"Pro mě coby Palestinku je sobota dnem velkého vítězství," hlásila dojatě čistou britskou angličtinou obyvatelka anglického Brightonu na nedělním shromáždění několika desítek lidí. "Našim bojovníkům se podařilo pokořit genocidu. Je to krásné," pokračovala mladá žena.
V Berlíně rozdávali lidé zabalení do palestinských vlajek zákusky, Londýn slavil dva dny za sebou, na ulicích Rotterdamu se tancovalo. Policie nechala shromážděné vesměs být, jen akci v Berlíně na bulváru Sonnenallee ukončila poté, co zhruba padesátka lidí začala skandovat hesla vzývající "smrt židovských psů".
K podobným výjevům dochází v západní Evropě téměř pokaždé, když se konflikt mezi Izraelem a Palestinou výrazně vychýlí jedním či druhým směrem. Potomci uprchlíků z Blízkého východu a lidé, které dění v zemi nenechává chladnými, se srocují na oslavu neúspěchu státu, jehož existenci neuznávají, nebo aby společně truchlili nad ztracenými palestinskými životy.
"V západní Evropě žijí mnohdy Palestinci třetí generace, pro které je pouto k Palestině tak silné, jako by tam žili. Nemají zároveň běžný mezilidský kontakt s Izraelci, a tak na události tam reagují mnohem radikálněji," říká k tomu analytik Šádí Shanaáh, syn palestinského otce a české matky, který se věnuje politickému násilí a extremismu na anglické University of Warwick.
Pro účast na takové demonstraci nebo podporu hesel vzývajících smrt Izraelců je podle něj rozhodující, jaké informace daný člověk konzumuje a jak se s nimi vyrovnává. Shanaáh zmiňuje, že podle údajů OSN bylo za letošek do minulé soboty při konfliktech Izraele s palestinskými radikály zabito přes 200 Palestinců, z toho 34 dětí. Zpravidla šlo o vedlejší oběti akce izraelských bezpečnostních složek proti militantům na Západním břehu Jordánu nebo v Gaze.
"V českých médiích to není příliš vidět. Ale Palestinci a jim blízké komunity vidí každou fotku zabitého dítěte, každý příběh za těmi oběťmi a prožívají to neméně silně," pokračuje analytik.
"K tomu připočtěte každodenní zprávy o demolicích, vystěhování, rozšiřování židovských osad a efekt to má. Akce Hamásu je pak pro ně oslava porážky brutální okupační síly a vrácení úderu v logice oko za oko, zub za zub," vysvětluje Shanaáh.
Na stranu Palestinců se přidaly i renomované instituce na Západě. Vinu Izraeli za masakr jeho občanů připsalo například několik spolků sdružujících studenty a absolventy Harvardu. Argumentují, že si na sebe židovský stát přivolal hněv Hamásu desítky let trvající okupací historické Palestiny.
Evropské státy a vedení Evropské unie naopak od soboty vyjadřují solidaritu Izraeli. Německá a rakouská vláda už zastavily veškerou finanční pomoc Palestincům v řádu stovek milionů eur a revizi dotací palestinské samosprávě oznámila i Evropská komise.
EU je největším zahraničním sponzorem Palestinců. Na roky 2021 až 2024 schválila pomoc obyvatelům Západního břehu okupovaného Izraelem a Pásmu Gazy, které kontroluje Hamás, dotaci ve výši 1,18 miliardy eur (asi 28 miliard korun). Stejně jako v minulosti i nyní Evropa čelí kritice ze strany vlády v Jeruzalémě, že nepřímo financuje útočníky proti židovskému státu. Brusel kritiku odmítá, přesto v reakci na sobotní masakr oznámil, že důkladně prošetří veškeré finance mířící Palestincům.
Komisař pro sousedskou politiku Olivér Várhelyi v pondělí oznámil na síti X, že EU zastavuje veškeré rozvojové platby Palestincům. Celkem jde o 691 milionů eur (asi 17 miliard korun). Hlavní mluvčí Evropské komise Eric Mamer to ale později dementoval. Argumentoval, že unie žádné platby nyní neplánovala, proto je ani nemůže zastavit.
Rozpor v prohlášeních odráží neshody národních vlád. Španělsko, Irsko a další země Várhelyiho za jeho postup zkritizovaly, protože si nepřejí zastavení humanitární pomoci do Gazy.
Tamních 2,2 milionu lidí nyní Izrael v rámci "totální blokády" odstavil od zdrojů energie, pitné vody a základních potravin a obyvatelé pásma jsou závislí jen na pomoci ze zahraničí. Humanitární pomoc, letos ve výši 22 milionů eur (zhruba 540 milionů korun), pokračuje.
Ministři zahraničí států EU se v úterý v Ománu mimořádně sejdou k debatě o situaci v Izraeli. Evropské peníze Palestincům budou jedním z hlavních témat. Dalším pak možná migrace z Izraele.
Palestinci většinou nemají pasy a z Gazy se nyní po jejím zaplombování izraelskou armádou takřka nedá dostat. "Na kufrech" ale sedí mnozí Izraelci, kteří mají příbuzné v Evropě.
"Je možné, že do Evropy odejdou izraelské ženy s dětmi, až se obnoví letecké spojení se zemí," míní Vít Novotný, odborník na migraci z bruselského think-tanku Wilfried Martens Centre for European Studies.
"V tom případě by nás čekala obdoba ukrajinské uprchlické vlny. Nikoli v číslech, Izraelců je pouze deset milionů. Ale v tom smyslu, že pokud přijdou, budou moci počítat se sympatiemi veřejnosti v Evropě," dodává.
