V sobotu Íránci oznámili, že v Natanzu nainstalovali nové odstředivky, které umožní rychlejší obohacování uranu. Slavnostně a osobně je uvedl do provozu prezident Hasan Rúhání.
Už po několika hodinách ale přestal fungovat přívod elektřiny do továrny a její část zničila exploze. Nad Natanzem přitom neletěly žádné drony, bombardéry ani raketa.
Podle původních zpráv izraelských médií se jednalo o kybernetický útok, který vyřadil z provozu napájení elektřinou. Pozdější zprávy hovoří o tom, že v továrně explodovaly nálože. Íránci zadrželi na místě jednoho člověka podezřelého ze sabotáže. Není ale jasné, nakolik je podezření vůči němu podložené.
"Naši experti sčítají škody, všechny poškozené odstředivky nahradíme," řekl mluvčí ministerstva zahraničí Saíd Chátibzádí. Americký deník New York Times s odvoláním na zdroj z výzvědných služeb napsal, že továrna zůstane mimo provoz devět měsíců.
Izrael jako hlavní podezřelý
Natanz čelil útoku už před jedenácti lety. Počítačový červ Stuxnet tehdy zasáhl několik íránských jaderných komplexů a vyřadil je z provozu. Autorství a "bojové nasazení" Stuxnetu IT odborníci přisuzují Izraeli a Spojeným státům.
Íránský ministr zahraničí Džavád Zaríf i tentokrát obvinil ze sabotáže Izrael a jeho výzvědnou službu Mosad. Slíbil odvetu.
Na druhé straně náčelník generálního štábu izraelské armády Aviv Kohavi to nepotvrdil ani nepopřel. "Akce izraelských ozbrojených sil na Blízkém východě nejsou našim nepřátelům utajené. Vidí nás, vidí naše kapacity a na základě toho opatrně promýšlejí své kroky. Díky chytrým operativním opatřením byl loňský rok jedním z nejbezpečnějších, jaký občané státu Izrael poznali. Budeme pokračovat v akcích, které kombinují sílu, odhodlanost a zodpovědnost," uvedl Kohavi.
Izrael považuje íránský jaderný program za své ohrožení, protože se obává atomové bomby v rukou nepřítele. Konflikt mezi oběma zeměmi se neodehrává jen v kyberprostoru, ale také na zemi a na vodě. Loni v listopadu zastřelil na dálku odpálený kulomet významného íránského fyzika Mohsena Fachrízádeha. Tento architekt a klíčová osoba íránského nukleárního programu zahynul, když kulomet vypálil na jeho automobil.
Letos v březnu pak Izrael obvinil Íránce z útoku na svoji dopravní loď Lori v Ománském zálivu. Několik dní poté vybuchla mina pod íránským plavidlem Savíz v Rudém moři.
"Myslím, že Íránci se nebojí otevřeného konfliktu se Spojenými státy nebo Izraelem. Mnozí měli strach před rokem, kdy byl na Trumpův rozkaz zabit íránský generál Kásem Solejmání, ale nakonec převážil pragmatismus," řekl pro Aktuálně.cz Josef Kraus, odborník na Írán z Masarykovy univerzity v Brně, který Írán mnohokrát navštívil a působil také na Mezinárodní univerzitě Al-Mustafa v íránském městě Kóm.
"To, co Íránce opravdu trápí, je ekonomická krize. V době koronaviru dostává íránské hospodářství neskutečně zabrat. Íránci potřebují zrušení ekonomických sankcí, protože situace je nesmírně tíživá. A to i pro střední třídu, nejen pro chudší vrstvy," dodává Kraus.
Nejistá budoucnost jaderné dohody
Jaderná dohoda z roku 2015 stanovila zrušení ekonomických sankcí Rady bezpečnosti OSN vůči Íránu výměnou za to, že Teherán svá jaderná zařízení zpřístupní mezinárodním inspektorům. Dohodu podepsal i tehdejší americký prezident Barack Obama, ale jeho nástupce Donald Trump od ní odstoupil a naopak přitvrdil protiíránské embargo. S tím Izrael souhlasil, dohodu z roku 2015 považuje za nedostatečnou a neúčinnou.
Současný americký prezident Joe Biden se chce k dohodě vrátit, ale až Írán splní některé podmínky. Rozhovory začaly minulý týden ve Vídni.
"Íránci od Američanů chtějí, aby odstranili ekonomické sankce. Teprve pak jsou ochotni vyjednávat. Američané zase chtějí, aby Írán zastavil jaderný program a ideálně přestal intervenovat v Sýrii, Jemenu a jinde. A také aby zastavil svoji výrobu balistických raket, což Íránci systematicky odmítají. Půjde o to, kdo a z čeho bude ochoten ustoupit," říká Kraus.
Základem dohody z roku 2015 bylo, že Írán nebude patnáct let rozšiřovat své kapacity na obohacování uranu a navíc sníží obohacování v už existujících zařízeních. Po Trumpově vypovězení smlouvy ale Íránci řekli, že se už necítí být dohodou vázáni.
Míra obohacování uranu je v íránském sporu zásadním bodem. Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, pro výrobu jaderné zbraně je třeba obohacení na více než 85 procent.
