Moskva - Ruský televizní program Věsti Něděli v neděli odvysílal rozhovor s nejmenovaným svědkem, který je vyšetřován ruskými i britskými úřady v souvislosti s případem smrti bývalého agenta ruské tajné služby FSB Alexandera Litviněnka.
Ten zemřel loni v listopadu v Londýně na následky otravy radioaktivním izotopem Polonium-210. Kdo přesně jej otrávil a proč, je stále předmětem vyšetřování ruské prokuratury a britského Scotland Yardu.
Věděl toho příliš mnoho. Ale na koho?
Sám Litviněnko v dopise, který po jeho smrti přečetli pozůstalí, uvedl, že si jeho otravu objednal přímo ruský prezident Vladimir Putin, jehož Litviněnko po své emigraci z Ruska tvrdě kritizoval. Kreml to ostře odmítá a tvrdí, že jde o jasný pokus zdiskreditovat současnou ruskou administrativu.
Nová výpověď odvysílaná v neděli v ruské státní televizi se argumentaci Kremlu blíží především v tom, že do okruhu hlavních podezřelých zahrnuje dalšího z vytrvalých kritiků Vladimira Putina, který žije v londýnském exilu podnikatele Borise Berezovského.
Svědek, který je podle ruské televize momentálně pod ochranou ruské generální prokuratury i Scotland Yardu, v rozhovoru naznačil, že Litviněnko byl možná otráven proto, že toho věděl příliš mnoho o okolnostech, za nichž byl Berezovskému v Británii udělen politický azyl.
Špinavá hra
Berezovskij prý po něm chtěl, aby před britskými úřady předstíral, že je agent FSB, který byl do Londýna poslán, aby jej zlikvidoval. Když odmítl, byl prý zdrogován a pak byla údajně zfalšována zvuková nahrávka s jeho přiznáním.
Tu měl následně Litviněnko předat britskému soudu, který rozhodoval, zda Berezovského vydá do Ruska, či nikoli. Londýn mu nakonec stejně jako předtím Litviněnkovi udělil azyl, neboť dospěl k závěru, že mu v Rusku hrozí reálné nebezpečí pro jeho politické přesvědčení.
Ruské úřady vydaly na ruského magnáta zatykač pro podezření ze spáchání finančních podvodů. Kromě toho jej obviňují z příprav násilného svržení Putinovy vlády.
Z Kremlu do exilu
Berezovskij, který patřil k okruhu blízkých spolupracovníků Putinova předchůdce Borise Jelcina, zpočátku nového prezidenta podporoval, rychle ale pochopil, že s ním nový vládce Kremlu nepočítá.
Rusko stačil opustit ještě předtím, než nová administrativa zahájila tažení proti tzv. oligarchům, kteří ve svých rukou v 90. letech shromáždili většinu strategických podniků v Rusku.
Do okruhu jeho nejbližších přátel v londýnském exilu patřil právě Alexander Litviněnko.
Berezovskij mu mimo jiné zaplatil vydání knihy, v níž bývalý agent tajné služby obvinil Kreml z přípravy pumových útoků v Moskvě, které poskytly v roce 1999 Putinovi coby tehdejšímu premiérovi záminku k rozpoutání druhé čečenské války.
Berezovskij u výslechu
Berezovskij se minulý pátek nechal v Londýně vyslechnout ruskými detektivy za přítomnosti jejich kolegů ze Scotland Yardu. Předtím si ale vymohl mimořádná opatření k zabezpečení své ochrany.
"Důvod, proč jsem se schůzkou souhlasil, je ten, že nechci ruským úřadům poskytnout žádnou záminku k tvrzení, že s nimi Británie nespolupracuje, a proto ony nebudou spolupracovat s ní," odcitovala Berezovského agentura Reuters.
Ruský magnát zároveň vyjádřil přesvědčení, že ruská prokuratura zahájila vlastní vyšetřování Litviněnkovy smrti jen proto, aby odvrátila pozornost od pátrání Scotland Yardu.
