Boston - Mnohdy pacient zemře lékařům přímo pod rukama, a to přes veškerou péči. Mnohdy se tak děje kvůli zdravotní komplikaci, k jejímuž zvládnutí by stačilo včasné odhalení.
Takových případů sice díky pokrokům medicíny ubývá, přesto k nim stále dochází.
Změnit by to mohl nový superpočítač vybavený umělou inteligencí, který zkoušejí v jedné z nemocnic v americkém Bostonu.
Testovaný software dokáže každé tři minuty přehodnotit veškeré údaje o pacientově zdravotním stavu, srovnat je s anamnézou, prodělávanými obtížemi i reakcí na dosavadní léčbu. To mu umožní upravovat diagnózu takřka v reálném čase a předpovídat hrozící komplikace.
Zatím doporučuje, v budoucnu bude rozhodovat
Zatím superpočítač MAI ideální postup lékařům pouze doporučuje, v budoucnu by jej ale mohl sám stanovovat. A to s větší jistotou než lékařské konsilium, tvrdí vývojáři.
S trochou fantazie si tak lze představit, že by stroje ve vzdálenější budoucnosti plně převzaly odpovědnost za zdravotní stav pacientů.
Je to skutečně tak, že si umělá inteligence pomalu osvojuje schopnost lékařů stanovovat diagnózu.
"Je to skutečně tak, že si umělá inteligence pomalu osvojuje schopnost lékařů stanovovat diagnózu a poskytuje nám celkový přehled o stavu pacienta. Od krevního tlaku až po okysličení," potvrdil BBC lékař Steve Horng, jenž na nadějného elektronického kolegu dohlíží.
Ukázal i konkrétní případ.
"Tady u toho pacienta si je počítač na 99 procent jistý, že právě podstupuje nějakou formu zátěžového testu, v blízké budoucnosti mu hrozí 26procentní riziko srdečního selhání, čtyři procenta rozvoje infekce a dvě procenta rozvoje rakovinného bujení. Ten stroj je velmi, velmi přesný," vypočítává Horng.
K tomu, než se MAI stane běžnou výbavou nemocnic, ale ještě zbývá dlouhá cesta. Jedná se zatím jen o pilotní projekt - první z chytrých lékařských superpočítačů teprve zkoušejí v nemocnici Beth Israel Deaconess Medical Center.
Obavy o bezpečnost
To, že je popisovaná umělá inteligence teprve v prvopočátku kariéry, neznamená, že by nevycházela z žádné dosavadní zkušenosti. V paměti má uloženy anamnézy 250 000 pacientů z posledních třiceti let jejich života, takže dokáže rozeznat vzácná onemocnění mnohem rychleji a snadněji než lékaři z masa a kostí.
Právě to by se mělo stát jednou z největších předností, ale zároveň i slabinou. Obzvláště v případě, že by se uložená data dostala do nepovolaných rukou. Nemluvě o tom, kdyby elektronického lékaře nabourali hackeři a naprogramovali jej tak, aby poškodil konkrétního pacienta.
