Priština - V hlavním městě Kosova v úterý protestovalo několik tisíc lidí proti nové policejní a justiční misi Evropské unie pod názvem EULEX.
Podle organizátorů protestu totiž mise, která má v popisu práce (i ve svém názvu) prosazování vlády zákona v Kosovu, omezuje suverenitu státu, který vyhlásil nezávislost teprve v únoru.
Demonstraci svolalo, jak uvedl rakouský deník Die Presse, hned několik občanských uskupení. V rámci mise EULEX má v Kosovu působit a pomáhat při "budování státu" zhruba dva tisíce policistů, soudců, celníků a státních zástupců.
Operativní začátek mise její vedení o týden odložilo. Stalo se tak údajně proto, aby splňovala všech šest bodů, které určila srbská vláda výměnou za její podporu.
Opět v centru pozornosti
Budova velitelství mise EULEX v Prištině, před níž v úterý lidé demonstrovali, nebyla v centru pozornosti poprvé. Předminulý týden totiž v její blízkosti kosovská policie zatkla tři agenty Spolkové zpravodajské služby (BND), které podezírala z přípravy teroristického útoku.
V tu chvíli ještě vše nasvědčovalo tomu, že incident skončí jako pouhé diplomatické faux-pas.
Později však v médiích začaly na povrch vyplouvat informace právě od německé rozvědky. Deník Die Welt dokonce zveřejnil informace ze zprávy BND svědčící o napojení kosovských vládních představitelů na organizovaný zločin.
Jak informoval německý pondělní tisk, celý případ provází hned několik podivných okolností.
Ačkoli média již minulou středu citovala policejní expertizy, z nichž jasně vyplývalo, že s útokem nemají tři Němci nic společného, propuštěni byli až v pátek.
Podle deníku Die Welt nebyl podivný jen samotný postup kosovských úřadů, ale stejně tak i přístup německé vlády, která za tři muže orodovala až s velkým zpožděním a podle zástupců BND velmi "vágně".
Organizovaný zločin - nový druh státního zřízení?
Za nedostatečně razantní postup spolkovou vládu kritizoval jeden vysoce postavený představitel BND.
"Spolková vláda se nechala od země, ve které je organizovaná kriminalita státním zřízením, nechat vodit za nos ve světové politice," řekl nejmenovaný muž deníku Süddeutsche Zeitung.
Die Welt dále upozorňuje, že se do případu pravděpodobně velmi zásadně promítly špatné vztahy mezi prezidentem BND Ernstem Uhrlauem a šéfem úřadu spolkového kancléře Lotharem de Maizierem.
Jejich rozepře totiž podobné excesy vyvolaly již několikrát v minulosti. Ačkoli se úřednická mašinérie nakonec rozhoupala, účinným se po vyzkoušení všech diplomatických prostředků ukázal až telefonát de Maiziera kosovskému premiérovi Hashimu Thacimu.
Tak se stalo v úterý, přičemž agenti zůstali ve vězení až do pátku.
Klepnutí přes prsty za přílišnou zvědavost?
Die Welt přichází na základě zmíněné zprávy s daleko komplikovanějším vysvětlením, proč k tak dlouhým průtahům došlo.
Thaci si totiž měl uvědomit, nakolik je mladý a nesamostatný stát závislý na pomoci ze zahraničí. A právě Německo je po USA druhým největším bilaterálním "sponzorem".
Od roku 1999, kdy došlo k bombardování Bělehradu vojsky NATO, Kosovo od spolkové republiky obdrželo celkem 280 milionů eur.
Propuštěním agentů pak podle Die Welt skončil "akt pomsty", kterým chtěl Thaci a další kosovští představitelé BND zastrašit.
Spolková zpravodajská služba se totiž zabývala vznikem Kosova a napojením jeho představitelů na organizovaný zločin mnohem více než ostatní tajné služby.
Jak americká CIA, tak i britská MI6, totiž takové závěry vyloučily. BND však ve své zprávě Thaciho i jeho předchůdce Ramushe Haradinaje a předsedu parlamentu Xavita Halitiho označila jako "pachatele".
"Skrze tyto klíčové hráče jsou politika, ekonomika, ale i mezinárodní struktury operující v Kosovu úzce propojené," stojí ve zprávě.
Ve zprávě se dále konstatuje, že Thaci disponoval či disponuje kontakty na albánskou mafii v Evropě, dokonce se zde jmenovitě uvádí Česká republika.
Thaci se podle BND měl provinit jak zločiny proti lidskosti, tak mnohými dalšími. Stejná obvinění vznesla BND i na jeho předchůdce Haradinaje, který kvůli jednomu ze svých skandálů odstoupil.
Poté čelil mnohým obviněním, ty však letos v dubnu mezinárodní soudní dvůr v Haagu pro nedostatek důkazů stáhnul.
Haradinaj z postu premiéra odstoupil v roce 2005 po několika měsících ve funkci a poté byl ihned obviněn. Během procesu však devět z deseti klíčových svědků přišlo o život.
