Podle zákona budou hrozit přísné tresty každému, kdo v očích úřadů ohrozí "národní bezpečnost", přičemž za nejzávažnější činy jako povstání nebo velezrada bude hrozit doživotní odnětí svobody. Mezi menší zločiny se zařadí například držení pobuřujících publikací, i za to však odsouzenému bude hrozit i několikaleté vězení. Některá ustanovení rovněž umožňují úřadům občana trestně stíhat za zločiny spáchané mimo hranice Hongkongu, uvádí AP.
Agentury vývoj označují za další narušení svobod v bývalé britské kolonii, která se vrátila pod čínskou správu v roce 1997. Na základě dohody mezi Londýnem a Pekingem měl Hongkong fungovat v takzvaném režimu "jednoho státu, dvou zřízení". Ačkoliv byl vývoj postupný, dramatickou změnu tamní politické scény přinesl rok 2019, kdy Čína navrhla zákon o vydávání osob, podle něhož by podezřelí v Hongkongu mohli být souzeni v Číně. Následné protesty byly jedněmi z největších v historii města.
Peking v reakci na ně přijal zákon o národní bezpečnosti, který demokratické státy ve světě kritizovaly, podle Velké Británie byl porušením dohody o "jednom státě, dvou zřízeních". Opatření například stanovuje, že lidé podezřelí z porušení zákona mohou být odposloucháváni, pekingské zákony jsou nadřazené těm hongkongským, jsou-li v rozporu, nebo že některé soudní procesy se budou konat za zavřenými dveřmi. Zákon rovněž posílil kontrolu nad nevládními organizacemi a médii.
Protest vůči novému, v úterý přijatému zákonu v diplomatické nótě začátkem března vyjádřila Evropská unie. Její obavy se týkaly mimo jiné ustanovení o "vnějším vměšování" a exteritoriální působnosti zákona. Zastánci zákona argumentují, že nové normy v sobě vyvažují opatření zajišťující národní bezpečnost i lidská práva a svobody - zákon se podle nich dotkne jen "extrémně malé menšiny" neloajálních občanů, uvádí AP.
Povinnost zavést svou vlastní bezpečností legislativu dával Hongkongu jeho zakládající zákon, takzvaná "miniústava" platná od roku 1997. Předchozí pokus o jejich zavedení selhal v roce 2003, když na protest proti kontroverznímu návrhu vyšly do ulic statisíce lidí.
