I v těch lepších letech je běžné, že se chudší Severokorejci potýkají s nedostatkem potravin. V posledních měsících je ale situace natolik špatná, že státní média každý den nabádají obyvatele, aby pěstovali více plodin. Podobně hovoří i Kim Čong-un.
Potravinová krize přehlušila na víkendovém sjezdu Centrální vojenské komise i jindy oblíbené téma společných vojenských cvičení Spojených států a Jižní Koreje. S tou je KLDR od 50. let minulého století oficiálně ve válce.
"Situace je nejhorší od chvíle, co se Kim ujal moci," řekl americkému deníku New York Times expert na potravinovou bezpečnost v Severní Koreji Kwon Tae-jin. "Pokud bych byl na jeho místě, nevěděl bych, kde s řešením problému začít," dodal.
Kim nicméně jedno řešení představil: armádu. Přestože má v zemi výsadní postavení, tak ji už v červnu loňského roku vůdce v ojedinělém kroku požádal o uvolnění zásob rýže pro civilní obyvatelstvo. Nyní vojáky označil za "hybnou sílu" v produkci potravin a nechal přesunout stovky tisíc z nich na pomoc s pěstováním a sklizní plodin. Úřady také vojáky žádají, aby si prodloužili službu o tři roky, které by strávili prací na farmách.
Ze zbrojních závodů vyrábějících munici se navíc mají stát továrny na traktory a mlátičky. Na některých letištích vzniknou velké skleníky.
Zbrojení za každé situace
Podle deníku New York Times se tradiční konfrontační výstupy proti Spojeným státům v současnosti odsouvají na druhou kolej. Vliv má mít také válka na Ukrajině, která je prioritou zahraniční politiky administrativy amerického prezidenta Joea Bidena a nenabízí žádný prostor pro vyjednávání s KLDR.
To však neznamená, že by se země vzdala testů svých střel - poslední raketu krátkého doletu odpálila minulou neděli. Mezikontinentální balistickou střelu otestoval Pchjongjang minulý čtvrtek. "Severní Korea je typem země, která ačkoliv doma čelí potravinové krizi, musí ukazovat svou vojenskou sílu," vysvětluje Yi Jisun, analytička z Institutu pro strategii národní bezpečnosti, napojeného na jihokorejskou vládu. "Domácí jednotu posiluje zvýšením vojenského napětí," dodává.
V posledních letech byla jedna z nejchudších zemí světa vystavena několika extrémním úkazům počasí, například velkému suchu. A také pandemii koronaviru, kdy došlo k neprodyšnému uzavření hranic. Do země se tak nedostávalo nejen jídlo z Číny, největšího obchodního partnera diktátorského režimu, ale ani hnojiva a stroje využívané v domácí zemědělské produkci.
Pod pohrůžkou smrti se při protipandemických opatřeních snížil také počet pašeráků překračujících hranice s Čínou, kteří sháněli pro běžné lidi potraviny nad rámec přídělů.
Ze 4,6 milionu tun vypěstovaných plodin v roce 2019 klesla sklizeň v následujícím roce na 3,4 milionu tun. Přestože se od té doby čísla mírně zlepšila, špatný stav se stále prodlužuje a nabalují se nové problémy. Jihokorejské úřady odhadují, že na uspokojení základních potřeb obyvatelstva chybí minimálně milion tun plodin.
Podvýživou by v zemi mohlo trpět až 10,7 milionu obyvatel, tedy kolem 40 procent severokorejské populace, uvádí Světový potravinový program (WFP).
KLDR pomoc nepřijímá
Režim zároveň odmítá humanitární pomoc ze zahraničí. Státní deník Rodong Sinmun nabídku označil za "otrávené jablko", které "imperialisté" chtějí využít jako "past k drancování a podrobení si" Severní Koreje, cituje z článku britský deník The Guardian.
Nejhůře situace dopadá na chudé Severokorejce. Jednou z hlavních složek jejich jídelníčku je kukuřice, ta však zdražila víc než rýže, kterou upřednostňují bohatší lidé. Jihokorejské úřady proto uvádějí, že už nyní chudší obyvatelé z menších měst v některých případech umírají hlady.