Mexico City - Nositelé pokroku a osvoboditelé žen, či Satanovi pohůnci a vrazi nenarozených dětí?
Šestačtyřicet členů legislativního sboru mexické metropole, kteří tento týden zvedli ruku pro legalizaci umělého přerušení těhotenství do dvanácti týdnů od početí (proti jich bylo 19), si na svou adresu vyslechli obojí.
Vítězství levice v čele s nejsilnější Stranou demokratické revoluce se v tomto hlasování dalo očekávat. Mezi zákonodárci má jasnou početní převahu. O tom, jak dalekosáhlé důsledky toto rozhodnutí může mít, však lze v tuto chvíli jen spekulovat.
Z Mexico City se totiž pomalu ale jistě stává ostrov sociálního liberalismu v tradičně konzervativním katolickém moři Latinské Ameriky. Už před časem schválili tamní zákonodárci registrované partnerství pro homosexuální páry a uvažuje se i o legalizaci eutanázie.
Že se v regionu, kde o tom, co je přijatelné a co nikoli, stále rozhoduje především katolická církev, možná schyluje ke skutečné kulturní válce, lze vyčíst i ze slov arcibiskupa Angela Amata, dvojky ve vatikánské doktrinální hierarchii. Ten v pondělí, tedy vpředvečer hlasování o legalizaci interrupcí v Mexico City, odsoudil potraty a eutanázii jako "terorismus s lidskou tváří".
"Magnet pro potratuchtivé"
Zdaleka nejde jen o samotnou mexickou metropoli. Odpůrci interrupcí v čele s katolickou církví se obávají, že čerstvý krok může otevřít stavidla zavádění podobných opatření v celém regionu.
V oblasti zatím pouze dvě země umožňují interrupci všem ženám: Kuba a Guyana. Většina ostatních ji omezuje jen na případy, kdy byla potenciální rodička znásilněna, nebo kdy by nemusela těhotenství a porod přežít. V Nikaragui, Salvadoru a Chile jsou potraty zcela zakázány.
Omezení na riziková těhotenství a vážně poškozené plody platí i ve zbytku Mexika. Jeho hlavní město, které má statut federálního distriktu (podobně jako v USA Washington) a má vlastní legislativní pravomoci, však nyní přiznalo právo rozhodnout se všem ženám bez rozdílu. A to až do konce třetího měsíce těhotenství. Pouze dívky do 18 let musí doložit souhlas rodičů.
Pro všechny je pak zavazující prokázat, že v devítimiliónovém městě (i s předměstími je to dvakrát tolik) trvale žijí.
Zákonodárci vyšli tímto požadavkem vstříc odpůrcům, kteří namítali, že se z Mexico City stane magnet pro ženy z celého Mexika, které usilují o potrat. Už dnes je běžné, že venkované cestují do metropole za zdravotními službami.
Amatérské potraty
Proceduru bude zdrama poskytovat polovina z 28 nemocnic ve městě. Každá z nich má podle Manuela Mondragona, člena místní správy v Mexico City zodpovědného za zdravotnictví, kapacitu obsloužit sedm pacientek denně.
Pokud by byl potrat proveden až po uplynutí prvního trimestru, hrozí dotyčné ženě od čtvrt do půl roku vězení a tomu, kdo zákrok provedl, jeden až tři roky za mřížemi.
Podle odhadů si dosud v Mexiku nechávalo ilegálně odebrat plod na 200 tisíc žen ročně. Dá se tak prý usuzovat z počtu žen, které pak musely vyhledat lékaře kvůli souvisejícím komplikacím.
Amatérské kvazilékařské zákroky si každý rok vyžádaly na 1500 ženských životů. Jen v hlavním městě to byla podle Marthy Micherové, ředitelky Ženského institutu v Mexico City, třetí nejčastější příčina úmrtí těhotných žen.
Odpůrci: Není všem dnům konec
Ani tyto argumenty ale nemohou odpůrce nové legislativní úpravy přesvědčit. Ti nejaktivnější organizovaní kritici už oznámili, že budou blokovat přístup do designovaných klinik.
Kromě toho vyhrožují, že budou proti lékařům provádějícím interrupce vést veřejnou denunciační kampaň.
Konzervativci ze Strany národní akce (PAN) prezidenta Felipeho Calderóna navíc chtějí nový zákon napadnout u Nejvyššího soudu
A skupina katolických právníků oznámila, že podá stížnost k meziamerickému soudu pro lidská práva se sídlem v Kostarice.
Podle mluvčího arcidiecéze v mexické metropoli Huga Valdemara totiž interrupční zákon porušuje ústavní klauzuli o nedotknutelnosti lidského života "od početí do jeho přirozeného konce".
Mexiko je z 90 procent katolické. Podle průzkumů veřejného mínění jsou ale lidé v nahlížení na potraty rozděleni přibližně stejným dílem.
Výstřel k antiklerikální sociální revoluci v Latinské Americe každopádně padl. A nikdo nedokáže odhadnout, jak daleko změny zajdou.
