Útok na černošský kostel oživil v USA vzpomínky na 60. léta

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
18. 6. 2015 18:40
Při střelbě v Charlestonu zemřelo devět lidí včetně pastora. Stalo se tak v době, kdy se rasová otázka opět dostává do popředí společenské debaty.
Záběr z Charlestonu.
Záběr z Charlestonu. | Foto: Reuters

Charleston - Útok na černošské věřící v charlestonském kostele v americkém státě Jižní Karolína, který si vyžádal devět mrtvých, znovu rozjitřil rasovou otázku, která v největší demokracii světa v posledním roce podnítila už několik velkých demonstrací.

Policie hrůzný čin vyšetřuje jako zločin z "nenávisti" a ve čtvrtek zatkla podezřelého 21letého bělocha Dylanna Roofa.

"Je očividné, že je to rasové," prohlásil podle serveru The New York Times Tory Fields, jeden z charlestonských církevních představitelů. "Co jiného by to mohlo být? Byla to volba. Zvolil si jít do kostela a zranit ty lidi."

Vzpomínka na dobu Martina Luthera Kinga

Středeční střelba podle agentury Reuters připomíná incident ze začátku šedesátých let.

V neděli 15. září 1963 zemřely při bombovém útoku na černošský kostel v alabamském Birminghamu čtyři dívky. Dalších více než 20 lidí bylo zraněno.

Útok měli na svědomí čtyři členové Ku Klux Klanu, kteří pod schody u vchodu do svatostánku položili dynamit.

Martin Luther King, proslulý americký baptistický kazatel a jeden z nejvýznamnějších lídrů hnutí za občanská práva Afroameričanů, to tehdy označil za "jeden z nejbrutálnějších a nejtragičtějších zločinů, které kdy byly spáchány proti lidskosti".

Navzdory odhalení identity pachatelů ovšem k trestnímu stíhání prvního z nich došlo až po čtrnácti letech. Další dva útočníci byli odsouzeni dokonce až v letech 2001 a 2002. Poslední z útočníků ale potrestán nebyl nikdy, jelikož v 90. letech zemřel.

Přes půl století starý útok znamenal významný bod v boji za práva Afroameričanů. V roce 1964 byl v USA přijat zákon o občanských právech, o rok později zákon o volebním právu.

Sám Martin Luther King za svůj boj o ukončení diskriminace a segregace černochů už ve svých 35 letech získal Nobelovu cenu míru. V roce 1968 byl ale sám zavražděn.

Mezi oběťmi je i pastor

Kostel Africké metodistické episkopální církve v Charlestonu na svém webu píše, že patří mezi nejstarší a největší černošské kongregace na jihu USA.

Mezi oběťmi je i místní jednačtyřicetiletý reverend Clementa Pinckney, který zároveň působil jako senátor Jižní Karolíny.

"Nikdy o nikom neřekl nic špatného, dokonce ani když jsem si myslel, že by měl," popsal ho agentuře AP poslanec Todd Rutherford. "Stále pracoval, buď pro své farníky, nebo voliče. Zasáhl každého."

USA v posledním roce zasáhly rasové nepokoje

Rasová otázka se v posledních měsících dostala ve Spojených státech opět do popředí společenské debaty.

Důvodem je několik incidentů, při nichž bělošští policisté zabili neozbrojené černochy.

K jednomu z nich došlo na začátku letošního dubna i v sousedství Charlestonu - ve městě North Charleston -, kde strážník zastřelil neozbrojeného padesátiletého Afroameričana při obyčejné dopravní kontrole.

Policista Michael Slager podle videozáznamu natočeného náhodným kolemjdoucím opakovaně střelil prchajícího Waltera Scotta, který nereagoval na výzvu k zastavení a snažil se utéci, do zad. Předtím se jej snažil ochromit paralyzérem, napsala tehdy ČTK.

Po výstřelech, po kterých se Scott bezvládně skácel k zemi, mu Slager nasadil pouta a pak teprve zavolal vysílačkou pomoc. Podle AP byl strážník posléze obviněn z vraždy.

K dalším diskutovaným incidentům, které vedly k rozsáhlým demonstracím, patří zejména zastřelení Michaela Browna v missourském Fergusonu, udušení Erica Garnera v New Yorku a smrt Freddieho Graye, jehož baltimorští policisté vážně zranili a neposkytli mu pomoc.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

Hokejový útočník Sobotka dohraje sezonu ve Spartě

Hokejový útočník Vladimír Sobotka bude působit ve Spartě i ve zbytku sezony. Třiatřicetiletý hráč se zkušenostmi z NHL má s Pražany podepsanou smlouvu do konce ledna, s klubem se již ale domluvil na jejím prodloužení.

"Je to na dobré cestě. Věděli jsme, že bereme rozdílového hráče a jsme s Vláďou naprosto spokojeni. Splňuje naše představy," uvedl sportovní ředitel Sparty Petr Ton pro O2 TV v průběhu dnešního zápasu v Brně. Oficiálně by obě strany měly dohodu potvrdit příští týden.

Sobotka přišel do Sparty v polovině listopadu a nejprve podepsal měsíční smlouvu, kterou následně prodloužil do konce ledna. Dosud odehrál 24 zápasů, ve kterých nasbíral 23 bodů za čtyři branky a 19 asistencí. Nejčastěji nastupuje v elitní formaci společně s kapitánem Michalem Řepíkem.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Basketbalistky USK se rozloučily s Euroligou výhrou nad Gdyní

Basketbalistky ZVVZ USK Praha se rozloučily s touto sezonou Evropské ligy vítězstvím nad Gdyní 80:67. Double double si v utkání 6. kola připsala za vítězky Američanka Brionna Jonesová, která byla s 27 body nejlepší střelkyní zápasu a přidala 10 doskoků. V týmu Gdyně se povedl také Lauře Miškinieneové se 17 body a 13 doskoky.

Naději na postup ze skupiny B do čtvrtfinále ztratily svěřenkyně trenérky Natálie Hejkové v domácí "bublině" v hale na Královce porážkami v úterý s Fenerbahce Istanbul a ve čtvrtek s Lyonem. Mezi nejlepší osmičkou chybí USK poprvé od sezony 2012/13.

Gdyně, která v silné skupině neuhrála ani jednu výhru, držela s domácím týmem v první čtvrtině krok a dokonce v jednu chvíli vedla o pět bodů. Bylo to především díky devíti bodům Alice Kunekové. V druhé čtvrtině už ale USK, který tradičně střelecky držela Jonesová, dokázal získat až desetibodový náskok.

Polský celek se ještě snažil vrátit do hry, ale přišla desetibodová šňůra USK mezi 27. a 40. minutou. Dovršila ji dvěma trojkami za sebou Kateřina Elhotová, před ní ještě jednu proměnila Teja Oblaková. Vyplynulo z toho vedení 52:37. Dvakrát Pražanky unikly i do největšího rozdílu 16 bodů a bez problémů dokráčely k prvnímu úspěchu v domácím turnaji a celkově třetí výhře v soutěži.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Ugandská armáda hlásí 189 zabitých členů somálského teroristického hnutí Šabáb

Ugandská armáda v pátek oznámila, že při "překvapivém a rychlém" útoku zabila nejméně 189 příslušníků teroristického hnutí Šabáb v Somálsku. Cílem útoku bylo setkání členů ozbrojené skupiny, vojáci zatkli dva velitele hnutí a předali je somálské armádě. Žádné civilní cíle ani osoby útok nezasáhl, píše agentura AP a dodává, že informace z prohlášení ugandské armády nebylo možné ověřit.

Vedle hlavního leteckého útoku ugandská armáda zasahovala na několika dalších místech v Somálsku. Zneškodnila například vojenskou techniku, kterou teroristé používali, dopravní prostředky a zbraně.

Šabáb, který má vazby na teroristickou síť Al-Káida, chce svrhnout somálskou vládu. Jednotky somálské vlády a mírové oddíly Africké unie (AMISOM) v roce 2011 hnutí vytlačily z větší části metropole Mogadiša. Jeho přívrženci však mají dál pod kontrolou rozlehlé venkovské oblasti, odtud podnikají teroristické operace a sebevražedné atentáty. Hnutí na daních vybere téměř stejně peněz jako somálská vláda.

Zdroj: ČTK
Další zprávy