynuli dva lidé. Rakety zasáhly tři obytné výškové budovy, které začaly hořet, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra.
Prokremelský televizní kanál První ruský cílí svou propagandu i na malé děti. Ve spotu ukazuje, jak ruský chlapec ve škole usiluje o mír, zatímco jeho ukrajinský kamarád všechny mlátí klackem. "To, že se to takto polopaticky snaží vtlačit i do malých dětí, je pro mě i přesto, že ruské prostředí znám, šokující," vysvětluje šéfredaktor Aktuálně.cz a bývalý zpravodaj v Rusku Josef Pazderka. Více ve videu.
Ceny ropy v úterý klesají a při asijském obchodování se propadly až na nejnižší hodnotu za dva týdny. Jednání o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou zmírnila obavy z dalšího přerušení dodávek a prudký nárůst nově nakažených nemocí covid-19 v Číně vyvolal obavy ze zpomalení poptávky po ropě. Oba kontrakty už v pondělí ztratily více než pět procent a americká ropa WTI se dnes poprvé od 1. března propadla pod 100 USD za barel.
"Očekávání pozitivního vývoje v rusko-ukrajinských rozhovorech o příměří posílilo naděje na zmírnění napětí na světovém trhu s ropou," uvedl analytik společnosti Fujitomi Securities Tošitaka Tazawa. Nová koronavirová omezení v Číně pak také zvýšila obavy ze zpomalení poptávky.
Rusko chce ztrestat západní firmy, které se ve velkém stahují, byť dočasně, z tamního trhu kvůli nesouhlasu s ruskou invazí na Ukrajinu. V odvetě se chystá schválit legislativu, která by umožnila jejich převzetí a následné znárodnění. Více v článku.
Britský premiér Boris Johnson uvedl, že země musí ukončit svou "závislost" na ruské energii. V rozhovoru pro deník Daily Telegraph také řekl, že západní země udělaly "strašnou chybu", když nechali ruského prezidenta Putina, aby mu prošla anexe Krymu, cituje z textu The Guardian.
The front page of tomorrow's Daily Telegraph:
— The Telegraph (@Telegraph) March 14, 2022
'West made terrible mistake with Putin, says PM'#TomorrowsPapersToday
Sign up for the Front Page newsletterhttps://t.co/x8AV4Oomry pic.twitter.com/kxaIdQ03MU
Při ranním ostřelováním Kyjeva byla zasažena desetipatrová obytná budova. Hasičům se již podařilo oheň uhasit. Nikdo při útoku nezemřel, jedna osoba ale musela být převezena do nemocnice, uvádí stanice BBC. Při ranním útoku měla být poškozena nadzemní část stanice metra u centra Kyjeva.
Pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům v pondělí odbavilo 2945 lidí, přibližně o 500 více než v neděli. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se na středisko obrátilo celkem 36 041 lidí. Na Twitteru o tom dnes informoval pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Pracoviště v pražském Kongresovém centru funguje nepřetržitě a je společné pro hlavní město a Středočeský kraj.
Ubytování se v pondělí podařilo zajistit pro 323 lidí, z toho 88 uprchlíků bylo ubytováno v takzvaném nouzovém režimu, tedy například v tělocvičnách. K odbavení do jiných asistenčních center z Prahy zamířilo autobusem 136 lidí.
KACPU Kongresové centrum - dne 14.3. k 24:00 odbaveno 2945 osob, ubytování bylo zajištěno pro 323 osob, z toho 88 v režimu nouzového ubytování (tělocvičny). K odbavení na jiná KACPU bylo autobusy převezeno 136 osob. Celkem na našem KACPU bylo od začátku odbaveno 36041 osob.
— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) March 15, 2022
Při jednom z nejhorších ruských náletů od začátku invaze zemřelo 3. března ve městě Černihiv 47 lidí. Obyvatelé ruskojazyčného města severně od Kyjeva popisují, jak vypadá život ve městě, které je pod neustálými útoky.
Zájem o aktivní zálohy české armády a o dobrovolné vojenské cvičení v posledním měsíci stoupl desetinásobně. O vstup do aktivní zálohy (AZ) od poloviny února požádalo téměř 1400 lidí, na dobrovolné cvičení se jich nahlásilo přes 500. Armáda proto navyšuje například kapacity vstupních kurzů nebo zdravotních prohlídek. ČTK to řekl poradce náčelníka generálního štábu Ludvík Cimburek. Lidé se o dobrovolnou formu služby u české armády začali více zajímat v době zvýšeného napětí kolem Ukrajiny a po ruské agresi vůči této zemi.
V aktivní záloze k začátku března sloužilo 3640 vojáků, z toho 377 žen. "Letošním cílem je přijmout 1200 nových vojáků aktivní zálohy," poznamenal Cimburek. Pokud by tak vstoupili do AZ všichni, kteří o to projevili za poslední měsíc zájem, letošní plán by byl překročen. "Jestli to tak ale bude, to si teď netroufnu odhadnout. Jedna věc je vyplnit dotazník na webu a další věc je opravdu přijít na schůzku, podat si žádost, projít zdravotní prohlídkou a nakonec absolvovat kurz základní přípravy," podotkl.
Souhrn nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Premiér Petr Fiala jede spolu s premiéry Polska a Slovinska do Kyjeva. Na setkání s prezidentem Zelenským vyjádří plnou podporu EU Ukrajině.
- Válka podle odhadů poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského skončí nejpozději v květnu.
- Humanitárními koridory z ostřelovaných měst se evakuovalo již 150 tisíc lidí. Problémy však přetrvávají, v pondělí zemřela po ruské střelbě žena prchající z Hostomelu.
- V úterý budou pokračovat jednání mezi ukrajinskými a ruskými vyjednavači.
- Ze země prchlo již 2,6 milionu lidí.
Úřady Kyjeva v noci na pondělí znovu vyhlásily letecký poplach. Obyvatelé města poté nad ránem uslyšeli nejméně čtyři silné výbuchy, píše agentura Ukrinform. Raketa zasáhla obytnou výškovou budovu, informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra a upřesnilo, že jedna osoba z místa byla převezena do nemocnice.
Poplach byl ve městě vyhlášen ve tři čtvrtě na čtyři místního času (2:45 SEČ). Podle informací na sociálních sítích pak lidé zaznamenali dva výbuchy ve čtyři hodiny ráno a dva další v pět hodin. Exploze byly natolik silné, že se "otřásl dům" a na ulici se "spustily autoalarmy", popsali podle agentury uživatelé sociálních sítí.
V odstavené černobylské jaderné elektrárně se podařilo obnovit dodávky elektřiny, které byly přerušeny poté, co v pondělí podle agentury Unian ruské jednotky znovu poškodily elektrické vedení. Uvedla to na Twitteru Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která tuto informaci dostala od Ukrajiny.
Elektrárna v Černobylu, která byla v roce 1986 dějištěm bezprecedentní jaderné katastrofy, v současné době neslouží k výrobě energie. Elektrický proud je zapotřebí pro ochlazování jaderného paliva, které se v černobylském areálu stále nachází. MAAE nicméně už dříve uvedla, že přerušení dodávek elektřiny do této elektrárny nepředstavuje kritický bezpečnostní problém.
Kráter, který po sobě zanechal ruský letecký útok na město Ochtyrka.
Od konce druhé světové války Evropa nezažila tak rozsáhlý útok jedné země na druhou, jako je nynější ruská invaze na Ukrajinu. Oslovení historici se však neshodnou, jestli tím začíná nová etapa dějin. Jednohlasně však vysvětlují, že obvinění Ukrajiny z toho, že je nacistická, je vykonstruované. Více v infografice.
Japonsko se rozhodlo v rámci zpřísněných sankcí kvůli ruské invazi na Ukrajinu zmrazit majetek dalších 17 ruských občanů včetně rodinných příslušníků blízkého spojence Vladimira Putina. S odvoláním na japonské ministerstvo financí o tom informovala agentura Reuters.
Nově se budou sankce vztahovat na jedenáct členů ruské Státní dumy, pět členů rodiny finančníka Jurije Kovalčuka a také miliardáře Viktora Vekselberga. Po dnešním rozšíření se japonské sankce vztahují už na 61 Rusů, uvedlo ministerstvo financí v prohlášení. Japonsko už zmrazilo jmění patřící ruskému prezidentovi Putinovi a dalším ruským činitelům a také jmění Putinova spojence, běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka.
Některé restaurace a další podniky s ruskou tematikou ve Spojených státech si stěžují, že se kvůli válce na Ukrajině stávají terčem útoků - většinou verbálních, ale v jednom případě došlo i na ničení majetku. Informoval o tom zpravodajský server CNN.
Do britského systému, pomocí něhož mohou lidé nabízet ubytování pro ukrajinské uprchlíky v soukromých bytech, se několik hodin po spuštění zaregistrovalo na 44 tisíc lidí. Uvedla to v pondělí stanice BBC. Systém je nastavený tak, aby zpočátku propojil lidi, kteří se navzájem znají. Až v druhém sledu se otevře i uprchlíkům, již v Británii nemají kontakty.
O víkendu vláda ohlásila, že lidem, kteří uprchlíky ubytují ve svých bytech na alespoň šest měsíců, vyplatí odměnu 350 liber za měsíc (zhruba 10 tisíc korun). Uživatelé, kteří se registrují do systému, musejí označit jméno uprchlíka, kterého chtějí hostit. Běženci si pak díky tomu budou moci od pátku vyřídit vízum, které jim umožní na ostrovním státě pobývat a pracovat. V druhém sledu vláda počítá se zapojením charit, humanitárních organizací či firem, které zprostředkují kontakt mezi potenciálním hostitelem a uprchlíkem.
Pondělní ostřelování rezidenčních částí Černihivu na severu Ukrajiny ruskými silami si podle předběžných informací vyžádalo 10 životů, napsala dnes agentura Unian s odkazem na oznámení kanceláře ukrajinského generálního prokurátora. Kancelář doplnila, že smrt civilistů vyšetřuje.
"Ruští okupanti 14. března znovu ostřelovali obytné domy a infrastrukturu města Černihiv. Podle předběžných údajů zemřelo následkem ostřelování 10 lidí," informovala prokuratura.
Skrze humanitární koridory se na Ukrajině od začátku ruské invaze podařilo evakuovat 150 tisíc lidí, oznámil zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Ruské jednotky zároveň obvinil, že zablokovaly humanitární konvoj, který veze pomoc do obléhaného města Mariupol. Z něj se v pondělí poprvé dostala alespoň malá část obyvatel, strategicky důležitý přístav podle místních úřadů opustilo na 160 osobních aut. Kyjev hlásil další porušení dojednaného dočasného příměří. Podle ukrajinské policie zemřela jedna žena, když ruští vojáci ostřelovali konvoj civilistů opouštějících Hostomel v Kyjevské oblasti.
Ukrajina dosáhne dohody o příměří s Ruskem nejpozději v květnu, uvedl podle agentury Reuters vojenský poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč. Poradce zároveň sdělil, že přichází v úvahu několik možností dalšího vývoje závisejících na tom, kolik vojáků se Rusko rozhodne na Ukrajinu vyslat.
"Myslím, že nejpozději v květnu, začátkem května, bychom měli dosáhnout mírové dohody, možná i mnohem dříve. Mluvím o nejhorším scénáři," řekl podle Reuters Arestovyč ve videu, které sdílela mnohá ukrajinská média.
V nejhorším možném scénáři by Rusko mohlo začít s odvody a vyslat vojáky na Ukrajinu po asi měsíci výcviku. "Ale i když brance připraví během jednoho měsíce a na začátku května je nasadí do boje, tak válka skončí v polovině května," citoval Arestovyče web 24tv.ua. Prezidentův poradce ale zároveň upozornil, že i po dosažení příměří by mohly ještě během roku na ukrajinském území přetrvávat lokální taktické střety.
Francie dodávala Rusku vojenské vybavení mezi lety 2015 a 2020, tedy po anexi Krymu. Podle ministerstva obrany to unijní sankce umožňovaly.
Žena, která v pondělí v živém vysílání ruské státní televize protestovala proti válce na Ukrajině, natočila také video na sociální sítě, ve kterém uvedla, že její otec je Ukrajinec a že se stydí za propagandu televize. Je zadržena.
⚡️The girl with the ani-war poster is "Channel One" editor Marina Ovsyannikova. She's already been arrested
— NEXTA (@nexta_tv) March 14, 2022
Before going on air, the girl recorded a video message in which she condemned the war in #Ukraine and stated that she was ashamed of her propaganda activities. pic.twitter.com/cMraAQCw5R
"Pracujeme tady, protože neumíme zabíjet," řekl Viktor Skrypnik, který akci fotografoval. Kolem něj se míhaly desítky lidí a bagr vršil hromady písku. Lidé občas zpívali vlastenecké písně. "Nejsme profesionální válečníci, ale můžeme naší armádě pomoci. Asi 60 procent vítězství tady zajišťují (obyčejní) lidé," dodal Skrypnik.
Obyvatelé Oděsy v pondělí vytvořili lidský řetěz, aby dostali těžké pytle s pískem z pláže do nákladních aut, zatímco toto jihoukrajinské přístavní město horečně buduje obranu proti postupujícím ruským jednotkám. Lidé ze všech společenských vrstev krátce po ruské invazi na Ukrajinu začali plnit pytle pískem a převážejí je do města, kde slouží k budování bariér a k ochraně památek, napsala agentura Reuters.
Boje na Donase pokračují, ukrajinská armáda hlásí ruské oběti.
⚡️ Heavy fighting in Donbas continues, Ukraine reports Russian casualties.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 14, 2022
According to Ukraine’s Armed Forces, 100 Russian soldiers were killed & six vehicles were destroyed. Russia tried to break through Ukrainian defenses in Donetsk Oblast to no avail, the army reports.
Rusové na Ukrajině skoro nikde nepostupují, sdělil médiím zástupce Pentagonu. Útok na základnu u Polska podle něj nenarušil dodávky zbraní Ukrajincům.
Ve dvou největších českých městech docházejí kapacity pro ubytování ukrajinských uprchlíků. V Praze už musí zhruba dvě stě lidí přebývat v tělocvičnách nebo kulturních sálech, v Brně spí na výstavišti. Hejtmani po vládě žádají, aby navýšila příspěvek za ubytování uprchlíků. Vláda s tím už počítá, stejně jako s rozdělováním uprchlíků mezi kraji, řekl ministr vnitra Vít Rakušan.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal zákon, který umožňuje, aby si ruské letecké společnosti v Rusku zaregistrovaly letadla pronajatá od zahraničních společností. Budou jim také moci vydávat osvědčení o letové způsobilosti. Informovala o tom agentura Reuters. Leasingové společnosti vypovídají smlouvy a žádají vrácení letadel. Dosud příliš úspěšné nebyly a podle odborníků se mohou právní spory mezi ruskými leteckými společnostmi a leasingovými společnostmi táhnout roky.
Protestující žena s nápisem Žádná válka narušila v televizním studiu živé vysílání ruské státní televize. Zastavte válku. Všichni tady lžou, hlásal transparent. Podle Andrewa Rotha z The Guardian byla žena, která takto protestovala proti válce, zadržena. Jmenuje se Marina Ovsyannikova a je redaktorkou ruské televize, napsal na Twitter americký novinář Christopher Miller.
That was on live TV. A news show on the First channel, which is where people get to know the party line. Very brave young lady (the one with the poster) https://t.co/i03tl8FBNN
— Pavel Podvig (@russianforces) March 14, 2022
Ruský prezident Vladimir Putin dnes asi hodinu a půl hovořil s izraelským premiérem Naftalim Bennettem, který je prostředníkem mezi Moskvou a Kyjevem při jednáních o válce, kterou zahájilo Rusko. Podle Tel Avivu spolu Putin a Bennett mluvili o snaze uzavřít příměří a o izraelské humanitární pomoci pro Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.
V okolí Kyjeva, kde se v posledních dnech ukrajinská armáda brání útokům ruských jednotek, utrpěl zranění novinář americké televize Fox News. Ve vysílání to dnes oznámil moderátor stanice John Roberts, který neuvedl jméno zraněného ani podrobnosti o jeho stavu. Informace přichází den po zprávě o zabití amerického novináře Brenta Renauda ve městě Irpiň u Kyjeva.
"Vážím si podpory, kterou vyjádřila České republice za naši pomoc a podporu Ukrajině a našemu postupu vůči Rusku," napsal premiér Petr Fiala (ODS) na Twitter po telefonátu s americkou viceprezidentkou Kamalou Harris. Dodává, že ho Harris opět ujistila, že Spojené státy americké a celé NATO jsou odhodlány bránit každý decimetr půdy aliančních států.
Právě jsem telefonicky hovořil s viceprezidentkou USA @VP Kamalou Harris.
— Petr Fiala (@P_Fiala) March 14, 2022
Vážím si podpory, kterou vyjádřila České republice za naši pomoc a podporu Ukrajině a našemu postupu vůči Rusku.
Ruské síly nechaly v pondělí první kolonu aut uniknout z ukrajinského obleženého přístavu Mariupol, ale zablokovaly konvoj s pomocí, který se snažil dostat do města, uvedla Ukrajina po 10 dnech neúspěšných pokusů o záchranu civilistů pod neúnavným bombardováním. Píše to Reuters.
"Rusko vyslalo dosud nejjasnější signál, že brzy skončí v platební neschopnosti - poprvé od bolševické revoluce před více než stoletím nesplní své závazky vůči zahraničnímu dluhu," píše americká CNN.
Skrze humanitární koridory se na Ukrajině dosud podařilo evakuovat asi 150 tisíc lidí, řekl představitel kanceláře ukrajinského prezidenta. Uvedla to Česká televize na Twitteru.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo nové údery proti ukrajinským vojenským zařízením a tomu, co Rusko nazývá "místy pobytu zahraničních žoldáků". Mezitím však Rusko pokračuje v bombardování obytných čtvrtí, škol a nemocnic, píše ukrajinský The Kyiv Independent.
⚡️ Financial Times: China poised to help Russia.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 14, 2022
FT quoted unnamed officials, writing that “the U.S. has told allies that China signaled its willingness to provide military assistance to Russia to support its invasion of Ukraine.”
Šéf OSN Antonio Guterres v pondělí varoval, že svět musí jednat, aby zabránil "hurikánu hladu a zhroucení globálního potravinového systému" po ruské invazi na Ukrajinu.
Ruské bombardování některých míst na Ukrajině je tak intenzivní, že města jsou nucena pohřbívat desítky civilních obětí v masových hrobech.
Ministr Vít Rakušan (STAN) očekává, že Česko se za zhruba měsíc stane spíše tranzitní zemí, uprchlíkům z Ukrajiny bude schopné poskytovat jen improvizované ubytování.
Ruské síly v noci na dnešek ostřelovaly Kyjev a jeho okolí, útoky si podle ukrajinských médií vyžádaly několik obětí. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil ráno oznámil, že ruští vojáci za posledních 24 hodin nedosáhli významnějších úspěchů, ačkoliv rozšířili útoky i na západ Ukrajiny, informovala agentura AP. Ruská strana ale tato tvrzení zpochybňuje.
Příspěvek na ubytování uprchlíků z Ukrajiny v domácnostech byl mohl odpovídat dotaci pro komerční ubytovatele, aby byl motivační, uvedl ministr Vít Rakušan.
Ruský plynárenský gigant Gazprom pokračuje ve stabilních dodávkách plynu přes Ukrajinu dál do Evropy. Agentuře Interfax to dnes řekl mluvčí Gazpromu Sergej Kuprijanov. Přes Ukrajinu, která čelí rozsáhlé ruské vojenské invazi, proudí plyn také do Česka. Šéf ukrajinské energetické společnosti Naftogaz později řekl, že ruský plyn bude do Evropy proudit, dokud budou provozovatelé ukrajinských plynovodů schopni fungovat.
Evropské akcie zahájily týden růstem, těžily z nadějí na pokrok v rozhovorech mezi Ukrajinou a Ruskem. Index STOXX Europe 600 si připsal 1,2 procenta.
Vláda podle ministra vnitra Rakušana zvýší příspěvek na ubytování ukrajinských uprchlíků v penzionech či ubytovnách. Stát by mohl podle jeho odhadu dávat 250 Kč.
Vláda počítá podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) s přísnějším přerozdělováním uprchlíků z Ukrajiny mezi kraji. Pevné umístěnky do krajů budou nutné, řekl.
Státy Evropské unie schválily čtvrtý balík sankcí proti Rusku. Zakážou vývoz luxusního zboží či komponentů pro energetiku stejně jako dovoz oceli.
Nejhustší nabídka volných kapacit pro uprchlíky z Ukrajiny je podle portálu Hotel.cz, na jehož doméně vznikl bezplatný vyhledávač ubytování pro běžence, v jižních a severních Čechách. Volná lůžka se plní velmi rychle, a to především v Praze. Stále přibývají provozovatelé ubytovacích zařízení, kteří nabízejí pomoc. Tempo nárůstu ale zpomaluje. Dnes to za Hotel.cz řekl Milan Petr.
Facebook zakáže výzvy k zabití Putina či Lukašenka. Prezident mateřské společnosti Facebooku Meta Nick Clegg v interní firemní korespondenci uvedl, že Facebook zakáže výzvy k násilí proti Rusům obecně. S odkazem na agenturu Reuters to na Twitteru píše The Kyiv Independent.
⚡️Reuters: Facebook bans calls for killing Putin, Lukashenko.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 14, 2022
Nick Clegg, the president of Facebook's parent company Meta, has said in internal corporate correspondence that Facebook would ban calls for violence against Russians in general, Reuters reported.
Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď (OĽaNO) řekl, že v konfliktu na Ukrajině brzy očekává ruský útok na letiště v Užhorodu, které leží u hranic se Slovenskem.
Česko zvažuje odstřižení rizikových ruských firem od veřejných peněz, řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Česko podle něj může navrhnout i rozšíření sankčního seznamu EU.
Při ruském náletu na televizní věž v ukrajinské Rivenské oblasti zemřelo nejméně devět lidí a devět bylo zraněno, uvedl místní guvernér.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) poskytne pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny vedle ubytoven i ministerské byty v centru Prahy, informovalo v dnešní tiskové zprávě. Některé prostory by měla poskytnout také horská služba, ve hře je podle ministerstva možnost ubytování v lázních. Ukrajincům, kteří odešli ze země do Česka po ruské invazi, už slouží sněmovní ubytovací zařízení v Harrachově na Jablonecku a v Lipnici nad Sázavou na Havlíčkobrodsku.
Kyjevané se připravují na boj o své hlavní město. Tamní dobrovolníci proto dostávají na poslední chvíli armádní výcvik. Členové 112. teritoriální obranné brigády se učili, jak zacházet s protitankovými zbraněmi poskytnutými spojenci ze Západu. Mnozí z nich se s vojenským výcvikem setkali poprvé v životě. Podívejte se na reportáž Rádia Svobodná Evropa přímo z ukrajinské metropole.
Moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák (ANO) považuje návrh vlády na výši příspěvků za ubytování uprchlíků za nereálný. Bude nutné ho navýšit, protože jinak by tyto náklady mohly výrazně ovlivnit krajský rozpočet. Hejtman to řekl novinářům po dnešním jednání Krizového štábu Moravskoslezského kraje. Region by se také rád vyhnul stavbě uprchlických táborů. Případné lokality už se vytipovávají, ale Vondrák je nechtěl blíže specifikovat.
Slovenská policie podle Denníku N zadržela nejméně tři osoby pro podezření ze špionáže pro Rusko. Mezi zadrženými je zaměstnanec ministerstva obrany s hodností plukovníka a příslušník slovenské civilní tajné služby SIS, podplácel je prý pracovník ruského velvyslanectví na Slovensku, napsal list. Slovenské ministerstvo zahraničí ČTK oznámilo, že Bratislava rozhodla o vyhoštění tří pracovníků ruského velvyslanectví, v prohlášení se ale neuvádí, zda krok souvisí se zmíněným případem.
Slovensko rozhodlo o vyhoštění tří pracovníků ruského velvyslanectví, působili v rozporu s mezinárodní úmluvou, oznámilo ČTK ministerstvo zahraničí.
Slovenská policie podle Denníku N zadržela nejméně tři osoby pro podezření ze špionáže pro Rusko. Podplácel je prý pracovník ruské ambasády.
Ukrajina v pondělí podle vicepremiérky Iryny Vereščukové plánovala evakuaci civilistů z obléhaných či ostřelovaných měst deseti humanitárními koridory. Podle místních úřadů evakuace úspěšně pokračovala z okolí Kyjeva a také se poprvé podařila evakuace alespoň malé části obyvatel obléhaného Mariupolu, kam se ale kvůli ruskému ostřelování podle Vereščukové ani dnes nepodařilo dopravit humanitární pomoc.
"Zelený koridor pro evakuaci civilistů z Mariupolu dnes nakonec úspěšně fungoval, z města mohla odjet více než padesátka soukromých aut," napsala na svém ruskojazyčném webu stanice BBC s odvoláním na zástupce starosty Petra Andrjuščenka. Podle něj zmíněná padesátka vozidel směla odjet směrem na Berďansk a Záporoží a podle dostupných informací projížděla kontrolními stanovišti bez problémů. Současně upozornil, že místní úřady nemohou zaručit bezpečnost na této cestě, "ale je to jediný koridor, který byl oficiálně dohodnut a který nyní fakticky funguje", dodal.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) vyzval Evropskou komisi, aby vyčlenila peníze pro země přijímající ukrajinské uprchlíky. Stejný návrh podle něj předložily další státy z východu unie.
Kvůli ruskému bombardování měst musí některá ukrajinská města pohřbívat oběti útoku do hromadných hrobů. Mnoho obětí navíc podle stanice BBC nebylo identifikováno. "Nemůžeme pohřbívat mrtvé v soukromých hrobech, protože jsou mimo město a v oblasti, kterou kontrolují ruské jednotky," uvedl místostarosta obklíčeného Mariupolu Serhij Orlov.
Podobné zprávy přichází i z měst Buča, Černihiv nebo Mariupol (na fotografii).
V Německu by od května měl platit zákon o státních rezervách plynu, podle kterého budou muset být zásobníky se zemním plynem v Německu naplněny k 1. prosinci z 90 procent. Podle deníku Rheinische Post s tím počítá ministr hospodářství Robert Habeck. Tímto opatřením chce Německo, které je závislé na ruském plynu, posílit svou energetickou bezpečnost a vyhnout se výraznému kolísání cen této suroviny v chladných měsících.
Česko zatím nemá odpověď z EU na žádost o modulární humanitární základy pro uprchlíky z Ukrajiny, řekl šéf hasičů Vlček. V záloze je žádost přes NATO.
Polský premiér Mateusz Morawiecki po jednání s protějšky z Litvy a Ukrajiny vyzval k zabavení ruského majetku ve světě, aby posloužil k rekonstrukci Ukrajiny.
Britské ministerstvo obrany zveřejnilo aktuální mapu postupu ruských jednotek na Ukrajině.
The illegal and unprovoked invasion of Ukraine is continuing.
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) March 14, 2022
The map below is the latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 14 March 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/j7n3bpRq3U
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/o2xciw5w6I
Několik kamionů s kanystry a přepravkami na vodu posílá na Ukrajinu organizace Člověk v tísni. V místech, kde útoky ruské armády poškodily vodovod, tak budou lidé moci schraňovat vodu ze studen a nádrží. Organizace to dnes uvedla v tiskové zprávě. Na místa, kde nejsou vodní zdroje, dopravuje Člověk v tísni balenou vodu nebo cisterny. Od začátku ruské invaze už organizace poslala Ukrajincům trpícím nedostatkem pitné vody přes 20 cisteren, které pojmou 200 až 500 litrů vody.
V severním Rumunsku se v neděli večer zřítil nejspíše vojenský průzkumný dron ruské výroby, který zřejmě přiletěl z Ukrajiny. Informovala o tom dnes rumunská média. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu by šlo o druhý známý případ, kdy se z ukrajinského bojiště dostal na území členské země NATO bezpilotní letoun.
Dron dopadl na dvůr domu v obci Dumitra v župě Bistritsa, místo havárie je vzdáleno několik desítek kilometrů od ukrajinsko-rumunské hranice. Incident nyní vyšetřuje policie a tajná služba SRI. Podle prvotních zjištění nebyl dron vybaven žádnými zbraněmi.
Ukrajinští uprchlíci v Česku si prakticky nemohou směnit svoji hotovost v ukrajinských hřivnách za české koruny. Možnosti směny jsou ve směnárnách extrémně omezené a nevýhodné, v bankách nulové. Řekl to Jan Nedělník, generální ředitel společnosti Comdata pro ČR, která je jedním z největších poskytovatelů zákaznických služeb v ČR. Česká národní banka si je podle své mluvčí problému i jeho závažnosti vědoma, ze zákona však nemůže v tomto ohledu nic konat.
Palladium zlevnilo o více než 15 procent. Naděje na pokrok v jednání Ruska s Ukrajinou zmírnily obavy z nedostatku kovu. Levnější je i zlato.
V severním Rumunsku se v neděli večer zřítil nejspíše vojenský průzkumný dron ruské výroby. Patrně přiletěl z Ukrajiny, uvedla místní média.
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba dnes jmenoval více než 20 velkých západních firem a bank, které dál podnikají v Rusku. Zahraniční vlády a spotřebitele proto podle médií vyzval k jejich bojkotu.
K velkým společnostem, které zatím Rusko neopustily, patří podle Kuleby obchodní řetězce Leroy Merlin, Metro, Auchan a Spar, výrobci automobilových pneumatik Pirelli a Bridgestone, hotely Accor a Intercontinental, strojírenské podniky OTIS Worldwide, Honeywell, Mohawk Industries, Arconic, výrobci kosmetiky či chemických přípravků Oriflame, Kimberly-Clark, Koti, Ecco, Salvatore Ferragamo, tabákový koncern Philips Morris, restaurace Papa John's a potravinářská společnost Kellogg, farmaceutický podnik Bayer a banky Raiffeisen, OTP, City Group, Société Générale a Sanpaolo.
Volodymyr Zelenskyj ve středu promluví ke Kongresu USA, oznámili lídři demokratů. Ukrajinský prezident se už podobně spojil s britským i polským parlamentem.
Jednání mezi Ukrajinou a Ruskem jsou přerušena do úterý, uvedl zástupce ukrajinské strany Mychajlo Podoljak. Jde podle něj o technickou přestávku.
Vedení Prahy chce po státu, aby stanovil příspěvek domácnostem za ubytování ukrajinských uprchlíků. Bydlení ve stanech a tělocvičnách je jen nouzové.
"Zoufale chybí více ubytování pro uprchlíky," informuje reportér Aktuálně.cz Radek Bartoníček z centra pomoci v Brně na výstavišti.
Zoufale, zoufale, zoufale chybí více ubytování pro uprchlíky. Mnozí spí na matracích v Brně na Výstavišti několik dní, pro další se už staví další “kóje”. Kdo můžete nabídnout ubytování, čím více, tím lépe, ozvěte se prosím vedení JM kraje. Uprchlici vám budou opravdu vděčni! pic.twitter.com/4XQXPA5zzc
— Radek Bartoníček (@R_Bartonicek) March 14, 2022
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko ochotně poskytl prostor pro invazi na Ukrajinu. Rusové z běloruského území bombardují sever země dělostřelectvem a z tamních základen létají ruské letouny a helikoptéry. Plán ale nevychází podle představ. Zatímco se lavírující Lukašenko zatím nechce přímo zapojit do války, běloruské márnice zaplňují těla ruských vojáků.
Dmytro Kuleba, ukrajinský ministr zahraničí, jmenoval 26 západních firem, které dál podnikají v Rusku, a vyzval k bojkotu. Další stovky firem se z Ruska stáhly jen částečně, uvedl.
Od počátku ruské invaze na Ukrajině zemřelo nejméně 636 civilistů, z toho 46 dětí, uvádí podle agentury Reuters Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva.
Z Ukrajiny, kterou 24. února napadlo Rusko, už podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky uteklo přes 2,5 milionu lidí, většinou žen a dětí. Mapa agentury AFP ukazuje, do kterých sousedních zemí utíká nejvíce Ukrajinců.
Map of Europe showing the influx of Ukrainian refugees into European countries, as of March 14, according to the UNHCR#AFPgraphics @AFP pic.twitter.com/xoyXQUbXjn
— AFP News Agency (@AFP) March 14, 2022
Skupina squatterů v Londýně na protest proti ruské invazi na Ukrajinu obsadila dům patřící ruskému miliardáři Olegu Děripaskovi, který má blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Skupina obsadila rezidenci na Belgrave Square 5 a vydala prohlášení, podle nějž by měla budova sloužit jako centrum pro uprchlíky. Využití londýnských rezidencí ruských sankcionovaných oligarchů pro ukrajinské běžence dnes navrhl i starosta metropole Sadiq Khan. Ve Francii se do vily bývalého Putinova zetě Kirilla Šamalova vloupali dva aktivisté, kteří ji také chtěli nabídnout ukrajinským uprchlíkům.
Evropská unie navrhne plán na posílení bezpečnosti a obrany zemí západního Balkánu, jehož cílem bude region "připoutat" blíže k sedmadvacítce. Dnes to podle agentury Reuters při návštěvě Skopje řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Obavy unijních představitelů z možné bezpečnostní nestability na Balkáně zvýšila ruská invaze Ukrajinu.
Borrell ve Skopji uvedl, že nastal okamžik pro "oživení procesu rozšíření" a co nejbližší zahájení jednání o přistoupení Severní Makedonie a Albánie k bloku.
Děti z Ukrajiny, které nebudou moci doložit povinná očkování, výjimku před nástupem do školky nedostanou. Mohou si ale nechat udělat test na protilátky. Dnes to řekl náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) dnes uvedla, že registrováno ke zdravotnímu pojištění je už v Česku asi 68 tisíc dětí. Kolik z nich nemůže očkování doložit, podle Dvořáčka jasné není.
Současný poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského předpověděl válku s Ruskem už v březnu 2019, před prezidentskými volbami ve své zemi. Oleksij Arestovyč během rozhovoru pro ukrajinskou televizi Apostrof odhadl začátek ruské invaze a také strategii Putinových okupantů.
Ukrajinská raketa zabila v baště separatistů Doněcku dvě desítky lidí a dalších 28 zranila, tvrdí ruské ministerstvo obrany podle Reuters.
Nezisková organizace Člověk v tísni navrhuje státu a samosprávám připravit pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny postupně čtyři typy ubytování, od hotelového až po výstavbu modulárních domů s pěti bytovými jednotkami, kde by rodiny uprchlíků mohly žít i několik let. Později by tyto domy mohly sloužit jako sociální bytový fond. Analýza vychází z předpokladu, že do června do Česka přijde 350 tisíc až půl milionu uprchlíků, tedy 100 až 140 tisíc rodin.
Podle organizace je třeba stanovit rozložení počtu uprchlíků mezi jednotlivé kraje a regionům dát možnost poslat uprchlíky do jednotlivých obcí s rozšířenou působností. Zakladatel a ředitel organizace Šimon Pánek řekl, že za extrémně důležité považuje Člověk v tísni to, že je třeba reagovat razantně a rychle.
Válečný konflikt na Ukrajině oslabil kurz ukrajinské hřivny proti téměř všem světovým měnám včetně české měny, což navzdory souběžnému oslabení české koruny snižuje kupní sílu Ukrajinců v Česku. Kurz hřivny proti české koruně oslabil za poslední měsíc, tedy od 14. února do dneška, o 2,69 procenta, řekl analytik společnosti XTB Štěpán Hájek.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov obvinil USA a EU, že podněcují Rusko k dobývání velkých měst na Ukrajině, aby pak na Rusko svalovaly vinu za smrt civilistů.
Na úřady práce v Česku se v posledních dnech začaly obracet desetitisíce uprchlíků z Ukrajiny, na některých místech se tvoří i dlouhé fronty. Podle úřadů je zajímají zejména možnosti humanitární pomoci a dávek, část už ovšem poptává i příležitosti pracovního uplatnění. Na hodně vytížených místech proto úřady už rozšířily úřední dobu, využívají výpomoc pracovníků z jiných oddělení nebo posílají mobilní týmy přímo za uprchlíky.
Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba vyzval zahraniční státy, aby na Rusko uvalily ještě větší sankce a vojensky podpořily Ukrajinu. "Pomozte Ukrajině donutit Putina k neúspěchu a odvrátíte větší válku," napsal na Twitter.
To those abroad scared of being ‘dragged into WWIII’. Ukraine fights back successfully. We need you to help us fight. Provide us with all necessary weapons. Apply more sanctions on Russia and isolate it fully. Help Ukraine force Putin into failure and you will avert a larger war.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) March 14, 2022
Ústecké Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině má zhruba 500 volných míst pro uprchlíky z Ukrajiny. Do dnešního rána prošlo centrem 4677 uprchlíků před válkou. Hasiči zprostředkovali ubytování 794 z nich. Informovali o tom krajští hasiči na Twitteru. Mluvčí krajského úřadu Magdalena Fraňková řekla, že se hledají lokality, kde by mohly vzniknout uprchlické tábory.
Ceny ropy dnes výrazně klesají. Investoři vkládají naděje do diplomatického jednání o ukončení konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Trhy také vyděsil prudký nárůst počtu nových nákaz koronavirem v Číně.
Ruská vojenská operace na Ukrajině nepostupuje tak rychle, jak si Kreml představoval, řekl šéf ruské Národní gardy Viktor Zolotov. Takové výroky z úst jednoho z nejbližších spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina představují dosud nejsilnější veřejné přiznání, že akce Moskvy v sousední zemi nepostupují dle plánu, napsala agentura Reuters.
"Chtěl bych říct, že ano, nepostupujeme tak rychle, jak bychom si přáli," řekl Zolotov v neděli na bohoslužbě vedené moskevským patriarchou Kirillem. "Ale k cíli směřujeme krok za krokem a vítězství bude naše," dodal šéf gardistů, který odpovídá přímo Putinovi a jehož jednotky jsou nasazeny i na Ukrajině.
Ruské jednotky znovu poškodily elektrické vedení zásobující odstavenou jadernou elektrárnu v Černobylu, které v neděli opravili pracovníci ukrajinského energetického podniku Ukrenergo. Poškozené vedení se i nyní pokusí dát do pořádku opravárenská četa Ukrenergo, která "jede na okupované území v okolí černobylské elektrárny hledat a opravit nové poškození", oznámila dnes agentura Unian. Elektrický proud je zapotřebí pro ochlazování jaderného paliva, které se v černobylském areálu stále nachází.
Ubytování ukrajinských uprchlíků lze řešit i vytvořením vládního programu, ze kterého by mohly obce čerpat peníze na rekonstrukci objektů, které nyní nevyužívají. Vytvořily by v nich zázemí pro přicházející uprchlíky z Ukrajiny, kterou napadlo Rusko. Řekl to předseda Asociace krajů ČR Martin Kuba (ODS). Šlo by podle něj o rekonstrukce, na nichž by dělníci pracovali jen pár týdnů. Kraje podle něj prosazují plošné rozmístnění uprchlíků po republice. Chtějí tím rozložit zátěž na všechny obce a města.
"Obce často mají objekty, které zůstávají prázdné. Potřebovaly by drobnou rekonstrukci a tím by vzniklo v uvozovkách jednoduché ubytování. Obce do těch objektů zatím neinvestovaly, protože se jim to nevyplatilo, jelikož pro Čechy by to nebylo atraktivní bydlení. Ale po drobné úpravě by z toho mohlo být zázemí mnohem komfortnější, než je tělocvična nebo hala," uvedl Kuba.
Ruské síly znovu poškodily elektrické vedení do Černobylu, které v neděli opravili Ukrajinci. Opraváři tak opět jedou na okupované území, píše agentura Unian.
Kluby Kontinentální hokejové ligy dostaly od ruského svazu žádost, aby podpořily invazi na Ukrajinu. V dopise, který svaz rozeslal klubům, se podle serveru sports.ru píše, že akce je povinná a podléhá hlášení.
Z prvního patra blíže nespecifikovaného ruského nákupního centra hází muž do vzduchu rubly. Zatímco za normálních okolností by se lidé pravděpodobně snažili sebrat každou bankovku, teď se pro rubl ohne málokdo. Podle aktuálních kurzů v pondělí ráno 14. března by pro jeden americký dolar musel člověk ze země sebrat 114 ruských rublů.
Ruští studenti v Německu píší otevřené dopisy, ve kterých se distancují od ruské invaze na Ukrajinu. Ze strachu před odvetou režimu ruského prezidenta Vladimira Putina zůstávají jména signatářů veřejnosti skryta, přístup k nim ale mají organizátoři nebo univerzity. Devatenáctiletá Ruska Paula řekla v rozhovoru s ČTK, že aktivity studentů ruské úřady sledují a že i ona sama se dostala do jejich hledáčku, protože jména u jedné z petic byla zveřejněna.
Ke zdravotnímu pojištění se v Česku k dnešnímu dni registrovalo 152 692 uprchlíků z Ukrajiny, z toho je 68 125 dětí. Z dospělé populace tvoří 80 procent ženy. Nejvíce uprchlíků eviduje pojišťovna v Praze, zhruba 39 tisíc. Zdravotní pojištění mohou získat ti, kteří mají vízum za účelem strpění.
V obleženém Kyjevě žije v bytě své britské kamarádky už dva týdny. Dorazil do něj těsně po začátku ruské invaze z Donbasu. Český fotograf Stanislav Krupař popisuje ukrajinskou metropoli plnou zbraní, nervózně čekající na finální úder ruských jednotek. Z města odjíždět nechce, útok Kremlu na Ukrajinu prožívá jako osobní tragédii. "Musím být tady, dokud to alespoň trochu jde," říká v rozhovoru.
Z Ukrajiny do Polska před ruskou invazí uprchlo 1,758 milionu lidí, jen za neděli jich bylo 82 100, uvedl úřad předsedy polské vlády.
Od zahájení ruské invaze zahynulo na Ukrajině 90 dětí, přes 100 jich bylo zraněno, uvedla ukrajinská prokuratura. Bilanci nelze nezávisle ověřit.
Británie věnuje Ukrajině přes 500 přenosných generátorů elektrické energie, které pomohou zajistit fungování základních služeb i během častých výpadků elektřiny. Na Twitteru to dnes oznámil britský ministr obchodu Kwasi Kwarteng. Generátory pokryjí energetické potřeby odpovídající 20 000 domů.
Following a request from @VPrystaiko last week, we are donating 500 generators to Ukraine - enough to power 20,000 buildings.
— Kwasi Kwarteng (@KwasiKwarteng) March 14, 2022
This will keep hospitals, shelters and public services running, and weaken Putin’s attempts to throttle Ukraine’s energy supply.https://t.co/wDn0DpJWn7 pic.twitter.com/M8ipAsEmeA
Ukrajina oznámila evakuaci z obléhaných měst a zřízení deseti humanitárních koridorů, podle místní správy se pátý den daří evakuovat z okolí Kyjeva.
Z Česka odjedou první dva kamiony s léky na předpis pro Ukrajinu, třeba na bolest nebo antibiotika. Výrobci darovali půl milionu balení za deset milionů korun.
Nečekaný příval ukrajinských uprchlíků dopadá i na české lékaře. V prvních dnech za nimi Ukrajinci chodí pro léky na spaní či na stres, budou ale potřebovat i vakcíny. Přicházejí ze země, kde je méně očkovaných a vyšší výskyt spalniček či tuberkulózy. Očkovat bude potřeba hlavně děti před nástupem do školek. Nápor se ale čeká i jinde, uprchlíci potřebují na dialýzu či léčit chronické nemoci.
List The Guardian napsal, že americká armáda nyní odhaduje ztráty okolo 2000 až 4000 padlých vojáků na ukrajinské straně a 5000 až 6000 mrtvých příslušníků ruských ozbrojených sil.
Ruské síly podle mluvčího ruského ministerstva obrany Igora Konašenkova vyřadily od začátku své "speciální operace" 3920 vojenských objektů, zničily 143 bezpilotních letadel, 1267 tanků a dalších obrněných vozidel, 124 raketometů, 457 děl a minometů a 1028 kusů automobilové techniky.
Kraje budou žádat po vládě zvýšení státního příspěvku na ubytování uprchlíků z Ukrajiny z dosavadních 180 korun na den na 250 nebo 270 korun. Podle jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL) je částka 180 korun nízká a hotely a penziony, kde jsou někteří uprchlíci ubytovaní, na ně cenu nesníží.
Ruské síly od počátku invaze přišly o více než 12 000 vojáků, uvedl Kyjev.
The indicative estimates of Russia's losses as of March 14, according to the Armed Forces of Ukraine. pic.twitter.com/oeGz6cvJJN
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 14, 2022
Ruské nálety zasáhly obytné budovy v jihoukrajinském přístavu Mykolajiv i ve východním Charkově a vyřadily z provozu televizní věž v Rivenské oblasti na severozápadě země, uvedla ukrajinská prezidentská kancelář. V okolí Ruskem okupovaného černomořského přístavu Cherson se v noci ozývaly výbuchy, tři letecké údery zasáhly přes noc Černihiv a většina tohoto severoukrajinského města je bez dodávek tepla.
Austrálie a Nizozemsko zahájily u Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) právní řízení proti Rusku za sestřelení malajsijského civilního letadla nad Ukrajinou před osmi lety. Rusko podíl na pádu letadla, při němž zahynulo 298 lidí, popírá. Jeho alternativní vysvětlení příčin tragédie však vyšetřovatelé, kteří se snažili incident objasnit, nepřijali.
Letecké záběry Mariupolu ukazující rozsah ničení způsobeného neustálým ruským ostřelováním.
Aerial footage of Mariupol showing the extent of destruction caused by constant Russian shelling. People there say no street has been left intact #Ukraine pic.twitter.com/vl4fSOog8I
— Bojan Pancevski (@bopanc) March 14, 2022
Ruská dělostřelecká palba dnes ráno zasáhla rezidenční budovu na severu Kyjeva. Při útoku zemřela podle ukrajinských médií nejméně jedna osoba, tři lidé jsou zranění. Poradce ukrajinského ministerstva vnitra Anton Heraščenko informoval o dvou mrtvých a třech hospitalizovaných.
Začalo další kolo rusko-ukrajinských rozhovorů, oznámil podle Unian prezidentský poradce Mychajlo Podoljak. Ukrajinci budou žádat příměří a stažení vojsk.
Denní souhrn britského ministerstva obrany, kde jsou ty nejdůležitější informace posledních 24 hodin.
Ruský režim zablokoval kvůli válce na Ukrajině Instagram ➡️ https://t.co/MISdWolE2L pic.twitter.com/lwOHUo9tSi
— Aktuálně.cz (@Aktualnecz) March 14, 2022
Gazprom podle svých slov pokračuje v dodávkách plynu přes Ukrajinu, objem dodávek zůstává stabilní. Přes Ukrajinu dostává plyn i Česko.
Prioritou Číny je zabránit tomu, aby se situace na Ukrajině vymkla kontrole, uvedlo v neděli čínské velvyslanectví ve Spojených státech. Učinilo tak v reakci na zprávy v některých médiích, podle nichž Moskva požádala Peking o vojenské vybavení poté, co podnikla invazi do sousední země. Čínské ministerstvo zahraničí následně doplnilo, že se jedná o dezinformaci.
Více než 2500 obyvatel obléhaného přístavu Mariupol přišlo o život od začátku ruské invaze, uvedl poradce ukrajinského prezidenta Oleksij Arestovyč.
Český výrobce střeliva Sellier & Bellot zaznamenal v souvislosti s děním na Ukrajině enormní zájem o své výrobky. Náboje jsou hůř dostupné, výroba ale běží podle plánu.
Česko už udělilo více než 150 tisíc speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí na Ukrajině. Cizinecké policii se nahlásilo téměř 85 tisíc lidí.
Česká republika již udělila ukrajinským občanům více než 150 tisíc speciálních dlouhodobých víz. Na cizinecké policii se jich od začátku konfliktu zaregistrovalo téměř 85 tisíc. pic.twitter.com/laizrMDuUW
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) March 14, 2022
Souhrn nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou podle obou stran o víkendu dosáhla pokroku. Další rozhovory o ukončení ruské agrese na Ukrajině proběhly v pondělí dopoledne a budou pokračovat v úterý.
- Rusko i během noci ostřelovalo Kyjev a jeho okolí. Generální štáb ukrajinských ozbrojených sil ale ráno oznámil, že ruští vojáci za posledních 24 hodin nedosáhli významnějších úspěchů, ačkoliv rozšířili útoky i na západ Ukrajiny.
- Rusko žádá o vojenskou pomoc Čínu, informoval list Financial Times s odvoláním na představitele USA. Podle deníku New York Times žádala Moskva Peking kvůli sankcím i o hospodářskou pomoc.
- Ruská vláda splnila hrozbu a zablokovala v zemi přístup k Instagramu. Zdůvodnila to tím, že firma Meta, která provozuje Facebook a Instagram, toleruje na těchto sociálních sítích výzvy k násilí vůči Rusku a jeho představitelům.
Aktuálně.cz přináší přehled odkazů na sbírky, kam lze nadále přispívat, či míst, kde nabídnout dobrovolnickou pomoc:
Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny od zahájení ruské invaze do této východoevropské země už přes 200 tisíc lidí. Za poslední den ale růst počtu uprchlíků, kteří přicházeli na Slovensko, zpomalil.
Těhotná žena, zraněná při ruském bombardování nemocnice v Mariupolu, v noci na pondělí zemřela. A s ní i dítě, které čekala. Smutnou zprávu potvrdilo ukrajinské velvyslanectví v České republice.
Tuto šokující fotografii z Mariupolu jste již možná viděli. V noci přišla smutná zpráva, že žena nepřežila. Nepřežilo ani její nenarozené dítě.
— UKR Embassy in CZE (@UKRinCZE) March 14, 2022
Foto: Evgeny Maloletka#StopRussianAggression pic.twitter.com/2OLDucNq8P
Čínské ministersto zahraničí popřelo zprávu deníku Financial Times, že se Moskva obrátila na Peking se žádostí o vojenskou a ekonomickou pomoc kvůli svým problémům s invazí na Ukrajině. Podle ministerstva jde o dezinformaci.
Pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům v neděli odbavilo 2471 lidí, zhruba o 300 méně než v sobotu. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se na středisko obrátilo 33 096 uprchlíků. Na Twitteru o tom informoval pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti). Pracoviště v pražském Kongresovém centru funguje nonstop a je společné pro hlavní město a Středočeský kraj.
Ruští vojáci za posledních 24 hodin skoro nepostoupili a neobsadili další území, uvádí ukrajinský generální štáb. Při ostřelování Kyjeva a okolí zemřeli nejméně dva lidé.
Rusové při ostřelování zasáhli televizní věž ve městě Rivne, které leží na západě země blízko Lvova.
Kdo jsou lidé kolem Vladimira Putina, kteří připravili a vedou válku? Podívejte se v grafice Aktuálně.cz.
V 10:30 kyjevského času (9:30 pražského) začne další kolo rozhovorů mezi ruskými a ukrajinskými vyjednávači. Oznámil to poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraščenko s tím, že rozhovory se uskuteční online.
Ruský oligarcha a miliardář Andrej Melničenko, který obchoduje s hnojivy a uhlím, vyzval v rozhovoru pro agenturu Reuters k ukončení války. Pokud se tak nestane, dramaticky vzrostou ve světě ceny potravin kvůli omezení vývozu zemědělské produkce z Ukrajiny a Ruska. Melničenko má ruského otce a ukrajinskou matku, válku označil za tragédii. Majetek Melničenka je odhadován v přepočtu na více než 18 miliard dolarů. V rámci sankcí proti ruským oligarchům italská policie v pátek v Terstu zabavila jeho luxusní jachtu.
Sirény varující před bombardováním znějí městem Dnipro na jihovýchodě Ukrajiny.
"Je jen otázkou času, kdy ruská raketa dopadne na území členské země NATO," uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. V neděli Rusové zasáhli letiště Javoriv, vzdálené dvacet kilometrů od polských hranic. Zahynulo tam 35 lidí.
Dodávky elektřiny do jaderné elektrárny v Černobylu jsou po dvou dnech obnoveny.
Dodávka proudu do Černobylu obnovena, radiační situace na Ukrajině normální. Vzhůru do nového týdne.
— Dana Drábová #KeepCalmAndSmile (@DrabovaDana) March 14, 2022
Prezidenti USA a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron spolu v noci telefonicky hovořili. Podle francouzské prezidentské kanceláře se shodli, že udělají maximum pro podporu ukrajinské vlády. Podrobnosti z jejich rozhovoru nejsou známy.
V Dvořákově síni pražského Rudolfina se dnes uskuteční benefiční koncert Symfonického orchestru Českého rozhlasu (SOČR) na podporu válkou zasažené Ukrajiny. Pod taktovkou šéfdirigenta Petra Popelky uvedou hudebníci Novosvětskou symfonii Antonína Dvořáka i díla ukrajinských autorů. Hornista Radek Baborák přednese sólo v Koncertu pro lesní roh a orchestr B dur Reinholda Glièra a večer zahájí Elegie Valentyna Sylvestrova.
Výtěžek ze vstupného, jehož výše se pohybuje v rozpětí 300 až 5000 korun, bude věnován do sbírky Člověka v tísni na pomoc Ukrajině. Všichni interpreti vystoupí bez nároku na honorář. Koncert se uskuteční v přímém videopřenosu na Facebooku Českého rozhlasu (ČRo) a živě ho odvysílají stanice Dvojka a Vltava.
Podle britského ministerstva obrany ruské námořnictvo vytvořilo vzdálenou blokádu ukrajinského pobřeží Černého moře, a odřízlo tak Ukrajinu od mezinárodního obchodu po moři.
Prioritou Číny je zabránit tomu, aby se situace na Ukrajině vymkla kontrole, uvedlo v neděli čínské velvyslanectví ve Spojených státech. Učinilo tak v reakci na zprávy v některých médiích, podle nichž Moskva požádala Peking o vojenské vybavení poté, co podnikla invazi do sousední země. "O tom jsem nikdy neslyšel," reagoval na tyto informace podle agentury Reuters mluvčí ambasády Liou Pcheng-jü. Americké deníky Financial Times a The Washington Post s odkazem na americké činitele v neděli napsaly, že Rusko od začátku invaze na Ukrajinu žádá Čínu o vojenské vybavení a další pomoc. Zdroje obou listů nerozvedly, jakou vojenskou pomoc Rusko žádá. Neuvedly ani, jak Čína na požadavky svého souseda reaguje
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba zkritizoval Německo za jeho dlouholetou spolupráci s Ruskem. "Mrzí mě, že to musím říct: Opravdu jste přispěli k posilování aktuální moci Ruska," řekl Kuleba v neděli večer televizi ARD. "A doufáme, že podle toho také učiníte dost pro zastavení ruské válečné mašinerie," prohlásil šéf ukrajinské diplomacie. Od Německa nyní očekává, že dodá Ukrajině zbraně na obranu a že podpoří její žádost o členství v Evropské unii.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken odsoudil ruský raketový útok na ukrajinskou základnu ve městě Javoriv. "Odsuzujeme raketový útok Ruské federace na Mezinárodní centrum pro udržení míru a bezpečnosti v Javorivu, poblíž ukrajinské hranice s Polskem. Brutalita musí skončit," uvedl.
We condemn the Russian Federation’s missile attack on the International Center for Peacekeeping and Security in Yavoriv, close to Ukraine’s border with Poland. The brutality must stop.
— Secretary Antony Blinken (@SecBlinken) March 13, 2022
Ministerstvo obrany Velké Británie v neděli uvedlo, že ruské námořní síly vytvořily vzdálenou blokádu ukrajinského pobřeží Černého moře, čímž Ukrajinu izolovaly od mezinárodního námořního obchodu. Ruské námořní síly pokračují v raketových útocích na ukrajinské cíle a mohly by podle ministerstva v nadcházejících týdnech provést další vylodění na ukrajinském pobřeží.
Jeden je poloviční Rus, druhý poloviční Ukrajinec. Oba rapují a žijí v Brně a ruskou invazi na Ukrajině vnímají jako bratrovražednou válku, ve které všichni prohrávají. "Ukrajinci mají příbuzné v Rusku, Rusové zase na Ukrajině a teď po sobě střílejí. To je stejný nesmysl, jako kdyby Češi napadli Slováky," říkají devětadvacetiletý Jiří Veselý alias Maniak a třicetiletý Michal Michajlov v rozhovoru.
Rusko od začátku invaze na Ukrajinu žádá Čínu o vojenské vybavení a další pomoc. Informoval o tom dnes list Financial Times s odvoláním na představitele Spojených států. Bílý dům a čínská ambasáda ve Washingtonu se k informaci nevyjádřily. Podle listu The New York Times Moskva kvůli sankcím Západu Peking požádala i o hospodářskou pomoc.
Zdroje obou deníků odmítly rozvést, jakou vojenskou pomoc Rusko žádá. Neuvedly ani, jak Čína na požadavky svého souseda reaguje. Bílý dům se podle jednoho z obeznámených zdrojů chystá varovat své spojence před tím, že se Čína možná chystá Rusku pomoci. Další představitelé Spojených států listu Financial Times sdělili, že Rusku dochází některé zbraňové vybavení.
O ukrajinské krizi mají v pondělí v Římě jednat bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan a vysoce postavený čínský diplomat Jang Ťie-čch'. Sullivan už Čínu varoval, aby Moskvě nepomáhala v obcházení sankcí.
Prioritou Číny je zabránit tomu, aby se situace na Ukrajině vymkla kontrole, uvedla v neděli její ambasáda ve Spojených státech v reakci na zprávy médií, že Moskva požádala Peking o vojenské vybavení.
Mluvčí ukrajinského ministerstva obrany popřel tvrzení Moskvy, že při útoku na základnu v Javorivu Rusko zlikvidovalo až 180 zahraničních žoldnéřů.
Ukrajině se v neděli podařilo evakuovat více než 5550 lidí z měst v první linii prostřednictvím devíti humanitárních koridorů, uvedla místopředsedkyně vlády Iryna Vereščuková. Dalších pět koridorů bylo neprůchozích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli navštívil zraněné ukrajinské vojáky v nemocnici. Předal jim státní vyznamenání.
Manželé Vrbkovi, majitelé Farmy pod Ještědem, poskytli svoji prázdnou chalupu lidem prchajícím z Ukrajiny před válkou. Nyní tak u nich bydlí Světlana se čtyřmi dětmi, které už začaly chodit do nedaleké školy. Rodina utekla před válkou jen s batohy, od místních dostala oblečení i hry pro děti. "Počáteční solidarita byla skvělá. Těžší to budou mít ti lidé, co teprve přijdou," říká Alena Vrbková.
Kraje v pondělí odevzdají vládě písemně aktuální požadavky pro vyrovnání se s uprchlickou krizí, uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) po jednání s hejtmany. Vláda s hejtmany jednala o třech kategoriích ubytování pro uprchlíky: nouzovém přístřeší do 30 dnů, nouzovém ubytování do tří měsíců a ubytování v rodinách.
Itálie bude nakupovat více zemního plynu z Angoly a Konga, řekl italský ministr zahraničí Luigi Di Maio. Země podle něj sníží do dvou měsíců svou závislost na ruském plynu na polovinu. Řím se na pozadí ruské invaze na Ukrajinu snaží zajistit si nové dodávky energie.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli telefonicky hovořil s českým premiérem Petrem Fialou (ODS) a britským ministerským předsedou Borisem Johnsonem. "Mluvili jsme o boji ukrajinských lidí proti ruské agresi, o zločinných útocích Ruska na civilisty," uvedl na twitteru Zelenskyj k jednáním s oběma předsedy vlád. Zároveň poznamenal, že partnerům poděkoval za důležitou podporu.
Fiala ukrajinského prezidenta podle svých slov ujistil, že humanitární i vojenská pomoc z Česka bude pokračovat. Britský premiér Zelenskému řekl že Británie bude nadále hledat možnosti, jak posílit ukrajinskou obranu.
Held talks with 🇬🇧 PM @BorisJohnson and 🇨🇿 PM @P_Fiala. Talked about 🇺🇦 people's struggle against Russian aggression, about Russia's criminal attacks on civilians. Thanked the partners for their important support. We appreciate it. #StopRussia
— Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) March 13, 2022
Souhrn nejdůležitějších událostí posledních hodin:
- Ruský delegát pro jednání s Ukrajinou Leonid Sluckij v neděli hovořil o významném pokroku i o tom, že obě strany by brzy mohly dosáhnout "společné pozice". O pokroku, který by mohl přijít v příštích dnech, mluvil i ukrajinský zástupce na jednáních Mychajlo Podoljak. Další jednání bude v pondělí.
- Ruská armáda raketami zaútočila na vojenskou základnu ve městě Javoriv, které je asi dvacet kilometrů od polských hranic.
- Rusové postupují z několika směrů ke Kyjevu, jehož úřady v neděli oznámily, že daly stranou dvoutýdenní zásoby zboží a potravin pro případ ruské blokády.
- Ukrajině se podařilo obnovit dodávky elektrické energie do chladících systémů odstavené Černobylské jaderné elektrárny.
- Bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan naznačil, že Spojené státy "vyvodí příslušné důsledky" ze smrti amerického reportéra Brenta Renauda. Ten zemřel při útoku ruských sil ve městě Irpiň nedaleko Kyjeva. Další Američan utrpěl zranění.
- Proud uprchlíků z Ukrajiny neslábne, ze země jich odešlo přes 2,6 milionu. Do Česka dorazilo odhadem 200 tisíc běženců.
- Proti invazi se v neděli demonstrovalo v Rusku, k čemuž vyzval i oponent Kremlu Alexej Navalnyj. Policie po celé zemi zadržela přes 800 lidí.
Premiér Petr Fiala (ODS) v neděli večer telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ujistil ho, že dodávky humanitární i vojenské pomoci z Česka budou pokračovat.
Rusové postupují z několika směrů ke Kyjevu, jehož úřady dnes oznámily, že daly stranou dvoutýdenní zásoby zboží a potravin pro případ ruské blokády.
Na nedělních demonstracích proti válce na Ukrajině bylo zatím v 37 ruských městech zadrženo více než 860 lidí, informovala organizace Ovd-Info.
Nejméně 596 civilistů zemřelo od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Oznámil to v neděli Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva. Zároveň upozornil, že zveřejňuje pouze údaje o civilních úmrtích, které sám nezávisle ověřil. Ukrajinská generální prokuratura v neděli uvedla, že mezi mrtvými civilisty je také 85 dětí.
Podle úřadu OSN skutečný počet mrtvých civilistů bude mnohem vyšší, protože příjem informací se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě nebylo potvrzeno. Ověřit se podařilo také 1067 případů zranění civilistů. Z ověřených obětí z řad civilistů je podle OSN 43 dětí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli vyzval americké softwarové firmy Microsoft, Oracle a německou skupinu podnikového softwaru SAP, aby zastavily podporu pro své produkty v Rusku.
Rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou budou pokračovat v pondělí, řekl v neděli mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, kterého citovala agentura RIA Novosti.
Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v neděli řekl, že hovořil se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem a diskutoval o další podpoře Ukrajiny ze strany Spojených států. "Oba souhlasíme s tím, že je třeba udělat více, abychom zastavili ruskou agresi a Rusko neslo odpovědnost za své zločiny," napsal Kuleba na Twitteru a dodal, že je vděčný Spojeným státům za jejich podporu.
In a call with @SecBlinken we coordinated further support for Ukraine. We both agree that more needs to be done to stop Russian aggression and hold Russia accountable for its crimes. Grateful to the U.S. for firmly standing by the people of Ukraine. Ukraine will prevail.
— Dmytro Kuleba (@DmytroKuleba) March 13, 2022
Více než 140 tisíc civilistů bylo evakuováno z konfliktních zón na Ukrajině, uvedla v neděli vicepremiérka země Iryna Vereščuková v rozhovoru pro národní televizi. Z tohoto počtu bylo například pět tisíc lidí evakuováno z Luhanské oblasti.
Vereščuková dodala, že humanitárnímu konvoji se opět nepodařilo dosáhnout obleženého přístavního města Mariupol kvůli ruskému ostřelování. "Kolona zůstala v Rusy okupovaném Berdiansku a zítra se znovu pokusí dosáhnout Mariupolu," řekla.
Snímek po ruském útoku na vojenskou základnu Javoriv, která je asi dvacet kilometrů od polských hranic. Podle ruských úřadů byli na základně zahraniční žoldáci a také naskladněné zbraně dovezené ze zahraničí.
Příliv uprchlíků z Ukrajiny do Česka pokračuje a některé regiony se potýkají s nedostatkem ubytovacích kapacit. Ministerstvo obrany proto zvažuje vybudování stanových městeček. Lokality, kde by mohly stanové tábory vzniknout, už mají kraje vytipované. Přes složitou situaci se chce Česko podle premiéra Petra Fialy (ODS) vyhnout přeposílání uprchlíků do dalších zemí Evropské unie.
Ukrajinské ozbrojené síly podnikají protiútoky proti ruským jednotkám v na jihu v Mykolajivské oblasti a na východě v Charkovské oblasti, řekl v neděli v rozhovoru pro celostátní televizi úředník ministerstva vnitra Vadym Denysenko.
Na otázku ohledně možnosti blokády Kyjeva ruskými jednotkami Denysenko odpověděl: "V tuto chvíli žádná blokáda neprobíhá a v blízké budoucnosti se s ní nepočítá."
Ukrajinské ministerstvo pro atomovou energii uvedlo, že dodávka elektřiny do černobylské jaderné elektrárny byla obnovena, což znamená, že chladicí systémy nebudou muset používat záložní zdroje energie. Ukrajina již dříve varovala před zvýšeným rizikem úniku radiace, pokud nebude opraveno vysokonapěťové vedení do elektrárny.
Spojené státy a Čína povedou poprvé od ruské invaze na Ukrajinu osobní jednání na vysoké úrovni. Podle obeznámeného zdroje se v Římě v pondělí setkají bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan a vysoce postavený čínský diplomat Jang Ťie-čch'. Administrativa prezidenta Joea Bidena se snaží přimět Peking, aby využil svého vlivu na Rusko a pomohl ukončit válku, napsala agentura Bloomberg.
Ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že jeho ozbrojené síly při dnešním útoku na vojenskou základnu v západoukrajinském městě Javoriv zlikvidovaly přibližně 180 zahraničních žoldnéřů a množství zahraničních zbraní. Mluvčí resortu obrany Igor Konašenkov dále podle agentury TASS uvedl, že ruské síly budou pokračovat v likvidaci zahraničních žoldnéřů, kteří přicházejí na Ukrajinu. Agentura AFP poznamenala, že tyto informace nebylo možné nezávisle ověřit.
Do tělocvičen ve Znojmě, Hodoníně a Mikulově by se mohli první ukrajinští uprchlíci stěhovat v pondělí, řekl mluvčí Jihomoravského kraje Petr Holeček. Hasiči společně s dalšími pracovníky je připravují během víkendu, limitem je zatím hlavně nedostatek lůžek. Za jakých podmínek a kde se budou otevírat další, záleží na dnešním jednání krajů s vládou na pondělním jednání vedení kraje se zástupci obcí s rozšířenou působností.
Ruské síly zaútočily na školu v Mykolajivské oblasti, informuje The Kyiv Independent. Záchranáři bojují s ohněm a zachraňují lidi, kteří se kvůli ostřelování ocitli pod troskami, řekl guvernér Mykolajivské oblasti Vitalij Kim. Zatím nejsou hlášeny žádné oběti.
The video shows the scene of the Russian attack on a school in Mykolayiv Oblast on March 13.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 13, 2022
Video: Vitaliy Kim/ Telegram pic.twitter.com/GGfxU12yEH
Hejtmani chtějí na večerním online jednání s ministry slyšet, jakou má vláda představu o podobě další pomoci ukrajinským uprchlíkům v krajích. Chtějí si také vyjasnit financování pomoci nebo se bavit o místech, kde by mohly vzniknout uprchlické tábory. Například hejtman Vysočiny předpokládá, že se na jednání s ministry kraje dozví, zda se státní příspěvek na ubytování uprchlíků bude týkat i krajských příspěvkových organizací. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) chce na jednání s vládou slyšet zadání státu, jak má dále vypadat pomoc krajů ukrajinským uprchlíkům.
Pokud Rusko vystřelí na území Severoatlantické aliance, zareaguje aliance plnou silou podle pátého článku smlouvy o NATO o společné obraně, uvedl poradce Bílého domu Jake Sullivan. Zmínil také, že Spojené státy komunikují se svými spojenci i s Ruskem, aby zamezili použití chemických zbraní na Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil zraněné vojáky v nemocnici. Udělil jim státní vyznamenání.
President Zelensky walked to a hospital today to visit wounded Ukrainian soldiers and award them with state honors for their sacrifices. pic.twitter.com/LI0JScdkX7
— Christopher Miller (@ChristopherJM) March 13, 2022
Městská rada přístavního města Mariupol v prohlášení uvedla, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu zemřelo 2187 obyvatel města. Mariupol je v obležení ruskými vojsky od začátku války.
"Během posledních 24 hodin došlo k nejméně 22 bombovým útokům na civilní město. Na Mariupol už bylo svrženo přes 100 bomb," stojí v prohlášení rady.
K ruské invazi na Ukrajinu neexistuje důvod, řekl v Rumunsku izraelský ministr zahraničí Jair Lapid a vyzval Rusko k ukončení palby. Izraelský ministr zdravotnictví Nican Horovic v rozhovoru s rozhlasem prohlásil, že Izrael uznává nezávislost Ukrajiny a Rusko se z ní musí okamžitě stáhnout. Ministr financí Avigdor Lieberman v rozhovoru se zpravodajským serverem Walla řekl, že Izrael musí dovolit vstup Ukrajincům prchajícím ze své země.
Rusko verbuje pro své boje na Ukrajině lidi v Sýrii a Libyi. S odvoláním na rozvědku ukrajinského ministerstva obrany o tom dnes informoval portál RBK Ukrajina. Podle jeho zdroje Rusko nabízí žoldnéřům měsíčně 300 až 600 dolarů (sedm tisíc až 14 tisíc korun). V minulých dnech se Rusům podařilo získat "tisíce" bojovníků ze Sýrie. Jde zejména o členy oddílů nazývaných v Sýrii milice národní obrany. Předpokládá se, že budou bojovat v těžkém dělostřelectvu a budou využiti i jako ostřelovači.
Deník New York Times uvedl, že ho hluboce zasáhla smrt novináře Brenta Renauda. Podle redakce šlo o talentovaného reportéra, který ale v tuto chvíli nebyl na Ukrajinu vyslaný za New York Times.
.@nytimes is deeply saddened to learn of the death of an American journalist in Ukraine, Brent Renaud.
— Cliff Levy (@cliffordlevy) March 13, 2022
Brent was a talented photographer and filmmaker, but he was not on assignment for @nytimes in Ukraine.
Full statement is here. pic.twitter.com/bRcrnNDacQ
Z ukrajinských konfliktních zón bylo dosud bezpečnostními koridory evakuováno téměř 125 tisíc civilistů. Řekl to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Nejdůležitější je teď podle něj dostat pomoc do obléhaného Mariupolu, kam míří konvoj s humanitární pomocí.
Ruský delegát pro jednání s Ukrajinou Leonid Sluckij dnes uvedl, že se v rozhovorech dosáhlo významného pokroku a je možné, že delegace brzy dosáhnou "společné pozice". Předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu, kterého citovala agentura Ria Novosti, porovnával stav rozhovorů se situací, kdy byly zahájeny, a hovořil přitom o "významném pokroku".
O možném pokroku v jednáních s ruskou stranou, kterého by se mohlo podařit dosáhnout v příštích dnech, hovořil v dnes zveřejněném videu i ukrajinský zástupce na jednáních Mychajlo Podoljak.
"Podle mých osobních očekávání může tento pokrok v nejbližších dnech přerůst ve společné stanovisko obou delegací, v dokumenty k podpisu," řekl předseda zahraničního výboru dolní komory ruského parlamentu Sluckij. Podle agentury Reuters zatím není jasné, jaký by mohl být rozsah takových dokumentů.
"V zásadě neustoupíme v žádných pozicích. Rusko to nyní chápe. Rusko už začíná konstruktivně mluvit. Myslím, že nějakých výsledků dosáhneme doslova v řádu dnů," uvedl zástupce kanceláře ukrajinského prezidenta Podoljak ve videu. Podle něj ruská strana přestala hovořit v ultimátech a pozorně poslouchá ukrajinské návrhy.
Šéfové obou opozičních sněmovních klubů Alena Schillerová (ANO) a Radim Fiala (SPD) řekli, že podpoří návrh vlády vyslat až 650 vojáků na Slovensko. Většina vojáků bude působit v mnohonárodní jednotce Severoatlantické aliance (NATO), česká armáda jí bude velet. Menší část bude Slovensku pomáhat se zvládáním migrace z Ukrajiny napadené Ruskem.
Život novináře a zranění jeho kolegy si podle ukrajinské policie vyžádal útok ruských sil ve městě Irpiň u Kyjeva. Podle ukrajinských médií je obětí útoku jedenapadesátiletý Brent Renaud, který v minulosti jako filmař pokrýval i války v Iráku nebo Afghánistánu. Jeho kolegu se z válečné zóny snaží dostat ukrajinské síly. Ačkoliv mě průkazku amerického deníku The New York Times, list zatím nepotvrdil, že zemřel jejich novinář.
A 51-year-old New York Times correspondent Brent Renaud was shot dead in Irpen today. Another journalist was injured. Now they are trying to take the victim out of the combat zone. pic.twitter.com/7FtazzW819
— KyivPost (@KyivPost) March 13, 2022
Sedm z deseti Čechů se domnívá, že by se nemělo vyhovět požadavku Ruska, aby se Ukrajina nestala členem Severoatlantické aliance (NATO). Pětina by naopak požadavku Kremlu vyhověla. Negativní postoj výrazně zesílil po zahájení ruské invaze. Vyplývá to z výsledků průzkumu agentury Kantar CZ, který zveřejnila Česká televize.
Rozhodně proti ruskému požadavku, aby Ukrajina nevstoupila do NATO, je 56 procent Čechů. Dalších 14 procent je spíše proti. Naopak pro vyslyšení ruského požadavku se na přelomu února a dubna vyslovila pětina respondentů.
Aktuální výsledky se podstatně liší od stejného průzkumu, který Kantar CZ provedl v polovině února, tedy ještě před ruskou invazí. Tehdy bylo pro vyslyšení ruského požadavku 30 procent respondentů. Spíše proti se vyslovila čtvrtina dotázaných a striktně ho odmítalo 30 procent Čechů, tedy zhruba polovina současného počtu.
"Zajímavé je, že ta názorová změna se udála ještě silněji mezi lidmi s nižším vzděláním, a také mezi seniory, což jsou skupiny, které jsou obvykle k Ruské federaci o něco vstřícnější, ale po započetí invaze výrazně změnily názor," řekl analytik Kantaru Pavel Ranocha. Z hlediska politických preferencí by podle něj požadavek Ruska akceptovali spíše voliči hnutí SPD a komunistické strany.
Na dnešních demonstracích proti válce na Ukrajině bylo v Rusku zatím zadrženo více než 320 lidí. Informovala o tom organizace Ovd-Info, podle níž byli lidé zatýkáni při protestech v 27 městech po celém Rusku. Organizace podle agentury DPA předpokládá, že počet zadržených během dne ještě poroste.
Protestní akce se konaly například ve Vladivostoku na ruském Dálném východě, v Irkutsku u Bajkalského jezera, v sibiřském Tomsku, ale také v Moskvě a Petrohradu. Fotografie a videa na sociálních sítích ukazují, jak policisté s ochrannými helmami a těžkou výzbrojí odtahují protestující. Dohromady bylo podle údajů Ovd-Info od začátku ruského útoku na Ukrajinu z 24. února zadrženo více než 14 300 lidí.
Česko poskytne Ukrajině další vojenský materiál, řekla v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Dosud stát poskytl zbraně za 725 milionů korun, další plánované dodávky budou podle ní za podobnou částku. O jaký materiál půjde, z bezpečnostních důvodů neuvedla. Bude ale vycházet ze seznamu, který poptává ukrajinská vláda.
"V tuto chvíli hledáme možnosti nákupu vojenského materiálu," uvedla Černochová. Podle ní bude stát vycházet ze seznamu materiálu, o který ukrajinská vláda požádala. "Jsme v každodenním kontaktu a snažíme se jim vycházet vstříc," podotkla. Konkrétní materiál ovšem nespecifikovala. Termín dodávky na Ukrajinu bude podle ministryně závislý na tom, jak se bude státu dařit materiál nakupovat. Stát na to uplatní i peníze z EU.
Kraje mají vytipované lokality, kde by mohly vzniknout stanové tábory pro uprchlíky, až dojdou jiné ubytovací kapacity, řekl v České televizi předseda Asociace krajů Martin Kuba (ODS). V každém kraji hejtmani navrhnou tři nebo čtyři místa. Musí mít připojení na kanalizaci, elektřinu, mohlo by jít třeba o bývalé vojenské prostory.
Ministerstvo obrany zvažuje vybudování stanových městeček pro uprchlíky. Kapacitu by měla mít kolem 400 lidí a na starosti by je měla armáda, oznámila v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle ní by stavba trvala kolem dvou dnů. Podobné stanové městečko armáda stavěla už na Slovensku.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Vojenskou základnu ve městě Javoriv, která se nachází zhruba 20 kilometrů od polských hranic, zasáhl raketový útok. Podle gubernátora Lvovské oblasti Maksyma Kozyckého tam přišlo o život nejméně 35 lidí a 134 lidí je zraněno.
- Zástupci ruské i ukrajinské delegace tvrdí, že v příštích dnech by vyjednávání mohla přinést pokrok.
- Polský prezident Andrzej Duda prohlásil, že pokud by Rusko nasadilo zakázané chemické nebo biologické zbraně, znamenalo by to obrat ve válce a NATO by se muselo zamyslet, jak zareagovat.
- Do Česka dorazilo zatím okolo 200 tisíc Ukrajinců. Premiér Petr Fiala prohlásil, že by se rád vyhnul jejich přeposílání dál do Evropské unie. Upozornil ale, že vláda zvažuje kvůli již nedostatečným kapacitám vybudování provizorního ubytování.
Výhodou první vlny příchozích byla podle premiéra skutečnost, že v Česku mají své blízké, kteří jim pomohli. "Nyní přicházejí bez kontaktů," konstatoval s tím, že třeba je využít všech kapacit krajů, obcí, hotelů. "Musíme, bohužel, uvažovat i o výstavbě provizorních ubytování," konstatoval Fiala.
Premiér Petr Fiala (ODS) by se chtěl vyhnout přeposílání uprchlíků, kteří přišli do Česka z Ukrajiny napadené Ruskem, do dalších zemí EU. V diskusním pořadu CNN Prima News dnes připomenul, že Česko odmítalo v roce 2015 kvóty přerozdělování i s tím, že relokace mají lidský rozměr, kdy jsou uprchlíci posíláni někam, kam nechtějí. Poznamenal ale současně, že část z příchozích by dál chtěla.
Počet uprchlíků na některých hraničních přechodech z Ukrajiny do Polska po ranních útocích znovu stoupl, hlásí zpravodaj České televize.
Zatimco jeste vcera jsme hovorili o slabnouci uprchlicke vlne, po dnesnim ranu je situace na prechodu Korczowa a v okoli znicene zakladny Javoriv jina. Napor lidi, kteri utikaji ze Lvova a okoli. Nova davka strachu, kterou na zapade Ukrajiny zasely ruske strely. pic.twitter.com/k50MxyVNHd
— Andreas Papadopulos (@andreas_ppdp) March 13, 2022
Polský prezident řekl, že pokud Putin na Ukrajině použije chemické zbraně, musí se NATO vážně zamyslet, jak reagovat. Změnilo by to podle něj situaci.
Fiala by se chtěl vyhnout přeposílání uprchlíků do dalších zemí EU. Připomenul, že Česko odmítalo kvóty i s tím, že relokace mají lidský rozměr.
Při ruském raketovém útoku na vojenskou základnu ve městě Javoriv, které se nachází jen zhruba dvacet kilometrů od polských hranic a 50 kilometrů od centra Lvova, dnes zahynulo nejméně 35 lidí. Dalších 134 lidí utrpělo zranění. S odkazem na gubernátora Lvovské oblasti Maksyma Kozyckého o tom informovala agentura Reuters.
V Itálii dnes na dálnici havaroval autobus se zhruba padesáti Ukrajinci. Jeden z uprchlíků nehodu nepřežil, další lidé utrpěli zranění. Informovala o tom agentura Reuters.
Autobus sjel ze silnice, na videu zveřejněném na Twitteru italských hasičů lze vidět, že se převrátil na bok. K nehodě došlo mezi Cesenou a Rimini na severovýchodě Itálie.
"Musíme působit morálně, ale také postupovat v jednotlivých krocích, země musejí ale žít dál," uvedl premiér. Evropa podle něj musí držet všechny sankce, které na Rusko uvalila, a neustoupit.
Zdražování různých komodit nazval po ruském prezidentovi Putinovy ceny. Uprchlická vlna, která dosud do Česka přivedla na 200 000 uprchlíků, většinou žen a dětí, je největší po druhé světové válce, poznamenal.
S následky války na Ukrajině atakované Ruskem se Česko bude podle premiéra Petra Fialy (ODS) potýkat měsíce, možná roky. O život se Češi bát nemusejí vzhledem k tomu, že je stát součástí Evropské unie a Severoatlantické aliance, čelí ale zdražování a uprchlické vlně, řekl Fiala v dnešním diskusním pořadu CNN Prima News.
Hackerská skupina Anonymous, která podnikla kvůli invazi na Ukrajinu několik kybernetických útoků na ruská média a úřady, nyní zveřejnila vzkaz určený Rusům. Vyzvala je v něm, aby se vzepřeli prezidentovi Vladimiru Putinovi a sesadili ho.
"Chytili vás do propagandistické sítě a z obav, nač byste mohli přijít, se vás snaží držet stranou mezinárodního dialogu. Režim Vladimira Putina invazí na Ukrajinu páchá válečné zločiny, které vyvolaly masivní uprchlickou krizi a připravily o život bezpočet lidí," uvádí se ve vzkazu.
Rusové podle přepisu mohou zabránit blížícímu se ekonomickému kolapsu jedině akcemi, na nichž budou vyjadřovat odpor k válce a Putinovu režimu.
"Putin ruský národ obětoval. Nejklidnější způsob, jímž se dá tento konflikt zastavit, je pozvednutí se Rusů proti Putinovi a jeho odstranění od moci," soudí autoři vzkazu.
#Anonymous message to Russian citizens pic.twitter.com/K448qkA8f3
— Anonymous (@LatestAnonPress) March 13, 2022
"Toto je nový teroristický útok na mír a bezpečnost poblíž hranice EU-NATO," napsal na Twitteru k útoku na vojenskou základnu ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Podle něj na základně působili i zahraniční vojenští instruktoři.
russia has attacked the International Center for Peacekeeping&Security near Lviv.Foreign instructors work here.Information about the victims is being clarified.This is new terrorist attack on peace&security near the EU-NATO border.Action must be taken to stop this.Close the sky!
— Oleksii Reznikov (@oleksiireznikov) March 13, 2022
Při ruském raketovém útoku na vojenskou základnu ve městě Javoriv, které se nachází jen zhruba 20 kilometrů od polských hranic, zahynulo devět lidí. Dalších 57 lidí utrpělo zranění, oznámil guvernér Lvovské oblasti.
Svědek agentuře Reuters předtím sdělil, že ze směru od vojenské základny vyjelo 19 sanitek se sirénami.
Rezidenční čtvrť ve městě Černihiv po nočním útoku.
An airstrike hit a residential tower in Chernihiv this morning. Most of the building collapsed, killing one and wounding seven (likely because people were not in the building). Seven were rescued by Ukrainian emergency service. pic.twitter.com/ckhTHhcdrl
— Michael A. Horowitz (@michaelh992) March 13, 2022
V sobotu v Praze odbavili celkem 2768 uprchlíků z Ukrajiny, 339 z nich město zajistilo ubytování.
V sobotu bylo v Praze odbaveno 2768 osob z 🇺🇦, ubytování bylo zajištěno pro 339 osob, z toho 104 v režimu nouzoveho ubytování (tělocvičny). K odbavení na jiná asistenční centra pomoci bylo autobusy převezeno 188 osob. Celkem na bylo v Praze odbaveno již 30625 osob.
— Hasiči Praha 🚒 (@HasiciPraha) March 13, 2022
Britská vláda vyplatí 350 liber měsíčně (zhruba 10 tisíc korun) lidem, kteří budou ochotni ubytovat ve svých nemovitostech uprchlíky z Ukrajiny. Příspěvek budou smět získat ti, kteří nabídnou pokoj či byt ukrajinským uprchlíkům na nejméně šest měsíců. Na vládní podporu dosáhnou také charity či firmy.
Úřady budou kontrolovat, zda nabízené nemovitosti splňují základní standardy. "Vyzývám lidi v celé zemi, aby se zapojili do této celostátní snahy a pomohli našim přátelům z Ukrajiny. Společně můžeme poskytnout bezpečný domov, který potřebují," uvedl britský ministr pro bydlení Michael Gove.
Ukrajina má v současné době dostatek základních potravin a její zásoby plynu představují zhruba třetinu její roční spotřeby, řekl ukrajinský premiér Denis Šmyhal. Ukrajinská vláda ale omezí či zakáže vývoz některých zemědělských komodit, uvedla agentura Bloomberg. Zákaz či omezení vývozu by se mělo týkat pšenice, pohanky, masa, oleje či cukru.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poprvé udělil nejvyšší státní vyznamenání, Hrdina Ukrajiny, vojačce, jež padla v boji s ruským vojskem. Informovala o tom dnes stanice BBC. Vyznamenání dostala seržantka Inna Derusová, která sloužila ve zdravotnické službě.
Derusová padla v první den invaze, ve čtvrtek 24. února, při ruském bombardování u města Ochtyrka v Sumské oblasti. Předtím podle dekretu, které jí uděluje vyznamenání posmrtně, stačila pomoct desítce svých spolubojovníků.
Sergeant Inna Derusova became the first woman to be awarded the Hero of Ukraine title posthumously.
— Fuad Alakbarov (@DrAlakbarov) March 13, 2022
A field medic, she was killed during the artillery attack on Okhtyrka on February 24, the first day of the war. She saved more than 10 soldiers that day. pic.twitter.com/YqOotRRCFy
Varovné protiletecké sirény se dnes ráno rozezněly v řadě ukrajinských měst, a to včetně Charkova, Kyjeva či Oděsy, uvedl zpravodajský portál The Kyiv Independent. Podle portálu byly výbuchy slyšet i ve městě Ivano-Frankivsk, které leží asi 150 kilometrů východně od slovenských hranic.
Ve Lvovu, který se nachází v západní části Ukrajiny nedaleko polských hranic, a v jeho okolí byly dnes ráno slyšet výbuchy. Podle prvních informací ukrajinských médií se město stalo terčem ruských raket. Armádní velitelství ve Lvově uvedlo, že cílem raket byla vojenská základna ve městě Javoriv, které se nachází jen zhruba 20 kilometrů od polských hranic.
Výbuchy ve Lvově a okolí, kam se uchýlila část Ukrajinců prchající před konfliktem, slyšel štáb americké stanice CNN, který se nachází v oblasti, a svědci je potvrdili i stanici BBC. Exploze byly slyšet i v polském městě Přemyšl, uvedla zpravodajka agentury DPA.
Zatím není jasné, zda výbuchy způsobily škody a zda si vyžádaly oběti. Podle informací BBC z areálu základny v Javorivu, která sloužila především pro výcvik jednotek do mezinárodních misí, stoupal dým. Lvovské velitelství uvedlo, že ruské jednotky vypálily na středisko osm raket.
Rusové podle ukrajinského Centra strategické komunikace pod ministerstvem kultury využívají mezeru v "srbských zadních vrátkách", aby se vyhnuli zákazu letů do Evropské unie.
Air Serbia vypravuje 15 přímých letů z Moskvy do Bělehradu týdně. Rusové přijíždějící do Srbska pak cestují dál do Evropy, přičemž nejčastějšími destinacemi jsou Kypr, Francie, Švýcarsko a Itálie.
Podle ukrajinských médií ruské invazní jednotky převzaly kontrolu nad humanitárním konvojem, jenž v sobotu směřoval ze Záporoží do obleženého Mariupolu. "Na každém kontrolním stanovišti se útočníci násilně zmocňovali potravin, oděvů a hygienických potřeb," uvedla vojenská správa Záporoží. Byl to přitom už pátý pokus, jak dostat do města pomoc. Předchozí konvoje se musely stáhnout kvůli ruskému ostřelování.
Z ukrajinských měst se v sobotu podařilo evakuovat kolem 13 tisíc lidí, uvedla podle agentury Reuters místopředsedkyně vlády Iryna Vereščuková. Jde téměř o dvojnásobek počtu občanů, kterým se podařilo opustit okupovaná města v pátek.
Trosky Mariupolu hlídaného ukrajinskými obrannými silami.
Ukrainian soldiers inside Mariupol city on the Sea of Azov coast, besieged by Russian forces and under heavy attack pic.twitter.com/wS5mRfTZ38
— ELINT News (@ELINTNews) March 12, 2022
Ukrajinské autority podle svého stanoviska na vlastním území zdokumentovaly už 1700 konkrétních válečných zločinů spáchaných ruskými okupačními silami.
V Zaporižské oblasti ruský tank dnes přejel osobní auto s dítětem uvnitř, které čekalo na krajnici než projede kolona 🇷🇺techniky. Po nájezdu zemřeli v hořícím autě dva muži a nezletilý chlapec. Všechny zločiny 🇷🇺armády v Ukrajině pečlivě dokumentujeme pro budoucí soudní procesy. pic.twitter.com/WpNkBi9Knz
— UKR Embassy in CZE (@UKRinCZE) March 12, 2022
Agentura AP natočila v sobotu ruský okupační tank, který otevřeně útočí na civilní budovy v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny. Ruské invazní síly pod ukrajinských představitelů kontrolují východní předměstí Mariupolu.
Tank v Mariupolu
Metropole jihovýchodní Ukrajiny Mariupol je spolu s Charkovem nejobléhanějším městem země. Mariupol je už 12 dní bombardovaný, ruští okupanti navíc město blokují od zásobování. Podle místní radnice kvůli tomu přišlo o život už 1582 lidí.
V Londýně se v sobotu demonstrovalo před domem nevlastní dcery ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Lavrova některé z transparentů označovaly za válečného zločince a jeho dceru nařkly, že pere v britské metropoli špinavé peníze.
"Polina Kovaleva is the daughter of #Russian war criminal Sergey Lavrov laundering money here." With such slogans people came to the house of Lavrov's daughter in #London. pic.twitter.com/m9ajuan2E7
— NEXTA (@nexta_tv) March 12, 2022
Podle agentury Bloomberg ruský hrubý domácí produkt za poslední dva týdny přišel o 30 miliard dolarů.
Satelitní snímky pořízené v sobotu ráno ukázaly rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře a obytných budovách v jihoukrajinském městě Mariupol, uvedla podle agentury Reuters soukromá americká společnost Maxar Technologies.
Požáry byly podle firmy vidět v západní části černomořského přístavního města a desítky výškových bytových domů byly vážně poškozeny. V důsledku 12denního ostřelování a blokády města zahynulo 1582 lidí, uvedla tamější městská rada.
Jurij Sobolevskij, zástupce vedoucího Chersonské regionální rady, uvedl, že na sobotním mimořádném zasedání 44 poslanců místní rady jednomyslně podpořilo výzvu, že "Chersonská oblast je Ukrajina. Žádná pseudorepublika nebude".
Podle ukrajinských médií tím reaguje na záměr ruských okupantů uspořádat v oblasti referendum, v němž by se podle vzoru samozvané Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky hlasovalo o ustavení Chersonské lidové republiky.
Podle východoevropské mediální skupiny Nexta více než 80 příslušníků ruské námořní pěchoty se odmítlo zapojit do bojů poté, co se vylodilo na jihu Ukrajiny a mělo postupovat do Chersonské oblasti.
Ukrajinská zpravodajská služba SBU podle serveru Kyiv Independent zachytila telefonát mezi ruskými vojáky obléhajícími Charkov, kteří mluví o tom, že mají dovoleno vraždit civilisty.
Americkou administrativou v sobotu uvolněná pomoc Ukrajině ve výši 200 milionů dolarů zahrnuje mimo jiné protipancéřové zbraně, protiletadlové systémy nebo ruční zbraně, uvedl podle agentury Reuters jeden z jejích vysokých představitelů.
Válka na Ukrajině trvá už více než dva týdny. Přesné množství obětí lze jen odhadovat, OSN dosud eviduje 579 zahynulých mezi civilním obyvatelstvem. Skutečně počty ale budou vyšší. Počty zabitých vojáků (na obou stranách) se velmi rozcházejí. Ruskojazyčný opoziční server Meduza hovořil s manželkou padlého ruského vojáka, ale i s příbuznými ukrajinských civilistů, kteří zahynuli při bombardování.
Ruské ministerstvo obrany v sobotu uvedlo, že humanitární situace na Ukrajině se nadále dramaticky zhoršuje a v některých městech dosáhla katastrofálních rozměrů, informovala agentura RIA Novosti.
I dnes pokračuje evakuace z Rusy ostřelovaného města Irpiň, které leží u Kyjeva. Žena na snímku překračuje stejnojmennou řeku a míří k ukrajinské metropoli, kde by měla být situace klidnější. Podle některých už v Irpini zůstává jen málo obyvatel. Město v posledních dnech navštívili i reportéři Aktuálně.cz.
Volnovacha jako město už de facto neexistuje, prohlásil v sobotu gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Většina obyvatel východoukrajinského města podle něj odešla, infrastruktura je zničená.
O samotné území však ukrajinské ozbrojené složky s ruskými silami stále bojují, protože je strategicky důležité z hlediska přístupu k městu Doněck, uvedla ruská služba stanice BBC.
"Bojuje se o území, aby nepřítel nemohl uzavřít kruh a nedosáhl taktických a strategických cílů," uvedl gubernátor. V regionu podle něj do ruské invaze žilo 100 tisíc lidí, ale nyní už většina obyvatel byla evakuována.
Na moskevské burze se nebude obchodovat ani příští týden. Informovala o tom ruská centrální banka. Ruská burza je zavřená od 28. února.
Americký poskytovatel platebních služeb PayPal podle východoevropské mediální agentury Nexta zablokuje 18. března takzvané elektronické peněženky využívané Rusy. Firma už minulý týden oznámila, že svoje aktivity kvůli ruské invazi na Ukrajinu přerušuje, zastavila také příjem nových klientů.
Podle ukrajinské zpravodajské služby stříleli ruští vojáci na konvoj evakuovaných obyvatel z vesnice Peremoha v Kyjevské oblasti, Rusové zavraždili sedm civilistů.
"Po útoku donutili okupanti zbytky kolony, aby se otočili zpět do Peremohy, a nepouštějí je z vesnice," uvedla zpravodajská služba v prohlášení.
Ruská jaderná společnost Rosatom oznámila, že je v kontaktu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) ohledně zajištění bezpečného provozu dvou ukrajinských jaderných elektráren, které obsadili ruští vojáci.
"Řízení a provoz Záporožské a Černobylské jaderné elektrárny zajišťuje ukrajinský provozní personál," cituje agentura TASS ruskou společnost s odkazem na dvě ukrajinské atomové elektrárny, jež po ruské invazi do sousední země ovládly ruské ozbrojené síly.
Rosatom tvrdí, že s obnovením dodávek elektrické energie do odstavené černobylské jaderné elektrárny pomáhá formou konzultací tým ruských odborníků, informovala v sobotu ruská tisková agentura RIA Novosti.
Polsko chce vytvořit "štafetový systém" ve vlakové dopravě, který umožní plynulou přepravu uprchlíků z hranic s Ukrajinou do zemí západní Evropy. Po jednání s kolegy z několika evropských zemí včetně Česka to v sobotu v Přemyšli řekl polský ministr dopravy Andrzej Adamczyk.
Železniční koridor z Ukrajiny na západ Evropy podporuje i Česko, řekl ministr dopravy Martin Kupka z ODS. Rakouská ministryně dopravy Leonore Gewesslerová oznámila, že Vídeň na polsko-ukrajinskou hranici vyšle zvláštní vlaky, které mají s odvozem běženců prchajících před válkou pomoci.
V sobotu v italském městě Florencie manifestovaly tisíce lidí svou podporu Ukrajině, která se brání ruské invazi. Ke shromáždění promluvil prostřednictvím telemostu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Florencie je jedním z partnerských hlavního města Ukrajiny Kyjev od 60. let minulého století. Kyjev tehdy poslal do Florencie humanitární pomoc po záplavách. Sobotní demonstrace proběhla na náměstí Santa Croces. Zvon přilehlého kostela odbil sedmnáctkrát za každý den ruské invaze.
"Rusové žijí v diktatuře a nemohou pochopit, proč jejich vojáci přišli zničit naše města a zabíjet naše děti," řekla Lesia Mykhailenko, která se narodila v Doněcku a nyní pracuje pro advokátní kancelář ve Florencii.
Obyvatelé jihoukrajinského města Melitopol žádají o vydání svého starosty Ivana Fedorova. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského ho unesla ruská armáda a mučením ho chce donutit ke spolupráci. Únos starosty odsoudil také Evropský parlament, jenž ho považuje za barbarský čin.
V Melitopolu lidé přišli říct okupantům, že chtějí zpět svého starostu. pic.twitter.com/MPr7UUNrRu
— Roman M (@Fbeyeee) March 12, 2022
Americký prezident Joe Biden v sobotu uvolnil pomoc Ukrajině v hodnotě 200 milionů dolarů. Jde o reakci na upozornění od ukrajinských představitelů, že těžké ostřelování ruskými silami ohrožuje pokusy o evakuaci.
Peníze lze použít na nákup zbraní a další předměty obrany ze zásob amerického ministerstva obrany a také na vojenské vzdělávání a výcvik na pomoc Ukrajině. Už v minulých dnech schválil americký Kongres humanitární pomoc Ukrajině ve výši 13,6 miliardy dolarů.
Ruský prezident Vladimir Putin zahájil čistku mezi armádními generály a členy tajných služeb. S odvoláním na ukrajinské zdroje to tvrdí washingtonské analytické pracoviště Institut pro studium války (ISW). Podle něj se zatýká i v ruské tajné službě (FSB).
Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov odhaduje, že Putin "kvůli neúspěchu na Ukrajině" nahradil nejméně osm generálů. V pátek byli také podle ukrajinských zdrojů v domácím vězení šéf 5. oddělení FSB Sergej Beseda a jeho zástupce Anatolij Bojuch.
Proud uprchlíků z Ukrajiny mírně polevil. Za poslední den odešlo směrem na západ přibližně 75 tisíc lidí, z toho 49 tisíc do Polska. V sobotu o tom informovala ukrajinská pohraniční služba. Za čtvrtek podle jejích statistik opustilo Ukrajinu 94 tisíc osob, z toho 67 tisíc do Polska.
Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) už z Ukrajiny uprchlo téměř 2,6 milionu lidí, většinou ženy a děti. Polský stát bude rodinám hostícím ukrajinské uprchlíky vyplácet 40 zlotých (210 Kč) na osobu a den. Ve středu začne Polsko ukrajinské uprchlíky registrovat.
Italské úřady zabavily v Terstu jachtu rusko-běloruského miliardáře Andreje Melničenka. Jde o uplatnění sankcí Evropské unie proti Rusku za invazi na Ukrajinu.
Luxusní jachta Sy A, označovaná za jednu z největších na světě, má podle médií hodnotu 530 milionů eur (13 miliard korun) a v rukou Italů je od pátečního večera. Jako majetek muže, jehož jmění se odhaduje na více než 18 miliard dolarů, ji identifikovala italská policie.
Melničenko začal s podnikáním v 90. letech založením řetězce směnáren a získaný majetek pak investoval do produkce hnojiv a uhelného průmyslu. Vlastní podíl v nadnárodním výrobci hnojiv Eurochem a v uhelné energetické společnosti SUEK; jeho podniky zaměstnávají na 100 tisíc lidí.
Další zdražování na pultech obchodů Čechy nemine. Ceny pšenice totiž na komoditních burzách ve světě rostou o desítky procent. Obavy plynou především z války na Ukrajině, která je obilnicí nejen Evropy, ale i Asie. Česko je sice v produkci obilí soběstačné, to ale samo o sobě k udržení současných cen na prodejnách nestačí. Některé potraviny tak podle oslovených expertů mohou zdražit až o třetinu.
Po ruské invazi na Ukrajinu uvízly v thajských letoviscích tisíce ruských turistů, kteří kvůli sankcím a zrušeným letům nemohou zaplatit účty ani se vrátit domů.
Podle agentury Reuters konflikt narušil plány obnovy turistického průmyslu této země v jihovýchodní Asii, která před pandemií hostila více návštěvníků z Ruska než kterýkoli z jejích sousedů.
V provinciích Pchúket, Suráttchání, Krabí a Pattája, které jsou oblíbenými přímořskými letovisky, uvízlo kromě tisíce Ukrajinců také asi 6500 ruských turistů, řekl v rozhovoru s AP šéf thajského úřadu pro cestovní ruch Jutchasak Supasorn
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva od počátku ruské invaze na Ukrajinu potvrdil úmrtí 579 civilistů, z toho 42 dětí. V sobotu o tom informovala agentura AP.
Podle OSN většina obětí zemřela následkem použití výbušných zbraní s "širokou dopadovou plochou" včetně dělostřeleckého nebo raketového ostřelování. Dalších více než 1 000 lidí utrpělo zranění, poraněných dětí OSN zatím zaznamenala 54.
Úřad OSN zveřejňuje pouze údaje o civilních úmrtích a zraněních, které sám nezávisle ověřil. Jejich skutečný počet bude podle něj mnohem vyšší, protože příjem informací se opožďuje a mnoho ohlášených případů ještě nebylo potvrzeno.
Ruský prezident Vladimir Putin v rozhovoru se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem a německým kancléřem Olafem Scholzem nedal najevo ochotu ukončit válku na Ukrajině. Podle agentury Reuters to uvedl činitel Elysejského paláce. Trojice státníků spolu v sobotu telefonicky mluvila 75 minut.
Česká republika žádá prostřednictvím mechanismu civilní ochrany Evropské unie o 25 modulárních základen pro ubytování celkem 50 tisíc uprchlíků. Samo Česko jich má sedm, v každé z nich lze ubytovat 150 lidí, a armádní pro 400 lidí.
"Žádost předpokládá zajištění až 25 humanitárních základen po 2000 uprchlících," uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Standardní ubytovací kapacity státu jsou pomalu vyčerpány, země se dostává do stavu, kdy uprchlíkům z Ukrajiny napadené Ruskem zvládne zajistit pouze nouzové přístřeší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal izraelského premiéra Naftaliho Bennetta, aby zprostředkoval jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Odehrát by se mělo v izraelské metropoli Jeruzalém. Informuje o tom ukrajinský list Kyiv Independent.
Korespondent britského týdeníku The Economist Oliver Carroll sdílel krátké video, na kterém poradci ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského prochází vylidněným Kyjevem. "Ale kávu jsme našli," říká jeden z nich.
Brave. Zelensky close advisors go walkabout in central Kyiv. It’s a shame the city is so empty, they say — “but we did find coffee!”
— Oliver Carroll (@olliecarroll) March 12, 2022
pic.twitter.com/jgf79Mixye
Ruské síly plánují uspořádat v jihoukrajinské Chersonské oblasti referendum s cílem vyhlásit novou odštěpeneckou republiku na Ukrajině, informoval v sobotu člen Chersonské oblastní rady Serhij Chlan. "V Chersonské oblasti připravují referendum o vytvoření CHNR," uvedl na facebooku, zatímco ukrajinská média případné hlasování označují za "pseudoreferendum".
Chlan použil obdobnou zkratku, jakou se označují dvě proruské separatistické samozvané republiky na východě země - Doněcká lidová republika (DNR) a Luhanská lidová republika (LNR), které se nacházejí na části území Doněcké a Luhanské oblasti.
"Okupanti telefonují poslancům Chersonské oblastní rady, zda jsou připraveni s nimi spolupracovat. Kategoricky jsem odmítl," píše politik, jenž vyzval další regionální poslance, aby ani oni ruské síly nepodpořili. "Nedejte jim žádnou možnost legitimizovat CHNR," uvedl. Cherson je město s přibližně 300 tisíci obyvateli.
Druhý muž ruských aerolinek Aeroflot Andrej Panov složil funkci a opustil Rusko. Podle jeho slov starý život skončil, napsal na svůj profil na sociální síti Facebook. Po mezinárodních sankcích coby reakci na ruskou invazi na Ukrajinu smí Aeroflot létat už jenom do Běloruska.
Andrei Panov, the deputy head of Aeroflot, resigned from the company and left #Russia
— NEXTA (@nexta_tv) March 12, 2022
In his Facebook, he wrote the following:
"Left Russia. Left Aeroflot. The old life is over." pic.twitter.com/jcoX7Y2aBO
Německo chce do konce roku prakticky ukončit dovoz uhlí a ropy z Ruska, uvedl ministr hospodářství Robert Habeck. S plynem dál počítá. Německo odebírá z Ruska zhruba 60 procent veškerého zemního plynu.
"Každý den, prakticky každou hodinu se loučíme s částí ruských importů," poznamenal ministr za Zelené. "Když se to podaří, budeme na podzim nezávislí na ruském uhlí a na konci roku prakticky nezávislí na ropě z Ruska," dodal. Na ruském uhlí je Německo závislé z 50 procent, ropa z Ruska pak tvoří všechny dodávky z 50 procent.
Ministerstvo vnitra vydalo už 133 tisíc speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí na Ukrajinu. Kapacity státu jsou podle hasičů vyčerpané a Česko se dostává do stavu, kdy zvládne uprchlíkům zajistit pouze nouzové přístřeší. Požádalo proto EU o pomoc se zajištěním ubytování pro 50 tisíc uprchlíků.
I v případě využití všech kapacit dojdou podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) za dva či tři týdny místa pro kvalitnější ubytování uprchlíků, hledají se místa pro budování stanových táborů. V této situaci má Rakušan za logické prodloužení nouzového stavu, který začal v Česku platit 4. března.
Vláda ho vyhlásila maximálně na 30 dnů, pro jeho prodloužení bude třeba souhlas sněmovny. Ministr také sestavuje poradní skupinu, která má v dubnu připravit střednědobou a dlouhodobou strategii pro adaptaci uprchlíků z Ukrajiny.
Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského padlo při obraně země před ruskou agresí 1 300 ukrajinských vojáků, upozornila agentura Reuters. Je to vůbec poprvé, kdy Zelenskyj přiznal tak vysoké ztráty. Podle americké administrativy přitom zahynulo už mezi dvěma až čtyřmi tisíci ukrajinských vojáků.
Německý kancléř Olaf Scholz a francouzský prezident Emmanuel Macron v dnešním 75minutovém telefonickém rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyzvali k okamžitému příměří na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na mluvčího německé vlády.
"Rozhovor byl součástí pokračujícího mezinárodního úsilí o ukončení války na Ukrajině," uvedl v prohlášení mluvčí. Podle něj se účastníci telefonátu dohodli, že o jeho obsahu nebudou sdělovat bližší podrobnosti.
Třetina Američanů před rokem nebyla schopna odpovědět na otázku, zda je Ukrajina vůči USA přátelská nebo nepřátelská. Čerstvý průzkum společnosti YouGov ukazuje, že nyní 81 procent dotázaných řadí Ukrajinu ke spřáteleným zemím nebo přímo ke spojencům. Podle listu The New York Times to souvisí s ruskou válkou proti Ukrajině.
Ubytovací kapacity pro uprchlíky z Ukrajiny se tenčí, upozorňuje Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR. Česko požádalo EU o pomoc se zajištěním ubytování pro 50 tisíc lidí.
GŘ HZS ČR @hasici_cr: Snažíme se lidem z Ukrajiny maximálně pomoci, ale absorpční kapacita ČR je téměř naplněna. Dál nemůžeme být cílovou zemí. Požadujeme po EU, aby se ČR stala nadále především zemí tranzitní. https://t.co/4TB56l1syg pic.twitter.com/9h8bQHSQWA
— Hasiči Praha 🚒 (@HasiciPraha) March 12, 2022
"Varovali jsme Spojené státy, že jejich organizované pumpování zbraní z řady zemí na Ukrajinu je nejen nebezpečný krok, ale je to jednání, které z příslušných konvojů dělá legitimní cíle," řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
V této souvislosti také varoval Washington před "neuváženými" dodávkami zbraní, jako jsou přenosné systémy protivzdušné obrany či protitankové raketové systémy.
Aktuální situace na ukrajinském bojišti.
The illegal and unprovoked invasion of Ukraine is continuing.
— Ministry of Defence 🇬🇧 (@DefenceHQ) March 12, 2022
The map below is the latest Defence Intelligence update on the situation in Ukraine - 12 March 2022
Find out more about the UK government's response: https://t.co/ICBvnseRb4
🇺🇦 #StandWithUkraine 🇺🇦 pic.twitter.com/kMu26GBH35
Konvoje se západními zbraněmi dodávanými na Ukrajinu jsou pro ruské letectvo legitimním cílem, řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.
Ukrajinská pohraniční služba uvedla, že z Evropy na Ukrajinu za posledních 24 hodin vstoupilo 900 vozidel s humanitárním nákladem a 18 tisíc lidí, z toho 15 tisíc občanů Ukrajiny. "Většina z nich jsou muži, kteří hodlají bránit budoucnost své země. Jsme hrdí na své krajany!" uvedla s tím, že během uplynulých 16 dní ruské invaze se domů vrátilo asi 220 tisíc Ukrajinců.
Proud uprchlíků z Ukrajiny mírně polevil. Za poslední den odešlo směrem na západ přibližně 75 tisíc lidí, uvedla ukrajinská pohraniční služba.
"Ztráty ruských vojáků jsou kolosální. Dynamika ztrát okupantů k 17. dni (války) je již taková, že lze s jistotou říci: jedná se o největší úder ruské armádě za poslední desetiletí," prohlásil ukrajinský prezident. Podle něj od začátku invaze pozbylo bojeschopnost 31 ruských taktických skupin o velikosti praporu.
Volodymyr Zelenskij uvedl, že hovořil s německým kancléřem Olafem Scholzem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Požádal je, aby vyvinuli tlak na Rusko s cílem dosáhnout propuštění starosty okupovaného Melitopolu, kterého podle Kyjeva v pátek unesli ruští vojáci.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová na Twitteru poděkovala české policii a armádě za pomoc s uprchlíky z Ukrajiny.
Sused pomáha susedovi. Ďakujem @PolicieCZ a @ArmadaCR za pomoc 🇸🇰. Spoločne podporujeme tých, ktorí utekajú pred ruskou agresiou na 🇺🇦. Takto vyzerá “slovanská vzájomnosť", nie tak, ako si ju predstavuje Rusko.
— Zuzana Čaputová (@ZuzanaCaputova) March 12, 2022
Dvouletá Olivia chová svou krysu Maju po příjezdu do zařízení pro ukrajinské uprchlíky v polském Řešově.
Kancelář prezidenta republiky poskytuje součinnost více než 600 lidem, kteří mají zájem vstoupit do ukrajinské armády. Zájemci o vstup do ozbrojených sil cizího státu se podle zákona mají se žádostí obracet na ministerstvo obrany, prezidentská kancelář jim přesto poskytuje všechny důležité informace, uvedl Hrad na webu.
Rusko posílá na Ukrajinu další jednotky, a ukrajinská armáda proto nemůže snížit intenzitu bojů. Podle agentury Reuters to dnes oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ztráty ruské armády jsou podle něj největší za poslední desetiletí.
Teplické lázně se zapojily do pomoci uprchlíkům z Ukrajiny. Matkám s dětmi daly k dispozici lázeňský dům se zahradou. Celkem je zde zhruba 70 lidí. V krajském asistenčním centru pomoci Ukrajině v Ústí nad Labem se od začátku invaze k páteční půlnoci zaregistrovalo zhruba 4000 lidí.
I v případě využití všech kapacit dojdou podle Víta Rakušana za dva či tři týdny místa pro kvalitnější ubytování uprchlíků. S Ivanem Bartošem hledá lokace táborů. Rakušan chce jednat o výši příspěvků za ubytovávání uprchlíků, vyzvat obce a státní instituce k využití všech nouzových kapacit a relokovat uprchlíky.
Mychajlo Podoljak, který se za Ukrajinu účastnil rozhovorů mezi Ukrajinou a Ruskem, popřel informace, podle nichž se izraelský premiér Naftali Bennett snažil přemluvit ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského přijmout ruské podmínky pro ukončení války. O Bennettově údajné snaze informoval list The Jerusalem Post
"Humanitární náklad směřuje k Mariupolu," uvedl podle agentury Reuters gubernátor Doněcké oblasti Pavlo Kyrylenko. Podle něj je však situace "komplikovaná" kvůli "neustálému ostřelování". Boje v místech předpokládaných koridorů se odehrávají také v okolí Kyjeva.
V Polsku byl zatčen muž podezřelý ze znásilnění devatenáctileté ukrajinské uprchlice, kterou lákal nabídkou ubytování. Dalšího Poláka přistihli, když nabízel 16leté Ukrajince pokoj a práci. Úřady ale zakročily. Informovala tom agentura AP a poukázala na nebezpečí, jež hrozí Ukrajinkám i ukrajinským dětem prchajícím před válkou. Ukrajinu opustilo přes 2,5 milionu lidí, z nich půldruhého milionu zamířilo do Polska.
Zasaženo ruskými raketami bylo dnes také letiště v Kropyvnyckém v centrální části Ukrajiny, uvedl server RBK Ukrajina s odvoláním na velitele oblastní vojenské správy Andrije Rajkovyče.
Sklad ve vesnici nedaleko Kyjeva skončil po ostřelování Rusů v plamenech.
Rusko varovalo EU před růstem cen energií. Je připraveno konfrontovat unii v energetickém sektoru, pokud to bude nutné, uvedla agentura Interfax. Nikolaj Kobrinec, který zastává funkci ředitele odboru evropské spolupráce na ministerstvu zahraničních věcí Ruské federace, řekl, že Rusko je spolehlivým dodavatelem energie, ale v případě potřeby je připraveno na tvrdou konfrontaci v tomto sektoru. Kobrinec uvedl, že situace na globálních energetických trzích povede k tomu, že EU bude platit za ropu, plyn a elektřinu nejméně třikrát více.
Ruští vojáci podle ukrajinského ministerstva zahraničí citovaného agenturou Reuters ostřelují mešitu v obléhaném městě Mariupol na jihovýchodě Ukrajiny. V objektu je i skupina 86 tureckých občanů, včetně 34 dětí, napsala agentura AP s odvoláním na ukrajinské velvyslanectví v Turecku. Informace však zatím není možné nezávisle ověřit.
Tisíce lidí demonstrovaly v Melitopolu za propuštění starosty, kterého podle Kyjeva v pátek unesli ruští vojáci. Informoval o tom ukrajinský vicekancléř Kyrylo Tymošenko. Město na jihovýchodě Ukrajiny obsadily ruské jednotky několik dní po zahájení invaze. Na videu jsou podle ruskojazyčného vysílání stanice BBC vidět stovky lidí s ukrajinskými vlajkami, kteří skandují "Propusťte starostu!".
Locals in Melitopol, a southern Ukrainian town captured by Russia, protest against the reported kidnapping of their mayor. Video via Zelensky’s office pic.twitter.com/139ld4KKly
— max seddon (@maxseddon) March 12, 2022
Ruský raketový útok zničil leteckou základnu ve městě Vasylkiv, které leží asi 30 kilometrů jihozápadně od Kyjeva. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na starostku města Nataliji Balasynovyčovou. Hoří zde také skladiště munice i pohonných hmot.
Na cizinecké policii nebo v asistenčních centrech se dosud v Česku zaregistrovalo 78 093 uprchlíků z Ukrajiny. V pátek jich bylo 4949, zhruba o 130 více než ve čtvrtek. Speciálních víz pro lidi zasažené ruskou invazí vydalo ministerstvo vnitra 132 995, v pátek je dostalo 11 484 lidí.
Přinášíme statistické údaje za pátek 11. 3. 👇 pic.twitter.com/AtVq41yW1k
— Ministerstvo vnitra (@vnitro) March 12, 2022
Britský Institut pro studium války (ISW) uvedl, že boje u Charkova do značné míry uvázly v patové situaci. Podle ISW se za posledních 24 hodin ruské armádě nepodařilo postoupit ani u Mykolajiva a Záporoží na jihu, respektive na jihovýchodě země. ISW rovněž cituje hodnocení generálního štábu ukrajinské armády, který zastavení ruského postupu přičítá rostoucím problémům s morálkou v řadách ruských vojáků, potížím s jejich zásobováním i celkové ztrátě bojové iniciativy na ruské straně.
"Část velkého ruského konvoje severně od Kyjeva se rozptýlila. To pravděpodobně podpoří ruskou snahu obklíčit město. Může to být také pokus Ruska snížit svou zranitelnost vůči ukrajinským protiútokům, které způsobily ruským silám značné škody," citoval server RBK Ukrajina z prohlášení britského ministerstva obrany.
Satelitní snímky americké soukromé společnosti Maxar Technologies ukazují dělostřeleckou palbu a hořící domy ve vesnici Moščun na severozápadním předměstí Kyjeva.
Evakuace Sumy podle ukrajinské prezidentské kanceláře začala. V sobotu dopoledne do města vyjelo 79 autobusů a dva nákladní automobily s humanitární pomocí.
Ukrajinská pošta vydá speciální sadu známek. Hlavním motivem bude obrana Hadího ostrova v Černém moři. Třináct ukrajinských pohraničníků tam ruskou válečnou loď nevybíravým způsobem poslalo do patřičných mezí.
Poštovní známku s textem "Ruská válečná lodi, jdi do pr*ele!" nově vydá Ukrajinská pošta. Nejvíce hlasů v online hlasování získal tento návrh výtvarníka Borysa Hroha.
— UKR Embassy in CZE (@UKRinCZE) March 12, 2022
🇺🇦✌️ pic.twitter.com/feZqBTH1kZ
Na mapě světa šéf vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin ukázal, kam by případně stanice mohla spadnout. Prohlásil, že Rusko je z velké části v bezpečí.
Krajské asistenční centrum pomoci Ukrajině pro Královéhradecký kraj v pátek zaregistrovalo 524 uprchlíků, ve čtvrtek 539. Od začátku svého fungování 2. března hradecké centrum odbavilo 5432 lidí, z toho 495 lidem hasiči zajistili ubytování. Uvedla to mluvčí krajských hasičů Martina Götzová. Podle ní přibývá lidí, kteří nemají dopředu zajištěné ubytování.
Dva přední ukrajinští dodavatelé neonu, kteří se na celosvětových dodávkách této důležité suroviny pro výrobu čipů podílejí zhruba polovinou, zastavili své operace, protože Moskva zesílila svůj útok. Hrozí tak zvýšení cen a zhoršení nedostatku čipů, upozornil zpravodajský server televize CNN.
Ukrajinská vicepremierka Iryna Vereščuková uvedla, že během dneška by se mělo otevřít několik humanitárních koridorů vedoucích z přístavního města Mariupol. "Doufám, že to dnes půjde dobře, všechny koridory se otevřou a ruská strana dostojí svým slibům a dodrží klid zbraní," sdělila Vereščuková podle agentury Reuters.
Pražské asistenční centrum pro pomoc ukrajinským uprchlíkům odbavilo v pátek 2766 lidí, zhruba o stovku méně než o den dřív. K odbavení do jiných krajů bylo převezeno 130 žadatelů. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu se na středisko obrátilo 27 857 uprchlíků. Údaje dnes na Twitteru zveřejnil primátor hlavního města Zdeněk Hřib.
KACPU Kongresové centrum - dne 11.3. k 24:00 odbaveno 2766 osob, z toho o ubytování požádalo 257 osob. K odbavení na jiná KACPU v jiných krajích bylo autobusy převezeno 130 osob. Celkem na KACPU v Kongresovém centru bylo od začátku odbaveno 27857 osob.
— Zdeněk Hřib (@ZdenekHrib) March 11, 2022
Tvrdé boje probíhají podle ukrajinských médií v sobotu ráno také severozápadně od Kyjeva. Ruské pozemní jednotky jsou podle posledních informací asi 25 kilometrů od centra metropole.
Pražské centrum pomoci Ukrajincům v pátek odbavilo 2766 lidí, o stovku méně než předchozí den. Od začátku ruské invaze se na něj obrátilo 27 857 lidí.
Radiační situace na Ukrajině zůstává normální.
Přeju klidný víkend. Na Ukrajině bohužel klidný nebude. Aspoň radiační situace tam zůstává normální. Na ukázku čerstvá data z okolí Záporožské jaderné elektrárny. Pořád pár senzorů měří a data posílá. @SaveEcoBot pic.twitter.com/XOzJZDBAxx
— Dana Drábová #KeepCalmAndSmile (@DrabovaDana) March 12, 2022
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- V pátek ráno byly slyšet výbuchy v západoukrajinském Lvovu. Zdejší armádní velitelství oznámilo, že terčem útoku byla vojenská základna ve městě Javoriv, které se nachází zhruba 20 kilometrů od polských hranic. Útok si vyžádal devět obětí.
- Poradci ukrajinského prezidenta v sobotu dopoledne uvedli, že zapojení běloruských sil do invaze je v současnosti nepravděpodobné.
- Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu na Kyjev.
- Americký prezident Joe Biden zopakoval, že jeho země se nebude vojensky přímo účastnit konfliktu na Ukrajině. Rozšíří však sankční seznam cílící na ruské oligarchy.
- Na jednání Rady bezpečnosti OSN zazněla ze strany Ruska nepodložená obvinění, že Spojené státy chtěly na Ukrajině použít chemické zbraně.
Ukrajinští představitelé obvinili Rusko, že při ostřelování těžkým dělostřelectvem poškodilo onkologickou nemocnici a několik obytných budov ve městě Mykolajiv na jihu země. Informovala o tom agentura AP. Vedoucí lékař nemocnice Maksym Beznosenko uvedl, že při útoku, který budovu poškodil, bylo v objektu několik stovek pacientů, nikdo ale nepřišel o život.
Gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj v noci na dnešek oznámil, že zhruba 70 procent této oblasti, která na východě Ukrajiny sousedí s Ruskem, je nyní obsazeno ruskými vojáky.
Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina dosáhla "strategického bodu zlomu" války. V mnoha ukrajinských městech podle agentury Reuters zní varující sirény. Nálety hrozí zejména v Kyjevě, Oděse a Lvově. Varování před nebezpečím je aktuální také podle úřadů měst Charkov a Sumy.
Pokud chcete pomáhat v přetížených uprchlických centrech, můžete se jako dobrovolníci zapojit prostřednictvím unikátního projektu dobrovolnické pomoci, kterou společně koordinuje nezisková iniciativa Vlna pomoci, Oblastní spolek ČČK Praha 1, organizace Meta, Integrační centrum Praha či Armáda spásy ve spolupráci s Aktuálně.cz.
Světoznámá značka vodky Stolichnaya (Stoličnaja) se kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu přejmenuje a bude se prodávat pod novým názvem Stoli. Vodka se vyrábí v Lotyšsku.
Za firmou Stoli Group, založenou v roce 1997, stojí podnikatel Jurij Šefler, kritik prezidenta Vladimira Putina, který od roku 2002 žije mimo Rusko. "I když žiji od roku 2002 v exilu kvůli svým názorům na Putina, na značku Stolichnaya jsem byl vždycky hrdý. Nyní jsme udělali rozhodnutí značku změnit, protože to jméno už nás dobře nereprezentuje," uvedl Šefler v prohlášení.
Evakuace mají pokračovat i dnes. V Sumské oblasti na severovýchodě země se plánuje šest únikových koridorů, oznámil na Telegramu gubernátor Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj. Podle prohlášení mají být převezeni do středoukrajinského města Poltava civilisté z měst Sumy, Trosťanec, Lebedyn, Konotop, Krasnopillja a Velyka Pysarivka.
Ze čtyř ukrajinských měst obléhaných ruskou armádou se v pátek podařilo evakuovat 7144 lidí, tedy mnohem méně než v předchozích dnech. Oznámil to v sobotu ráno ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten zároveň obvinil Moskvu, že opět záměrně blokovala cestu do přístavního města Mariupol, kde čekají na možnost evakuace desítky tisíc lidí a kde docházejí potraviny, léky i voda.
Americký ministr obrany Lloyd Austin příští týden navštíví Slovensko. Oznámil to mluvčí Pentagonu John Kirby. Podle něj se Austin setká s politiky i představiteli armády, aby je ujistil o tom, že se Bratislava může v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu spolehnout na podporu USA i NATO. Slovenská vláda tento týden schválila návrh, aby v zemi v rámci posílení východního křídla Severoatlantické aliance působilo 2100 vojáků ze šesti členských států NATO, včetně 600 příslušníků české armády.
Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank v pátek večer překvapila oznámením, že se stahuje z Ruska. Banka čelila kritice z řad investorů a politiků kvůli tomu, že navzdory invazi Moskvy na Ukrajinu zůstává v Rusku. Hájila se tím, že případný odchod by odporoval jejím hodnotám a tvrdila, že v Rusku musí nadále poskytovat podporu nadnárodním firmám, které v zemi podnikají. Večer však nečekaně změnila názor, uvedla agentura Reuters.
Spojené státy dnes v souvislosti s invazí na Ukrajinu uvalily sankce na další ruské oligarchy. Je mezi nimi i rodina kremelského mluvčího Dmitrije Peskova, 12 poslanců ruské Státní dumy a deset členů představenstva ruské banky VTB. S odvoláním na americké ministerstvo financí to uvedla agentura Reuters.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
- Situace v Mariupolu je kritická a není jasné, jestli se tam podaří doručit humanitární pomoc. Evakuace z obleženého města se kvůli Rusku opět nezdařila.
- Evropská unie uvalí další sankce na Moskvu. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity neobcházely sankce. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli.
- USA uvalily sankce na další ruské oligarchy. Je mezi nimi i rodina mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova a 12 poslanců ruské Státní dumy.
- Proruští separatisté na východě Ukrajiny podle Moskvy dobyli město Volnovacha, ruská armáda rovněž vyřadila z provozu vojenská letiště u Lucku a Ivano-Frankivsku, která se nacházejí na západě země, uvedlo ruské ministerstvo obrany.
- Starosta Melitopolu Ivan Fedorov byl unesen, uvedl poradce ukrajinského prezidenta Anton Garaščenko. Fedorov podle něj odmítl spolupracovat s ruskou armádou okupující město.
Varšava a Krakov již nemohou přijímat uprchlíky z Ukrajiny. Během dvou týdnů trvání války přišlo do Krakova necelých 100 tisíc lidí a 200 tisíc do Varšavy. Uvedl to The Kyiv Independent s odkazem na ukrajinskou pohraniční stráž.
⚡️Border Guard Service: Warsaw, Krakow can no longer accept refugees.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 11, 2022
Over the course of two weeks, under 100,000 Ukrainians arrived in Krakow, and 200,000 in Warsaw. Both are now unable to accept refugees, Ukraine’s State Border Guard Service reports.
Lídři Ruska a Běloruska se v pátek dohodli, že Moskva svému menšímu sousedovi v blízké budoucnosti dodá nejmodernější vojenské vybavení, uvedla běloruská agentura Belta.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že nedostatečná odezva Západu na ruskou invazi na Krymu v roce 2014 vedla k současné válce. Na Twitteru to uvedl The Kyiv Independent.
⚡️ Erdogan: West could have stopped Russia in 2014.
— The Kyiv Independent (@KyivIndependent) March 11, 2022
Turkish President Recep Tayyip Erdogan said that the insufficient response from the West to the Russian invasion of Crimea in 2014 led to Russia’s current full-scale war.
Předměstí Mykolajivu čelí masivnímu ruskému bombardování, ukazují záběry, které sdílela na Twitteru agentura Nexta. Podle ní jsou terčem ostřelování i civilní rezidenční čtvrti.
❗️#Nikolaev
— NEXTA (@nexta_tv) March 11, 2022
Subscribers report about rocket shelling on the suburbs of the city, hitting mostly residential buildings and private facilities. pic.twitter.com/wtlW7BISdI
Policie ČR varuje Ukrajince před podvodníky. Ti jim například nabízí, že jim seženou práci za úplatu.
Prosím, pomozte nám sdílet tyto informace a rady pro přicházející občany Ukrajiny 🙏🏻 Začínají se objevovat podvodníci, kteří se snaží využít jejich tíživé životní situace. Přitom stačí vědět jediné - služby poskytované Policií ČR jsou ZDARMA. pic.twitter.com/qwAGcC204M
— Policie ČR (@PolicieCZ) March 11, 2022
Ruské ostřelování opět zabránilo evakuaci civilistů z ukrajinského přístavního města Mariupol, uvedla ukrajinská místopředsedkyně vlády Iryna Vereščuková. Situace v Mariupolu je den ode dne tíživější, docházejí zde potraviny, léky i voda. Ukrajinské úřady opakovaně hovoří o katastrofě. Další pokus učiní ukrajinské úřady hned v sobotu, do města by měla směřovat humanitární pomoc a z něj se následně evakuovat lidé. Všechny přístupové cesty do města jsou zablokované, uvedly ruské úřady; z odstřižení strategického přístavu od vnějšího světa však viní ukrajinské "nacionalisty", píše agentura TASS.
Ředitel pražských hasičů se zapojil do skládání dětské postýlky pro uprchlíky z Ukrajiny. Fotografii zveřejnil mluvčí pražských hasičů Martin Kavka.
Tohle nešlo nesdílet. Kdo skládá dětskou postýlku pro uprchlíky z Ukrajiny?
— Martin Kavka (@MartinKavka) March 11, 2022
Ředitel pražských hasičů, starosta Městské části a kameraman. ✌️🇺🇦 pic.twitter.com/lV1X8AQUmB
Zapojení dobrovolníků například ze Sýrie i jiných zemí, kteří by bojovali na straně Ruska, by znamenalo eskalaci konfliktu, uvedly Spojené státy.
Ruský prezident Vladimir Putin již dříve odsouhlasil, aby se do bojů zapojili dobrovolníci. Konkrétně z Blízkého východu.
Takto se Kyjevané a ukrajinská armáda připravují na boj o své hlavní město očima fotoreportéra Aktuálně.cz Jakuba Plíhala.
Ženy plnící pytle s pískem přímo na Majdanu, vojáky na každém rohu nebo zátarasy z autobusů. I to jsme s @PazderkaJosef viděli v Kyjevě, který se připravuje na boj o každou ulici. Více zde: https://t.co/y0D3SLmlhK pic.twitter.com/E3ZsOKoBdU
— Jakub Plíhal (@jakub_plihal) March 11, 2022
Únos starosty Melipolu Ivana Fedorova je porušením mezinárodního práva, uvedlo ukrajinské ministerstvo zahraničí. Fedorov údajně odmítl spolupracovat s ruskou armádou okupující město, následně byl zadržen.
Nasvícení budovy Klicperova divadla v Hradci Králové v modrožlutých ukrajinských barvách v pátek večer provázelo open-air setkání na podporu Ukrajiny. Akce se konala před budovou divadla v historické části města. Součástí byl také koncert nebo sbírka s názvem Pomozte Ukrajině s Pamětí národa, kterou pořádá organizace Post Bellum. Zazněly i písně v ukrajinštině. Lidé mohou přispívat také prostřednictvím internetové stránky www.klicperovodivadlo.cz/ukrajina
Radnice Prahy 14 zatím nebude uzavírat školní tělocvičny kvůli ubytovávání ukrajinských uprchlíků. Namísto toho využije prostory svých komunitních center. Ubytovávat uprchlíky v tělocvičně se zatím nechystá ani Praha 12 a správné řešení to není ani podle starosty Prahy 7 Jana Čižinského (Praha Sobě). Denní komunitní centrum pro uprchlíky bude fungovat v Praze 6. Vedení hlavního města vyzvalo radnice, aby kvůli nedostatečné kapacitě ubytovacích míst připravili pro uprchlíky tělocvičny.
Ruská obvinění ohledně biologických zbraní na Ukrajině jsou podle Spojených států snahou odpoutat pozornost, užití těchto zbraní prý hrozí spíše ze strany Ruska.
Ukrajina se bude bránit, pokud běloruští vojáci překročí společnou hranici, řekl šéf ukrajinské bezpečnostní rady. Útok podle Kyjeva hrozí ještě dnes. "Pokud jediný voják překročí naši hranici, budeme se bránit," řekl v pátek šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov.
Evropská unie v sobotu uvalí další sankce na Moskvu kvůli ruské agresi na Ukrajině. Členské státy Rusku pozastaví doložku nejvyšších výhod a omezí používání kryptoměn, aby jejich prostřednictvím ruský stát a elity neobcházely sankce. Zakážou také vývoz luxusního zboží do Ruska a dovoz výrobků ze železa a oceli, oznámila dnes předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Česká lékařská komora v otevřeném dopisu vyzvala vládu, aby nesnižovala platbu za státní pojištěnce do veřejného zdravotního pojištění. Více peněz bude podle ní potřeba kvůli uprchlíkům z Ukrajiny, ale také inflaci a pokračující epidemii koronaviru. Stát platí za každého pojištěnce 1960 korun měsíčně, od července to má být o 400 korun méně. Kromě dětí, seniorů nebo nezaměstnaných hradí pojistné i za uprchlíky z Ukrajiny, kteří mají vízum ke strpění a zatím nezačali pracovat.
Kyjevský starosta a bývalý boxerský šampion Vitalij Kličko dnes uvedl, že zásobování metropole nadále funguje a lidé mají potraviny a základní zboží na několik týdnů. Z původních 3,5 milionu je nyní ve městě kolem dvou milionů obyvatel, řekl Kličko v rozhovoru s agenturou Reuters. "Odhadujeme, že v Kyjevě jsou stále téměř dva miliony lidí, a je velmi důležité poskytovat jim služby," řekl Kličko v kyjevském logistickém centru. Spolu s pomocníky tam koordinoval dodávky potravin a léků do obchodů a k lidem, kteří nemohou opustit své domovy.
Starosta Melitopolu Ivan Fedorov byl unesen, uvedl podle agentury Nexta poradce ukrajinského prezidenta Anton Garaščenko. Fedorov podle něj odmítl spolupracovat s ruskou armádou okupující město. Byl zadržen v městském krizovém centru.
YouTube s okamžitou platností zablokuje přístup ke kanálům, které jsou spojeny s médii financovanými ruskými státem, uvedla společnost v pátek s odkazem svá pravidla zakazující obsah, který popírá nebo bagatelizuje násilné události.
‼️YouTube said it would immediately block #Russian state-funded media channels
— NEXTA (@nexta_tv) March 11, 2022
In addition, YouTube removes content about Putin's Russia war in Ukraine that "violates its policies" and suspended all methods of monetization on its platform in #Russia
Absence rychlého vojenského vítězství na Ukrajině, které Moskva očekávala, činí ruského prezidenta Vladimira Putina ještě více nepředvídatelným. Upozornil na to náčelník francouzského generálního štábu Thierry Burkhard v dopise, který podle agentury AFP adresoval francouzské generalitě. Ruský prezident "se nyní nachází ve strategické situaci, kterou nepředpokládal". "Je jasné, že Vladimir Putin podcenil několik věcí: bojovnost ukrajinských sil, mimořádně silnou evropskou solidaritu, rozsah mezinárodních emocí a přísnost sankcí," napsal náčelník francouzského generálního štábu.
Petrochemická skupina Orlen Unipetrol má dostatečné zásoby ropy a její produkce pohonných hmot dostačuje k pokrytí současné poptávky v Česku. Společnost, která provozuje rafinerie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově, to dnes uvedla v tiskové zprávě. Firma ujistila, že je připravena i na případné zastavení dodávek ropy z východu.
Inspekce práce se zaměří na dodržování pravidel při zaměstnávání uprchlíků. Ministerstvo práce připravilo osvětovou kampaň, která má příchozí s vízem ke strpění informovat o tom, že se o práci budou moci ucházet za stejných podmínek jako Češi a Češky. Na tiskové konferenci po jednání sněmovny to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Pohrozil sankcemi za nerovný přístup.
Není vyloučeno, že běloruské jednotky po 20:00 SEČ napadnou Ukrajinu, oznámilo podle Unianu na základě předběžných dat ukrajinské analytické centrum.
Pravděpodobnost, že v ukrajinských jaderných elektrárnách dojde k nehodě, stoupá každým dnem, uvedla zástupkyně šéfa OSN Izumi Nakamicuová.
Chystané humanitární dávky pro uprchlíky budou nejspíš vyřizovat speciální místa v krajích, ne úřady práce či asistenční centra. Opatření má bránit frontám a zahlcení úřadů a krajských přijímacích středisek. Na tiskové konferenci ve sněmovně to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Dolní komora dnes schválila návrh zákona, podle kterého by lidé s vízem ke strpění dostávali 5000 korun. Dávku by pak mohli v případě potřeby pobírat ještě dalších pět měsíců. Předlohu nyní dostane Senát a pak k podpisu prezident. Jurečka odhaduje, že by se nová podpora mohla začít poskytovat od 21. března.
Česká televize bude od soboty večerní hlavní zpravodajskou relaci Události vysílat se simultánním tlumočením do ukrajinštiny. Služba bude dostupná na webu iVysílání a v aplikaci HbbTV, která umožňuje v chytrých přijímačích kombinovat televizní vysílání s internetem. Na webu České televize to dnes uvedla její mluvčí Karolína Blinková. Cílem je usnadnit přístup k informacím uprchlíkům z Ukrajiny. Zároveň s prvním uvedením spustí ČT i webovou adresu ceskatelevize.cz/ukrajinsky, na které postupně vznikne archiv odvysílaných dílů.
Všechny podstatné informace uplynulých čtyřiadvaceti hodin chceme jazykově zpřístupnit i příchozím z Ukrajiny. Počínaje zítřkem proto @CT24zive spouští Události – Zprávy tlumočené do ukrajinštiny. Dostupné budou denně od 19 hodin v HbbTV a na webu iVysílání.
— Česká televize (@CzechTV) March 11, 2022
Ruský prezident Vladimir Putin nejeví ochotu k diplomatickému řešení války na Ukrajině, uvedla podle agentury AP to při dnešní návštěvě Rumunska americká viceprezidentka Kamala Harrisová. Členskou zemi NATO zároveň ubezpečila o platnosti závazku kolektivní obrany aliance. "Podle všeho, co víme a čeho jsme byli svědky, Putin nejeví žádné známky seriózní diplomacie," řekla Harrisová po jednání s rumunským prezidentem Klausem Iohannisem. Vyzvala také Američany, aby se v souvislosti s válkou na Ukrajině a protiruskými sankcemi připravili na nárůst cen pohonných hmot. "Je to cena, kterou je třeba zaplatit za demokracii. Musíte stát při svých přátelích," řekla Harrisová s tím, že to někdy nebývá snadné.
Podle Bílého domu existuje silné podezření, že Rusko při invazi na Ukrajinu páchá válečné zločiny.
Tvrzení Kyjeva, že ruský letoun zaútočil z Ukrajiny na Bělorusko s cílem vtáhnout Minsk do války, je nepravdivé, uvedlo běloruské ministerstvo obrany.
Lídři členských zemí Evropské unie se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Více v článku.
V jihoukrajinském Mariupolu od počátku ruského obléhání a ostřelování před 12 dny zemřelo 1582 civilistů. Oznámili to zastupitelé města.
Spojené státy zhorší obchodní status Ruska. Zákažou rovněž dovoz ruského alkoholu, mořských plodů a diamantů. Oznámil to americký prezident Joe Biden.
Když videotéka Netflix oznámila svůj odchod z Ruska, mohla za to do značné míry česká eurokomisařka Věra Jourová. Po ruské invazi na Ukrajinu firmu přesvědčovala, že je to správný krok. "Totalitní režimy používají zábavu jako opium, aby si lidé mysleli, že věci jsou v normálu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním proslovu uvedl, že země dosáhla strategického zlomového bodu. "Docílili jsme strategického zlomového bodu a jsme na cestě k vítězství," cituje z proslovu BBC. "Dělostřelectvo, bomby, střely a nyní jsou tu syrští žoldnéři, kteří nerozeznají, jakým jazykem tu kdo mluví… Tito žoldnéři jsou jednoduše stavění na zabíjení, v zemi, která jim je cizí," uvedl. Putin dříve vydal souhlas se zapojením lidí z Blízkého východu do bojů na Ukrajině. Ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že je připraveno bojovat až 16 tisíc lidí, hlavně ze Sýrie.
Zároveň vyzval Evropskou unii k větší pomoci. "Pokud to pokračuje, tak cena za sankce není pro Rusko dostatečná… Očekáváme nové sankce. Rusko by mělo platit za tuto hororovou válku," dodal.
Ukraine war: Zelensky says Ukraine 'on the way to victory' https://t.co/ozrHfP5XNI
— BBC News (World) (@BBCWorld) March 11, 2022
Dojely sice na 82. a 85. místě, přesto se jim dostalo obrovských ovací od diváků i podpory od ostatních závodnic. Ukrajinské biatlonistky Julia a Olena Horodné debutovaly při pátečním sprintu v estonském Otepää ve Světovém poháru v době, kdy jejich země trpí při invazi ruských vojsk. Více v článku.
Největší německá bankovní společnost Deutsche Bank čelí kritice z řad investorů a politiků kvůli tomu, že navzdory invazi Moskvy na Ukrajinu zůstává v Rusku. Banka se hájí tím, že případný odchod by odporoval jejím hodnotám. Tvrdí, že v Rusku musí nadále poskytovat podporu nadnárodním firmám, které v zemi podnikají.
"Často se nás ptají, proč se z Ruska nestáhneme úplně. Odpovědí je, že by to bylo v rozporu s našimi hodnotami," uvedl šéf Deutsche Bank Christian Sewing ve sdělení zaměstnancům. "Máme klienty, kteří nemohou odejít z Ruska ze dne na den," dodal.
Setrvání Deutsche Bank v Rusku "je v naprostém rozporu s mezinárodní podnikatelskou komunitou a vyvolá odpor, ztrátu reputace a obchodů na Západě", myslí si investor Bill Browder, který roky vede kampaň za odhalování korupce v Rusku. "Byl bych překvapen, kdyby si tuto pozici dokázali udržet, protože situace na Ukrajině se stále zhoršuje," dodal.
Americká administrativa podle demokratické šéfky Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové přeruší běžné obchodní vztahy s Ruskem. Moskvě kvůli invazi na Ukrajinu zruší doložku nejvyšších výhod. Pelosiová to podle agentury Reuters uvedla na tiskové konferenci. Oficiálně by tento krok měl prezident Joe Biden oznámit ještě v pátek. Obě komory amerického parlamentu by ho měly bez problémů potvrdit. Podobný krok chtějí podle CNN učinit i země Evropské unie a státy G7.
Přerušení běžných obchodních vztahů s Ruskem je dalším ze série opatření, kterými se Washington snaží přimět Moskvu, aby ukončila válku ve více než 40milionové Ukrajině. Povede mimo jiné ke zvýšení dovozních cel. Například clo na překližku podle listu The Wall Street Journal stoupne z nuly na 30 procent.
Varšavský primátor žádá mezinárodní pomoc, jelikož polské hlavní město je zahlceno uprchlíky z Ukrajiny. Do metropole přichází více než desetina všech lidí, kteří utíkají před válkou ve vlasti. Někteří z nich se snaží zůstat ve městě, další využívají Varšavu jako tranzitní bod při cestě dále na západ, což mění městská nádraží v přeplněná centra, kde lidé táboří na zemi, píše agentura AP.
"Máme co do činění s největší migrační krizí v dějinách Evropy od druhé světové války… Situace je každým dnem složitější a složitější," řekl primátor Rafal Trzaskowski a dodal, že "největší výzva je teprve před námi".
Tisíce lidí v posledních dnech viděly záznam ukrajinské houslistky, která ve sklepě hraje něžnou ukolébavku dětem a seniorům skrývajícím se před ruským ostřelováním. Podle agentury AP se hudebnice Věra Lytovčenková stala symbolem toho, co nyní prožívají miliony Ukrajinců, stejně jako symbolem jejich vzdoru vůči okupantům. Video najdete v přiloženém článku.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se v pátek shodli na výrazném zvýšení obranných výdajů členských států i celého bloku. V reakci na ruskou agresi na Ukrajině se chtějí soustředit na posílení investic do společně vyvíjených nových obranných kapacit. EU by se také měla lépe připravit na hybridní hrozby a být schopna efektivněji bojovat proti kybernetickým útokům a dezinformacím, uvedli lídři v závěrečné deklaraci dvoudenního summitu ve francouzském Versailles.
Charita České republiky dnes vypravila kamion s humanitární pomocí, pojede do charity v ukrajinském městě Ťačiv, které je u rumunských hranic. Jsou v něm desítky generátorů elektřiny, trvanlivé potraviny, hygienické potřeby i lékárničky. Další dva kamiony už charita vypravila dříve a příští týden zašle humanitární pomoc vlakem, bude v něm přes 80 generátorů a další věci.
Lídři členských zemí Evropské unie se na summitu ve Versailles vyslovili pro postupné ukončení závislosti na plynu, ropě i uhlí z Ruska, které aktuálně tvoří velkou část unijní spotřeby. Docílit toho chtějí kombinací nových zdrojů dodávek, ale i urychlením odklonu od fosilních paliv a dalšími kroky. Evropská komise navrhuje ukončit odběry z Ruska do roku 2027, summit deklaroval, že se tak má stát "co nejdříve".
České nakladatelství Argo přestane vydávat romány ruského autora fantasy Sergeje Lukjaněnka. Rozhodlo se tak poté, co spisovatel podpořil ruskou invazi na Ukrajinu, uvedl ředitel Arga Milan Gelnar. Více v článku.
Od pátečního rána se před ruským ostřelováním ukrývá v mešitě v Mariupolu 86 tureckých občanů, 34 z nich by měly být děti, uvedla podle Reuters ukrajinská ambasáda v Ankaře.
Russian forces are shelling the Mariupol city mosque, where 86 Turkish citizens, including 34 children, have taken shelter, says Petro Andryushchenko, adviser to the Mariupol mayor. https://t.co/94lKsU1SM5
— Piotr Zalewski (@p_zalewski) March 11, 2022
K obklíčenému městu Mariupol míří osm nákladních aut s humanitární pomocí. Na místo by měly dojet ještě dnes, podle ministra vnitra Vadyma Denysenka však není jisté, zda se do města dostanou.
Slovenské ministerstvo dopravy připravilo ve spolupráci se zástupci samosprávy informační systém s nabídkami ubytování pro uprchlíky z válkou zasažené Ukrajiny. ČTK to oznámilo ministerstvo, které má v kompetenci také cestovní ruch a kterému koordinaci aktivit ohledně zprostředkování ubytování pro uprchlíky uložila ve středu vláda.
"Ubytování budou lidem, kteří utíkají před válkou na Ukrajině, zprostředkovávat přímo z infopointů zaměstnanci resortu dopravy a další vyškolení lidé. Všechna státní ubytovací zařízení a hotely budou pod jednou střechou, přičemž volné kapacity budou zobrazovány v reálném čase," uvedl ministr dopravy Andrej Doležal.
Ruské letadlo zaútočilo z Ukrajiny na běloruskou vesnici, uvedla ukrajinská armáda. Podle ní jde o provokaci, která má vtáhnout Minsk do války. Ukrajinské úřady podle armády obdržely informaci, že ruské letouny odstartovaly z letiště v Bělorusku, vnikly do ukrajinského vzdušného prostoru, odkud zaútočily na příhraniční běloruskou obec Kopani.
"To je provokace! Cílem je zapojení běloruských ozbrojených sil do války na Ukrajině!" cituje Reuters vyjádření Ukrajiny. "Oficiálně deklarujeme: Ukrajinská armáda neplánovala a neplánuje podnikat žádné agresivní akce proti Běloruské republice," uvedla podle agentury Reuters v této souvislosti ukrajinská bezpečnostní služba.
Do Rakouska zatím přišlo na 97 tisíc uprchlíků z Ukrajiny. Jen ve čtvrtek jich podle zdejší vlády bylo 12 tisíc. Většina chce do jiných zemí.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Ukrajinská města Luck, Dnipro a Ivano-Frankivsk hlásí ruské nálety. Dosud se tato města útokům spíše vyhnula.
- Ruské jednotky podle Bellingcat a dalších zdrojů používají při útocích na civilní cíle kazetovou munici, která způsobuje větší škody a jejíž použití je zakázáno úmluvou. Rusko ji však nepodepsalo.
- Ukrajina na pátek plánuje další humanitární koridory a dodávky humanitární pomoci, především do obléhaného Mariupolu.
- Ruský prezident Vladimir Putin souhlasí, aby se do bojů zapojili dobrovolníci. Konkrétně z Blízkého východu.
- Z Ukrajiny uprchlo před válkou už více než 2,5 milionu lidí, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
Finský prezident Sauli Niinistö v pátek se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem telefonicky jednal o nutnosti uzavřít příměří na Ukrajině a umožnit civilistům, aby se evakuovali humanitárními koridory. V prohlášení to podle agentury Reuters uvedla finská prezidentská kancelář.
Niinistö s Putinem diskutoval hodinu a podle své kanceláře ruskému prezidentovi mimo jiné řekl, že zhoršující se krize na Ukrajině, na kterou už dva týdny Rusko útočí, silně ovlivňuje veřejné mínění na Západě.
Ukrajinské síly měly zabít v pořadí již třetího vysoce postaveného ruského důstojníka, uvedla ukrajinská armáda. Detaily smrti generálmajora Andreje Kolesnikova nebyly zveřejněny a ruská strana se k nim nevyjádřila, píše BBC.
Unofficial reports are coming in that 🇺🇦 Army killed 🇷🇺 Major General Andrei Kolesnikov, commander of 29th Army of Eastern Military District.
— Euromaidan Press (@EuromaidanPress) March 11, 2022
Reported by MIA advisor Anton Herashchenko, unofficially confirmed by military sources of https://t.co/Xj4mEuPQTh & Prez Office pic.twitter.com/eDFItTdO92
Ukrajinský jaderný úřad uvedl, že stále nebyla obnovena dodávka elektřiny do jaderné elektrárny Černobyl. Ruská strana dříve tvrdila, že systémy opravili běloruští odborníci píše The Guardian.
V pátek ráno dopadly na továrnu na boty a obytné domy ve městě Dnipro ruské střely. Zemřel hlídač budovy a jeho pes, uvedla z místa reportérka BBC Sarah Rainsfordová.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo zabito 78 dětí a více než 100 dalších bylo zraněno, uvedla ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová. Kolik obětí si vyžádaly boje ve městech Mariupol, Volnovacha na východě země a Irpiň v Kyjevské oblasti, nebylo možné stanovit, poznamenala agentura Interfax-Ukrajina.
V Nižynu v Černihivské oblasti bylo podle ní při ostřelování poškozeno mimo jiné 17 škol. Starosta Charkova Ihor Terechov řekl, že v jeho městě je poškozeno 48 škol. "Takové počínání ruských okupačních sil je v přímém rozporu s haagskými a ženevskými smlouvami. Agresor nadále porušuje základní práva dětí - právo na život a zdravotní péči každému dítěti na světě zaručuje Úmluva OSN o právech dítěte," uvedla Denisovová.
Velká většina Evropanů schvaluje přijetí uprchlíků z Ukrajiny, kterou před dvěma týdny napadlo Rusko, vyplynulo z průzkumu francouzského institutu Ifop. Ve Francii souhlasí s příchodem ukrajinských migrantů do země 80 procent dotazovaných, v Itálii je to 89 procent, v Německu 90 procent a v Polsku 92 procent. Je to více, než kolik souhlasilo s příchodem uprchlíků ze Středomoří před sedmi lety.
Od začátku války z Ukrajiny podle pátečních dat Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uprchlo přes 2,5 milionu lidí. Více než 1,5 milionu jich zamířilo do Polska. Do Německa dorazilo na 80 tisíc Ukrajinců, do Francie zhruba 10 tisíc.
Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva od počátku ruské invaze na Ukrajinu potvrdil úmrtí 564 civilistů, z toho 41 dětí, informuje Reuters.
Uprchlíci z Ukrajiny budou moci v Česku nejspíš už brzy pracovat bez pracovního povolení. Zaměstnání budou moci získat volně bez překážek. Zákon, který to umožní, dnes ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schválila Sněmovna. Senát by ho měl projednat v příštím týdnu. Zákon má začít platit dnem vyhlášení a jeho účinnost skončí 31. března příštího roku
Školy budou moci navýšit své kapacity kvůli dětem uprchlíků z Ukrajiny, které budou moci vzdělávat i ukrajinští pedagogové. Sněmovna to schválila.
Pražské městské části tak již evidují první desítky ukrajinských dětí, které začaly chodit do základních škol v metropoli. Hledají i náhradní prostory.
O využívání kazetové munice při útoku ruských jednotek mluví také Bellingcat. Ta byla použita v blízkosti nemocnic, škol a obytných budov ve městech Charkov, Oděsa a Cherson, píše server.
Evropská unie by měla pro Ukrajinu udělat více, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajina podle něj ve válce s Ruskem dospěla ke strategickému zlomovému bodu.
Německé veřejnoprávní televize ARD a ZDF chtějí brzy obnovit zpravodajství ze svých moskevských studií. Nebudou ale zatím z Moskvy podávat zprávy o vojenské situaci na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura DPA. Podobně už v úterý britská veřejnoprávní stanice BBC oznámila, že svou zpravodajskou činnost z Ruska obnoví.
Německé televize pozastavily zpravodajství z Moskvy minulý víkend v reakci na ruský zákon, který zakazuje šíření falešných - tedy v zásadě jiných než oficiálních - informací o ruských ozbrojených silách. Za porušení zákona hrozí vysoké pokuty a také až 15 let vězení. Činnost v Rusku přerušila i mnohá další světová média včetně americké stanice CNN, kanadské CBC, nebo agentury Bloomberg. Svou zpravodajku z Ruska stáhl také Český rozhlas (ČRo).
"Na základě přezkoumání se ARD a ZDF i po diskusi s partnery v EBU (Evropské vysílací unii) rozhodly obnovit ze studií v Moskvě zpravodajství o politické, hospodářské a společenské situaci v Rusku, ale zpravodajství o vojenské situaci na Ukrajině budou poskytovat z jiných stanovišť obou veřejnoprávních vysílatelů," stojí v prohlášení.
Úřad ruského vrchního prokurátora označil společnost Meta, pod kterou spadá Facebook a Instagram, za extrémistickou organizaci a zakázal její aktivity v zemi. Instagram budu v Rusku zablokován od půlnoci 14. března. Uživatelé dostanou dva dny na přesun fotek a videí na jiné platformy.
Oznámení přišlo poté, co americká společnost oznámila, že udělá změny ve svých pravidlech o násilných projevech směrem k ruským jednotkám, ne však k ruským civilistům. Podle úřadu toto oznámení podněcují "nenávist vedoucí k výhrůžkám násilím," píše stanice BBC.
"Měli by přemýšlet o tom, jak tyto platformy využívají. Podněcují nenávist a dokonce vyzývají k vraždám ruských občanů," řekl předseda Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Vjačeslav Volodin.
Ministerstvo práce připraví zvláštní dotace pro sociální služby na pokrytí nákladů na péči o uprchlíky z Ukrajiny. Resort nyní zjišťuje, kolik ukrajinských seniorů či handicapovaných by případně mohlo podporu potřebovat. Na jednání Sněmovny to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva získal "věrohodné zprávy" několika případů, kdy ruské jednotky použily v zabydlené oblasti kazetovou munici. Ta zasáhne větší plochu, protože vybouchne a roztříštit se na menší kousky. Podle mluvčí OSN Liz Throssellové může být použití této munice označeno za válečný zločin. Používání kazetové munice je zakázáno úmluvou z roku 2008, Rusko ji však neratifikovalo, píše The Guardian.
O děti uprchlíků z Ukrajiny by se mohli v českých školách starat ukrajinští pedagogové, kteří by nemuseli splňovat podmínku znalosti českého jazyka. Tato výjimka by platila jen pro letošní školní rok. Navrhli to dnes poslanci vládní koalice a opozičního hnutí ANO.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu bylo zabito 78 dětí a více než 100 dalších bylo zraněno, uvedla ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová. Kolik obětí si vyžádaly boje ve městech Mariupol, Volnovacha na východě země a Irpiň v Kyjevské oblasti, nebylo možné stanovit, poznamenala agentura Interfax-Ukrajina.
Ukrajinští zpravodajci mají informace, podle kterých ruský prezident Vladimir Putin údajně nařídil ruským jednotkám, aby připravily útok na černobylskou jadernou elektrárnu. Vše má být provedeno tak, aby nehoda působila jako sabotáž, za niž mohou Ukrajinci. Tuto informaci se však zatím nepodařilo nijak ověřit.
Ruské síly se podle tvrzení ukrajinské vojenské rozvědky snaží vyrobit falešné důkazy, které mají imitovat účast ukrajinské armády na černobylské havárii a potvrdit ruskou verzi, píše agentura Interfax-Ukrajina. "U letiště Antonov v Hostomelu byly spatřeny ruské chladírenské vozy, které sbíraly těla mrtvých ukrajinských obránců. Existuje možnost, že budou vydávána za zabité sabotéry v černobylské zóně," uvedla ukrajinská tajná služba.
⚡️Ukrainian intelligence says Putin has ordered his forces to prepare a terrorist attack at the Chernobyl nuclear power plant to accuse Ukrainians of the man-made catastrophe.
— Iryna Matviyishyn (@IMatviyishyn) March 11, 2022
Domácnosti, které ubytují uprchlíky z Ukrajiny, by mohly dostat příspěvek. Jeho výši by stanovila vláda. O návrhu dnes rozhodne Sněmovna.
Schůzka běloruského a ruského prezidenta v Moskvě.
Ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti) žádá Evropskou komisi, aby v dalším balíčku sankcí bylo vydáno evropské nařízení, které ruským a běloruským oligarchům zamezí přístup k dotacím a zakázkám. Podle Bartoše oligarchové získávají skrze své společnosti dotace a veřejné zakázky i v České republice.
Potravinářská skupina Orkla, která v Česku vlastní značky Hamé a Vitana, ukončí fungování své společnosti v Rusku. Nyní v ní zaměstnává 367 lidí.
Na okraji chorvatské metropole Záhřebu se zřítil bezpilotní letoun. Jeho původ je neznámý, ale panuje podezření, že přiletěl z válečné zóny na Ukrajině. Informují o tom dnes zahraniční média.
Dron se zřítil v noci na záhřebský park Jarun. Podle policie nebyl nikdo zraněn. "Podle nám dostupných informací jde o letoun ruské výroby," řekl chorvatský premiér Andrej Plenković. "Není nám známo, zda byl majetkem ruské, nebo ukrajinské armády."
Ruská ekonomika překoná sankce, které na ni v posledních týdnech uvalily převážně západní státy, a tyto postihy jí v konečném důsledku prospějí a posílí ekonomickou a technologickou suverenitu Ruska, řekl prezident Vladimir Putin při setkání s běloruským autoritářským vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Řekl také, že i Sovětský svaz v minulosti slavil úspěchy, navzdory sankcím.
Putin zmínil rovněž "určitý pozitivní posun" při jednáních mezi ruskými a ukrajinskými vyjednavači, neuvedl však žádné bližší detaily. Rusové s Ukrajinci podle něj nyní jednají téměř na každodenní bázi.
Británie uvalila sankce na 386 poslanců ruské dumy, kteří hlasovali pro nezávislost separatistických republik a podpořili ruskou invazi na Ukrajinu.
Boje na Ukrajině se v pátek přenesly i na její západ a do vzdálenosti pouhých 150 kilometrů od slovenské hranice, když Rusové vyřadili z provozu vojenské letiště v Ivano-Frankivsku.
O tom, že Kreml nehodlá v útocích polevit, svědčí souhlas prezidenta Vladimira Putina k zapojení lidí z Blízkého východu do bojů. Ministr obrany Sergej Šojgu řekl, že je připraveno bojovat až 16 tisíc lidí, hlavně ze Sýrie, přičemž je Kreml označuje za dobrovolníky.
Český průmysl, který se počátkem roku postupně vzpamatovával z pandemie a navazující krize v dodávkách komponentů, nyní zasáhne ruská invaze na Ukrajinu, jež se v jeho lednových číslech ještě neprojevila. Shodli se na tom analytici.
Slovenský pracovní portál istp.sk už shromáždil téměř 6000 volných pracovních míst, která jsou vhodná také pro Ukrajince. ČTK o tom informoval provozovatel portálu, společnost Trexima Bratislava. Tisíce uprchlíků z válkou zasažené Ukrajiny už požádaly na Slovensku o status dočasného útočiště, který jim umožňuje přístup na pracovní trh v zemi.
Provozovatel zmíněného portálu s bezplatnou inzercí uvedl, že vybídl zaměstnavatele, aby označili pracovní nabídky vhodné pro Ukrajince. Ukrajinští zájemci o práci na Slovensku pak mohou vyplnit dotazník do databáze, ke které mají přístup zaměstnavatelské svazy a další instituce. Dosud se přihlásilo 1300 zájemců o zaměstnání na Slovensku, nejčastěji by se chtěli nechat zaměstnat při manuální pracích, dále v obchodě, administrativě či sociálních službách, ale také v jiných odvětvích.
Lídři zemí Evropské unie chtěli na summitu ve Versailles poslat Ukrajině vzkaz, že o ni stojí a že má do Evropy dveře otevřené. Na začátku druhého dne jednání to řekl český premiér Petr Fiala.
"Jak víme, tak cesta nějaké země do Evropské unie trvá někdy roky, někdy i desítku let, ale tady chceme dát jasně najevo: My o vás stojíme," řekl předseda české vlády v souvislosti s debatami o možném vstupu Ukrajiny do unie. Podle Fialy nikdo z lídrů sedmadvacítky nechce Ukrajině "zavřít dveře".
V prvním kole tenisového turnaje v Indian Wells proti sobě nastoupily rodačka z Oděsy Maryna Zanevská a hráčka z Kyjeva Marta Kosťuková. Po zápase si v slzách padly do náruče a rýply si do ruských tenistů, kteří prý dostatečně neodsuzují invazi na Ukrajinu. Více v článku.
Úřad práce dostal zatím téměř 40 tisíc žádostí od uprchlíků z Ukrajiny o mimořádnou dávku, řekla mluvčí úřadu. Dospělým se vyplácí asi 2500 Kč.
Vězněný kritik Kremlu Alexej Navalnyj vyzval občany, aby v neděli v Moskvě a dalších ruských městech protestovali proti válce na Ukrajině. "Šíleného maniaka (ruského prezidenta Vladimira) Putina teď nejrychleji zastaví ruští lidé, pokud se postaví proti válce," uvedl Navalnyj na instagramu. "Musíte chodit na protiválečné manifestace každý víkend, i když to vypadá, že každý je paralyzovaný nebo vystrašený… Jste páteří hnutí proti válce a smrti," uvedl Navalnyj.
Podle organizace OVD Info, která monitoruje protesty, bylo na protiválečných demonstracích v Rusku od začátku invaze 24. února zadrženo přes 13 900 lidí.
První ukrajinští uprchlíci se v tělocvičně v některé z pražských městských částí ubytují dnes večer, řekl primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti). Kde přesně, uvede město večer.
Fotografie těhotné ženy s krvácející ranou na hlavě byla jen jednou z těch, které ukázaly následky ruského útoku na dětskou nemocnici a porodnici v Mariupolu. Žena na fotografii je ukrajinská blogerka a podle BBC na ni nyní ruské úřady útočí a tvrdí, že fotografie je nahraná. Tvrzení ruské strany bylo zahraničními médii vyvráceno a tweet ruské ambasády s obviněním společnost Twitter vymazala. Žena se však také stala terčem ruských internetových trollů.
Russians are bullying Marianna on Instagram. She is one of women from maternity hospital in Mariupol, shelled by the Russians. Her face appeared today in all the world media. If you can write words of support, it will be the right decision. We’ll transfer your comments to her pic.twitter.com/HAfFBSQz4M
— Oleksandra Matviichuk (@avalaina) March 10, 2022
Navrhovaný snazší postup udělování pobytu uprchlíkům z Ukrajiny vyvolal ve sněmovně rozsáhlou debatu o vymezení okruhu lidí s nárokem na ochranu.
Proruští separatisté na východě Ukrajiny podle Moskvy dobyli město Volnovacha, které leží severně od obléhaného Mariupolu. Volnovacha je asi 50 kilometrů severně od Mariupolu a podle agentury Reuters je považována za strategicky významnou vstupní bránu do obléhaného přístavu u Azovského moře.
Ruská invaze na Ukrajinu začala před dvěma týdny. V přiložené grafice se můžete podívat, jak vypadaly první dva týdny války.
Ruská armáda dokončila plán na posílení své západní hranice v souvislosti s navyšováním počtu sil NATO v regionu, uvedl ministr obrany Sergej Šojgu.
"Když teď Američané hledí na Ukrajince, vidí v nich sebe. Putin jim nenahání strach, ale vyvolává pohrdání, vzdor a zlobu. Už pochopili, co je zač a co vše je v sázce," píše v komentáři na Aktuálně.cz Daniel Anýž.
V pátek ráno hlásila útoky západoukrajinská města Luck a Ivano-Frankivsk, ale také Dnipro, ležící východněji. "Bylo to několik výbuchů, slyšela jsem jeden za druhým a pak ještě jeden. Slyšela jsem tři. Také sirény. Zůstali jsme dole v metru, dokud sirény nepřestaly," popsala jedna z místních britské stanici BBC. Podle ukrajinských úřadů zemřel během náletů nejméně jeden člověk.
Shrnutí nejdůležitějších událostí:
- Kolona ruských vojenských vozidel u Kyjeva se podle satelitních snímků rozdělila a přeskupila, například i do lesů.
- Ukrajinská města Luck, Dnipro a Ivano-Frankivsk hlásí ruské nálety. Dosud se tato města útokům spíše vyhnula.
- Ukrajina na pátek plánuje další humanitární koridory a dodávky humanitární pomoci, především do obléhaného Mariupolu.
- Ruský prezident Vladimir Putin souhlasí, aby se do bojů zapojili dobrovolníci. Konkrétně z Blízkého východu.
- Z Ukrajiny uprchlo před válkou už více než 2,5 milionu lidí, uvedla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).
Dobrý den, vážení čtenáři,
vítáme vás na stránkách Aktuálně.cz. Dřívější online přenos věnovaný válce na Ukrajině naleznete zde:
Právě se děje
Zarputilý nacistický viceadmirál se vzdal českému generálovi. A válka skončila
"Mášo, o tom nemluv." Telefonát z Kremlu přerušil brífink. Šlo o bezprecedentní útok
Svět sportu zachvátila vlna nové oslavy. Nic politického, dušuje se fotbalová hvězda
Spartu v osmifinále poháru prověří Dukla, Slavia bude hostit Táborsko
Havlova tajemnice vzpomíná. Ve vězení nezemřel díky podpoře ze Západu, říká
Báli se, aby je za útěk z města děti neproklínaly. Jako amišové ale nežijeme, říkají
Recenze: Petr Janda je přírodní zázrak. Koncert Olympicu odehrál s plným nasazením
Světová zdravotnická organizace (WHO) potvrdila 43 útoků na zdravotnická zařízení na Ukrajině, které zabily 12 lidí a desítky dalších, včetně zdravotníků, zranily. Řekl to ve čtvrtek Radě bezpečnosti OSN generální ředitel WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus.