Calley je spojen s událostí, kterou historikové označují za nejhorší válečný zločin v amerických dějinách. Masakrem ve vietnamské vesnici My Lai 16. března 1968. O jeho smrti informovaly deníky New York Times a Washington Post.
Rodák z Miami začal studovat v mládí čtyři vysoké školy, ale žádnou nedokončil. Pracoval jako umývač nádobí, průvodčí nebo úředník pojišťovny. Pak narukoval do armády a v roce 1967 absolvoval vojenskou akademii ve Fort Benningu.
V březnu 1968 coby pětadvacetiletý velel četě, která pročesávala oblast několika malých vesnic v provincii Quang Ngai severně od Sajgonu. Američtí vojáci zbraně a bojovníky Národní fronty osvobození Jižního Vietnamu (Vietkongu) ale nenašli. Frustrace z nekončícího konfliktu, věčně unikajícího nepřítele, extrémního vedra a také psychická a fyzická vyčerpanost vojáků vyústila v masakr civilistů. V několika vesnicích zavraždili celkem 504 lidí ve věku od jednoho do dvaaosmdesáti let. Zapálili domy a stříleli také na krávy a další zvířata.
Více než rok bylo ticho, ale text o událostech ve vesnici zveřejnila v listopadu 1969 agentura AP. Autor, novinář Seymour Hersh, se odvolával na svědectví některých vojáků. O masakru pak informovaly televize a velké deníky, armáda pod tlakem zahájila vyšetřování: velitele 23. divize, generálmajora Samuela Kostera, následně degradovala na brigádního generála, ale soudu čelil jedině Calley.
V roce 1971 jej tribunál poslal do vězení na doživotí. V USA to vyvolalo velké emoce. Zastánci války žádali jeho osvobození, odpůrci Calleye považovali za potvrzení svého názoru o zločinnosti a nesmyslnosti intervence ve Vietnamu. Prezident Richard Nixon mu za několik týdnů trest zmírnil na domácí vězení. V září 1974 nařídil federální soudce propuštění Calleyho na podmínku s tím, že proces ovlivnilo zaujaté mediální zpravodajství.
Calley se sám hájil tvrzením, že jen plnil rozkazy, a tvrdil, že je obětním beránkem. "Překrucoval pravdu, když říkal, že jenom poslouchal rozkazy, avšak právem mohl tvrdit, že to, co se tam stalo, pouze odráželo kulturu bezdůvodného vraždění a pohrdání vietnamským národem, kterým se nakazilo mnoho amerických jednotek i jejích velitelů. Spravedlnosti by bylo učiněno zadost, kdyby soudci vynesli několik exemplárních rozsudků nad vyššími důstojníky," píše ve své knize Vietnam 1945 - 1975: Podrobné dějiny tragické války britský historik a reportér Max Hastings.
Po propuštění Calley pracoval v Georgii ve firmě svého otce, který obchodoval se šperky a klenoty. K Vietnamu se nevyjadřoval a všechny novináře a autory knih, kteří se s ním chtěli setkat, odbýval větou, že jim nemá co říci. Promluvil až v roce 2009, když řekl, že lituje toho, co se stalo.
"Mám výčitky před Vietnamci, kteří zemřeli, před jejich rodinami i před americkými vojáky, kteří u toho byli, a před jejich rodinami. Je mi to všechno líto," prohlásil.
Vraždění v My Lai zachytil americký režisér Oliver Stone ve svém oscarovém filmu Četa z roku 1986.
