V KLDR neprší, zemi hrozí hlad. Strana volá po "revolučních" krocích proti suchu

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
14. 5. 2019 14:41
V Severní Koreji letos málo prší. Místní státní tisk informuje o extrémním suchu a píše, že očekává velké škody. Stranické noviny Rodong Sinmun volají po revolučních opatřeních v boji proti suchu. KLDR má přitom za sebou nejméně úrodný rok za posledních deset let. Nejuzavřenější zemi světa hrozí akutní nedostatek potravin.
Severokorejci pracující na poli nedaleko metropole (snímek z roku 2015).
Severokorejci pracující na poli nedaleko metropole (snímek z roku 2015). | Foto: Reuters

Kvůli extrémně špatné úrodě z roku 2018 žádala Severní Korea před nedávnem o potravinovou pomoc. Letošní jaro ale zatím nedává naději na to, že by se situace měla zlepšit. Skoro neprší, za posledních pět měsíců podle místních státních médií napadlo rekordně málo srážek. V zimě málo sněžilo, půda je suchá, těžko se obdělává a do další sklizně si vyhladovělé obyvatelstvo počká ještě několik měsíců.

KLDR se s nedostatkem potravin potýká dlouhodobě. V 90. letech zažila hladomor, který podle nejčernějších odhadů zabil na 3,5 milionu lidí. A loni země vyprodukovala nejméně potravin za poslední dekádu.

Sucho a extrémní počasí, které je důsledkem klimatických změn v posledních letech stále častější, všechno zhoršuje. Státní tisk doslova píše, že "voda je teď potřeba víc než kdy dřív".

"Boj proti škodám způsobeným suchem je tvrdá bitva proti přírodě na ochranu socialismu. Musíme zavést revoluční preventivní opatření proti škodám způsobeným suchem, aby úsilí, které jsme dosud vynaložili, přineslo na podzim ovoce," napsaly v úterý stranické noviny Rodong Sinmun. O jaká opatření konkrétně jde, je ale nejasné.

Už teď podle OSN 70 procent Severokorejců závisí na potravinových přídělech. Ještě na začátku letošního roku měl každý obyvatel právo na 550 gramů jídla denně, teď je to už jen 300 gramů. Do sklizně, která bude až za půl roku, se příděly pravděpodobně ještě sníží.

Podvýživa ale už teď ohrožuje 40 procent obyvatel KLDR, což je zhruba 11 milionů lidí.

Hladovějí děti i ženy

V KLDR ale není jen nedostatek jídla. Kvůli sankcím, které na diktaturu Kim Čong-una uvalily OSN i Spojené státy, chybí dlouhodobě například i palivo.

Jak se ukázalo v 90. letech minulého století, Severokorejci v dobách nouze kácejí stromy a topí dřevem. Masivní odlesňování za posledních 20 let ale problém s vyschlou půdou ještě zhoršuje. Půda je náchylná k erozi, neudrží vodu a silnější déšť pak způsobí záplavy.

"Severní Korea letos prožila několik šoků - nejdřív sucho, pak vlnu veder a nakonec povodně," přibližuje pro britskou stanici BBC Mario Zappacosta z Organizace pro výživu a zemědělství OSN (WFP). "Pokud mezinárodní společenství něco rychle neudělá, budou trpět hlavně ti nejzranitelnější - děti, těhotné ženy a kojící matky," dodal.

Podvýživa u dětí do dvou let je kritická pro jejich vývoj v pozdějším věku a ukazuje se to už teď. "Ještě před tímto suchem, které KLDR trápí, bylo kvůli špatné výživě každé páté dítě mladší pěti let nedostatečně vyvinuté," tvrdí Mohamed Babiker z Mezinárodního červeného kříže. "Obáváme se, že tyto děti nezvládnou další nápor."

Severní Korea je jedním z nejchudších států světa, ale zjistit skutečný stav v uzavřené asijské zemi není vůbec lehké. V hlavním městě i na hranicích KLDR vzbuzuje dojem silné země. Když se ale člověk dostane do vnitrozemí, vidí, že podvýživou trpí i vojáci, píše švýcarský list Neue Zürcher Zeitung. Na hranicích slouží jen ti dobře stavění a zdraví.

Jak obejít sankce

Vyšší třídy žijící v Pchjongjangu se však nedostatek netýká. Za dolary, eura nebo čínské jüany se dá nakoupit zboží ze zahraničí a jíst v cizokrajných restauracích.

Obyvatelé hlavního severokorejského města žijí úplně jinak a jejich životní styl se pomalu začíná podobat tomu západnímu. Stále více lidí chová jako domácí mazlíčky psy, které chodí venčit na nábřeží řeky Tedong, píše list Neue Zürcher Zeitung. V centru města se otevírají nové obchody s luxusním západním zbožím. A to i přes přísné obchodní sankce.

Severní Korea v posledních měsících usiluje o to, aby Spojené státy sankce zmírnily. I proto skončil v únoru v pořadí už druhý summit severokorejského vůdce Kim Čong-una a amerického prezidenta Donalda Trumpa nezdarem a předčasně. Kim požadoval zrušení sankcí, Trump zase jaderné odzbrojení.

Vztahy USA a KLDR se od té doby zkomplikovaly. Minulý týden provedla Severní Korea test balistických raket krátkého doletu. Podle některých pozorovatelů se Kim snaží znovu vystupňovat tlak na Spojené státy. Trump ale zatím situaci uklidňuje a odmítl, že by obnovení testů porušilo důvěru, kterou obě země mezi sebou vybudovaly.

KLDR se také dál snaží sankce obcházet. Spojené státy nedávno zabavily severokorejskou obchodní loď, která nelegálně vyvážela ze země uhlí. Na obchod s uhlím ale uvalila sankce OSN kvůli severokorejskému jadernému programu. Stejně tak nesmí Pchjongjang obchodovat ani s ropou nebo například s mořskými plody a dalším zbožím.

Podívejte se, jak vypadala Kimova nedávná návštěva Ruska:

Obrněný vlak severokorejského diktátora Kim Čong-una dorazil do Ruska | Video: Associated Press
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Ochranný systém při testech odpojil běloruskou jadernou elektrárnu, v provozu je pouhé dva měsíce

Běloruská jaderná elektrárna byla v sobotu při testovací proceduře odpojena, protože se spustil ochranný systém reaktoru. Uvedlo to běloruské ministerstvo energetiky. Úroveň radiace v oblasti je ale podle ministerstva normální. Elektrárna u města Astravec byla spuštěna loni v listopadu.

"Ochranný systém byl aktivován při pilotním průmyslovém provozu prvního bloku, v jehož rámci jsou v současné době testovány systémy a zařízení," uvedlo ministerstvo. Úroveň radiace v okolí elektrárny je na běžné úrovni, dodal úřad.

První jaderná elektrárna v zemi se nachází na severu Běloruska, poblíž hranic s Litvou, a postavila ji ruská státní firma Rosatom za ruský úvěr deset miliard dolarů (217 miliard Kč). Provoz formálně zahájil prezident Alexandr Lukašenko 7. listopadu, kvůli poruše však musela být následující den odstavena. Opětovně spustila provoz a byla znovu připojena k síti 19. listopadu. Ministerstvo tehdy uvedl, že elektrárna pracuje na 40 procent své kapacity.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 1 hodinou

Unijní soud pozastavil českou žalobu kvůli neproplacené dotaci pro Agrofert, čeká na verdikt Evropské komise

Unijní soud přerušil projednávání žaloby České republiky na Evropskou komisi podané kvůli zablokované dotaci pro společnost Agrofert. Chce počkat na konečné rozhodnutí komise o dotaci. Uvedl to dnes server iROZHLAS.cz. Žaloba se týká částky 30 tisíc eur (přibližně 800 tisíc korun), které Brusel prozatím odmítl zaplatit kvůli možnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO).

Přerušení soudního řízení serveru potvrdila mluvčí ministerstva zahraničí Zuzana Štíchová. "Soudní řízení bude přerušeno až do okamžiku, kdy Evropská komise definitivně rozhodne, zda projekt, kterého se napadené rozhodnutí o pozastavení plateb týká, vyloučí z unijního financování, či nikoliv," uvedla Štíchová. Kdy komise o věci rozhodne, není zatím jasné.

Podle serveru a Deníku N jde o dotaci na modernizaci farmy kuřat v Bílovci na Novojičínsku, kterou provozuje společnost Schrom Farms. Peníze na projekt už ČR firmě poslala ze státního rozpočtu, ačkoliv EU na něj prozatím přispět nechce.

Zdroj: Domácí
Další zprávy