Souhrn nejdůležitějších událostí:
Když se sedmého října v půl sedmé ráno tyto mladé Izraelky probudily, neměly tušení, že se zapíšou do historie jako členky prvních ženských obrněných posádek v Izraeli, a dost možná na celém světě, které se zúčastní ostrých bojů. V rozhovoru s izraelskou televizní stanicí Channel 12 z minulého týdne tyto vojákyně popsaly své nasazení při útoku teroristického hnutí Hamás.
Podle vyjednavače a odborníka na terorismus Adama Dolníka je velká šance, že Izrael získal zpět všechny rukojmí. "Hamás své rukojmí vnímá jako velmi cenné," říká v rozhovoru pro Spotlight Aktuálně.cz.
Podle agentury Reuters Hamás dosud propustil 69 ze zhruba 240 rukojmí, která zajal 7. října při vpádu do jižního Izraele, při němž bylo podle izraelských údajů zabito na 1200 lidí.
Agentura AP uvádí, že během nynějšího příměří Hamás zatím propustil 51 Izraelců a 19 rukojmích jiných národností. Hamás a další radikálové tak nyní zadržují až 175 rukojmí.
Podle zpravodajského webu Axios obdržel Izrael seznam deseti rukojmí, která mají být propuštěna dnes. Úřad izraelského premiéra to zatím nekomentoval.
Izrael zároveň potvrdil, že v pondělí výměnou za propuštěná rukojmí propustil 33 palestinských vězňů. Podle agentury Reuters média blízká Hamásu upřesnila, že Izrael na základě dohody o dočasném klidu zbraní propustil 30 palestinských dětí a tři ženy.
Izrael schválil zahrnutí 50 palestinských vězeňkyň na seznam osob, které mají být propuštěny, pokud radikální palestinské hnutí Hamás propustí další izraelská rukojmí držená v Pásmu Gazy. Oznámil to dnes podle agentury Reuters úřad izraelského premiéra.
Podle izraelského armádního rozhlasu už izraelská vláda dostala seznam rukojmích, která mají být propuštěna dnes.
Podle Bílého domu se očekává, že bude v následujících dvou dnech propuštěno dalších 20 rukojmích zadržovaných Hamásem.
Ode dnešního rána by po další dva dny mělo v Pásmu Gazy platit příměří mezi hnutím Hamás a Izraelem. O prodloužení čtyřdenního klidu zbraní o další dva dny v pondělí večer informoval Katar, který v jednáních dělá prostředníka.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken bude tento týden znovu jednat v Izraeli v souvislosti s válkou s radikálním palestinským hnutím Hamás, zhruba tři týdny po své poslední návštěvě země. Médiím to sdělila americká diplomacie. Po setkání s izraelskými představiteli má Blinken v plánu navštívit i okupovaný Západní břeh Jordánu a Spojené arabské emiráty, kde 30. listopadu začíná klimatická konference COP28.
Izraelská armáda dnes večer uvedla, že 11 rukojmích zadržovaných Hamásem bylo předáno pracovníkům Červeného kříže a jsou na cestě do Izraele, píše izraelský list Haarec. Očekává se, že výměnou za 11 izraelských rukojmích Izrael dnes propustí zhruba tři desítky palestinských vězňů. Kromě toho se Hamás podle egyptských médií chystá propustit také šest dalších thajských občanů.
Ještě v pondělí se očekává propuštění dalších 11 izraelských rukojmích a tří desítek vězňů. Hamás vpodvečer uvedl, že obdržel seznam palestinských vězňů, kteří budou propuštěni. Jde podle něj o tři ženy a 30 mužů ve věku 19 a méně let. Devět z nich je z východního Jeruzaléma a o ostatních se podle webu The Times of Israel (ToI) předpokládá, že pocházejí z okupovaného Západního břehu Jordánu.
Podle egyptských médií bude Hamásem propuštěno také šest osob s thajským občanstvím. Nad rámec původní dohody o příměří Hamás dosud také propustil 17 Thajců, jednoho Filipínce a jednoho občana s ruským a izraelským občanstvím.
Egypt uvedl, že prodloužení příměří o dva dny by mohlo vést k propuštění dalších 20 rukojmích výměnou za 60 vězňů.
Herzog podle severu The Times of Israel řekl, že platforma X je plná antisemitských příspěvků a že Musk v jejich potírání může sehrát "obrovskou roli". "Viděl jste, jak zlo může nahradit všechno, viděl jste dnes ráno, co může způsobit nenávist," řekl Muskovi prezident. Musk podotkl, že dnešní den pro něj byl "emocionálně obtížný" a že kromě míst, kde docházelo k vraždám "viděl video, na němž se vrazi radovali". "Tito lidé jsou odmalička krmeni propagandou. Je pozoruhodné, čeho jsou lidé schopni, když jsou odmalička krmeni lžemi," řekl.
Izraelská centrální banka v důsledku ozbrojeného konfliktu s palestinským hnutím Hamás zhoršila výhled domácí ekonomiky na letošní i příští rok. Banka nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Izraele se letos i příští rok zvýší o dvě procenta. V prognóze z minulého měsíce počítala s růstem o 2,3 procenta tento rok a o 2,8 procenta příští rok.
Izrael a palestinské radikální hnutí Hamás se dohodly na dvoudenním prodloužení příměří v Pásmu Gazy, oznámilo katarské ministerstvo zahraničí. Hamás dohodu o prodloužení klidu zbraní podle agentury Reuters také potvrdil.
Generální tajemním OSN António Guterres prostřednictvím svého mluvčího vyzval k zavedení trvalého příměří, podle něj je nyní v Pásmu Gaza "humanitární katastrofa".
Egypt a Katar se blíží ke zprostředkování prodloužení příměří v Pásmu Gazy o dva dny. S odvoláním na tiskový úřad egyptské vlády to dnes napsala agentura Reuters. Dvoudenní prodloužení přestávky v izraelské ofenzivě v Pásmu Gazy by podle Káhiry počítalo s propuštěním dalších 20 izraelských rukojmích výměnou za 60 palestinských vězňů.
Neshody o rukojmích podle CNN panují například kvůli tomu, že na dnešním seznamu rukojmích k propuštění nejsou matky, přestože by podle dohody měly být propouštěny společně se svými dětmi. Web v této souvislosti píše, že Hamás tuto část dohody porušil už v sobotu, když propustil jednoho rukojmího bez matky.
Izrael, palestinské hnutí Hamás a Spojené státy se nyní za zprostředkování Kataru snaží vyřešit neshody ohledně seznamu rukojmích, které by dnes - v poslední den čtyřdenního klidu zbraní - měla palestinská skupina propustit z Pásma Gazy, píše zpravodajský web CNN s odvoláním na nejmenovaného izraelského činitele.
Německo poskytne finanční podporu na obnovu izraelské obce zničené při říjnovém útoku radikálního hnutí Hamás, řekl dnes německý prezident Frank-Walter Steinmeier, který je na návštěvě Izraele. Steinmeier během prohlídky kibucu Beeri, jednoho ze symbolů masakru ze 7. října, po boku izraelského prezidenta Jicchaka Herzoga oznámil, že Bundestag poskytne z jeho iniciativy v příštím roce na tuto lokalitu sedm milionů eur. Informovala o tom agentura DPA.
Srdceryvné setkání zachytily o víkendu kamery po propuštění 9leté Emily Handové. Dívku 7. října uneslo teroristické hnutí Hamás z kibucu Beeri. Zástupci kibucu poté zdrcenému otci řekli, že je Handová mezi zabitými. Šlo o omyl, holčičku teroristé unesli a přes měsíc ji spolu s ostatními unesenými drželi v zajetí. V sobotu se konečně mohla setkat se svými rodiči v rámci dojednané výměny zajatců.
Americký miliardář a podnikatel Elon Musk dnes při návštěvě Izraele slíbil, že bez souhlasu tamní vlády neaktivuje pro Pásmo Gazy internetovou službu Starlink vlastněnou jeho společností SpaceX. Musk se dnes setkal mimo jiné s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, který ho zavedl i do jednoho z kibuců, jež se 7. října v izraelském pohraničí staly terčem útoku palestinského hnutí Hamás, vládnoucího v Pásmu Gazy. Informoval o tom izraelský zpravodajský server Ynet.
Příbuzní některých ze čtyř desítek rukojmích, kteří se od pátku díky dohodě o příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás dostali po sedmi týdnech v zajetí domů z Pásma Gazy, popsali podmínky, za jakých byli jejich blízcí drženi. Deník Haarec s odvoláním na několik příbuzných napsal, že někteří rukojmí v posledních dvou týdnech už neměli skoro žádné jídlo, část Hamás věznil v tunelech pod Gazou po dlouhou dobu bez denního světla. Strach měli rukojmí podle deníku Haarec i z bombardování. Někteří také vypověděli, že měli zprávy o aktuálním dění díky rozhlasu či televizi.
Šéf NATO Jens Stoltenberg vyzval k prodloužení klidu zbraní mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. Příměří má vypršet v noci na úterý.
Čísla hlášená palestinskými úřady nelze nezávisle ověřit a izraelští činitelé, jakož i někteří západní představitelé, je zpochybňují. Mnozí odborníci však bilance ministerstva zdravotnictví považují za důvěryhodné, vzhledem k jeho síti kontaktů a přesnosti dřívějších hlášení, napsal deník The Washington Post.
Podle posledních údajů Hamásem ovládaného ministerstva zdravotnictví za méně než dva měsíce války přišlo o život skoro 15 tisíc lidí, včetně zhruba 10 tisíců žen a dětí. New York Times pro srovnání uvádí například odhad britských analytiků, podle něhož po invazi do Iráku v roce 2003 za celý první rok bojů Američané a jejich spojenci zabili přibližně 7700 civilistů. Za celých téměř 20 let americké války v Afghánistánu pak experti zdokumentovali na 12 400 civilních obětí, uvedla oxfordská profesorka Neta Crawfordová, která se podílí na výzkumné iniciativě Costs of War Project.
Pouze vytvoření palestinského státu zajistí dlouhodobě bezpečnost Izraele, řekl dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell v Barceloně na jednání ministrů zahraničí a dalších zástupců čtyř desítek zemí Unie pro Středomoří. Také šéf jordánské diplomacie Ajmán Safádí, který s Borrellem schůzce předsedá, označil vznik palestinského státu za záruku míru v regionu. Oba vyzvali k prodloužení příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy, které má skončit v úterý ráno. Na síti X dnes Borrell také kritizoval pokračování financování židovských osad na okupovaném Západním břehu izraelskou vládou.
Bilance mrtvých spojená s válkou Izraele proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás svědčí podle odborníků o intenzivnějším zabíjení civilistů, než jakého se dopouštěly západní síly v nejhorších fázích nedávných válek v Sýrii, Iráku či Afghánistánu, uvádí v nové analýze deník The New York Times (NYT). Odborníci na moderní konflikty podle něj vyjadřují údiv nejen nad počtem zabitých, který hlásí úřady v Pásmu Gazy, ale i nad izraelským využíváním velmi silných bomb v hustě zastavěných oblastech.
Součástí dohody o příměří je i povolení vjezdu dvou stovek kamionů s humanitární pomocí do Pásma Gazy přes přechod Rafáh z Egypta denně. První humanitární pomoc v této válce se do Pásma Gazy dostala až 21. října a dosud Izrael povolil jen asi 2000 kamionů, zatímco před válkou tam jezdilo 500 nákladních aut s pomocí denně.
Příměří využily tisíce Palestinců v Pásmu Gazy k návratu domů, aby zjistily, zda jejich domy ještě stojí, či si odvezly osobní věci. V důsledku izraelského bombardování a pozemní ofenzivy, kterou izraelská armáda zahájila koncem října, muselo opustit domovy na 1,7 milionu z celkových 2,4 milionu obyvatel Pásma Gazy.
Server BBC napsal, že v Pásmu Gazy zůstává asi 180 rukojmích. Ne všechny ale drží Hamás, někteří jsou v zajetí další radikální skupiny. Od pátku Hamás propustil 39 izraelských občanů ve třech skupinách. Nad rámec dohody o příměří také propustil 17 Thajců, jednoho Filipínce a jednoho občana s ruským a izraelským občanstvím, uvedla dnes televize Al-Džazíra. Podle ní bylo celkem propuštěno 175 lidí, včetně 117 palestinských vězňů. V případě vězňů i rukojmích se jedná většinou o ženy a děti či mladistvé.
Server BBC dnes připomněl, že izraelská armáda má obavy z prodloužení příměří a z toho, že Hamás ho využije k přeskupení a obnovení sil pro další boje. Izrael už v první den příměří, které začalo v pátek v 7:00 místního času (6:00 SEČ), zdůraznil, že klid zbraní je dočasný a že po něm bude následovat další ofenziva armády proti Hamásu. To zopakoval v neděli i izraelský premiér Benjamin Netanjahu při své první návštěvě Pásma Gazy od vypuknutí bojů 7. října. Netanjahu řekl, že Izrael bude v ofenzivě pokračovat až do vítězství nad Hamásem.
Prodloužení příměří je podle několika zdrojů zahraničních tiskových agentur pravděpodobné. Například serveru BBC řekl nejmenovaný palestinský činitel, že Hamás je ochoten propustit dalších 20 až 40 rukojmích nad rámec dohody o příměří, což by znamenalo prodloužení o dva až čtyři dny. Už dříve se objevily informace, že Izrael a Hamás by mohly příměří prodloužit o několik dnů, s tím, že každý den bude propuštěno deset rukojmích za trojnásobek vězňů. Podle serveru The Times of Israel by to ale mělo být maximálně o pět dnů.
Čtyřdenní příměří mezi Izraelem a palestinským radikálně islamistickým hnutím Hamás, které má vypršet v noci na úterý, dosud pomohlo k propuštění 39 izraelských občanů a také 19 cizinců, jejichž propuštění nebylo součástí dohody o příměří, ale samostatné iniciativy Thajska. Dnes by mohlo být propuštěno dalších 11 rukojmích, které Hamás unesl do Gazy při útoku na Izrael 7. října. Na svobodu by se dnes měli dostat také ještě tři desítky palestinských vězňů, celkem z izraelských věznic od pátku vyšlo 117 Palestinců.
Nejmenovaný oficiální činitel agentuře Reuters řekl, že seznamy rukojmí, respektive palestinských vězňů, kteří mají být dnes propuštěni, zpochybnily Izrael i Hamás. Na vyřešení těchto problémů ve snaze zabránit zpoždění výměny podle něj jednají s oběma stranami katarští zástupci. "S dnešními seznamy je drobný problém. Katarští představitelé pracují s oběma stranami, aby jej vyřešili a zamezili průtahům," řekl Reuters informovaný zdroj.
Čínský ministr zahraničí Wang I odcestuje tento týden do New Yorku, kde Čína ve středu uspořádá zasedání Rady bezpečnosti OSN o konfliktu Izraele s palestinským radikálním hnutím Hamás. Podle agentury Reuters o tom dnes informovalo čínské ministerstvo zahraničí.
Přehled nejdůležitějších událostí:
Izrael a radikální palestinské hnutí Hamás vyjednávají o možném prodloužení nynějšího příměří v Pásmu Gazy o další až čtyři dny. S odkazem na zdroje blízké vyjednávání, které pomáhají zprostředkovat Egypt a Katar, o tom dnes informoval deník The Wall Street Journal (WSJ).
Podle zdrojů WSJ se jedná také o propuštění starších mužů držených jako rukojmí, dosud byly propouštěny převážně ženy, děti a cizinci.
Jedna z rukojmích propuštěných v neděli - 84letá žena - bojuje v izraelské nemocnici o život. Zřejmě v zajetí nedostávala potřebné léky.
Neznámý pachatel v sobotu v americkém státě Vermont postřelil tři vysokoškolské studenty palestinského původu. Existuje podezření, že šlo o čin z nenávisti, informují dnes agentury AP a Reuters.
Trojice dvacetiletých studentů, z nichž dva mají americké občanství a třetí v zemi legálně pobývá, se stala terčem útoku v sobotu večer poblíž areálu Vermontské univerzity ve městě Burlington na severovýchodě USA. Mladí muži, z nichž dva na sobě měli tradiční palestinský šátek, se bavili arabsky, když na ně zaútočil běloch s pistolí.
Na pochodu proti antisemitismu se v Londýně sešly desetitisíce lidí, píše stanice BBC News. Policie zadržela dva lidi, jednoho kvůli protižidovským výrokům.
Hnutí Hamás uvedlo, že je ochotné prodloužit nynější čtyřdenní příměří, pokud se zvýší počet propuštěných palestinských vězňů, napsala agentura Reuters.
Izrael oznámil, že podle dohody o příměří propustil dalších 39 palestinských vězňů, informovala agentura AFP. Hamás předtím osvobodil 17 rukojmích.
Americký prezident Joe Biden dnes řekl, že se chce zasadit o prodloužení příměří mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás, které začalo v pátek a podle původní dohody má být čtyřdenní. Potvrdil také, že Hamás dnes společně s dalšími 16 lidmi propustil čtyřletou dívku s americkým občanstvím, kterou posledních sedm týdnů od útoku na Izrael drželo hnutí jako rukojmí.
"To je náš cíl: aby přestávka (v bojích) pokračovala po zítřku dál," řekl Biden. Podle něj by měl klid zbraní trvat, "dokud jsou propouštěni vězni", protože se ukázalo, že dohody fungují. Biden také uvedl, že bude znovu po telefonu mluvit s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Tisíce lidí se dnes sešly v Londýně na pochodu proti antisemitismu v souvislosti s válkou Izraele proti radikálnímu hnutí Hamás, informují agentury.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navštívil izraelské vojáky na severu palestinské oblasti. "Vynakládáme veškeré úsilí, abychom dostali zpět naše rukojmí, a nakonec je vrátíme všechny," uvedl premiér na videu zveřejněném jeho úřadem, na kterém je šéf vlády vidět v ochranné vestě a přilbě obklopen izraelskými vojáky.
Izraelské ostřelování dnes zasáhlo letiště v syrské metropoli Damašku a zastavilo tam provoz. Informovala o tom podle agentury Reuters exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR). Letiště v syrském hlavním městě měsíc nefungovalo po říjnovém izraelském útoku, provoz se tam vrátil teprve v sobotu, připomněla agentura DPA. Izrael zprávy o bombardování nijak nekomentoval.
Hnutí Hamás dnes propustilo v Pásmu Gazy další skupinu rukojmích zajatých při říjnovém útoku na Izrael. S odkazem na informace Červeného kříže to na sociální síti X napsal mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Podle něj jde o 14 Izraelců a tři cizince.
První dvě skupiny rukojmích propustili radikálové z Hamásu na základě dohody o dočasném příměří v pátek a v sobotu. Mezi 41 lidmi, kteří se dostali na svobodu, bylo za první dva dny 26 izraelských žen a dětí a 15 cizinců.
Izrael bude pokračovat až do vítězství nad Hamásem, řekl premiér Benjamin Natanjahu v Pásmu Gazy, kam se podle médií vypravil poprvé od vypuknutí války.
Dijáa Rašván z egyptské státní informační služby uvedl, že do Pásma Gazy dnes z Egypta dorazilo 120 kamionů s humanitární pomocí, a to včetně dvou, která vezla palivo, a dalších dvou s plynovými bombami na vaření.
Egypt obdržel jmenný seznam dalších 13 rukojmích unesených v říjnu z Izraele, které by dnes mělo v Pásmu Gazy propustit hnutí Hamás. Izrael zároveň podle dohody o dočasném příměří propustí na svobodu 39 palestinských vězňů, jejichž jména jsou rovněž k dispozici, sdělil podle agentury Reuters Dijáa Rašván z egyptské státní informační služby. Podle Spojených států je předpoklad, že mezi osvobozenými rukojmími bude i jejich občan.
Palestinský zemědělec byl dnes zabit a další zraněn poté, co se stali terčem útoku izraelských sil v uprchlickém táboře Maghází v centru Pásma Gazy, tvrdí palestinský Červený půlměsíc. Incident se podle něj odehrál během třetího dne čtyřdenního příměří mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás. Klid zbraní dojednaný za pomoci Kataru začal platit v pátek. Součástí je dohoda o propuštění padesátky izraelských rukojmích a 150 vězněných Palestinců.
Příspěvek irského premiéra Lea Varadkara na sociální síti X, v němž vyjádřil radost z propuštění devítileté dívky unesené hnutím Hamás, vzbudil v Izraeli rozhořčení a tamní ministr zahraničí si kvůli němu předvolal irskou velvyslankyni. Varadkar o propuštěné Emily Handové, která má i irské občanství, napsal, že se "ztratila a znovu našla a vrátila". Šéf izraelské diplomacie Eli Kohen považuje takové označení pro dítě unesené a šest týdnů vězněné radikály za nemístné zlehčování.
Neznámí útočníci se u pobřeží jemenského města Aden zmocnili tankeru napojeného na Izrael. S odkazem na soukromou bezpečnostní společnost Ambrey a provozovatele lodi to dnes uvedla agentura AP. K útoku se sice bezprostředně nepřihlásila žádná skupina, ale v posledních dnech se odehrály nejméně dva další námořní incidenty spojené s válkou mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutí Hamás. Představitel americké obrany, který hovořil pod podmínkou anonymity, útok potvrdil.
Egypt obdržel jmenný seznam dalších 13 rukojmích unesených z Izraele, jež by dnes mělo propustit hnutí Hamás. Podle USA mezi nimi bude i jejich občan.
Radikální palestinské hnutí Hamás dnes oznámilo, že během bojů s Izraelem byl zabit jeden z jeho vrchních velitelů, Ahmad Ghandúr, aniž by uvedlo, kdy a kde zemřel. Podle agentury AP se jedná o nejvýše postaveného člena skupiny, o němž je známo, že byl zabit ve válce, kterou vyvolal útok Hamásu na Izrael ze 7. října. Hnutí úmrtí potvrdilo během čtyřdenního příměří s Izraelem, které začalo platit v pátek. Součástí je dohoda o propuštění padesátky izraelských rukojmích a 150 vězněných Palestinců.
List The Times of Israel (Tol) dnes uvedl, že Hamás na sociální síti Telegram potvrdil úmrtí čtyř velitelů během "dřívějších bojů". Izraelské síly dříve uvedly, že se 17. listopadu zaměřily na Ghandúra, ale neuvedly, zda ho zabily.
Izrael od palestinského radikálního hnutí Hamás obdržel seznam dalších rukojmích, kteří dnes mají být propuštěni. Informují o tom izraelská média s odvoláním na úřad premiéra Benjamina Netanjahua, který neupřesnil, o kolik lidí se bude jednat. Zpravodajský web Ynet s odvoláním na izraelské představitele uvedl, že výměna se bude týkat 13 zajatců. Podle serveru lze očekávat, že tentokrát mezi nimi budou i američtí občané.
Sedm Palestinců, včetně dvou nezletilých a nejméně jednoho střelce, zabily v noci na dnešek a dnes brzy ráno izraelské síly na okupovaném Západním břehu Jordánu, tvrdí palestinské ministerstvo zdravotnictví. Izraelská armáda podle agentury Reuters uvedla, že zprávy prověřuje.
Pět Palestinců přišlo o život v Džanínu a šestý ve vesnici u města Nábulus. Sedmý Palestinec zemřel poblíž židovské osady u města Bíra nedaleko Ramalláhu, uvedli palestinští představitelé. Dalších šest Palestinců utrpělo zranění, uvedlo ministerstvo. Údaje z místa se u jednotlivých agentur mírně rozcházejí, agentura AP uvedla, že za posledních 24 hodin zahynulo na Západním břehu Jordánu dokonce nejméně osm Palestinců.
Jedna z propuštěných izraelských rukojmích - jedenadvacetiletá Maja Regevová - potřebovala naléhavou lékařskou péči, v ohrožení života ale není, uvedly servery listů Haarec a The Times of Israel. Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková zase na X napsala, že čtyři ze 13 izraelských rukojmích, které palestinské radikální hnutí Hamás propustilo v sobotu, mají i německé občanství.
Ozbrojené křídlo palestinského hnutí Hamás dnes předalo zástupcům Červeného kříže v Pásmu Gazy 13 izraelských rukojmích a čtyři unesené cizince, které radikálové po útoku na Izrael sedm týdnů zadržovali na palestinském území. Informoval o tom mluvčí izraelských ozbrojených sil Daniel Hagari, podle kterého už jsou všichni propuštění v Izraeli. Nedlouho poté Izrael podle agentury AFP oznámil propuštění 39 palestinských vězňů - žen a mladistvých.
V Tel Avivu se k demonstraci za propuštění rukojmích držených hnutím Hamás v Pásmu Gazy připojilo až 100 tisíc lidí, píše list Times of Israel.
Palestinské radikální hnutí Hamás potvrdilo, že ještě dnes propustí druhou skupinu rukojmích zajatých při říjnovém útoku na jižní Izrael. Informovali o tom vyjednavači Kataru a Egypta, podle nichž bude ve skupině propuštěných 20 lidí včetně 13 Izraelců. Proces výměny zajatců za Palestince vězněné v Izraeli se dnes zadrhl poté, co ozbrojené křídlo Hamásu obvinilo Izrael, že nedodržuje některé části dohody o dočasném příměří a propuštění rukojmích zdrželo.
Ozbrojené křídlo palestinského hnutí Hamás chce odložit dnešní propuštění skupiny rukojmích zajatých při říjnovém útoku na jižní Izrael a žádá, aby Izrael dovolil vyslání většího množství humanitární pomoci na sever Pásma Gazy. Informovala o tom agentura Reuters. Podle agentury AFP, která se odvolává na zdroje z Hamásu, ale už rukojmí v Pásmu Gazy přebírají pracovníci Červeného kříže.
Izrael dnes očekává propuštění další skupiny 13 rukojmí zajatých palestinským radikálním hnutím Hamás při útoku ze 7. října. Oznámil to mluvčí izraelských ozbrojených sil. Výměnou má na základě dohody o dočasném příměří vyjít na svobodu 39 palestinských vězňů. V Izraeli dnes jednala delegace z Kataru o možném prodloužení klidu zbraní, který jako čtyřdenní začal v pátek, uvedla agentura Reuters.
Palestinský Hamás propustil další část rukojmích zajatých při říjnovém útoku na Izrael a předal je Červenému kříži, uvedla podle listu Haarec armáda.
Desetitisíce lidí se sešly na propalestinském pochodu v Londýně, žádaly trvalé příměří v Pásmu Gazy. Policie jednoho muže zadržela, uvedla AP.
Izraelské ostřelování zasáhlo dnes jednu z hlídek mírové mise OSN na jihu Libanonu. Informovala o tom agentura Reuters. Podle mírové mise OSN v Libanonu UNIFIL je incident "hluboce znepokojivý", příslušníci mise OSN nicméně vyvázli bez zranění.
"Důrazně stranám připomínáme jejich závazky týkající se ochrany příslušníků mírové mise," uvedli zástupci UNIFIL. Střelba zasáhla hlídku poblíž vesnice Ajtarún u hranic s Izraelem. Izraelské úřady se zatím k incidentu nevyjádřily.
Na seznamu palestinských vězňů, kteří dnes mají být propuštěni, je 18 žen a 24 nezletilých, uvedla stanice al-Džazíra. Stejně jako v pátek podle ní budou převezeni z věznice Ofer na kontrolní stanoviště, odkud se vrátí domů na okupovaný Západní břeh Jordánu.
Izrael dnes z věznic propustí 42 palestinských vězňů na základě dohody o dočasném příměří s radikálním palestinským hnutím Hamás. Informovala o tom agentura AFP s odkazem na izraelské úřady, podle kterých Hamás výměnou osvobodí 14 rukojmích.
Přehled nejdůležitějších událostí:
Izrael od palestinského radikálního hnutí Hamás obdržel seznam 13 rukojmích, kteří mají být propuštěni během soboty. Je mezi nimi i osm dětí. S odvoláním na izraelská média o tom informovala agentura DPA. V pátek, který byl prvním dnem klidu zbraní, palestinští radikálové propustili 24 rukojmích, z toho 13 Izraelců.
Do Pásma Gazy dnes dorazilo 200 nákladních aut s humanitární pomocí, na palestinské území se tak hned první den dojednaného čtyřdenního příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás podařilo doručit největší zásilku s pomocí od 7. října. Informovaly o tom izraelské úřady. Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) předtím uvedl, že se už podařilo vyložit 137 kamionů.
Francie a Německo uvítaly propuštění 24 rukojmí Hamásu. Macron ujistil rodiny zajatých Francouzů, že je odhodlán dosáhnout i jejich propuštění.
Americký prezident Biden prohlásil, že existuje reálná šance, že se příměří mezi Izraelem a Hamásem prodlouží. Dnešní propuštění rukojmích je podle něj začátkem procesu.
Do Pásma Gazy dnes dorazilo 137 nákladních aut s humanitární pomocí, na palestinské území se tak hned první den dojednaného čtyřdenního příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás podařilo doručit největší zásilku s pomocí od 7. října. Informoval o tom Úřad pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN.
"Musíme zabránit tomu, aby se násilí šířilo. Soužití v míru je možné jen při existenci dvou států," řekla von der Leyenová na tiskové konferenci po boku šéfa Evropské rady Charlese Michela a kanadského premiéra Justina Trudeaua. "Palestinci i jejich arabští sousedé potřebují záruky, že nedojde k žádnému nucenému vysídlování. Potřebují reálnou vidinu nezávislé Palestiny a jednotného Pásma Gay a Západního břehu, kde bude vládnout reformovaná palestinská samospráva," dodala von der Leyenová.
Mezi 13 izraelskými občany, které dnes po téměř sedmi týdnech zajetí v Pásmu Gazy propustili radikálové z hnutí Hamás, jsou čtyři děti a šest seniorek. Jmenný seznam propuštěných, kteří už jsou na izraelském území, zveřejnily izraelské úřady. Na svobodu se dostala mimo jiné 34letá žena i s dvouletou a pětiletou dcerou.
Premiéři Španělska a Belgie dnes v Egyptě ostře kritizovali Izrael kvůli jeho vojenskému počínání v Pásmu Gazy, při němž jsou zabíjeni civilisté. Izrael si předvolal velvyslance obou zemí kvůli "lživým tvrzením" Pedra Sáncheze a Alexandera De Croo, informovala agentura DPA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na summitu EU a Kanady dnes řekla, že násilí izraelských extremistů na okupovaném Západním břehu Jordánu musí přestat. Informovala o tom agentura Reuters. Opět také vyjádřila podporu takzvanému dvoustátnímu řešení konfliktu na Blízkém východě, tedy vzniku samostatného státu Palestina po boku Izraele.
Palestinské hnutí Hamás dnes propustilo 24 rukojmí, která uneslo 7. října při útoku na Izrael. Na základě dohody o příměří se tak dnes do Egypta dostalo i 13 izraelských rukojmí, žen a dětí, která má izraelská armáda následně přepravit do Izraele. Kromě toho Katar informoval o propuštění deseti zajatých Thajců a jednoho Filipínce. Z izraelských věznic bylo výměnou za rukojmí propuštěno 39 palestinských vězňů - žen a dětí - na Izraelem okupovaný Západní břeh Jordánu.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
Propuštěné izraelské ženy a děti má u přechodu Rafáh na egyptské straně hranice převzít izraelská armáda, která je pak helikoptérami dopraví do izraelských nemocnic.
V rámci dohody o příměří propustil Hamás skupinu třinácti izraelských rukojmích, unesených do Pásma Gazy 7. října. Jedná se o ženy a děti, skupinu v Rafáhu na hranici s Egyptem převzali zástupci Červeného kříže. Po příjezdu do Izraele zamíří rukojmí do nemocnic, kde se s nimi setkají jejich příbuzní.
Hamás propustil dvanáct rukojmích z Thajska. Jde o dělníky, kteří pracovali v jižním Izraeli. Propuštění potvrdil thajský premiér.
Zatímco z Pásma Gazy, sužovaného izraelským bombardováním a blokádou, se v posledních týdnech snaží mnozí dostat pryč, v pátek se začali do této oblasti vracet první Palestinci, kteří po vypuknutí války 7. října museli zůstat v Egyptě. Informovala o tom televize al-Džazíra s odvoláním na palestinské činitele. Egyptské úřady jim už dříve sdělily, že dnes se mohou Palestinci z Egypta "dobrovolně vracet".
Agentura AP uvedla, že izraelští vojáci zastřelili dva Palestince, kteří mířili na sever Pásma Gazy, a dalších jedenáct zranili.
Nálada před odpoledním propuštěním rukojmích je v Izraeli napjatá a není jasné, v jakém budou stavu, řekla česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová.
První rukojmí, propuštění Hamásem, by se měli vrátit do Izraele v šest hodin večer místního času (pět hodin středoevropského). Napsal to deník Haarec.
První den dočasného příměří mezi Izraelem a hnutím Hamás v Pásmu Gazy ustala palba, kterou vystřídaly klaksony aut v zácpách a sirény sanitek, které se snaží projet mezi lidmi směřujícími do svých domovů. Palestinci v Gaze chtějí zjistit, zda po sedmi týdnech bombardování jejich domy ještě stojí, informovala agentura AFP. Podle deníku Haarec ale někteří míří z jihu i na sever, kam podle izraelské armády chodit nemají, neboť tam je stále válečná zóna.
Izraelský voják, opouštějící po začátku příměří Pásmo Gazy.
Pohled na zničenou ulici v Gaze.
Izrael propustil z vězení 24 palestinských vězeňkyň a 15 mladistvých Palestinců.
Prvních třináct rukojmích - žen a dětí - má Hamás propustit ve tři hodiny odpoledne středoevropského času. Předá je na hraničním přechodu Rafáh s Egyptem.
Izraelská armáda varovala obyvatele Gazy, aby se v době příměří nevraceli na sever pásma.
Izraelské věznice začínají propouštět palestinské vězně, kteří mají být vyměněni za izraelská rukojmí v Pásmu Gazy. Napsal to deník Haarec.
Do Pásma Gazy vjely po začátku příměří další kamiony s humanitární pomocí, dnes by jich mělo být 230. Oznámila to televize al-Džazíra.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
Podle agentury Reuters nebyly po začátku příměří hlášeny žádné dělostřelecké údery, bombardování ani raketové útoky.
V hodinách, které předcházely začátku klidu zbraní, varovaly sirény před raketovým útokem izraelské obce sousedící s Pásmem Gazy. Podle serveru Times of Israel v noci přišly zprávy o intenzivním izraelském ostřelování v Gaze, jak se armáda snažila co nejvíce pokročit ve svém tažení proti Hamásu v posledních hodinách před začátkem klidu zbraní.
"Humanitární přestávka", vyjednaná za přispění Kataru, Egypta a Spojených států, přichází ve chvíli, kdy válka mezi Izraelem a Hamásem vstoupila do 49. dne, připomněla ráno agentura AFP.
V Pásmu Gazy začalo v 7:00 místního času (6:00 SEČ) platit čtyřdenní příměří mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás, uvedla izraelská média a světové tiskové agentury. Odpoledne, okolo 15:00 SEČ, očekávají v Izraeli propuštění prvních 13 z 50 rukojmích, na jejichž osvobození Hamás přistoupil výměnou za propuštění 150 palestinských vězňů.
V Pásmu Gazy zemřelo od 7. října v souvislosti s izraelskými údery 14 900 lidí. Zraněných je 36 tisíc. Uvedly to úřady ovládané hnutím Hamás, píše AFP.
Rada italských rabínů dnes ostře kritizovala papeže Františka za jeho středeční setkání s Izraelci a Palestinci ve Vatikánu a následné prohlášení, ve kterém hlava katolické církve označila současný konflikt mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás za terorismus. Podle rabínů dal papež na stejnou úroveň napadené a útočníky a nezaznělo od něj jasné odsouzení útoku radikálního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října, píše agentura Reuters.
Izraelská armáda zatkla ředitele nemocnice al-Šífa v Gaze Muhammada Salmíju. Kontrarozvědka Šín Bet ho vyslýchá kvůli aktivitám Hamásu v nemocnici.
Příměří mezi Izraelem a Hamásem začne v Pásmu Gazy platit v pátek ráno. Oznámil to katarský ministr zahraničí, jehož země dohodu zprostředkovala. Hamás propustí prvních třináct izraelských rukojmích v pátek odpoledne, doplnil ministr.
Hizballáh ve čtvrtek odpálil na severní Izrael 48 raket. Nejvíce během jednoho dne od začátku konfliktu 7. října.
Odpovědí na atentáty nesmí být smrt tisíců dětí, prohlásil dnes po setkání s izraelským prezidentem Jicchakem Herzogem v Jeruzalémě španělský premiér Pedro Sánchez. Informoval o tom deník El País. "Španělsko sdílí bolest Izraelců kvůli hrozným útokům ze 7. října. Izrael má právo se bránit, ale musí respektovat mezinárodní právo. Jeho odveta nemůže zahrnovat smrt nevinných, včetně tisíců dětí," řekl Sánchez při setkání s izraelským prezidentem.
Německá policie v několika spolkových zemích podnikla razie v rámci prosazování zákazu aktivit palestinského hnutí Hamás a sítě Samidún, která Hamás podporuje. Činnost obou organizací zakázala ministryně vnitra Nancy Faeserová na počátku listopadu a zároveň přislíbila tvrdý postup proti dalším spolkům, které vystupují antisemitsky.
Agentura DPA informovala o domovních prohlídkách v Berlíně, Dolním Sasku, Severním Porýní-Vestfálsku a Šlesvicku-Holštýnsku, hlavní těžiště policejních akcí je ale v německé metropoli. Deník Bild napsal, že v Bochumi policie vtrhla do jednoho z bytových domů, ve kterém žije lékař označovaný v německých médiích jako Ramy G. Ten na sociálních sítích vystupuje proti Izraeli a přes spolek Palestinské společenství Německo podporuje Hamás.
Izraelské letectvo za posledních 24 hodin zasáhlo v Pásmu Gazy zhruba 300 cílů, píší The Times of Israel. Avizovaný klid zbraní ve čtvrtek ráno nezačal.
Vyjednávání mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás "postupují pozitivně" a čas začátku klidu zbraní by mohl být oznámen v nejbližších hodinách, uvedlo podle izraelských médií katarské ministerstvo zahraničí. Ve středu se objevila informace, že chystané čtyřdenní pozastavení bojů začne dnes v 10:00 místního času (09:00 SEČ), poté však začaly přicházet zprávy o možném odkladu.
"Vyjednávání o propuštění našich zajatců celou dobu pokračují a postupují vpřed," uvedl poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi ve zprávě, kterou zveřejnila kancelář izraelského premiéra. "Propouštění bude zahájeno podle původní dohody mezi stranami (konfliktu), a to nejdříve v pátek," dodal.
Při izraelském náletu na jih Libanonu dnes zahynuli nejméně čtyři lidé, informovala agentura Reuters s odvoláním na tři zdroje. Izraelská armáda v prohlášení uvedla, že její letouny zasáhly infrastrukturu libanonského radikálního hnutí Hizballáh, o obětech se nezmínila.
O izraelském náletu na vesnici vzdálenou zhruba deset kilometrů od izraelských hranic informovala i agentura AFP. Podle ní při bombardování zahynul syn jednoho z předních představitelů Hizballáhu a další členové hnutí.
Izraelské síly uvedly, že její jednotky zasáhly dvě buňky, které střílely na izraelské vojáky nebo se pokoušely vypálit rakety na Izrael.
Válka bude po vypršení dočasného příměří a výměně rukojmí pokračovat, dokud Izrael nedosáhne svých cílů, řekl dnes podle agentury AP izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
"Vyjádřím se jasně. Válka pokračuje. Válka pokračuje. Budeme v ní pokračovat, dokud nedosáhneme svých cílů," uvedl Netanjahu, který vystoupil po boku svých kolegů, členů válečného kabinetu, ministra bez portfeje Bennyho Gance a ministra obrany Joava Galanta.
Izraelský nejvyšší soud dnes odmítl stížnost skupiny Almagor proti dohodě izraelské vlády s palestinským hnutím Hamás o čtyřdenním příměří v bojích, propuštění asi 50 rukojmích z Pásma Gazy a 150 Palestinců z izraelských věznic.
Soud jednomyslně rozhodl, že vláda má pravomoc takové dohody uzavírat a soud do toho nemůže zasahovat, informoval server The Times of Israel (ToI).
Zhruba 200 lidí se dnes v 17:30 sešlo na pražském Václavském náměstí na demonstraci na podporu Palestinců. Řečníci přečetli prohlášení kritizující nedávné vyjádření ministerstva vnitra o možné trestnosti hesla From the River to the Sea Palestine will be free (Od řeky k moři Palestina bude svobodná), kvůli čemuž také podali žalobu na pražský magistrát.
Dále apelovali na česká média, aby o situaci v Gaze informovala objektivně, což se podle nich neděje.
Podle serveru Times of Israel je součástí dohody, že se ke klidu zbraní připojí i libanonské hnutí Hizballáh.
Boje v Pásmu Gazy zatím neustaly a izraelská armáda uvedla, že v noci pokračovala v útocích na pozice Hamásu v severní části Pásma. Dnes také vyzvala civilisty ve městě Džabálija a na předměstí Gazy, aby se evakuovali na jih v rámci humanitárního koridoru
Skotský fotbalový Celtic Glasgow dostal pokutu 15 200 liber (asi 428 000 korun) za to, že jeho fanoušci při říjnovém domácím utkání Ligy mistrů s Atléticem Madrid (2:2) měli v hledišti palestinské vlajky. Evropská fotbalová federace (UEFA) v prohlášení uvedla, že šlo "o provokativní gesto urážlivé povahy".
Na svobodu se má z Gazy v první vlně dostat 30 dětí, osm matek a 12 dalších žen držených Hamásem, uvedl izraelský deník Haarec. Hamás by měl zajatce propouštět postupně, přibližně 12 či 13 denně.
Pohřbívání Palestinců v masovém hrobě v Pásmu Gazy.
Podle egyptské státní televize vstoupí v platnost příměří mezi Izraelem a Hamásem ve čtvrtek v deset hodin ráno místního času (v devět hodin středoevropského času).
Izraelské ostřelování Pásma Gazy.
Palestinský Červený půlměsíc dnes oznámil, že začal evakuovat zbývající pacienty z nemocnice Šífa v Pásmu Gazy, kde provedla razii izraelská armáda. Mluvčí ministerstva zdravotnictví v Pásmu Gazy uvedl, že v tomto zařízení je stále přes 250 pacientů a 400 civilistů se tam ukrývá před boji.
Propuštění palestinských vězňů výměnou za osvobození izraelských rukojmích v Gaze zvýší mezi Palestinci popularitu Hamásu, píše ve svém komentáři izraelský deník Haarec.
Podle izraelského ministra zahraničí Eli Cohena začne Hamás propouštět rukojmí v Pásmu Gazy ve čtvrtek.
Počet izraelských vojáků zabitých při pozemní operaci v Pásmu Gazy stoupl na 69. Napsal to server The Times of Israel
Hamás by měl podle dohody ještě dnes propustit deset rukojmích, napsal deník Jerusalem Post.
Izraelští vojáci na severu Pásma Gazy.
Hamás drží jako rukojmí od 7. října celkem 240 Izraelců. Padesát žen a dětí má podle dohody předat na hraničním přechodu Rafáh mezi Gazou a Egyptem.
"Moskva vítá dohodu mezi Izraelem a Hamásem o čtyřdenní humanitární přestávce," uvedla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Zdůraznila, že "je to přesně to, po čem Rusko volá od počátku eskalace konfliktu".
"Jsem nesmírně potěšen, že některé z těchto statečných duší, které prožily týdny zajetí a nevýslovného utrpení, se po úplném naplnění této dohody shledají se svými rodinami," uvedl americký prezident Biden a poděkoval představitelům Kataru, Egypta a Izraele za jejich úsilí.
Dohodu o čtyřdenním příměří Izraele s Hamásem přivítala von der Leyenová, EK ji podle ní využije k zaslání humanitární pomoci do Gazy.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
Termín začátku příměří by měl být oznámen do 24 hodin, uvedl Katar. Biden dohodu uvítal, umožní podle něj propuštění několika Američanů.
Palestinské hnutí dohodu přivítalo s tím, že mimo jiné umožní vjezd stovek kamionů s humanitární pomocí do Pásma Gazy. Zejména obavy o životy a zoufalý stav civilistů v Pásmu jsou příčinou rostoucího tlaku na zavedení příměří, kterému Izrael čelí od řady světových zemí.
Hamás by měl zajatce propouštět postupně, přibližně po 12 či 13 denně. Výměnou by se na svobodu mělo dostat 150 vězněných palestinských žen a nezletilých.
Podle listu The Times of Israel (ToI) nakonec dohodu podpořila drtivá většina z 38 členů kabinetu, proti byli jen ti za krajně pravicovou stranu Židovská síla (Ocma Jehudit).
"Izraelská vláda, armáda a bezpečnostní složky budou pokračovat ve válce až do propuštění všech unesených, dokončení eliminace Hamásu a zabezpečení toho, aby Gaza znovu nepředstavovala bezpečnostní hrozbu pro izraelský stát," uvedl úřad vlády v prohlášení po jednání.
Izraelská vláda nad ránem schválila dohodu o nejméně čtyřdenním příměří s radikálním hnutím Hamás výměnou za propuštění zhruba 50 rukojmích držených v Pásmu Gazy. Informovala o tom izraelská média s odvoláním na vládní zdroje. Podle listu The Times of Israel (ToI) rozhodla vláda o možném prodlužování klidu zbraní o den za každých dalších deset propuštěných izraelských rukojmích.
Válka mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem a zejména její dopady na obyvatelstvo budou hlavním bodem dopolední debaty europoslanců. Diskuse naváže na úterní konferenci na půdě EP, na níž vystoupil i bývalý izraelský velvyslanec v Paříži Élie Barnavi nebo představitelka OSN Marta Lorenzová.
Na půdě Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku se dnes večer konala konference o dění v Pásmu Gazy, bojích mezi radikálním palestinským hnutím Hamás a Izraelem i možné mírové budoucnosti oblasti. Předsedkyně EP Roberta Metsolaová vyzývala k aktivismu a zastavení Hamásu, apelovala ale také na nezbytnost ochrany životů na obou stranách a zachování civilní infrastruktury. Historik a bývalý izraelský velvyslanec ve Francii Élie Barnavi ve svém příspěvku uvedl, že nejhorší humanitární krize přinášejí nejodvážnější řešení a kvůli dění v Pásmu Gazy je po letech palestinská otázka opět středem pozornosti.
Izraelská vláda začala jednat o dohodě o propuštění rukojmích, podle premiéra Benjamina Netanjahua válka po příměří neskončí, píše Haarec.
Izraelský útok na obytný dům v Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy si vyžádal 10 životů, 22 zraněných, uvedla podle Reuters tisková agentura blízká Hamásu.
Dnes večer v Izraeli zasedal úzký válečný kabinet, nyní jedná širší bezpečnostní kabinet a po něm by měla zasedat také vláda. Podle Times of Israel dohodu o rukojmích podpoří většina 38členného kabinetu, navzdory nesouhlasu krajně pravicových stran Náboženský sionismus a Židovská síla (Ocma Jehudit).
Jednou z dalších obětí je i pracovnice Světové zdravotnické organizace (WHO), uvedl dnes na sociální síti X šéf této agentury OSN Tedros Adhanom Ghebreyesus. O život přišlo také její půlroční dítě, manžel, dva bratři a prý též několik dalších příbuzných, kteří se všichni schovávali ve stejném domě. Šéf WHO nezveřejnil, kde přesně se tak stalo a kdo nese odpovědnost za smrt těchto lidí. Tedros připomněl, že za nynějších bojů zemřelo v Pásmu Gazy také 108 pracovníků úřadu OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA).
My colleagues and I are devastated: we have lost one of our own in #Gaza today.
— Tedros Adhanom Ghebreyesus (@DrTedros) November 21, 2023
Our young @WHOoPt colleague Dima Alhaj was tragically killed alongside her 6 month old baby, her husband and 2 brothers. Reportedly multiple other family members sheltering in the same house were… pic.twitter.com/vURpNFRXe6
K dnešnímu dni podle úřadů Hamásu počet smrtelných obětí války v Pásmu Gazy stoupl na 14 128, z nichž 5 600 tvoří děti a 3 550 ženy. Údaje o obětech vzhledem k pokračujícím bojům není možné nezávisle ověřit. Zdravotnický systém v Pásmu Gazy zároveň kolabuje a aktuální informace o počtu obětí jsou tak zveřejňovány v delších intervalech.
Počet obětí izraelské ofenzivy v Pásmu Gazy podle úřadů Hamásu překonal 14 tisíc, zraněno je přes 33 tisíc Palestinců, píše Al-Džazíra.
Palivo bude do Pásma Gazy dodáváno pouze v době klidu zbraní. Izraelská armáda během šestihodinového okna v rámci příměří nebude nad Pásmem Gazy používat drony shromažďující zpravodajské informace. Izraelská tajná služba Šin Bet bude ovšem sbírat zpravodajské informace i během přestávek v boji.
Hamás uvedl, že zadržuje asi 210 z přibližně 240 rukojmích unesených z Izraele během krvavého útoku 7. října. Další radikální skupina Palestinský Islámský džihád údajně zadržuje zbytek rukojmích.
Nejmenovaný americký představitel, na kterého se odvolává agentura Reuters, řekl, že se Izrael chystá schválit dohodu, která počítá s propuštěním 50 lidí unesených Hamásem výměnou za osvobození 150 palestinských vězňů a čtyř až pětidenním příměřím. Základní obrysy dohody jsou podle zdroje jasné, ale nic není definitivní, dokud nebude schválena.
Americký prezident Joe Biden prohlásil, že osvobození rukojmích zajatých palestinskými ozbrojenci je nyní velmi blízko, podle zdroje Reuters jich bude 50.
Palestinské islamistické hnutí Hamás bude v rámci rýsující se dohody o osvobození rukojmích výměnou za klid zbraní zajatce propouštět postupně, přibližně po 12 či 13 denně, řekl dnes odpoledne listu The Times of Israel nejmenovaný izraelský vládní zdroj. Doplnil, že v rámci dohody Izrael nepropustí žádné palestinské vězně, kteří byli odsouzeni za vraždu.
Přezkum rozvojové pomoci Palestincům neodhalil, že by některé finance směřovaly radikálnímu palestinskému hnutí Hamás, oznámila dnes Evropská komise. Palestincům tak bude nadále proudit jak humanitární, tak rozvojová pomoc.
Bývalý izraelský premiér Ehud Barak v rozhovoru s televizí CNN prohlásil, že izraelští stavitelé před desítkami let pomáhali postavit bunkry pod nemocnicí Šífa v Pásmu Gazy. Napsal o tom dnes zpravodajský web The Times of Israel (ToI) s tím, že rozhovor expremiéra s novinářkou Christiane Amanpourovou vyvolal značné kontroverze. Podle ToI ovšem nejsou Barakovy výroky v rozporu s hlavním argumentem Izraele, že Hamás zneužívá prostory pod nemocnicí k teroristickým účelům.
Barak v rozhovoru prohlásil, že bunkry využívané Hamásem pod nemocnicí původně postavili "izraelští stavitelé". Překvapená reportérka v reakci přiznala, že ji oznámení vyvedlo z míry.
Ruský prezident Vladimir Putin na on-line summitu zemí skupiny BRICS vyzval k politickému řešení izraelsko-palestinského konfliktu a pustil se do ostré kritiky USA, které obvinil ze snahy přivlastnit si roli hlavního zprostředkovatele příměří. Uvedl, že klíčovou roli by naopak mohla sehrát skupina BRICS, která zahrnuje Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jihoafrickou republiku. Informovaly o tom ruské státní tiskové agentury.
Česká republika chce mít stoprocentní jistotu, že pomoc pro Palestinu není zneužívána radikálním hnutí Hamás, řekl v Bruselu náměstek ministra zahraničí Jiří Kozák.
Čínský prezident Si Ťin-pching řekl, že všechny strany blízkovýchodního konfliktu by měly zastavit boje a propustit civilní rukojmí, píše agentura Reuters.
Evropská unie čelí stále větší nevraživosti ze strany arabského světa kvůli svému postoji ve válce mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell to řekl v rozhovoru s agenturou Reuters po návratu ze své cesty po Blízkém východě. Dodal, že pokud se bude situace vyvíjet stejným způsobem ještě několik týdnů, rozhořčení muslimských zemí může Evropu připravit o podporu zemí globálního Jihu pro Ukrajinu, která se brání ruské agresi.
"V podstatě všichni kritizovali postoj Evropské unie jako jednostranně proizraelský," řekl při rozhovoru Borrell a dodal, že už obdržel několik zpráv od ministrů zahraničí, kteří naznačovali, že Ukrajinu by na příštím zasedání Valného shromáždění OSN svým hlasem už nepodpořili.
Německá policie dnes v Bavorsku provedla domovní prohlídky u 17 lidí kvůli podezření ze šíření antisemitismu. Informovala o tom agentura DPA. Někteří z obviněných podle policie oslavovali palestinskou radikální skupinu Hamás a její útok na Izrael ze 7. října, při kterém podle izraelských úřadů zahynulo nejméně 1200 lidí.
Počet "asi 50 rukojmích" a propuštění neupřesněného počtu "žen a dětí" z izraelských věznic potvrdil v nejaktuálnějším prohlášení dnes brzy odpoledne nejmenovaný katarský diplomatický zdroj. Jednání je podle něj v "poslední fázi", cituje agentura Reuters.
Bombardování, masivní vysídlení, kolabující dodávky vody a elektřiny i omezený přístup k potravinám a lékům vážně narušují zdravotní péči o matky, novorozence a děti v Pásmu Gazy, kde patrně nefungují přibližně dvě třetiny nemocnic a klinik primární péče. OSN odhaduje, že v Gaze žije přibližně 50 tisíc těhotných žen a každý den se zde narodí více než 160 dětí. List The New York Times přinesl zkušenosti Palestinek s porodem a těhotenstvím ve válkou zasažené oblasti. "Moje zkušenost při porodu byla noční můrou v každém slova smyslu, nebo něco jako horor," řekla 29letá Vadžíha Abjádová.
Dva novináři a třetí osoba dnes byli zabiti při raketovém útoku poblíž libanonských hranic s Izraelem. Podle agentury Reuters to dnes uvedla libanonská státní tisková agentura bez dalších podrobností. Při izraelském útoku na vesnici Kfar Kila na jihu Libanonu dnes byla také zabita osmdesátiletá žena a zraněna její vnučka, uvedla agentura AFP s odkazem na místní média.
Dohoda mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás o několikadenním příměří, propuštění rukojmích z Pásma Gazy a vězněných Palestinců a širší humanitární pomoci by mohla být uzavřena ještě dnes. S odvoláním na prohlášení šéfa Hamásu Ismaíla Haníji a nejmenovaných představitelů Izraele a Kataru o tom informují mimo jiné stanice Al-Džazíra či list Haarec.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
Sporadické boje patrně pokračují také nedaleko indonéské nemocnice severně od města Gaza, kde podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem v pondělí zahynulo nejméně 12 Palestinců a další stovky zůstávají v areálu uvězněny poté, co jej v noci na dnešek obklíčily izraelské tanky.
Ředitel nemocnice zaslal stanici BBC několik vzkazů, podle kterých na izraelské vojáky z nemocnice stříleli ozbrojenci a izraelská armáda opětovala palbu. Pacientů uvnitř podle ředitele zůstává asi 500 a jsou slyšet "občasné výstřely".
Tři palestinské oběti si podle al-Džazíry vyžádalo také noční bombardování největšího uprchlického tábora v Pásmu Gazy Džabálija, zasažené byly podle stanice tři obytné domy.
Nejméně 17 lidí zahynulo podle Palestinského informačního centra při izraelském úderu na uprchlický tábor Nusajrát v centrální části Pásma Gazy. Agentura WAFA hovoří o nejméně 15 mrtvých a "velkém počtu" dalších obětí pod sutinami, stanice al-Džazíra o 20 mrtvých. Izraelské úřady se ke zprávám nevyjádřily a informaci se zatím nepodařilo ověřit, píše stanice BBC.
Mezinárodní výbor Červeného kříže dnes večer podle agentury AFP oznámil, že jeho předsedkyně Mirjana Spoljaricová se v Kataru setkala s šéfem Hamásu Ismáílem Haníjou. Cílem jednání bylo "pokročit v humanitárních otázkách spjatých s ozbrojeným konfliktem v Izraeli a Gaze", uvedl MVČK.
"Předsedkyně Mirjana Spoljaricová se setkala s Ismáílem Haníjou, šéfem politické kanceláře Hamásu, a zvlášť s katarskými úřady," stojí v prohlášení Červeného kříže.
"Mešita ve čtvrti Zajtún byla používána pro výrobu zbraní," oznámil večer mluvčí izraelské armády Daniel Hagari. Podle něj ve sklepení mešity izraelští vojáci objevili dílnu pro výrobu raket. V mešitě pak byly podle vojáků zbraně.
Podle Hagariho to je další důkaz, že radikální hnutí Hamás používá civilní objekty pro své vojenské cíle. To však palestinské hnutí odmítá. Izrael dlouhodobě říká, že si Hamás bere civilisty jako živý štít.
Premiéři Španělska a Belgie Pedro Sánchez a Alexander de Croo ve čtvrtek odcestují do Izraele a na Západní břeh Jordánu. Oznámila to podle agentury Reuters Sánchezova kancelář. Španělsko předsedá Radě Evropské unie a Belgie po něm předsednictví 1. ledna převezme. Oba politici se setkají s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, prezidentem Jicchakem Herzogem a prezidentem palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem.
Izrael má zpravodajské informace o tom, že po útoku ze 7. října drželi teroristé z palestinského Hamásu rukojmí v několika nemocnicích v Pásmu Gazy nebo v jejich blízkosti.
Hizballáh zaútočil drony a raketami na severoizraelské město Kirjat Šmona.
Reportér Aktuálně.cz na "výbušné" hranici mezi Izraelem a Libanonem.
Do Pásma Gazy zdravotníci přes přechod Rafáh s Egyptem přivezeli vybavení nutné ke stavbě jordánské polní nemocnice s 41 lůžky.
Izraelský tank v Pásmu Gazy.
První skupina předčasně narozených dětí byla z nemocnice Šífa v Gaze evakuována do Egypta, píše Reuters s odkazem na egyptskou televizi.
Írán popřel tvrzení Izraele, že se podílel na obsazení nákladní lodi, kterou v jižní části Rudého moře v neděli zadrželi jemenští povstalci Húsíové. Ti v neděli oznámili, že budou útočit na lodě, které plují pod izraelskou vlajkou či mají vlastníka z Izraele. Nejmenovaný představitel povstalců agentuře AFP řekl, že Húsíové převzali kontrolu nad izraelskou nákladní lodí. Podle izraelské armády však loď není izraelská a členy posádky nejsou ani izraelští občané.
Počet izraelských vojáků, kteří padli během pozemní operace v Pásmu Gazy, vzrostl na 65. Armáda jmenovala nejnovější dvě oběti, píše server Times of Israel.
Izraelští vojáci v ulicích Gazy.
Jeden z izraelských činitelů to rychle popřel a uvedl, že žádná taková dohoda není.
Podle činitele Hamásu by boje měly dočasně ustat v 11:00 místního času (10:00 SEČ), což by mělo umožnit propuštění alespoň části ze zhruba 240 rukojmích, které Hamás a další radikální palestinské organizace v Gaze zadržují.
Jordánský list Al-Ghad s odvoláním na činitele Hamásu napsal, že dnes dopoledne začne v Pásmu Gazy platit klid zbraní mezi tímto radikálním palestinským hnutím a Izraelem. Izrael to ale vzápětí podle agentury DPA popřel. Server deníku Haarec nicméně napsal, že příbuzní unesených Izraelců byli informováni o "významném pokroku" ve vyjednáváních s Hamásem.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu by se po současném konfliktu měly vrátit pod jednu vládu obnovené palestinské samosprávy. V názorovém textu v deníku The Washington Post to dnes napsal americký prezident Joe Biden.
Nemocnici Šífa v Pásmu Gazy v sobotu opustili pacienti, lékaři i uprchlíci, kteří tam přebývali. největším zdravotnickém zařízení v Pásmu Gazy tak podle agentury AP zůstali jen izraelští vojáci a malý počet zdravotníků, kteří zajišťují pomoc lidem, kteří se nemohou přesunout. O ty se pokusí postarat WHO.
Izrael a Hamás podle listu The Washington Post dosáhly předběžné dohody na pozastavení války a propuštění desítek rukojmích.
Izraelská armáda oznámila, že v podzemí nemocnice Šífa v Pásmu Gazy nalezla tunel dlouhý 55 metrů, o kterém se domnívá, že ho využívalo radikální hnutí Hamás.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes v telefonickém rozhovoru vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby chránil civilisty v Pásmu Gazy. Premiérovi rovněž připomněl, že je třeba rozlišovat mezi "teroristy a civilním obyvatelstvem".
Izraelská armáda dnes oznámila, že v podzemí nemocnice Šífa v Pásmu Gazy nalezla tunel dlouhý 55 metrů, o kterém se domnívá, že ho využívalo radikální hnutí Hamás. Podle ní to dokazuje tvrzení izraelských tajných služeb, že Hamás měl pod nemocnicí své vojenské zázemí, píše server The Times of Israel (ToI). Palestinské hnutí to dlouhodobě odmítá. Izraelští vojáci tunel nalezli při prohledávání nemocnice.
Jemenští povstalci Húsíové zadrželi v Rudém moři nákladní plavidlo, uvedla dnes izraelská armáda. Húsiové dnes podle agentury Reuters oznámili, že budou útočit na lodě, které plují pod izraelskou vlajkou či mají vlastníka z Izraele. Podle izraelské armády však v posádce nejsou izraelští občané a ani samotná loď není izraelská.
Představitelé palestinské samosprávy a ministři několika muslimských zemí budou v pondělí a úterý jednat v Číně, uvedlo podle agentur čínské ministerstvo zahraničí. Političtí představitelé těchto států budou podle vyjádření čínského ministerstva jednat o možnostech zmírnění současné palestinsko-izraelské krize, ochraně civilistů a urovnání palestinské otázky.
Do Číny podle Reuters přicestují vedle palestinských zástupců a představitelů Organizace islámské spolupráce také státníci ze Saúdské Arábie, Jordánska, Egypta a Indonésie. Čína stejně jako Rusko zastává ohledně současného konfliktu postoj, že nebyla naplněna legitimní národní práva palestinského lidu.
Úsilí o propuštění izraelských rukojmích držených v Pásmu Gazy pokračuje, šance na dosažení dohody mezi Izraelem a Hamásem se zvýšila. Podle agentury Reuters to prohlásil katarský premiér Muhammad bin Abdar Rahmán Sání na společné tiskové konferenci se šéfem unijní diplomacie Josepem Borrellem.
Katarský premiér doplnil, že jeho důvěra v dosažení dohody o rukojmích mezi Izraelem a Hamásem roste a že přetrvávající překážky jsou "velmi malé". "Překážky, kterým dohoda čelí, jsou pouze praktického a logistického charakteru," dodal. Borrell pak vyzval k naplnění rezoluce Rady bezpečnosti OSN požadující humanitární přestávky v bojích mezi Izraelem a Hamásem.
Izraelské síly uvádí, že v noci na neděli zasáhly v Pásmu Gazy řadu cílů radikálního palestinského hnutí Hamás. S odvoláním na vyjádření izraelské armády to uvedl web deníku The Times of Israel, podle něhož se izraelské útoky v severní části Pásma vystupňovaly a boje se rozšiřují.
Izrael podle oznámení armády zasáhl pomocí stíhaček cíle ve městě Gaza a v jeho aglomeracích Džabálija a Bajt Lahíja. Zpráva o náletech přichází podle izraelského deníku v době, kdy také pozemní izraelské síly postupují hlouběji do Pásma Gazy. Informace o operacích izraelské armády není bezprostředně možné ověřit z jiných zdrojů.
Propouštění rukojmích - žen a dětí - by podle šestistránkové dohody mohlo začít v příštích několika dnech, pokud se na poslední chvíli neobjeví komplikace. Každých 24 hodin se pak má z Gazy na svobodu vrátit skupinka zadržovaných. Kolik přesně ze zhruba 240 rukojmích palestinských radikálů bude takto propuštěno, není zatím jasné. Dohlížet na propouštění, jakož i na dodržování klidu zbraní mají blíže neupřesněné vzdušné prostředky.
Izrael a Hamás podle listu The Washington Post dosáhly předběžné dohody na pozastavení války a propuštění desítek rukojmích. Boje mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím mají být přerušeny na nejméně pět dnů, propuštěno má být postupně 50 nebo více rukojmích.
Předběžná dohoda, kterou pomohly zprostředkovat Spojené státy a Katar, počítá také s navýšením humanitární pomoci pro Palestince v Pásmu Gazy. Bílý dům však uvedl, že dohoda mezi Izraelem a Hamásem zatím není na světě.
Světová zdravotnická organizace (WHO) se pokusí co nejdříve evakuovat zbylé pacienty z nemocnice Šífa v Pásmu Gazy. Je jich tam 291, včetně 32 malých dětí v "extrémně kritickém stavu". Tým WHO nemocnici, do níž před několika dny vnikli izraelští vojáci, navštívil v sobotu. Největší zdravotnické zařízení v Gaze se podle něj stalo "zónou smrti".
Nemocnici Šífa v Pásmu Gazy dnes opustili pacienti, lékaři i uprchlíci, kteří tam přebývali. V největším zdravotnickém zařízení v Pásmu Gazy tak podle agentury AP zůstali jen izraelští vojáci a malý počet zdravotníků, kteří zajišťují pomoc lidem, kteří se nemohou přesunout. Palestinští představitelé uvedli, že evakuaci nemocnice nařídila izraelská armáda, která to však odmítá a tvrdí, že lidé odešli dobrovolně. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) není nemocnice schopna dál fungovat.
Podle OSN bylo v nemocničním zařízení asi 2300 pacientů, zdravotníků nebo lidí vyhnaných z domovů. Izrael tvrdí, že nemocnici jako svoji základnu využívá radikální hnutí Hamás. Izraelští vojáci tam provádějí razii čtvrtým dnem a nemocnici stále prohledávají, uvedl dnes večer mluvčí izraelské armády Daniel Hagari.
Agentura AFP s odvoláním na vyjádření ředitele nemocnice napsala, že izraelští vojáci vyzvali k evakuaci jak uprchlíků, tak i pacientů včetně zraněných a zdravotníků. Všichni se podle instrukcí izraelských vojáků měli vydat pěšky na pobřeží v západní části města Gaza, sdělil ředitel agentuře.
Izraelská armáda ale tvrdí, že evakuaci pacientů a zdravotníků nepožaduje. "Izraelské ozbrojené síly v žádném případě nepožadovaly evakuaci pacientů ani zdravotnického personálu," citoval vyjádření armády server The Times of Israel. Izraelští vojáci podle tohoto vyjádření naopak nabídli ohledně požadavku na evakuaci součinnost. Zdravotníci či pacienti, kteří se nechtějí evakuovat nebo toho nejsou schopni, mohou zůstat na místě, uvedla také podle tohoto prohlášení izraelská armáda.
Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus večer uvedl, že nemocnici přes den navštívila skupina expertů OSN. "Tým viděl nemocnici, která nemůže dál fungovat - je bez vody, jídla, elektřiny, paliva a s vyčerpanými zásobami léků," uvedl na sít X šéf WHO. Podle něj WHO pracuje s partnery na evakuaci pacientů, kteří jsou stále v nemocnici.
Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu by se po současném konfliktu měly vrátit pod jednu vládu obnovené palestinské samosprávy. V názorovém textu v deníku The Washington Post to dnes napsal americký prezident Joe Biden. Podle něj se z Pásma Gazy nesmí už nikdy stát zázemí pro teroristické organizace. Nepřijatelné je ale také nucené přemístění Palestinců, obnova izraelské okupace či blokáda, píše americký prezident. Podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ale současná palestinská samospráva není schopna v Pásmu Gazy vládnout.
V textu Biden připomíná, že v době konfliktu odcestoval do Izraele, aby mu vyjádřil podporu po útoku palestinského hnutí Hamás ze 7. října, při kterém zahynulo podle izraelských úřadů na 1200 lidí. "Doporučil jsem také Izraelcům, aby nedovolili, aby jejich bolest a zloba je dovedly k chybám, které jsme my také v minulosti udělali," uvedl Biden. Napsal také, že jeho administrativa vyzvala k dodržování mezinárodního práva, k větší ochraně životů civilistů v Pásmu Gazy a že má zásluhu na zvýšení humanitární pomoci pro toto území.
"Dokud se Hamás drží své ideologie ničení, příměří nebude mírem," napsal Biden. Podle něj se z Pásma Gazy nesmí znovu stát území, kde mají zázemí teroristické skupiny. "Pásmo Gazy a Západní břeh Jordány by měly být sjednocené pod jednu vládní strukturu, a to obnovenou palestinskou samosprávu," uvedl Biden. Řešením dlouhodobého konfliktu je podle něj vytvoření palestinského státu, kde bude "stejná míra svobody, příležitostí a důstojnosti" jako v Izraeli.
"Nesmí se stát žádné násilné přesídlení Palestinců z Gazy, ani obnova okupace, ani blokáda či obležení, ani zmenšení území," napsal Biden. Po ukončení konfliktu se podle něj mezinárodní společenství musí zapojit do podpory "přechodných bezpečnostních opatření" i do obnovy Pásma Gazy.
Šéf diplomacie EU Josep Borrell se setkal s ministrem zahraničí Saúdské Arábie Fajsalem bin Farhánem. Po jednaní Borrell uvedl, že arabské a evropské země musejí vyvinout společnou snahu pro zaručení bezpečnosti pro Izrael i Palestince. "Sdílíme obavy ohledně toho, co se děje na Západním břehu Jordánu a ohledně ztrát mezi civilisty v Izraeli i Pásmu Gazy," uvedl Borrell. Ten také oznámil, že z Pásma Gazy odjela první skupina 19 zaměstnanců Evropské unie.
Souhrn sobotních událostí:
Českým diplomatům se dnes podařilo evakuovat z Pásma Gazy dva příbuzné českých občanů. Stará se o ně konzulární tým velvyslanectví v Káhiře. Vyjádření ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) zaslala ČTK vedoucí oddělení komunikace ministerstva Mariana Wernerová.
"Našim diplomatům se dnes podařilo evakuovat další osoby z Gazy. V péči konzulárního týmu velvyslanectví v Káhiře jsou dva rodinní příslušníci českých občanů," uvedl ministr Lipavský.
Mluvčí ministerstva Daniel Drake před dvěma dny sdělil, že úřad v té době evidoval sedm českých občanů a jejich tři rodinné příslušníky, kteří měli zájem o evakuaci. Už dřív se objevily například zprávy o případu dvou českých dětí, které se měly v Gaze nacházet. Česká velvyslankyně v Izraeli Veronika Kuchyňová Šmigolová řekla televizi CNN Prima News, že o tyto děti se nejednalo.
Lipavský tento týden v pondělí potvrdil, že se z oblasti podařilo evakuovat dalšího českého občana a jeho rodinného příslušníka. Vzhledem k citlivosti údajů Černínský palác neupřesnil, o koho se jednalo. Bližší informace nesdělil ani dnes.
Desetitisíce lidí dnes v Jeruzalémě demonstrovaly za propuštění osob, které při útoku ze 7. října uneslo palestinské hnutí Hamás. Demonstranti, mezi kterými jsou i příbuzní unesených, požadují, aby izraelská vláda vynaložila větší snahu o propuštění rukojmích, informuje agentura Reuters. Kritizují také izraelského premiéra Benjamia Netanjahua, že dlouho odmítal s příbuznými unesených komunikovat. Premiérova kancelář dnes oznámila, že se válečný kabinet setká se zástupci příbuzných.
Do Jeruzaléma dorazil protestní pochod, který v úterý vyšel z Tel Avivu. Ve městě se k němu přidaly další tisíce lidí. Podle agentury Reuters dnes demonstrovalo na 20 000 lidí, podle některých izraelských médií bylo účastníků protestu přes 30 000. K protestujícím se přidal i jeden z vůdců opozice Jair Lapid, který žádá demisi ministerského předsedy.
"Nemůžeme dál čekat, žádáme (vládu), aby jednala nyní, aby zaplatila jakoukoliv cenu, aby dostala rukojmí nazpět," řekl agentuře Reuters jeden z demonstrantů, který má mezi unesenými přítelkyni. Podobně se vyjadřovali i další účastníci protestu.
Podle serveru The Times of Israel se mnoho příbuzných unesených cítí opuštěno vládou. Premiéru Netanjahuovi vyčítají, že s nimi nejedná. Server deníku Haarec odpoledne napsal, že premiérova kancelář oznámila setkání mezi válečným kabinetem a zástupci příbuzných, které by se mělo uskutečnit v příštích dnech.
Od 7. října v Pásmu Gazy zemřelo kvůli izraelským úderům 12 300 lidí, podle agentury AFP to dnes uvedlo palestinské ministerstvo zdravotnictví, nad nimž má kontrolu radikální hnutí Hamás. Ve srovnání s páteční bilancí je to zhruba o 300 mrtvých více. Mezi mrtvými je podle údajů ministerstva zhruba 5000 dětí a 3300 žen.
Podle palestinských úřadů není možné kvůli silným izraelským úderům v některých oblastech počty obětí sečíst.
Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová dnes navštívila Egypt, kde odmítla nucené vyhánění Palestinců. V Káhiře jednala s egyptským prezidentem Abdal Fattáhem Sísím a pak navštívila hraniční přechod Rafáh, kudy proudí do Pásma Gazy humanitární pomoc. Tam podle médií vyzvala k větší pomoci obyvatelům Pásma Gazy.
Von der Leyenová poděkovala Egyptu za roli, jakou sehrává při poskytování pomoci Palestincům. "Shodli jsme se na zásadě žádného nuceného přemístění Palestinců a na politickém horizontu dvoustátního řešení," uvedla na sociálních sítích německá politička po jednání s egyptským prezidentem. Dodala, že s Egyptem chce budovat dlouhodobé vztahy.
Při návštěvě hraničního přechodu Rafáh pak šéfka EK zdůraznila, že Evropská unie je největším dárcem humanitární pomoci Palestincům. "Všichni jsme se shodli, že je zapotřebí, aby se k Palestincům v Pásmu Gazy dostala větší pomoc," dodala.
Německý kancléř Olaf Scholz dnes v telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem vyzval ke klidu zbraní mezi izraelskými silami a palestinským radikálním hnutím Hamás, informovala agentura DPA. Scholz také zdůraznil nutnost vylepšit humanitární situaci obyvatel Pásma Gazy, které Hamás ovládá a které je od vpádu radikálů na izraelské území ze 7. října pod izraelskou ofenzivou.
"Humanitární příměří by přispělo k podstatnému zlepšení péče o obyvatelstvo (v Pásmu Gazy)," uvedl Scholz. Zopakoval také, že Německo neoblomně stojí na straně Izraele a vyjádřil solidaritu Berlína s Izraelci.
Netanjahu podle DPA německému kancléři vysvětlil, jakými způsoby se jeho země snaží ochránit obyvatele palestinského pobřežního pásma. Snahu ale podle něj maří Hamás.
In a phone call with @israeliPM Netanyahu, I assured him of the full solidarity with the people of Israel and emphasized the urgent need to improve the humanitarian situation in Gaza. Humanitarian ceasefires can contribute to a significant improvement.
— Bundeskanzler Olaf Scholz (@Bundeskanzler) November 18, 2023
Úřad OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA) dnes uvedl, že dostal palivo na provoz základních služeb a humanitárních aktivit v Pásmu Gazy. Informovala o tom stanice BBC. Jde o druhou dodávku pro UNRWA od 7. října, respektive od začátku konfliktu mezi Izraelem a palestinským hnutím Hamás. Poskytnuté množství však pokryje pouze část paliva, které by UNRWA potřeboval pro zajištění všech základních služeb. Dodávku v pátek schválil izraelský válečný kabinet.
Podle představitele egyptského Červeného půlměsíce, kterého cituje agentura DPA, na hraniční přechod Rafáh přijely cisterny se 129 000 litry paliva určeného pro UNRWA. Samotný úřad v prohlášení uvádí, že byla schválena dodávka 120 000 litrů paliva.
Dnešní dodávka má úřadu vydržet na dva dny. Takové množství však podle sdělení úřadu ani zdaleka nepokryje objem nutný k provozu zdravotnických služeb, kanalizace a vodovodní infrastruktury, svozu odpadu či fungování pekáren. "Vyzýváme k uspokojivé, pravidelné a nepodmíněné dodávce paliva," uvedl šéf UNRWA Philippe Lazzarini.
"Byli jsme informováni, že každé dva dny bude dodáno 120 000 litrů paliva," dodal UNRWA. Podle svého předchozího prohlášení by 160 000 litrů paliva potřeboval denně.
Dodávky paliva do Pásma Gazy blokoval Izrael od 7. října kvůli obavám, že by pohonné hmoty mohlo použít palestinské hnutí Hamás pro své bojové operace. Izraelský válečný kabinet schválil dodávky paliva na žádost Spojených států v pátek.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan požaduje, aby mezinárodní orgány provedly inspekci izraelského jaderného arzenálu. Podle agentury Reuters to řekl v rozhovoru s novináři při zpátečním letu z Německa, kde byl na státní návštěvě. Na začátku listopadu pohrozil použitím jaderné zbraně proti Pásmu Gazy jeden z izraelských ministrů, ačkoliv samotný Izrael oficiálně nepřiznal, že jadernými hlavicemi disponuje.
Erdogan tento týden vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby řekl, zda má Izrael jaderné zbraně. Dnes turecký prezident řekl, že je nutné provést inspekci izraelského jaderného arzenálu, "než bude příliš pozdě". Podle agentury Anadolu Erdogan řekl, že Turecko se se žádostí o inspekci obrátí na Mezinárodní agenturu pro atomovou energii (MAAE). Uznal však, že Izrael nemusí dodržovat pravidla úmluvy proti šíření jaderných zbraní, protože k ní nikdy nepřistoupil.
Izrael se k tomu, že vlastní jaderné zbraně, oficiálně nevyjadřuje. Panuje však přesvědčení, že jaderné hlavice už několik desítek let vlastní. Nezávislé organizace tvrdí, že by jich mohl mít zhruba 90.
Izraelský ministr Amichaj Elijahu z krajně pravicové strany Židovská síla na začátku listopadu v rozhovoru řekl, že by jaderné bombardování Pásma Gazy mohlo být jednou z možností v současném konfliktu mezi Izraelem a radikálním hnutím Hamás. Elijahu ale není členem válečného kabinetu, který o vojenských operacích rozhoduje.
Při izraelském bombardování školy, kterou na severu Pásma Gazy provozuje OSN, zemřelo nejméně 50 lidí. Tvrdí to palestinské úřady ovládané Hamásem.
Izraelské síly podle deníku The Jerusalem Post popřely, že nařídily evakuaci pacientů a zdravotníků z nemocnice Šífa v Pásmu Gazy. Tvrdí, že jejich přesun pouze umožnily na základě požadavku od ředitele nemocnice.
Agentura AFP s odvoláním na vyjádření ředitele nemocnice dnes napsala, že izraelští vojáci vyzvali k evakuaci jak uprchlíků, tak i pacientů včetně zraněných a zdravotníků. Všichni se podle instrukcí izraelských vojáků mají vydat pěšky na pobřeží v západní části města Gaza, sdělil ředitel agentuře.
V nemocnici Šífa v Pásmu Gazy zůstává po výzvě izraelských vojáků k evakuaci 450 lidí. Mají potíže s pohybem. Podle OSN bylo v nemocničním zařízení asi 2300 pacientů, zdravotníků nebo lidí vyhnaných z domovů. Izrael tvrdí, že nemocnici jako svoji základnu využívá radikální hnutí Hamás.
Pásmo Gazy může po skončení bojů spravovat jen palestinská samospráva, nikoliv Hamás, řekl na konferenci v Bahrajnu šéf diplomacie EU Josep Borrell.
Ve městě Chán Júnis v jižní části Pásma Gazy bylo dnes v časných ranních hodinách při izraelském bombardování zabito 26 Palestinců, většinou dětí, uvedla podle deníku The Jerusalem Post palestinská agentura WAFA. Další zprávy z místa podle deníku Haarec hovoří o desítkách mrtvých po řadě útoků izraelské armády v severní části Pásma Gazy. Zasažena byla zřejmě i místa, kam se uchýlili uprchlíci, například školy a nemocnice.
Izraelská armáda v pátek podle tiskových agentur shazovala letáky nad městem Chán Júnis s výzvami k evakuaci, což podle médií může naznačovat, že po operacích na severu se armáda chystá zaměřit i na jih Gazy.
"Vyzýváme lidi k přesunu. Vím, že pro mnoho z nich to není snadné, ale nechceme, aby se civilisté dostali do křížové palby," sdělil v pátek podle agentury Reuters poradce izraelského premiéra Mark Regev. Stovky tisíc Palestinců přitom už dříve uposlechly výzvy Izraele a přesunuly se ze severu na jih.
Izraelští vojáci, kteří čtvrtým dnem podnikají razii v nemocnici Šífa v Pásmu Gazy, nařídili z reproduktorů evakuaci tohoto zařízení. Na přesun z nemocnice dali přítomným hodinu, informoval z místa novinář agentury AFP.
Podle OSN je v zařízení aktuálně asi 2300 pacientů, zdravotníků nebo lidí vyhnaných z domovů. Izrael tvrdí, že nemocnici jako svoji základnu využívá radikální hnutí Hamás.
Zástupci izraelské armády tvrdí, že její jednotky nadále v nemocnici Šífa nalézají podzemní infrastrukturu, kterou podle nich využívalo hnutí Hamás. Izraelští vojáci v této největší nemocnici v Pásmu Gazy také podle izraelského tisku sbírají poznatky o lidech, které Hamás unesl při útoku ze 7. října. V uplynulých dnech izraelská armáda uvedla, že v nemocnici Šífa objevila zbraně, poblíž nařízení pak dnes nalezla těla dvou rukojmích.
Na hudebním festivalu poblíž Gazy zemřelo 7. října celkem 364 lidí, uvedla izraelská televize Channel 12. Dosavadní zprávy hovořily o 270 mrtvých.
Izrael povolí dodávky humanitární pomoci do Pásma Gazy, aniž by nadále omezoval jejich množství, uvedla podle serveru BBC News izraelská armáda. Izraelská armáda oznámila, že umožní navýšení počtu kamionů s humanitární pomocí, které do Gazy, kde ve velmi těžkých podmínkách žije na 2,3 milionu Palestinců, směřují z Egypta. Vše, co bude na seznamu OSN, bude podle Elada Gorena z izraelské armády doručeno.
"Je tedy na OSN, aby nám tyto seznamy poskytla, a pokud bude zítra potřeba 400 nákladních aut, tak jich bude 400…Neexistuje žádné omezení," uvedl Goren.
Izrael na začátku války proti palestinskému radikálnímu hnutí Hamás Gazu zcela odřízl od dodávek potravin, vody i léků. I v důsledku mezinárodního tlaku postupně svůj postoj pozměnil a nyní povoluje také omezené dodávky pohonných hmot do této pobřežní oblasti. Podle BBC News se tak stalo především v důsledku tlaku Spojených států.
Souhrn pátečních událostí:
Německo a Turecko dnes projevily vzájemné neshody ohledně konfliktu na Blízkém východě. Zatímco německý kancléř Olaf Scholz a prezident Frank-Walter Steinmeier přiznávali Izraeli právo na sebeobranu po útoku Hamásu ze 7. října, turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při své návštěvě v Berlíně požadoval okamžité ukončení izraelského bombardování. Informovala o tom agentura DPA.
"Není žádným tajemstvím, že máme na konflikt velmi odlišné názory," řekl Scholz na společné tiskové konferenci s Erdoganem.
V Pásmu Gazy začala v omezeném režimu fungovat telekomunikační síť po první dodávce paliva, uvedl podle agentury Reuters provozovatel Paltel.
Mezinárodní trestní soud obdržel společnou žádost pěti zemí o prošetření situace na palestinských územích. Oznámil to dnes prokurátor soudu Karim Khan, který už v říjnu uvedl, že soud má pravomoc posuzovat údajné válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané jak při útoku palestinského radikálního hnutí Hamás ze 7. října na Izrael, tak při izraelských odvetných operacích na území Pásma Gazy.
Žádost podle Khana podala Jihoafrická republika, Bangladéš, Bolívie, Komory a Džibutsko. Pretoria při tom uvedla, že žádost země podaly "s cílem zajistit, aby soud věnoval naléhavou pozornost vážné situaci v Palestině".
Bílý dům obvinil amerického miliardáře Elona Muska, že v jednom z příspěvků na své sociální síti X šíří antisemitismus a nenávist.
Při izraelských úderech v Pásmu Gazy zahynulo od 7. října přes 12 tisíc lidí. Dnes to uvedly podle agentury Reuters vládní úřady v Pásmu Gazy, které kontroluje hnutí Hamás. Dalších 3750 lidí se pohřešuje. Podle údajů je mezi mrtvými i 5000 dětí.
Údaje však nejdou nezávisle ověřit.
Izrael má právo na existenci a sebeobranu po útoku Hamásu, uvedli po setkání s Erdoganem v Berlíně německý prezident Steinmeier a kancléř Scholz.
V palestinském Pásmu Gazy už druhým dnem nefungují telekomunikační služby a internetové připojení, informovala dnes agentura AP. Podle mluvčí Světového potravinového programu se do Gazy navíc nyní dostává pouze asi deset procent potravinové pomoci potřebné na den, a mezi 2,3 miliony obyvatel tak narůstá žízeň a hlad.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyjádřila obavy z toho, že se v důsledku pokračujícího izraelského bombardování a kolabující infrastruktury v Pásmu Gazy během zimy ještě více rozšíří infekční choroby. Izraelský válečný kabinet mezitím podle zdroje listu Haarec jednomyslně odsouhlasil, že denně do Pásma Gazy vpustí dvě cisterny s palivem pro humanitární účely.
Izraelský válečný kabinet podle zdroje listu Haarec jednomyslně odsouhlasil, že denně do Pásma Gazy vpustí dvě cisterny s palivem. Budou využity pro humanitární operace úřadu OSN pro palestinské uprchlíky UNRWA a k tomu, aby se zabránilo kolapsu čističek vody a kanalizačního systému. Podle zdroje listu Haarec má tento ústupek také poskytnout Izraeli "diplomatický manévrovací prostor", aby mohl pokračovat v ofenzivě proti Hamásu.
Izraelská armáda uvedla, že při noční razii v Džanínu a v přilehlém palestinském uprchlickém táboře na okupovaném Západním břehu Jordánu zabila nejméně pět palestinských ozbrojenců a objevila skrýš zbraní. S odkazem na prohlášení armády o tom napsal sever The Times of Israel (ToI). Palestinská média dříve informovala o třech mrtvých. Proč se údaj o obětech liší, není podle ToI jasné.
Cílem izraelské razie podle armády bylo najít výbušniny patřící místním radikálním skupinám. Při akci došlo k přestřelce s palestinskými ozbrojenci. Další skupina Palestinců podle armády na vojáky házela zápalné lahve, na což armáda reagovala palbou.
Izraelská armáda uvedla, že její letectvo v noci na dnešek podniklo několik vzdušných úderů na pozice Hamásu, zatímco elitní bojová jednotka v severní části Pásma Gazy podnikla razii na stanovišti Palestinského islámského džihádu (PIJ). Na místě údajně našla rakety íránské výroby Badr-3, drony a další zbraně. Napsal o tom zpravodajský web The Times of Israel (ToI). Tyto údaje z válečné zóny nelze nezávisle ověřit.
Podle ToI má raketa Badr-3 odhadovaný dosah 160 kilometrů a může nést nálož o váze 240 kilogramů. Některé z raket byly podle zpravodajského webu přivezeny do Izraele pro výzkumné účely. Stanoviště PIJ armáda následně zničila.
Jordánsko zatím neuzavře dohodu s Izraelem o výměně energie za vodu, jejíž ratifikace se očekávala minulý měsíc. Dnes to podle agentury Reuters řekl jordánský ministr zahraničí Ajmán Safádí. Prohlásil, že si nedokáže představit podepsání dohody, zatímco je v Pásmu Gazy válka. Ministr také odmítl předjímat, kdo po konfliktu s Izraelem bude vládnout na tomto palestinském území, které bylo dosud pod kontrolou radikálního islamistického hnutí Hamás.
Izraelská armáda v Pásmu Gazy našla tělo Jehudit Weissové, kterou Hamás unesl při útoku na jižní Izrael 7. října, píše agentura Reuters. odle armádního mluvčího Daniela Hagariho ženu zabili příslušníci Hamásu, píše zpravodajský web The Times of Israel. "Nedostali jsme se k ní včas," řekl Hagari ve večerním projevu. Armáda dříve uvedla, že v blízkosti těla bylo nalezeno vojenské vybavení Hamásu, včetně útočných pušek.
Indonéská nemocnice, jež se nachází na severu Pásma Gazy u hranice s Izraelem, je mimo provoz. Dnes odpoledne to řekl podle agentury Reuters její ředitel Átif Kahlút. Podle něj tak nemocnice nemohla poskytnou pomoc 45 pacientům, kteří ji naléhavě potřebovali. Podle palestinského Červeného půlměsíce dnes izraelské jednotky provedly úder na nemocnici Al-Ahlí ve městě Gaza, kde 17. října nastala exploze, která zabila desítky lidí, píše agentura AFP.
Zhruba stovka lidí se podle odhadu dnes odpoledne účastnila propalestinského průvodu centrem Brna. Kolem 18:00 účastníci vyšli z prostranství před Janáčkovým divadlem, u sochy Jošta zapálili svíčky za zesnulé. Na pochod dohlíželi policisté. Na Blízkém východě se rozhořely boje po útoku palestinského islamistického hnutí Hamás na Izrael z počátku října.
Izraelská armáda dnes pokračovala v prohledávání nemocnice Šífa v Pásmu Gazy, kde zůstávají stovky pacientů a zdravotníků; podle Izraelců v areálu mělo své velitelství radikální islamistické hnutí Hamás, které minulý měsíc napadlo Izrael. Podle reportérky BBC vojáci na místě našli vedle zbraní a munice také laptopy se záběry rukojmích. Izraelské letectvo mezitím na severu pásma zničilo dům vůdce Hamásu Ismáíla Haníji a shodilo letáky s výzvou k evakuaci nad jižní částí Pásma Gazy. Oblast jižního Izraele nedaleko hranic s Gazou navštívil šéf diplomacie EU Josep Borrell, který Tel Aviv vyzval, aby se v reakci na brutální útok Hamásu ze 7. října "nenechal pohltit hněvem".
Souhrn nejdůležitějších událostí:
Šéf unijní diplomacie podle agentury AFP také vyzval k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění všech rukojmí. Borrell zdůraznil, že EU je s Izraelem plně solidární a podporuje jeho právo na sebeobranu v souladu s mezinárodním právem.
"Ale jedna věc je bránit Izrael, a druhá věc je postarat se o lidi v nouzi," uvedl Borrell. "A právě proto Evropská unie vedle podpory práva Izraele na sebeobranu také žádá humanitární pomoc, potraviny, palivo, ochranu (pro obyvatele Gazy)," dodal.
Šéf diplomacie EU Josep Borrell dnes na návštěvě Izraele židovský stát vyzval, aby se v reakci na krvavý říjnový útok Hamásu nenechal pohltit hněvem. V souvislosti s izraelskou vojenskou operací v Pásmu Gazy prohlásil, že "jedna hrůza neospravedlňuje druhou". Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Palestinské hnutí Hamás Borrell vyzval k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění zadržovaných rukojmích.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vítáme vás u nového online přenosu k dění v Izraeli. Starší informace najdete zde.
Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!