Berlín - Němec turecké národnosti, který strávil čtyři a půl roku v americké vojenské věznici Guantánamo tvrdí, že na něm a jeho spoluvězních Američané prováděli lékařské experimenty.
Svým svědectvím Murat Kurnaz potvrzuje obvinění neziskové organizace Truthout, která zveřejnila informace o údajných experimentech na zajatcích ve věznici Guantánamo včera.
Kurnaz v rozhovoru pro německý list Berliner Zeitung uvedl, že mu byly po celou dobu pobytu v americké věznici proti jeho vůli podány medikamenty neznámého původu.
"Píchali mi injekce, aniž by řekli, co v nich je. Cítil jsem se opravdu strašně," svěřil se bývalý vězeň německému deníku a dodal, že, musel každý den užívat antimalarika, ačkoliv k tomu nebyl žádný důvod. Antimalarika mají řadu nepříjemných vedlejších účinků, kterými je možné u zajatců narušit psychiku.
O bezdůvodném podávání antimalarik píše i server Truthout. Dvě nezávislé studie prý došly k závěru, že byly vězňům na Guantanámu podávány vysoké dávky léků, aniž by k tomu byl reálný důvod.
Kurnaz se podle svých slov domnívá, že jsou vězni na Guantanámu používání jako pokusní králíci a vězeňští lékaři na nich testují účinky medikamentů. Někteří spoluvězni prý byli po takových pokusech celý oteklí.
"Nafoukli se jako balóny. Měli oteklé hlavy i ruce. Celé tělo plné vody," vzpomínal Kurnaz, jenž byl propuštěn v roce 2006 a od té doby žije v Německu, kde vyrůstal.
Farmaceutický Wateboarding
Studie Truthout se zabývaly třemi případy sebevraždy na Guantanámu. Z lékařaské dokumentace vyplynulo, že všem třem vězňům byla naordinována pětinásobná dávka antimalarika Meflochin (prodávaného pod obchodním názvem Lariam).
Tento lék může způsobovat paranoiu, halucinace, nespavost, noční můry, poruchy orientace a další poruchy psychiky.
Autoři studie zbytečné podávání antimalarik přirovnali k waterboardingu, tedy výslechové metodě, kdy je svázanému zajatci přes zakrytý obličej přelévána voda, což u něj vyvolává pocit, jakoby se topil.
Proč promluvil až teď?
Popsané vedlejší účinky podle Kurnazova advokáta Bernharda Docka přesně odpovídají tomu, co jeho klient při věznění na Guantanámu prožíval. "Bývalo mu špatně, trpěl závratěmi a nočními můrami," cituje Docka německý server Deutsche Welle.
Pokud je to všechno pravda, nabízí se logická otázka, proč Kurnaz promluvil až teď, po pěti letech od svého propuštění.
Podle Docka se jeho klient snaží na vše zapomenout a chce se vrátit do normálního života. "Nemá to zrovna jednoduché, jelikož se jeho jméno objevovalo v médiích a zejména bulvární tisk o něm tvrdil, že je nebezpečný islámský terorista, před kterým je třeba společnost bránit," dodává Dock.
Nesvoboda v zájmu svobody
Vojenská věznice Guantánamo byla zřízena na základě rozhodnutí bývalého amerického prezidenta George Bushe v roce 2002, pod vlivem událostí 11. září 2001. Od té doby jsou v tomto zařízení (podle některých názorů v nelidských podmínkách) drženi osoby podezřelé z terorismu.
Mezinárodní společenství vyvíjí na Spojené státy trvalý tlak, aby Guantánamo uzavřely. Zejména kvůli tomu, že proti mnoha vězňům chybí důkazy, a tak jsou dlouhodobě zadržování bez soudu a dokonce bez toho, aniž by byli z čehokoliv obviněni.
Prezident Barack Obama po svém zvolení přislíbil, že věznici do roka uzavře, až doposud se mu to ale nepodařilo. Americký ministr obrany Eric Holder navíc před několika dny vyslovil obavu, že se to nepodaří ani do konce jeho funkčního období. V současné době zůstávají na Guantánamu necelé dvě stovky vězňů.
