Na poslední činy ruského prezidenta mohl mít podle Šerka vliv i fakt, že je společně se svými nejbližšími spolupracovníky již dlouhodobě izolován v Kremlu. "Skupina, ve které Putin dělá rozhodnutí, je poměrně homogenní, malá a izolovaná," podotýká Šerek z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity.

"A pokud máme skupinu lidí, která je tvořena lidmi s podobným světonázorem, kteří se vzájemně respektují a mají tendenci udržovat harmonii, kde se projevy kritiky spíš trestají a kde existuje typicky silný vůdce, kterému se ostatní chtějí zavděčit a říct, co on chce slyšet, tak dochází k tomu, že takové skupiny dělají fatálně chybná rozhodnutí," dodává Šerek, který se dlouhodobě zabývá politickou psychologií.

Podle něj tak lze uvažovat i nad tím, že rozhodnutí o invazi na Ukrajinu nebylo ze strany nejužšího ruského vedení dobře promyšlené. Putin tak mohl podcenit různé scénáře, jak by útok mohl selhat. "Takové chování se přesně popisuje jako důsledek skupinového myšlení," uvádí Šerek. "Není to tedy jen o izolaci Putina jako osoby, ale dost dobře to může být i izolace celé skupiny, ve které rozhoduje," dodává.

Podívejte se na video v úvodu článku, kde Šerek také uvádí, jak se změnilo chování ruského prezidenta v posledních dvaceti letech nebo jaká jeho rozhodnutí jsou překvapivá.