Charleston - Útok na černošské věřící v charlestonském kostele v americkém státě Jižní Karolína, který si vyžádal devět mrtvých, znovu rozjitřil rasovou otázku, která v největší demokracii světa v posledním roce podnítila už několik velkých demonstrací.
Policie hrůzný čin vyšetřuje jako zločin z "nenávisti" a ve čtvrtek zatkla podezřelého 21letého bělocha Dylanna Roofa.
"Je očividné, že je to rasové," prohlásil podle serveru The New York Times Tory Fields, jeden z charlestonských církevních představitelů. "Co jiného by to mohlo být? Byla to volba. Zvolil si jít do kostela a zranit ty lidi."
Vzpomínka na dobu Martina Luthera Kinga
Středeční střelba podle agentury Reuters připomíná incident ze začátku šedesátých let.
V neděli 15. září 1963 zemřely při bombovém útoku na černošský kostel v alabamském Birminghamu čtyři dívky. Dalších více než 20 lidí bylo zraněno.
Útok měli na svědomí čtyři členové Ku Klux Klanu, kteří pod schody u vchodu do svatostánku položili dynamit.
Martin Luther King, proslulý americký baptistický kazatel a jeden z nejvýznamnějších lídrů hnutí za občanská práva Afroameričanů, to tehdy označil za "jeden z nejbrutálnějších a nejtragičtějších zločinů, které kdy byly spáchány proti lidskosti".
Navzdory odhalení identity pachatelů ovšem k trestnímu stíhání prvního z nich došlo až po čtrnácti letech. Další dva útočníci byli odsouzeni dokonce až v letech 2001 a 2002. Poslední z útočníků ale potrestán nebyl nikdy, jelikož v 90. letech zemřel.
Přes půl století starý útok znamenal významný bod v boji za práva Afroameričanů. V roce 1964 byl v USA přijat zákon o občanských právech, o rok později zákon o volebním právu.
Sám Martin Luther King za svůj boj o ukončení diskriminace a segregace černochů už ve svých 35 letech získal Nobelovu cenu míru. V roce 1968 byl ale sám zavražděn.
Mezi oběťmi je i pastor
Kostel Africké metodistické episkopální církve v Charlestonu na svém webu píše, že patří mezi nejstarší a největší černošské kongregace na jihu USA.
Mezi oběťmi je i místní jednačtyřicetiletý reverend Clementa Pinckney, který zároveň působil jako senátor Jižní Karolíny.
"Nikdy o nikom neřekl nic špatného, dokonce ani když jsem si myslel, že by měl," popsal ho agentuře AP poslanec Todd Rutherford. "Stále pracoval, buď pro své farníky, nebo voliče. Zasáhl každého."
USA v posledním roce zasáhly rasové nepokoje
Rasová otázka se v posledních měsících dostala ve Spojených státech opět do popředí společenské debaty.
Důvodem je několik incidentů, při nichž bělošští policisté zabili neozbrojené černochy.
K jednomu z nich došlo na začátku letošního dubna i v sousedství Charlestonu - ve městě North Charleston -, kde strážník zastřelil neozbrojeného padesátiletého Afroameričana při obyčejné dopravní kontrole.
Policista Michael Slager podle videozáznamu natočeného náhodným kolemjdoucím opakovaně střelil prchajícího Waltera Scotta, který nereagoval na výzvu k zastavení a snažil se utéci, do zad. Předtím se jej snažil ochromit paralyzérem, napsala tehdy ČTK.
Po výstřelech, po kterých se Scott bezvládně skácel k zemi, mu Slager nasadil pouta a pak teprve zavolal vysílačkou pomoc. Podle AP byl strážník posléze obviněn z vraždy.
K dalším diskutovaným incidentům, které vedly k rozsáhlým demonstracím, patří zejména zastřelení Michaela Browna v missourském Fergusonu, udušení Erica Garnera v New Yorku a smrt Freddieho Graye, jehož baltimorští policisté vážně zranili a neposkytli mu pomoc.
