Milí čtenáři,
po čtyřiačtyřicet dní jsme spolu s vámi v tomto komentovaném online přenosu sledovali a glosovali průběh předvolební kampaně ve Spojených státech. Jelikož stránka už začíná být nepřiměřeně dlouhá a mohla by se vám pomalu načítat, zakládáme druhý díl našeho onlinu na tomto linku, resp. poutáku níže.
Na našem příslibu, že pro vás budeme americké volby sledovat den po dni, po celých příštích 249 dní, se nic nemění.
Zachovejte nám prosím čtenářskou přízeň.
Velkou nepříjemností pro republikány je, že ve všech třech variantách hrozí straně chaos, případně rozpad. V alternativě jedna je to úprk lidí, kteří ze zásady nesnesou Trumpa. V alternativě dva a tři úprk zhrzených příznivců Trumpa, kteří se budou cítit podvedeni.
Jsou v životě chvíle, kdy by člověk nejradši utekl. Republikáni teď bohužel nemají kam.
Třetí varianta je matematicky i politicky dále možná, není však příliš pravděpodobná. Trump během superúterý prokázal, že dokáže vítězit ve všech regionech USA, v konzervativních i liberálních státech, na jihu i na severovýchodě země. Co bylo navíc znovu potvrzeno: může říct úplně cokoli, a přesto mu to v očích "jeho" voličů neublíží. Dva dny před superúterým se Trump například "zapomněl" distancovat od šéfa Ku-Klux-Klanu, přesto dál vítězí.
Druhá varianta, tedy že žádný z kandidátů nebude mít po skončení všech primárek na začátku června většinu, slibuje chaos rovnou.
V tomto scénáři bude o vítězi rozhodovat živelné hlasování na stranickém kongresu v létě. Delegáti přitom budou moci vybírat buď z těch kandidátů, kteří prošli primárkami, nebo z těch, kteří se jako kandidáti objeví až přímo na sjezdu.
Rozběhne se divoké vyjednávání v zákulisí, bude se hledat konsensuální "sjednotitel". Ten, který si ponese z primárek největší počet hlasů, bude hlasitě volat po uposlechnutí "vůle lidu".
Tato varianta sice je nejpravděpodobnější a nejjasnější, i tak však skrývá pro Republikánskou stranu riziko chaosu. Řada vlivných republikánů dala v poslední době najevo, že Trump je pro ně jako prezidentský kandidát nepřijatelný, a začali volat po postavení nezávislého konzervativního kandidáta do voleb.
Pojďme si podrobněji rozebrat jednotlivé varianty.
Ta první je nyní nejpravděpodobnější. Trump sice utržil při volebním superúterý čtyři porážky (tři od Cruze, jednu od Rubia), sesbíral však takový počet delegátů, že ho to matematicky udržuje na cestě k většině. Jinými slovy: pokud se souboj bude dál odehrávat podle dosavadního vývoje, Trump většinu získá.
U republikánů je situace složitější, možné jsou tři scénáře, v tomto pořadí pravděpodobnosti:
1. Donald Trump postupně sesbírá dostatečný počet delegátů a dostane se nad požadovanou většinu 1237 hlasů na nominačním sjezdu.
2. Zbylí kandidáti, tedy především Ted Cruz a Marco Rubio, posbírají dostatečný počet delegátů na to, aby Trump na většinu nedosáhl (ačkoli bude mít hlasů nejvíc).
3. Vývoj se v příštích dvou týdnech natolik otočí, že až od 15. března dál začnou republikáni rozdělovat delegáty podle pravidla "vítěz bere vše", buď Cruz, nebo Rubio se před Trumpa dostanou.
Pro ilustraci: Clintonovou volilo 93 procent Afroameričanů v Alabamě, kde přitom v demokratických primárkách tvořili 59 procent všech voličů. V Arkansasu získala 90 procent afroamerických hlasů, v Tennessee 89 procent. Sanders jí není na jihu země schopen konkurovat ani mezi Hispánci: v Texasu Clintonová získala 70 procent jejich hlasů.
Začněme u demokratů, kde je situace daleko jasnější. Hillary Clintonová bude prezidentskou kandidátkou Demokratické strany. V dosud proběhlých primárkách a stranických shromážděních si dokázala před Bernie Sandersem vytvořit náskok dvou set delegátů na nominační sjezd. To je s ohledem na dvě okolnosti nepřekonatelná propast:
1. Demokraté rozdělují až do konce delegáty poměrným systémem.
2. Clintonová suverénně dominuje u Afroameričanů, kteří tvoří většinu demokratického voličstva v primárkách v jižanských státech.
Do voleb zbývá přesně 250 dní, do hlasování v dalších pěti státech (Kansas, Kentucky, Louisiana, Maine, Nebraska) už jen tři dny
Ačkoli volební superúterý přineslo hned pět různých vítězů - triumf v některém ze států si připsali Clintonová, Trump, Sanders, Cruz a Rubio - pokusme se situaci zpřehlednit a zúžit následující vývoj jen do několika nejpravděpodobnějších scénářů.
Přestaňte počítat státy, které kdo vyhrál, nadchází ta část amerického volebního boje, kdy je třeba počítat delegáty pro nominační sjezdy. Právě ti totiž během nich rozhodnou o tom, kdo bude kandidátem Republikánské a Demokratické strany na prezidenta.
Grafika Aktuálně.cz ukazuje současný stav přehledně.
Výsledky volebního superúterý, nahlíženy přes zatím předpokládané zisky delegátů, mají daleko k Trumpovu triumfu. Za jeho hranici se považoval Trumpův náskok zhruba ve výši 200 delegátů. Teď to vypadá, že nad Cruzem povede maximálně o pět desítek a nad Rubiem zhruba o 170 delegátů. To znamená jediné: republikánským kandidátem na prezidenta mohou být stále ještě tři muži. A to není dobrá zpráva pro triumfálně znějícího Trumpa. Při superúterý zkrátka netriumfoval tak, jak se čekalo, ani tak, jak si přál.
Největším poraženým superúterý je Bernie Sanders. Potřeboval vyhrát v pěti státech, získal jen čtyři. Hillary Clintonová ho dokázala porazit i v liberálním Massachusetts. Dokázala tak, že nad ním může vítězit ve všech regionech Ameriky. Co je ale nejdůležitější: volebním superúterkem si vytváří takový náskok v počtu delegátů na nominační sjezd, že ji už Sanders nebude schopný ani dohnat, ani předehnat.
Zajímá vás průběh volebního superúterý? Nechcete přijít o žádný výsledek? Sledujte online přenos, který pro vás budeme aktualizovat celý večer a celou noc až do rána, resp. sečtení všech hlasů.
Na každý pád, doporučujeme sledovat grafiku Aktuálně.cz, která průběžné zisky delegátů na nominační sjezd sleduje. Už teď si v ní můžete zjistit aktuální rozložení sil. Zítra ráno vám v ní zobrazíme stav, jak se změní po pětadvaceti soubojích na republikánské i demokratické straně.
Kolik států Donald Trump vyhraje, je jedna, ta méně důležitá metrika, podle níž posuzovat jeho úspěch během supervolební noci. Jiná, ta rozhodující, je sledovat, jaký náskok v počtu získaných delegátů, které o stranické nominaci rozhodnou, si vytvoří.
Má-li mít jiný kandidát než Trump ještě jakousi šanci, je potřeba, aby jeho náskok po úterku nepřekročil 200, maximálně 250 delegátů. V deníku New York Times odhadl tuto hranici politolog Joshua Putnam.
Vychází z toho, že kdyby se v dalších hlasováních během března podařilo například Marcovi Rubiovi vyhrát na domovské Floridě a v Ohiu, dokázal by díky systému, který v těchto státech přiřkne všechny delegáty vítězi, stáhnout Trumpův náskok ze tří čtvrtin.
Jsou to těšínská jablíčka, ale pro Rubia je to jediná cesta, jak může superúterní noc vydávat za ne úplný propadák, i když si třeba opět nepřipíše ani první vítězství.
Rubio, z něhož se klube jediný teoreticky možný Trumpův soupeř, má pro superúterý skromný cíl. Posbírat dostatečné množství delegátů, aby mu Trump zcela neutekl. Má na to poměrně sofistikovanou strategii, která cílí na jednotlivé obvody pro volby kongresmanů. Řada států rozděluje delegáty na jejich úrovni a Rubiovi stačí vítězit právě na území těchto relativně malých obvodů, aby delegáty získal (nepotřebuje nutně triumf na území celého státu). Rubio se soustřeďuje především na středostavovská předměstí velkých aglomerací, kde sídlí jemu nakloněné, ekonomicky lépe situované voličstvo.
O dominantním postavení Trumpa svědčí to, že se očekává jeho vítězství ve všech dvanácti státech, kde republikáni hlasují (s možnou výjimkou Texasu).
Texas je zároveň jediným státem, kde si Marco Rubio přeje vítězství Donalda Trumpa. Vystrnadění Cruze ze souboje je totiž přesně to, co Rubio potřebuje. Má-li mít vůbec nějakou šanci proti realitnímu magnátovi, pak pouze jako jeho solitérní konkurent.