Ženy po Putinově nařízení o mobilizaci z loňského září nejprve slibovaly loajalitu tomu, co Kreml nazývá "speciální vojenskou operací". Hnutí podle agentury Reuters nyní ale roste a požaduje návrat manželů, synů a bratrů z fronty. "Chceme, aby naši muži byli demobilizováni a mohli se vrátit domů, protože si myslíme, že za více než rok udělali vše, co mohli - nebo dokonce více. Pro mě je to nejen boj o to, aby moje dcera měla otce, ale také boj o mé manželství," tvrdí Moskvanka Maria Andrejeva v rozhovoru pro agenturu Reuters.
Skupiny matek ruských vojáků už vedly kampaň za lepší podmínky pro své syny sloužící v ozbrojených silách v době rozpadu Sovětského svazu a později za jejich návrat z válek v Čečně. Pro Kreml, který od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022 vyslal na Ukrajinu stovky tisíc vojáků, se stávají požadavky hnutí žen choulostivou záležitostí. Mobilizovaní zůstávají na frontě už více než rok, zatímco mnoho dalších v odvodovém věku je doma.
Rusko navíc během agrese naverbovalo statisíce žoldáků, které láká na vysoké mzdy. Odpovědí na petice za návrat mobilizovaných mužů se ale ženy od Kremlu zatím nedočkaly. Na otázku Reuters, jaké nebezpečí hrozí v současném Rusku za projev odporu, Andrejeva odpověděla: "Víte, to mě už neděsí, protože už prostě není možné se s tím vším smířit. Je toho prostě příliš mnoho."
Putinovo mlčení vedlo k tomu, že se ženy podle Andrejevy přestaly chovat jako "hodné holčičky". "Zaujímaly jsme poměrně loajální postoj, ale teď se mění, protože vidíme, jak se s námi zachází a jak se zachází s našimi manžely," dodala Andrejeva.
Naštvané ženy se nyní pokoušejí oslovit Putina v pořadu Přímá linka, ve které každoročně odpovídá na dotazy obyčejných Rusů. Do pořadu si ale Kreml otázky pečlivě vybírá. Minulý rok se navíc kvůli agresi na Ukrajině neodvysílal. Opoziční kanál 7×7 Horizontal Russia na sociální síti Telegram zveřejnil některé požadavky žen z hnutí Cesta domů. "Vladimire Vladimiroviči, odpovězte prosím na nejdůležitější otázku, jak dlouho musí sloužit mobilizovaný voják? Kdy se vrátí domů?" stálo v jednom z nich. "Proč oni musí bránit zemi, zatímco ostatní dál žijí a užívají si života se svými rodinami? Naši muži plně splatili svůj dluh vlasti, musí být nahrazeni, demobilizováni a posláni domů ke svým rodinám!" přidal se další.
Přestože kritika války v Rusku může vést k obvinění z trestného činu, nespokojenost žen představuje pro Kreml stále větší problém. Manželky nasazených vojáků 7. listopadu rozehnala policie, když držely v centru Moskvy transparenty požadující střídání jejich manželů. Podobný protest se konal v Novosibirsku. Mezitím 27. listopadu zveřejnila internetová skupina manželek vojáků manifest proti časově neomezené mobilizaci.
Kreml podle serveru Newsweek reaguje na sílící kritiku tím, že skupiny žen falešně obviňuje a nařizuje úřadům, aby zvýšily platby rodinám a umlčely je tak. Téma návratu mobilizovaných z Ukrajiny je citlivé téma i kvůli chystaným prezidentským volbám, píše server Kyiv Post.
Putin se v kampani nechce soustředit na agresi na Ukrajině, kde umírají stovky tisíc Rusů. Nechce se mu podle Kyiv Post vysvětlovat, že jeho "speciální vojenská operace" trvá už skoro dva roky. Americký Institut pro studium války (ISW) tvrdí, že právě příbuzní mobilizovaných tvoří jednu z největších hrozeb pro Putinovu kampaň.
Kreml zatím vyslal do boje známého propagandistu Vladimira Solovjova. Ten ve státních médiích hlásá, že ti, co se ozývají, jsou extrémisté a spolupracovníci západních tajných služeb. "Chtějí nás udeřit tam, kde to bolí nejvíc, využívat ženy našich bojovníků k tomu, aby podrývaly politické vedení," tvrdí Rusům Solovjov.
