Brusel/Praha – Pět měsíců trvala hra nervů mezi věřiteli a řeckou vládou levicové strany Syriza o to, kdo ustoupí.
Zda řecká levice setrvá u naprostého odmítání úspor a škrtů, či zda Mezinárodní měnový fond a eurozóna takzvaně "vyměknou" a povolí Syrize zmírnit opatření, která mají na velkou část Řeků tvrdé sociální dopady.
Po pondělním summitu lídrů devatenácti států platících eurem známe odpověď. Je to řecká vláda, kdo nabídl kompromisy a slevil ze svých požadavků. Čas na dohodu se krátí: do konce června mají Atény splatit Mezinárodnímu měnovému fondu 1,6 miliardy eur, aby mohly čerpat další mezinárodní pomoc ve výši 7,2 miliardy eur. A aby měly na výplaty, důchody a vůbec veškerý chod státu.
Pokud by neustoupil nikdo, skončil by záchranný program pro Řecko a zemi by čekal bankrot a nejspíše odchod z eurozóny. Nabízíme vám přehled toho nejdůležitějšího, co včerejší den přinesl.
1) Dohoda v Bruselu uzavřena nebyla, ale ze summitu prosakují zprávy, že řecké návrhy poprvé dávají smysl.
"V následujících dnech budeme velmi tvrdě pracovat, abychom tento týden dohodu uzavřeli," řekl šéf euroskupiny (ministrů financí členských zemí eurozóny) Jeroen Dijsselbloem. Po dlouhé době - nebo možná vůbec poprvé od lednových řeckých voleb - dal najevo, že nastal posun v jednání a že situace není beznadějná. "Čeká nás mnoho práce v následujících 48 hodinách," řekla po skončení summitu ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.
2) Řecký premiér Alexis Tsipras v mnoha bodech ustoupil. Navrhuje zvýšení DPH s výjimkou základních potravin, léků a elektřiny. Zvýší daň z příjmů podniků a daň pro bohaté Řeky. Věk pro odchod do důchodu se zvýší na 67 let. Penze se sice snižovat nebudou, ale důchodci více zaplatí na zdravotním pojištění.
"Nepřekročili jsme linii, za kterou jsme odmítali jít. Nesnížíme penze a platy, nezvýšíme DPH u elektřiny," řekl stanici BBC řecký ministr hospodářství George Stathakis.
3) Vláda sníží výdaje na obranu. To navrhoval nedávno předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, ale Tsipras se k tomu zpočátku stavěl odmítavě. Řecko má tradičně vysoký rozpočet na obranu kvůli složitým vztahům se svým sousedem a historickým rivalem Tureckem.
4) Tsipras jednal telefonicky nebo osobně s mnoha evropskými politiky, a dokonce i s americkým ministrem financí Jackem Lewem. Detaily z rozhovorů nejsou známy. "Vývoj je slibný a měli bychom být schopni odvrátit nejhorší možný scénář. Neovladatelný, chaotický grexit," řekl předseda Evropské rady Donald Tusk.
5) Postoj Německa je zatím zdrženlivý. Kancléřka Angela Merkelová se v pondělí při rozhovorech s novináři vyhýbala optimistickým slovům, stejně tak jako ministr financí Wolfgang Schäuble. Média v pondělí dopoledne vydala zprávu, podle níž zástupci německého byznysu a podnikatelské sféry naléhali na Merkelovou, aby Řecku neustupovala a trvala na tvrdých požadavcích věřitelů.
6) V Řecku hrozí střety mezi zastánci setrvání v eurozóně a těmi, kteří odmítají plnit požadavky věřitelů. Zástupci obou táborů se v pondělí několikrát střetli během demonstrací na hlavním aténském náměstí Syntagma. Vyhrocená atmosféra panuje také na řeckých sociálních sítích. Pokud Tsipras dohodu uzavře, odvrátí se od něj radikální levicová část strany, část jeho voličů a také odbory. Že pro dohodu s věřiteli v parlamentu ruku nezvednou, už oznámili někteří Tsiprasovi poslanci.
7) Řečtí politici od ledna zdůrazňovali, že odchod Řecka z eurozóny není v zájmu nikoho. Protože trh by začal okamžitě spekulovat, kdo je další na řadě, a ohrožena by byla stabilita eurozóny. Tento argument však opustili poté, co řada analýz evropských bank a výzkumných ústavů tvrdila opak. Že "nákaza“ by se nešířila a jedinou tvrdě postiženou zemí by bylo samotné Řecko. Zřejmě i to hrálo roli v pondělní nabídce ústupků.
