Írán tedy neustoupil a ani Spojené státy nechtějí být tím, kdo neprosadí své požadavky. S mezinárodní podporou svého tvrdého přístupu vůči islámské republice ale mají problém.
EU chce jednání, Rusko také
Přestože evropské státy Írán za neústupnost kritizují, k podpoře sankcí se v nejbližší době nechystají. Z dnešní schůzky ministrů zahraničí EU ve finském městě Lappeenranta vyplynulo, že za nejpřijatelnější řešení Evropa stále považuje dialog a jednání.
"Chceme diplomatické řešení a komunikační kanály mezi námi a Íránem by měly zůstat otevřené," konstatovala členka Evropské komise pro vnější vztahy Benita Ferrero-Waldnerová.
Moskva včera nepřímo potvrdila, že žádné sankce nepodpoří.
"Měli bychom se poučit z minulosti a nesvazovat se ultimáty, která nikam nevedou," citovala agentura Interfax šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova.
Rusko a Čína mají v Radě bezpečnosti právo veta. A pro obě je spolupráce s Íránem ekonomicky důležitá.
Moskva má kontrakt na výstavbu reaktoru v íránském Búšehru v hodnotě jedné miliardy dolarů a hodlá se podílet i na dalších projektech. Pro Peking je Írán důležitým dodavatelem ropy a zemního plynu a zároveň odběratelem čínského spotřebního zboží.
Jaká je představa o sankcích
V první fázi by postih Íránu měl spočívat v zákazu cestování nejvyšších íránských představitelů do zahraničí. Zvažuje se i zmrazení některých íránských účtů v cizině a zákaz vyvážet do Íránu zboží, které může být použitelné v jaderném programu..
List New York Times napsal, že některé švýcarské banky americké vládě neoficiálně slíbily, že se k bojkotu připojí. Cílem Američanů je odstřihnout Írán od zahraničních půjček i investic a ztížit mu uzavírání smluv se zahraničními subjekty.
Později by měl následovat zákaz letů mezinárodních společností do Íránu. Takovému embargu byla více než deset let vystavena Libye
Tento krok by zasáhl řadu evropských přepravců, protože do Teheránu létají například KLM, Lufthansa, Alitalia, Air France či Austrian Airlines.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) ve své nové zprávě konstatovala, že Írán s ní nespolupracuje. Zároveň ale uvedla, že Teherán zatím zřejmě obohacuje uran pouze na úroveň, která není použitelná pro sestrojení atomové bomby.
Zpravodajské služby tápou
Po špatných informacích o iráckých zbraních hromadného ničení je ale Washington s konkrétními obviněními na adresu Teheránu opatrný.
Výbor amerického Kongresu pro zpravodajské služby za to minulý týden zkritizoval CIA. Podle kongresmanů není schopná dodat vládě důležité informace o situaci uvnitř Íránu. Washington ví velmi málo o íránském jaderném programu, o stavu íránských balistických střel, o vztazích Teheránu s Al-Káidou i o jeho aktivitách v Iráku a Libanonu.
Podle Kongresu se tak opakuje situace z Iráku, kdy se informace o Saddámových zbraních hromadného ničení ukázaly jako naprosto mylné a předpovědi optimisticky odhadující rychlý přechod Iráku v demokratickou, prosperující zemi se nesplnily.
"Írán je bezprostřední hrozbou pro Spojené státy, ale o skutečném stavu jeho jaderného, biologického a chemického arzenálu mnoho nevíme," praví se v kritické zprávě.
