Bagdád/Washington - Ačkoliv vláda v Bagdádu počítala s pomocí přímo na bojišti, Spojené státy nakonec vyšlou do Iráku na 300 vojenských poradců.
Právě oni mají armádě radit, jak zastavit ofenzivu sunnitských džihádistů z organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL).
Na mimořádné tiskové konferenci to ve čtvrtek oznámil prezident Barack Obama, podle něhož ISIL ohrožuje i americkou národní bezpečnost. Šéf Bílého domu zároveň zopakoval, že nehodlá do Perského zálivu poslat vojáky, kteří by se přímo zapojili do bojů.
Priorita? Ochrana Američanů
Hlavní prioritou USA prý zůstává ochrana amerických občanů, kteří se v Iráku nacházejí, včetně zhruba 5000 spolupracovníků velvyslanectví v Bagdádu. Ve spolupráci s Iráčany ale chtějí Spojené státy posílit zpravodajskou činnost, aby získaly lepší informace o aktuální situaci. Zbudují prý také dvě operační centra: v Bagdádu a na severu Iráku.
Ještě tento týden vyrazí do Iráku americký ministr zahraničí John Kerry, aby podpořil snahy o urovnání konfliktu. Jeho hlavním úkolem bude donutit iráckého premiéra Núrího Málikího, aby podnikl kroky vedoucí k vytvoření vlády stojící na užší spolupráci šíitů, sunnitů a Kurdů.
Strach v Bagdádu
Jednotky irácké armády se mezitím seskupují u města Sámarra, ležícího severně od Bagdádu, aby zastavily postup radikálů. Město leží v provincii Saláhaddín, jejíž guvernér Abdalláh Džibúrí řekl vojákům, že nadešla chvíle, aby odrazili ISIL a její spojence.
"Dnes půjdeme směrem na Tikrít, Šarkat a Ninive. Tyto jednotky už se nezastaví," sdělil Džibúrí, podle nějž je k protiofenzívě připraveno 50 000 vojáků.
Strach je patrný v Bagdádu. Byť jsou islamisté stále několik desítek kilometrů daleko, v hlavním městě už vládne atmosféra obležení. V ulicích je vidět mnoho vojáků a policistů a přes noc přibyla kontrolní stanoviště.
Atmosféra strachu je nejpatrnější na mezinárodním letišti. Stovky lidí tam čekají ve frontách, aby se dostaly do letadel směřujících pryč z Iráku.
Sen islamistů: vlastní chalífát
Spojené státy opustily Irák v prosinci 2011, kdy oficiálně skončila téměř devět let trvající válka proti režimu prezidenta Saddáma Husajna.
Podle nevládní organizace Iraq Body Count zahynulo ve válce na 162 000 lidí, z toho téměř 80 procent civilistů. V Iráku též přišlo o život 4801 zahraničních vojáků, z toho 4487 amerických.
Nejvážnější krizi v zemi za posledních několik let nyní způsobila blesková ofenziva islámských radikálů ze sunnitské organizace Islámský stát v Iráku a Levantě (ISIL), která začátkem ledna ovládla město Fallúdža a částečně dobyla město Ramádí.
Vzbouřenci dali o sobě vědět s plnou silou 9. června, kdy obsadili severní provincii Ninive včetně jejího správního střediska Mosulu. O dva dny později radikálové ovládli město Tikrít, které leží asi 150 kilometrů severně od Bagdádu. V polovině tohoto měsíce vládní síly s pomocí šíitských a kurdských milicí částečně zastavily postup vzbouřenců severně od Bagdádu.
