Přeplněné sirotčince, umírající ženy. Co vše přinesl přísný zákaz potratů v Rumunsku

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
28. 5. 2019 8:00
Alabama a Missouri se v květnu staly sedmým a osmým americkým státem, které výrazně zpřísnily provádění potratů. Přestože zákony v těchto dvou státech ještě nezačaly ani platit, snesla se na ně kritika nejen z USA. Některá média ukazují i na varovný příklad - Ceaușescovo Rumunsko. “Po desetiletí bylo komunistické Rumunsko živoucím příkladem toho, co se může stát, pokud země zcela zakáže potraty. A výsledky byly devastující,” píše například server Foreign Policy.
Protesty v New Yorku proti zákazu potratů.
Protesty v New Yorku proti zákazu potratů. | Foto: Reuters

Zatím nejpřísnější americkou legislativu podepsala minulý týden alabamská guvernérka Kay Iveyová - interrupci povoluje pouze v případě ohrožení života matky a za porušení zákona hrozí lékaři trest až 99 let za mřížemi.

Některá média ale varují, že tento zákaz povede k "rozsáhlému experimentu v oblasti veřejného zdraví", jak píše například americký magazín Wired. "Státy s největším omezením přístupu k potratům jsou zároveň státy s nejvyšší mírou mateřské a kojenecké úmrtnosti," dodává.

Přístup k interrupcím totiž souvisí s dostupností všech druhů předporodní a poporodní péče a ovlivňuje hlavně chudší nebo méně vzdělané vrstvy. "Důkazy z historie naznačují hypotézu: více žen a dětí bude nemocných či chudých nebo zemřou," píše Wired.

A přichází právě s příkladem komunistického Rumunska v druhé polovině minulého století, kdy zemi pevnou rukou vládl Nicolae Ceaușescu.

Ve snaze podpořit porodnost Ceaușescu v roce 1966 zakázal potraty i antikoncepci a nechal značně ztížit rozvody. Ženy dokonce podstupovaly v práci lékařské prohlídky pánve.

Matky s pěti a více dětmi měly přístup ke značným benefitům, ty s dvojnásobným počtem potomků se zařadily mezi "hrdinky" státu. Během krátké doby začala porodnost skutečně růst. Z 1,9 dítěte na jednu rumunskou ženu v roce 1966 vzrostlo číslo už o rok později na 3,7.

Nelegální potraty zvýšily úmrtnost matek

Jenže Ceaușescův dekret číslo 770 vedl k neočekávaným potížím. Ženy začaly hledat jiné cesty, jak se vyhnout nechtěnému potomkovi, a často se uchylovaly k nebezpečným nelegálním lékařským zákrokům.

Počty těch, které zemřely kvůli komplikacím při pokusu o provedení nelegálního potratu, v Rumunsku stouply na desetinásobek evropského průměru. Podle odhadů takto během dvou desetiletí (do pádu režimu v roce 1989) zemřelo přes 10 tisíc Rumunek.

Toto číslo přitom reálně mohlo být mnohem vyšší, protože pokažená interrupce nebylo něco, čím by se rodina matky nebo ten, kdo ji prováděl, chlubil. "Někdy nemohla žena svěřit to, že chce jít na potrat, ani svému manželovi nebo nejlepší kamarádce. Ohrozilo by je to," řekla serveru Foreign Policy Irina Illiseová z rumunské feministické skupiny Front Association.

Na 100 tisíc narozených dětí v Rumunsku tehdy navíc umíralo 150 žen. Ať už šlo o problémy během těhotenství, při porodu nebo následkem šestinedělí. 

Pro srovnání: ve Spojených státech, které nyní zažívají vlnu zákazu potratů, byla před čtyřmi roky úmrtnost 26 žen na 100 tisíc porodů. A i to je mezi západními zeměmi nejvyšší číslo. V České republice mezi lety 2010 až 2014 zemřely tři ženy na 100 tisíc porodů.

Porodnost začala opět klesat

Ani zamýšlená stoupající porodnost neměla dlouhého trvání, už v 70. letech začala opět klesat. "Uzákonit nelegálnost potratu nevede k tomu, že ženy mají více dětí," tvrdí dnes rumunská profesorka historie Marie Bucurová, která trvale žije v USA.

Její matka přitom tehdy ještě v Bukurešti dvakrát neúspěšně usilovala o potrat.

Skutečností je, že v roce 1966 v Rumunsku podle sčítání obyvatel žilo přes 19 milionů lidí. O deset let později to bylo už 21,5 milionu a v roce 1992 pak 22,8 milionu. Populace tedy narostla, jenže počet dětí na jednu ženu už tolik ne. Po "baby boomu" po schválení Ceaușescova dekretu začal opět klesat. V roce 1970 spadl na 2,89 dítěte na rumunskou matku a na konci Ceaușescova režimu byl ještě níže, na 2,2.

Nejhůře na tom za Ceaușesca byly, co se týče důsledků zákazu potratů, nejchudší vrstvy. Zaopatřené ženy měly totiž větší šanci podplatit lepšího lékaře nebo si nelegálně opatřit antikoncepci v zahraničí, třeba v Německu.

"Zákaz této procedury (interrupce, pozn. red.) byl disproporčně nejvíce pociťován ženami s nízkými příjmy a znevýhodněnými skupinami. Ti, co ve Spojených státech obhajují právo na potrat, se obávají, že by k tomu mohlo dojít i v Alabamě, pokud začne platit tamní zákon," vysvětluje analýza serveru Foreign Policy.

Další problém, který v Rumunsku vyvolal zákaz potratů, byly přeplněné sirotčince. Skončily v nich stovky tisíc "nechtěných" dětí, o kterých však Bukurešť nemluvila.

Během revolučního roku 1989 jich bylo v absolutně nevyhovujících podmínkách komunistických ústavů nalezeno okolo 170 tisíc. Mnohé z nich byly podvyživené nebo týrané.

Mezi prvními zákony, které přijala přechodná rumunská vláda v roce 1989 po Ceaușescově pádu, bylo zrušení zákazu potratů.

Přísnější než v Rumunsku

Nový alabamský zákon je v určitých ohledech dokonce ještě přísnější než ten rumunský z 60. let. Na rozdíl od něj nepovažuje početí formou znásilnění nebo incestu za důvod k povolení potratu. Bukurešť nicméně zákaz potratů doplnila i zákazem antikoncepce.

Tak daleko současné Spojené státy nedošly, i když v některých ohledech mohou mít nepatrně našlápnuto. Federální soud například letos v lednu zrušil rozhodnutí Trumpovy administrativy z roku 2017, které zaměstnavatelům umožňovalo na základě náboženského přesvědčení vyjmout antikoncepci z poskytovaného pojištění.

Video: Úplně zakázat potraty je nebezpečné, zoufalí lidé dělají zoufalé věci, říká Kučerová

Velmi si vážím nenarozeného života, ale když přede mnou sedí nešťastná žena, rozumím hlavně jí, říká psycholožka a terapeutka Jana Kučerová. | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 18 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 47 minutami

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy