New York/Moskva/Praha - Kosovo už sice vyhlásilo nezávislost, diplomatická bitva o její uznání ale teprve začíná.
Dnes by měl v Radě bezpečnosti Organizace spojených národů promluvit srbský prezident Boris Tadič, který bude na mezinárodní společenství apelovat, aby neotvíralo Pandořinu skříňku separatistických ambicí.
Rada se na žádost Ruska v newyorském sídle světové organizace narychlo sešla už v neděli. Jejich konzultace ale podle očekávání skončily neúspěchem.
"Litujeme toho, že se Rada bezpečnosti nedokáže shodnout na cestě vpřed, ale v této slepé uličce se nacházíme už několik měsíců," přečetl po jednání novinářům ze společného prohlášení sedmi západních zemí belgický velvyslanec při OSN Johan Verbeke. Prohlášení podepsali kromě něj zástupci Francie, Itálie, Británie, Německa, USA a Chorvatska.
Západ vs. Rusko
Jak novinářům potvrdil předseda RB OSN Alberto Arias z Panamy, vzájemné neshody mezi Západem a Ruskem, které stojí plně na straně Srbska, jež v neděli označilo kosovské odtržení za protiprávní krok, "zůstávají prakticky beze změn".
ČTĚTE VÍCE: Kosovo vyhlásilo nezávislost, Bělehrad ji neuznává
Podle zástupců zmiňované západní sedmičky se kosovský "status quo stal neudržitelným a koordinovaný stabilní proces s mezinárodní podporou je lepší než prodlužovaná nestabilita".
Reportéři Aktuálně.cz v Kosovu
"Jsme odhodláni zhostit se své zodpovědnosti coby jednotlivé státy i členové Evropské unie a Severoatlantické aliance a zajistit v regionu stabilitu a bezpečnost," píše se také v prohlášení.
Očekává se, že možná už zítra kosovskou nezávislost uznají Spojené státy a také někteří z členů Evropské unie. Zda mezi nimi bude i Česká republika, zatím není jasné.
Česká diplomacie: Připojíme se k EU
"Česká republika bere na vědomí deklaraci nezávislosti přijatou kosovským parlamentem," stojí v dnes zveřejněném oficiálním stanovisku ministerstva zahraničních věcí.
Při uznávání samostatnosti kosovské provincie hodlá ČR postupovat v souladu se společným stanoviskem Evropské unie.
To se bude probírat na zasedání evropské Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy v pondělí 18. února.
Jak uvedla agentura ČTK, podle místopředsedy vlády pro evropské záležitosti Alexandra Vondry bude na půdě EU dohoda velmi složitá. Důvodem jsou rozdílné postoje států Unie vůči deklaraci nezávislosti. Podle Vondry je pravděpodobné, že nezávislost budou jednotlivé země uznávat až postupně.
"Podle mezinárodního práva je suverénním rozhodnutím každé země, tedy i České republiky, který stát se rozhodne uznat," uvedl ve svém prohlášení k aktuálnímu vývoji předseda vlády Mirek Topolánek.
"Věřím, že ani události posledních dní neodvrátí Srbsko z nastoupené cesty evropské integrace a že bude pokračovat dialog směřující k jeho členství v EU. Pokračování integračního procesu považuji za klíčové pro vyřešení otázky celého západního Balkánu," dodal Topolánek.
Klaus: Může to mít dominový efekt
Své obavy nad aktuální situací v Kosovu dnes naopak vyjádřil český prezident Václav Klaus. "Může to mít dominový efekt. Některé jiné části jiných států mohou najednou přijít na to, že jim to tak úplně nevoní v tom větším státu, ve kterém se dodneška nacházejí. Takových věcí se bojím," uvedl Klaus v debatním pořadu TV Prima Nedělní partie.
Proti uznání Kosova se staví i opoziční ČSSD, která považuje vyhlášení nezávislosti za předčasné a zvyšující nestabilitu na Balkánu. "Vyzvali jsme všechny ústavní orgány České republiky, aby jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova nepřijaly," cituje server Novinky.cz předsedu strany Jiřího Paroubka.
V oficiálním stanovisku MZV vítá ČR fakt, že se Kosovo v deklaraci přihlásilo k Ahtisaariho plánu. V něm zvláštní vyjednávač OSN Martti Ahtisaari přiznává Kosovu nezávislost, bude-li zpočátku provázena mezinárodním dohledem.
