Ministři financí zemí eurozóny se v Bruselu znovu sejdou ve středu, aby návrh zhodnotili a případně s Řeckem dohodu uzavřeli. Tu by pak představili ve čtvrtek na summitu evropských lídrů.

"Čekají nás ještě tvrdá jednání, ale všichni chceme dohodu a udržení Řecka v eurozóně," řekla po jednání Angela Merkelová.

Podle slovenského premiéra Roberta Fica byla diskuse při večeři velmi otevřená a občas se lídři neubránili emocím. „Z vyjádření řeckého premiéra bylo dost zřejmé, že se mimořádně snažil upozorňovat na vnitropolitickou situaci v Řecku a té přikládal jako kdyby větší význam. Na druhou stranu premiéři a prezidenti mluvili o potřebě zachování jednoty eurozóny,“ uvedl Fico, s tím, že se sám nevyzná v tom, jestli to premiér Tsipras myslí, nebo nemyslí vážně.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker po skončení summitu prohlásil, že definitivní rozhodnutí o osudu Řecka padne ve čtvrtek na dalším summitu lídrů eurozóny. Byl si ale jistý, že dohodu se do konce týdne podaří uzavřít, „protože řečeno fotbalovou terminologií, nemůžeme jít do prodloužení.“

Velmi negativní byla však po jednání litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová, která uvedla, že je potřeba ještě hodně práce. „Řekové si plně neuvědomují vážnost situace,“ uvedla Grybauskaiteová s tím, že na návrhu je potřeba ještě hodně zapracovat.

Během následujících 48 hodin budeme mít mnoho práce při jednání o dohodě, zhodnotila dnešní summit ředitelka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.

Foto: Reuters

Řecký list Ethnos přinesl další podrobnosti ohledně změn v řeckém důchodovém systému. Kromě zvýšení hranice věku pro odchod do důchodu až na 67 let z průměrných 63 let u mužů a 59 let u žen mají Atény od počátku příštího roku také omezovat možnost odchodu do předčasného důchodu zrušením mnoha výjimek. Sníženy mají být mimo jiné doplňkové důchody nad 1000 eur měsíčně, které jsou ale poměrně vzácné.

Již dříve média přinesla zprávu, že řecká vláda ve svém nejnovějším návrhu mezinárodním věřitelům navrhuje rovněž přesunout většinu položek do základní sazby daně z přidané hodnoty ve výši 23 procent. Převod do této sazby nemá ale zahrnovat elektrickou energii nebo základní potraviny, které mají dál být daněny jen 13 procenty. Léky, knihy nebo vstupenky do divadla mají být zatíženy nadále jen šesti procenty DPH. Zavedena má být také nová daň pro podniky a pro bohaté.

Na summit dorazila také německá kancléřka Angela Merkelová. Ta novináře ujistila, že rozhodnutí ohledně Řecka v pondělí večer skutečně nepadne. Podle ní půjde spíše o "cvičné jednání". "Můžeme mít jen poradní hlas," uvedla Mekrelová, která byla před schůzkou lídrů zemí eurozóny velmi strohá.

Podobně jako německá kancléřka mluvil i francouzský prezident Francois Hollande. Dovolil si být ale o něco optimističtější. Podle něj by večerní jednání mohlo vést k brzké dohodě. Nový řecký návrh Hollande považuje za dobrý základ pro další vyjednávání a práci.

"Dnešní řecký návrh je první reálný návrh za poslední týdny," řekl před summitem předseda Evropské rady Donald Tusk, který eurosummit svolal. "Nechci projednávat technické detaily, ale chci, abychom ukončili politický hazard," pokračoval Tusk, podle kterého je nejdůležitější aby političní lídři převzali zodpovědnost a udělali vše pro to, aby se vyhnuli chaotickému odchodu Řecka z eurozóny.

"Nové řecké návrhy jsme obdrželi dnes brzy ráno. Uvítali jsme je a vnímáme je jako pozitivní krok," prohlásil na tiskové konferenci šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. Vzhledem k nedostatku času ale podle něj ministři financí eurozóny nemohli řecký program ale zatím dostatečně vyhodnotit.

Jménem eurozóny vyzval řeckou vládu, aby začala spolu s věřitelskými institucemi ihned diskutovat nad návrhy. "Abychom dosáhli dohodu pokud možno koncem tohoto týdne," zdůraznil s tím, že poslední řecké dokumenty by měly pokud možno posloužit jako její základ.

Večerní setkání prezidentů a premiérů zemí eurozóny se bude konat v 19 hodin, tak jak bylo naplánováno. Informoval o tom mluvčí předsedy Evropské rady Donalda Tuska.

"Řecké návrhy jsou vítaným krokem, ale je třeba zvládnout společně s institucemi ještě více práce. Euroskupina se tento týden znovu sejde. V nejbližších dnech potřebujeme dohodu," napsal na Twitter místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis.

Na Twitteru se objevila zpráva, že setkání ministrů financí eurozóny zřejmě už skončilo. Podle Think tanku Open Europe se též objevily zvěsti, že večerní summit lídrů eurozóny byl zrušen.

"Podklady, které nám zaslal řecký premiér, představují dobrý základ pro pokrok na summitu eurozóny," sdělil mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas.

Součástí nových návrhů řecké vlády je podle agentury Reuters postupné zvyšování odchodu do důchodu na 67 let a zvýšení sazeb daně z přidané hodnoty (DPH) u některých položek, píše agentura Reuters.

Základní sazba DPH je nyní 23 procent, kromě toho má země dvě snížené. Třináctiprocentní sazba platí pro energie a veřejnou dopravu. Nejnižší, která činí 6,5 procenta, se vztahuje například na hotelové ubytování, očkování, divadlo, noviny a dětské knihy.

Podle Reuters by se přitom v budoucnu nejnižší sazba měla týkat jen knih a léků.

Prohlášení ministra financí Babiše o tom, že by Řecko mělo zbankrotovat, podle tuzemských ekonomů nezpůsobí na evropském trhu žádný výrazný otřes.

"Takové výroky mohou ovlivnit názor české veřejnosti, ale faktický dopad na celý problém je nulový," uvedl k výrokům Babiše Michal Brožka z Raiffeisenbank. Hlavní ekonom Ery Jan Bureš upozornil, že na adresu Řecka padla v posledních dnech řada ostřejších výroků. "Nemyslím si, že by tato slova měla způsobit na evropské půdě velký rozruch," říká.

Evropská centrální banka (ECB) dnes potřetí za posledních šest dnů zvýšila limit pro nouzové financování řeckých bank. Agentuře Reuters to sdělil zdroj z bankovního sektoru. Neupřesnil však rozsah tohoto zvýšení.

Nouzové financování je pro řecké banky jedinou náhradou za odliv vkladů, který podle listu Kathimerini během minulého týdne přesáhl pět miliard eur (136 miliard korun).

Vkladatelé vybírají peníze kvůli hrozbě krachu jednání mezi řeckou vládou a mezinárodními věřiteli. Lidé se obávají, že země bude muset v dohledné době omezit výběry vkladů, zakázat převody peněz do zahraničí a nakonec opustit eurozónu.

Foto: Reuters

Řecký premiér Alexis Tsipras v neděli předložil nový návrh, kterým chtějí Atény dosáhnout dohody o řešení řecké dluhové krize. Podle Martina Selmayra, šéfa kabinetu předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera, je "dobrým základem pro pokrok" při dnešních jednáních zástupců eurozóny.