Evo Morales v reakci na události na Twitteru varoval před státním převratem. Úřady však zatím vylučují, že by do ulic povolaly armádu.
Vzpouru ohlásil maskovaný policejní příslušník. Uvedl, že se jeho kolegové z města Sucre na jihovýchodě země spolu s policisty z měst Santa Cruz na východě a Cochabamba v centrální části "přidávají k bolivijskému lidu". "Nemohli jsme dál pokračovat s touto narko-vládou, s touto nespravedlivou demokracií," prohlásil policista do kamery místní televize. Asi dvacítka dalších policistů byla na střeše služebny a mávala bolivijskými vlajkami. Ze země je svými pokřiky podporovaly desítky mladých protivládních demonstrantů.
Také v metropoli La Paz se podle AFP objevily situace, kdy se policisté přátelsky zdravili a bavili s demonstranty. Několik desítek jich s nimi dokonce pochodovalo a vykřikovalo protivládní hesla. Zbylí policisté se prozatím stáhli do služeben.
"Bratři a sestry, naše demokracie je v ohrožení kvůli probíhajícímu státnímu převratu, který zahájily násilné skupiny proti našemu ústavnímu pořádku. Odmítáme před mezinárodní komunitou tento útok na právní stát," napsal prezident na Twitteru. Morales také vyzval občany, aby bránili "vyšší dobro před veškerými politickými zájmy". Prohlášení učinil po mimořádné schůzi vlády, které se zúčastnil i náčelník generálního štábu.
Ministr obrany Javier Zavaleta však prozatím odmítl, že by se proti vzbouřencům chystala zakročit armáda. "V tuto chvíli nepovedeme žádnou vojenskou operaci, to je naprosto vyloučeno," prohlásil Zavaleta před jednáním.
Demonstrace v Bolívii trvají přes dva týdny a vyžádaly si nejméně dvě oběti na životech a stovky zraněných. Zažehl je výsledek prezidentských voleb z 20. října, v nichž podle nejvyššího volebního úřadu už v prvním kole opět zvítězil Morales. Opozice výsledky označila za podvod a pochybnosti vyjádřila také Organizace amerických států (OAS), která nyní v zemi provádí kontrolu hlasování. Nejvyšší volební úřad totiž na téměř 24 hodin pozastavil průběžné zveřejňování výsledků a po jeho obnovení byl výsledek výrazně odlišný, takže se už nemuselo konat druhé kolo.
Podle komentátorů se čím dál tím více prohlubuje propast mezi příznivci a odpůrci Moralese. V konfliktu navíc stále více figurují také ekonomické otázky či spor venkova a města.
Morales je prvním indiánským prezidentem Bolívie, ve funkci je od ledna 2006. Opozice ho ale viní z autoritářství. V úřadu je tak dlouho i díky tomu, že nejprve prosadil změnu ústavy, aby mohl zastávat dva mandáty v řadě, a v roce 2017 i toto omezení zrušil. Podařilo se mu to až s pomocí ústavního soudu, protože příslušnou změnu ústavy předtím voliči v referendu odmítli.
